TEXT 2
VERZ 2
Verš
Besedilo
yogaṁ taṁ viddhi pāṇḍava
na hy asannyasta-saṅkalpo
yogī bhavati kaścana
yogaṁ taṁ viddhi pāṇḍava
na hy asannyasta-saṅkalpo
yogī bhavati kaścana
Synonyma
Synonyms
yam — co; sannyāsam — odříkání; iti — takto; prāhuḥ — říkají; yogam — spojení s Nejvyšším; tam — to; viddhi — věz; pāṇḍava — ó synu Pāṇḍua; na — nikdy; hi — zajisté; asannyasta — bez odepření si; saṅkalpaḥ — touhy po osobním požitku; yogī — transcendentalista-mystik; bhavati — stává se; kaścana — kdokoliv.
yam – kar; sannyāsam – odpovedovanje; iti – tako; prāhuḥ – pravijo; yogam – povezovanje z Vsevišnjim; tam – to; viddhi – vedi; pāṇḍava – o Pāṇḍujev sin; na – nikoli; hi – vsekakor; asannyasta – ne da bi opustil; saṅkalpaḥ – željo po lastnem uživanju; yogī – mistični transcendentalist; bhavati – postane; kaścana – nihče.
Překlad
Translation
Ó synu Pāṇḍua, věz, že to, čemu se říká odříkání, je totéž co yoga neboli spojení s Nejvyšším. Nikdo se nemůže stát yogīnem, jestliže se nezřekne touhy po smyslovém požitku.
O Pāṇḍujev sin, vedi, da je odpovedovanje enako yogi ali povezovanju z Vsevišnjim, kajti nihče ne more postati yogī, če se ne odpove želji po čutnem uživanju.
Význam
Purport
Skutečná sannyāsa-yoga či bhakti znamená znát své přirozené postavení—postavení živé bytosti—a jednat podle toho. Živá bytost nemá oddělenou, nezávislou totožnost. Představuje okrajovou energii Nejvyššího. Když je polapena hmotnou energií, je podmíněná, a když si je vědoma Kṛṣṇy, vědoma duchovní energie, nachází se ve svém pravém a přirozeném stavu života. Když má tedy někdo úplné poznání, zřekne se všeho hmotného smyslového požitku. Tak zanechávají veškerých činností zaměřených na uspokojování smyslů yogīni, kteří smyslům nedovolují ulpět na hmotě. Avšak ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, nemá příležitost zaměstnat své smysly něčím, co by nebylo určeno pro Kṛṣṇu. Proto je sannyāsīnem i yogīnem zároveň. Při jednání s vědomím Kṛṣṇy se automaticky dosáhne cíle poznání a ovládání smyslů, jež jsou podstatou procesů jñāny a yogy. Pokud se někdo není schopen zříci činností přirozených pro jeho sobeckou povahu, nebudou mu jñāna a yoga nic platné. Skutečným cílem vytyčeným pro každou živou bytost je upustit od všeho sobeckého sebeuspokojování a projevit ochotu uspokojovat Nejvyššího Pána. Živá bytost vědomá si Kṛṣṇy netouží po žádném osobním požitku. Vždy jedná pro potěšení Nejvyššího. Ten, kdo o Nejvyšším nic neví, tedy nevyhnutelně musí usilovat o uspokojení sebe samého, neboť nelze zůstat nečinný. Jednáním s vědomím Kṛṣṇy je dokonale dosaženo veškerých možných cílů.
Prava sannyāsa-yoga ali bhakti pomeni poznati svoj naravni položaj in delovati skladno z njim. Živo bitje ni ločeno od Vsevišnjega ali neodvisno od Njega; Gospodova mejna energija je. Kadar ga prekrije materialna energija, je pogojeno, kadar je zavestno Kṛṣṇe in se zaveda duhovne energije, pa je v svojem pravem, naravnem položaju. Kdor ima popolno znanje, preneha zadovoljevati materialne čute in se odpove vsem temu namenjenim dejanjem. Tak človek je yogī in se vzdržuje čutnih dejavnosti. Kdor je zavesten Kṛṣṇe, nima priložnosti, da bi čute zaposlil s čimer koli, kar ni povezano s Kṛṣṇo, zato je hkrati sannyāsī in yogī. Z razvijanjem zavesti Kṛṣṇe samodejno dosežemo cilja jñāne in yoge, namreč znanje in obvladanost čutov. Če se človek ne more odreči sebičnemu delovanju, mu ukvarjanje z jñāno in yogo ne prinese koristi. Pravi cilj življenja je odpovedati se lastnemu uživanju in razviti željo po tem, da zadovoljimo Vsevišnjega. Kṛṣṇe zavesten človek ne stremi po čutnem uživanju, temveč ves čas deluje tako, da bi užival Vsevišnji. Kdor ne ve ničesar o Vsevišnjem Gospodu, pa mora delovati za zadovoljstvo lastnih čutov, kajti živo bitje ne more biti nedejavno. Z negovanjem zavesti Kṛṣṇe je mogoče doseči cilje vseh drugih metod samospoznavanja.