Skip to main content

TEXT 2

2. VERS

Verš

Szöveg

yaṁ sannyāsam iti prāhur
yogaṁ taṁ viddhi pāṇḍava
na hy asannyasta-saṅkalpo
yogī bhavati kaścana
yaṁ sannyāsam iti prāhur
yogaṁ taṁ viddhi pāṇḍava
na hy asannyasta-saṅkalpo
yogī bhavati kaścana

Synonyma

Szó szerinti jelentés

yam — co; sannyāsam — odříkání; iti — takto; prāhuḥ — říkají; yogam — spojení s Nejvyšším; tam — to; viddhi — věz; pāṇḍava — ó synu Pāṇḍua; na — nikdy; hi — zajisté; asannyasta — bez odepření si; saṅkalpaḥ — touhy po osobním požitku; yogī — transcendentalista-mystik; bhavati — stává se; kaścana — kdokoliv.

yam – amit; sannyāsam – lemondásnak; iti – így; prāhuḥ – mondanak; yogam – összekapcsolódásnak a Legfelsőbbel; tam – azt; viddhi – tudnod kell; pāṇḍava – ó, Pāṇḍu fia; na – sohasem; hi – bizony; asannyasta – le nem mondó; saṅkalpaḥ – a személyes elégedettségre irányuló vágyról; yogī – a misztikus transzcendentalista; bhavati – lesz; kaścana – bárki.

Překlad

Fordítás

Ó synu Pāṇḍua, věz, že to, čemu se říká odříkání, je totéž co yoga neboli spojení s Nejvyšším. Nikdo se nemůže stát yogīnem, jestliže se nezřekne touhy po smyslovém požitku.

Ó, Pāṇḍu fia! Tudnod kell, hogy amit lemondásnak nevezünk, az nem más, mint yoga, azaz összekapcsolódás a Legfelsőbbel, mert senki sem lehet yogī addig, míg le nem mond az érzékek kielégítésének vágyáról.

Význam

Magyarázat

Skutečná sannyāsa-yoga či bhakti znamená znát své přirozené postavení—postavení živé bytosti—a jednat podle toho. Živá bytost nemá oddělenou, nezávislou totožnost. Představuje okrajovou energii Nejvyššího. Když je polapena hmotnou energií, je podmíněná, a když si je vědoma Kṛṣṇy, vědoma duchovní energie, nachází se ve svém pravém a přirozeném stavu života. Když má tedy někdo úplné poznání, zřekne se všeho hmotného smyslového požitku. Tak zanechávají veškerých činností zaměřených na uspokojování smyslů yogīni, kteří smyslům nedovolují ulpět na hmotě. Avšak ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, nemá příležitost zaměstnat své smysly něčím, co by nebylo určeno pro Kṛṣṇu. Proto je sannyāsīnem i yogīnem zároveň. Při jednání s vědomím Kṛṣṇy se automaticky dosáhne cíle poznání a ovládání smyslů, jež jsou podstatou procesů jñāny a yogy. Pokud se někdo není schopen zříci činností přirozených pro jeho sobeckou povahu, nebudou mu jñāna a yoga nic platné. Skutečným cílem vytyčeným pro každou živou bytost je upustit od všeho sobeckého sebeuspokojování a projevit ochotu uspokojovat Nejvyššího Pána. Živá bytost vědomá si Kṛṣṇy netouží po žádném osobním požitku. Vždy jedná pro potěšení Nejvyššího. Ten, kdo o Nejvyšším nic neví, tedy nevyhnutelně musí usilovat o uspokojení sebe samého, neboť nelze zůstat nečinný. Jednáním s vědomím Kṛṣṇy je dokonale dosaženo veškerých možných cílů.

Az igazi sannyāsa-yoga vagy bhakti azt jelenti, hogy az embernek ismernie kell élőlényként betöltött eredeti helyzetét, s eszerint kell cselekednie. Az élőlénynek nincsen különálló, független azonossága; ő a Legfelsőbb határenergiájához tartozik. Amikor az anyagi energia csapdába ejti, feltételekhez kötötté válik, amikor azonban Kṛṣṇa-tudatú, vagyis tudatára ébred a lelki energiának, akkor visszakerül valódi és természetes létállapotába. A teljes tudással rendelkező éppen ezért felhagy minden anyagi érzékkielégítéssel, vagyis lemond minden érzékkielégítő cselekedetről. Ezt azok a yogīk gyakorolják, akik távol tartják érzékeiket az anyaggal való kapcsolattól. Annak azonban, aki Kṛṣṇa-tudatú, nincs alkalma érzékeit semmi olyasmivel lefoglalni, aminek nem Kṛṣṇa kielégítése a célja, ezért ő egyidejűleg sannyāsī és yogī is. A Kṛṣṇa-tudattal minden külön törekvés nélkül elérhető a különféle jñāna- és yoga-rendszerek által célul kitűzött tudás és érzékszabályozás is. Ha valaki képtelen abbahagyni az önző természetű tetteket, akkor sem a jñāna, sem a yoga nem használ. Az élőlény igazi célja nem más, mint hogy felhagyjon minden olyan tettel, melynek alapja az öncélú elégedettség megszerzése, valamint hogy készen álljon a Legfelsőbb vágyainak teljesítésére. A Kṛṣṇa-tudatú ember nem vágyik semmiféle önző élvezetre, hanem mindig a Legfelsőbb öröméért cselekszik. Mivel senki sem lehet tétlen, az, aki mit sem tud a Legfelsőbbről, csak saját boldogságára törekedhet. A Kṛṣṇa-tudat gyakorlásával azonban minden cél elérhető.