TEXT 7

STIH 7

Verš

Tekst

kārpaṇya-doṣopahata-svabhāvaḥ
pṛcchāmi tvāṁ dharma-sammūḍha-cetāḥ
yac chreyaḥ syān niścitaṁ brūhi tan me
śiṣyas te ’haṁ śādhi māṁ tvāṁ prapannam

Synonyma

Synonyms

kārpaṇya — lakoty; doṣa — slabostí; upahata — postižený; sva-bhāvaḥ — příznaky; pṛcchāmi — ptám se; tvām — Tebe; dharma — náboženství; sammūḍha — zmatený; cetāḥ — v srdci; yat — co; śreyaḥ — dobré po všech stránkách; syāt — může být; niścitam — důvěrně; brūhi — řekni; tat — to; me — mně; śiṣyaḥ — žák; te — Tvůj; aham — jsem; śādhi — pouč; mām — mě; tvām — Tobě; prapannam — odevzdaný.

kārpaṇya – bijednom; doṣa – slabošću; upahata – pogođen; sva-bhāvaḥ – osobine; pṛcchāmi – pitam; tvām – Tebe; dharma – religije; sammūḍha – zbunjen; cetāḥ – u srcu; yat – što; śreyaḥ – dobro za sve; syāt – može biti; niścitam – povjerljivo; brūhi – reci; tat – to; me – meni; śiṣyaḥ – učenik; te – Tvoj; aham – ja sam; śādhi – pouči; mām – mene; tvām – Tebi; prapannam – predan.

Překlad

Translation

Pod vlivem lakomecké slabosti jsem ztratil všechen klid a jsem zmaten, když mám říci, co je má povinnost. V této situaci Tě žádám: řekni mi s určitostí, co je pro mě nejlepší. Nyní jsem Tvým žákem a Tobě odevzdanou duší. Prosím, pouč mne.

Ne znam više što je moja dužnost. Zbog bijedne sam slabosti srca izgubio svu pribranost. U tom stanju molim Te da mi kažeš što je najbolje za mene. Sada sam Tvoj učenik i duša predana Tebi. Molim Te, pouči me.

Význam

Purport

Je dáno chodem přírody, že spleť hmotných činností je pro všechny zdrojem zmatku. Jsme zmateni na každém kroku, a proto je třeba vyhledat pravého duchovního učitele, který nás může náležitě vést k naplnění smyslu života. Všechna védská písma nám doporučují, abychom se obrátili na pravého duchovního učitele a pod jeho vedením se zbavili zmatenosti, jež se objevuje, přestože si ji nepřejeme. Je jako lesní požár, který nějak vzplane, aniž by ho někdo založil. Svět je takový, že v našem životě automaticky dochází ke zmatení, bez toho, že bychom o ně stáli. Nikdo si nepřeje požár, ale přesto k němu dojde a my jsme zmateni. Védská moudrost učí: abychom pochopili vědecký způsob řešení životních problémů zmatenosti a zbavili se jich, musíme vyhledat duchovního učitele, který patří k učednické posloupnosti. Ten, kdo má pravého duchovního učitele, by měl znát vše. Místo toho, abychom zůstávali zmateni hmotou, bychom tedy měli vyhledat duchovního učitele. Takový je význam tohoto verše.

SMISAO: Po uređenju prirode čitav sustav materijalnih djelatnosti predstavlja izvor problema za svakoga. S problemima se susrećemo na svakom koraku i zato trebamo prići vjerodostojnu duhovnom učitelju, koji nas može pravilno poučiti kako da ostvarimo cilj života. Svi vedski spisi savjetuju nam da priđemo takvoj osobi kako bismo se oslobodili životnih problema, koji se pojavljuju protiv naše želje. Oni se uspoređuju sa šumskim požarom koji izbija, iako ga nitko nije podmetnuo. Situacija je u svijetu takva da se životne nedaće same pojavljuju, premda ih ne želimo. Nitko ne želi požar, ali on ipak izbija, izazivajući u nama nemir. Vedska nam mudrost stoga savjetuje da radi rješavanja životnih problema i razumijevanja znanosti o rješenju priđemo duhovnom učitelju koji pripada učeničkom naslijeđu. Smatra se da osoba koja ima vjerodostojna duhovnog učitelja zna sve. Zato ne bismo trebali ostati zbunjeni materijalnim nedaćama, već trebamo prići duhovnom učitelju. To je smisao ovoga stiha.

Kdo je člověk zmatený hmotou? Je to ten, který nechápe problémy života. V Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣadě (3.8.10) je zmatený člověk popisován takto: yo vā etad akṣaraṁ gārgy aviditvāsmā lokāt praiti sa kṛpaṇaḥ. “Ten, kdo v lidské podobě nevyřeší problémy života a následně opustí tento svět způsobem jako kočky a psi, bez porozumění nauce o seberealizaci, je obyčejný lakomec.” Lidské tělo je pro živou bytost nanejvýš cenným darem, který může použít k vyřešení životních problémů. Opakem lakomce, který s tímto darem nenaloží správným způsobem, je brāhmaṇa — ten, kdo je natolik inteligentní, že tělo použije k vyřešení všech problémů života: ya etad akṣaraṁ gārgi viditvāsmā lokāt praiti sa brāhmaṇaḥ.

