TEXT 2

VERŠ 2

Verš

yaṁ sannyāsam iti prāhur
yogaṁ taṁ viddhi pāṇḍava
na hy asannyasta-saṅkalpo
yogī bhavati kaścana

Synonyma

yam — co; sannyāsam — odříkání; iti — takto; prāhuḥ — říkají; yogam — spojení s Nejvyšším; tam — to; viddhi — věz; pāṇḍava — ó synu Pāṇḍua; na — nikdy; hi — zajisté; asannyasta — bez odepření si; saṅkalpaḥ — touhy po osobním požitku; yogī — transcendentalista-mystik; bhavati — stává se; kaścana — kdokoliv.

yam — čo; sannyāsam — odriekanie; iti — tak; prāhuḥ — vravia; yogam — spojenie s Najvyšším; tam — to; viddhi — vedz; pāṇḍava — ó, Pāṇḍuovec; na — nie; hi — zaiste; asannyasta — bez odriekania; saṅkalpaḥ — túžba po osobnom pôžitku; yogī — transcendentalista; bhavati — stane sa; kaścana — nikto.

Překlad

Ó synu Pāṇḍua, věz, že to, čemu se říká odříkání, je totéž co yoga neboli spojení s Nejvyšším. Nikdo se nemůže stát yogīnem, jestliže se nezřekne touhy po smyslovém požitku.

Vedz, že to, čo sa nazýva odriekaním, je to isté čo yoga, čiže spojenie s Najvyšším, ó, Pāṇḍuovec, pretože nik sa nemôže stať yogīnom, kým sa nezriekne túžby po zmyslovom pôžitku.

Význam

Skutečná sannyāsa-yoga či bhakti znamená znát své přirozené postavení—postavení živé bytosti—a jednat podle toho. Živá bytost nemá oddělenou, nezávislou totožnost. Představuje okrajovou energii Nejvyššího. Když je polapena hmotnou energií, je podmíněná, a když si je vědoma Kṛṣṇy, vědoma duchovní energie, nachází se ve svém pravém a přirozeném stavu života. Když má tedy někdo úplné poznání, zřekne se všeho hmotného smyslového požitku. Tak zanechávají veškerých činností zaměřených na uspokojování smyslů yogīni, kteří smyslům nedovolují ulpět na hmotě. Avšak ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, nemá příležitost zaměstnat své smysly něčím, co by nebylo určeno pro Kṛṣṇu. Proto je sannyāsīnem i yogīnem zároveň. Při jednání s vědomím Kṛṣṇy se automaticky dosáhne cíle poznání a ovládání smyslů, jež jsou podstatou procesů jñāny a yogy. Pokud se někdo není schopen zříci činností přirozených pro jeho sobeckou povahu, nebudou mu jñāna a yoga nic platné. Skutečným cílem vytyčeným pro každou živou bytost je upustit od všeho sobeckého sebeuspokojování a projevit ochotu uspokojovat Nejvyššího Pána. Živá bytost vědomá si Kṛṣṇy netouží po žádném osobním požitku. Vždy jedná pro potěšení Nejvyššího. Ten, kdo o Nejvyšším nic neví, tedy nevyhnutelně musí usilovat o uspokojení sebe samého, neboť nelze zůstat nečinný. Jednáním s vědomím Kṛṣṇy je dokonale dosaženo veškerých možných cílů.

Vykonávať sannyāsa-yogu alebo bhakti-yogu znamená poznať svoju pôvodnú podstatu, svoje večné postavenie ako živá bytosť a konať podľa toho. Individuálne bytosti patria do okrajovej energie Boha a nemajú nezávislú totožnosť. Keď sú v zajatí hmotnej energie, sú podmienené. Keď sa však stanú vedomými si Kṛṣṇu a duchovnej energie, dostanú sa do skutočného a prirodzeného životného postavenia. Až keď opäť nadobudnú úplné poznanie, zrieknu sa všetkých hmotných zmyslových pôžitkov a všetkých plodonosných činností. Takéto odriekanie podstupujú yogīni, ktorí odpútavajú svoje zmysly od zmyslových predmetov. Človek vedomý si Kṛṣṇu je však dokonalým sannyāsīnom i yogīnom, pretože nemá príležitosť zamestnať zmysly niečím iným, než tým, čo by potešilo Kṛṣṇu. Preto poznanie, ktoré možno dosiahnuť jñāna-yogou, a schopnosť ovládať zmysly, ktorú možno získať procesom yogy, automaticky dosiahneme vedomím Kṛṣṇu. Ak však človek nie je schopný vzdať sa sebeckých činov, potom vykonávanie jñāny alebo yogy nemá žiadny zmysel. Skutočným cieľom každej živej bytosti je vzdať sa všetkých egoistických záujmov a byť pripravený uspokojiť Najvyššieho Pána. Človek, ktorý si je vedomý Kṛṣṇu, netúži po osobnom pôžitku, ale vždy koná tak, aby potešil Najvyššieho Pána. Ten, kto o Ňom nič nevie, sa snaží o sebauspokojenie, lebo nikto nemôže zostať nečinný. Vedomie Kṛṣṇu teda spĺňa účel všetkých ostatných yog.