TEXT 2

Verš

Texte

yaṁ sannyāsam iti prāhur
yogaṁ taṁ viddhi pāṇḍava
na hy asannyasta-saṅkalpo
yogī bhavati kaścana

Synonyma

Synonyms

yam — co; sannyāsam — odříkání; iti — takto; prāhuḥ — říkají; yogam — spojení s Nejvyšším; tam — to; viddhi — věz; pāṇḍava — ó synu Pāṇḍua; na — nikdy; hi — zajisté; asannyasta — bez odepření si; saṅkalpaḥ — touhy po osobním požitku; yogī — transcendentalista-mystik; bhavati — stává se; kaścana — kdokoliv.

yam: ce que; sannyāsam: le renoncement; iti: ainsi; prāhuḥ: ils disent; yogam: s’unir au Suprême; tam: cela; viddhi: tu dois savoir; pāṇḍava: ô fils de Pāṇḍu; na: jamais; hi: certes; asannyasta: sans abandonner; saṅkalpaḥ: le désir de satisfaction personnelle; yogī: un spiritualiste mystique; bhavati: ne devient; kaścana: quiconque.

Překlad

Translation

Ó synu Pāṇḍua, věz, že to, čemu se říká odříkání, je totéž co yoga neboli spojení s Nejvyšším. Nikdo se nemůže stát yogīnem, jestliže se nezřekne touhy po smyslovém požitku.

Sache, ô fils de Pāṇḍu, qu’on ne peut séparer le yoga, la communion avec l’Absolu, du renoncement, car nul ne peut devenir un yogī sans abandonner tout désir de jouissance matérielle.

Význam

Purport

Skutečná sannyāsa-yoga či bhakti znamená znát své přirozené postavení—postavení živé bytosti—a jednat podle toho. Živá bytost nemá oddělenou, nezávislou totožnost. Představuje okrajovou energii Nejvyššího. Když je polapena hmotnou energií, je podmíněná, a když si je vědoma Kṛṣṇy, vědoma duchovní energie, nachází se ve svém pravém a přirozeném stavu života. Když má tedy někdo úplné poznání, zřekne se všeho hmotného smyslového požitku. Tak zanechávají veškerých činností zaměřených na uspokojování smyslů yogīni, kteří smyslům nedovolují ulpět na hmotě. Avšak ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, nemá příležitost zaměstnat své smysly něčím, co by nebylo určeno pro Kṛṣṇu. Proto je sannyāsīnem i yogīnem zároveň. Při jednání s vědomím Kṛṣṇy se automaticky dosáhne cíle poznání a ovládání smyslů, jež jsou podstatou procesů jñāny a yogy. Pokud se někdo není schopen zříci činností přirozených pro jeho sobeckou povahu, nebudou mu jñāna a yoga nic platné. Skutečným cílem vytyčeným pro každou živou bytost je upustit od všeho sobeckého sebeuspokojování a projevit ochotu uspokojovat Nejvyššího Pána. Živá bytost vědomá si Kṛṣṇy netouží po žádném osobním požitku. Vždy jedná pro potěšení Nejvyššího. Ten, kdo o Nejvyšším nic neví, tedy nevyhnutelně musí usilovat o uspokojení sebe samého, neboť nelze zůstat nečinný. Jednáním s vědomím Kṛṣṇy je dokonale dosaženo veškerých možných cílů.

Pratiquer le bhakti-yoga, ou le sannyāsa-yoga, c’est connaître sa nature essentielle et agir en conséquence. L’être vivant n’a pas d’identité indépendante séparée, car il constitue l’énergie marginale de Dieu. Prisonnier de l’énergie matérielle, il en subit le conditionnement, mais lorsqu’il est conscient de Kṛṣṇa, conscient de l’énergie spirituelle, il connaît son état naturel véritable. Lorsqu’il a la pleine connaissance, il renonce à tout plaisir matériel, à toute action intéressée. Tel est le renoncement des yogīs, le renoncement de ceux qui détachent les sens de leurs objets. Mais l’homme conscient de Kṛṣṇa est à la fois un sannyāsī et un yogī, car jamais il n’use de ses sens autrement que pour satisfaire Kṛṣṇa. C’est donc tout naturellement qu’il atteint le but du jñāna et du yoga – le savoir et la maîtrise des sens – alors que l’homme incapable de s’affranchir de son égocentrisme ne peut jamais rien tirer de ces pratiques.

Le véritable objectif de tout être est de renoncer à sa satisfaction propre pour chercher uniquement celle du Seigneur. Le dévot, par exemple, n’a aucun désir de jouissance personnelle. Il agit constamment pour le plaisir de l’Être Suprême. L’être ne pouvant demeurer inactif, celui qui ne connaît pas l’existence du Seigneur devra nécessairement agir pour sa satisfaction propre. Tous les objectifs seront donc parfaitement atteints si l’on pratique la conscience de Kṛṣṇa.