Tko je čovjek zbunjen materijalnim nedaćama? To je onaj tko ne shvaća probleme života. Takav je čovjek opisan u Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣadi (3.8.10): yo vā etad akṣaraṁ gārgy aviditvāsmā́ lokāt praiti sa kṛpaṇaḥ. „Bijedan je čovjek koji nije riješio probleme života kao ljudsko biće i koji tako napusti ovaj svijet poput mačaka i pasa, bez razumijevanja nauka o samospoznaji." Ljudski oblik života predstavlja najdragocjeniju pogodnost za živo biće, koje ga može iskoristiti za rješavanje problema života. Stoga je onaj tko ne koristi pravilno ovu priliku škrtica. S druge strane, inteligentna osoba koja koristi ovo tijelo za rješavanje svih problema života je brāhmaṇa. Ya etad akṣaraṁ gārgi viditvāsmā́ lokāt praiti sa brāhmaṇaḥ.

Kṛpaṇové neboli lakomci maří svůj čas přehnanou náklonností k rodině, společnosti, zemi atd., založenou na hmotném pojetí života. Mnozí často lpí na rodinném životě — manželce, dětech a ostatních — na základě “kožní nemoci”. Kṛpaṇa si myslí, že dokáže ochránit svou rodinu před smrtí, nebo že rodina či společnost může před smrtí ochránit jeho. Takové rodinné pouto nalezneme i u zvířat, která jsou nižšího řádu a také se starají o svá mláďata. Arjuna byl inteligentní a chápal, že jeho náklonnost k rodině a přání ochránit ji před smrtí byly příčinou jeho zmatenosti. Ale i když věděl, že ho čeká povinnost bojovat, kvůli lakomecké slabosti se jí nebyl schopen zhostit. Žádá proto Pána Kṛṣṇu, nejvyššího duchovního mistra, o konečné řešení. Odevzdává se Kṛṣṇovi jako žák. Chce ukončit přátelský rozhovor. Hovory mezi mistrem a žákem jsou závažné, a Arjuna chce nyní mluvit se svým uznaným duchovním učitelem velice vážně. Kṛṣṇa je tedy původním duchovním učitelem vědy v podání Bhagavad-gīty a Arjuna je prvním žákem, který má Gītu pochopit. To, jak Arjuna Bhagavad-gītu pochopí, je uvedeno v Gītě samotné. Pošetilí světští učenci přesto vysvětlují, že člověk se nemusí odevzdat Kṛṣṇovi v Jeho osobní podobě, ale “tomu nezrozenému v Kṛṣṇovi”. Mezi Kṛṣṇovým nitrem a vnějškem však není žádný rozdíl. Pokud se někdo snaží porozumět Bhagavad-gītě, aniž by pochopil tuto skutečnost, je ten největší hlupák.

Kṛpaṇe, škrte osobe, pretjerano vezane za obitelj, društvo i zemlju, trate svoje vrijeme pod utjecajem materijalnog shvaćanja života. Čovjek je često vezan za obiteljski život, za ženu, djecu i druge članove obitelji, zbog „kožne bolesti". Kṛpaṇa misli da može zaštititi članove svoje obitelji od smrti ili misli da ga njegova obitelj i društvo mogu spasiti od smrti. Takvu obiteljsku vezanost nalazimo čak i u nižih životinja, koje se također brinu o djeci. Budući da je bio razborit, Arjuna je mogao shvatiti da su njegova privrženost članovima obitelji i želja da ih zaštiti od smrti bili uzroci njegove zbunjenosti. Bio je svjestan da se iz dužnosti treba boriti, ali zbog bijedne slabosti nije to mogao učiniti. Zato moli Gospodina Kṛṣṇu, vrhovnoga duhovnog učitelja, da donese konačnu odluku. Predaje se Kṛṣṇi kao učenik i želi okončati prijateljski razgovor. Razgovori između učitelja i učenika su ozbiljni i Arjuna sada želi ozbiljno razgovarati s priznatim duhovnim učiteljem. Kṛṣṇa je prvobitni duhovni učitelj nauka Bhagavad-gīte, a Arjuna je prvi učenik koji je imao priliku da shvati Gītu. Kako je Arjuna shvatio Bhagavad-gītu bit će opisano u samoj Gīti. Unatoč tome, budalasti svjetovni učenjaci objašnjavaju da se ne trebamo predati Kṛṣṇi kao osobi, već „nerođenom u Kṛṣṇi". Nema razlike između Kṛṣṇe iznutra i izvana. Onaj tko pokušava shvatiti Bhagavad-gītu bez takva razumijevanja najveća je budala.