TEXT 7

Verš

Tekst

kārpaṇya-doṣopahata-svabhāvaḥ
pṛcchāmi tvāṁ dharma-sammūḍha-cetāḥ
yac chreyaḥ syān niścitaṁ brūhi tan me
śiṣyas te ’haṁ śādhi māṁ tvāṁ prapannam

Synonyma

Synonyms

kārpaṇya — lakoty; doṣa — slabostí; upahata — postižený; sva-bhāvaḥ — příznaky; pṛcchāmi — ptám se; tvām — Tebe; dharma — náboženství; sammūḍha — zmatený; cetāḥ — v srdci; yat — co; śreyaḥ — dobré po všech stránkách; syāt — může být; niścitam — důvěrně; brūhi — řekni; tat — to; me — mně; śiṣyaḥ — žák; te — Tvůj; aham — jsem; śādhi — pouč; mām — mě; tvām — Tobě; prapannam — odevzdaný.

kārpaṇya — af gnieragtighed; doṣa — af svagheden; upahata — er ramt; svabhāvaḥ — jeg, hvis kendetegn; pṛcchāmi — jeg beder; tvām — Dig; dharma — med hensyn til min religion; sammūḍha — forvirret; cetāḥ — hvis hjerte; yat — hvad; śreyaḥ — bedst; syāt — vil være; niścitam — fortroligt; brūhi — fortæl; tat — det; me — til mig; śiṣyaḥ — discipel; te — Din; aham — jeg er; śādhi — instruer blot; mām — mig; tvām — til Dig; prapannam — der er overgivet.

Překlad

Translation

Pod vlivem lakomecké slabosti jsem ztratil všechen klid a jsem zmaten, když mám říci, co je má povinnost. V této situaci Tě žádám: řekni mi s určitostí, co je pro mě nejlepší. Nyní jsem Tvým žákem a Tobě odevzdanou duší. Prosím, pouč mne.

Nu er jeg usikker på, hvad der er min pligt, og jeg har tabt al fatning på grund af gnieragtig svaghed. I denne tilstand beder jeg Dig fortælle mig, hvad der med sikkerhed er bedst for mig. Nu er jeg Din discipel og en sjæl overgivet til Dig. Vær god at vejlede mig.

Význam

Purport

Je dáno chodem přírody, že spleť hmotných činností je pro všechny zdrojem zmatku. Jsme zmateni na každém kroku, a proto je třeba vyhledat pravého duchovního učitele, který nás může náležitě vést k naplnění smyslu života. Všechna védská písma nám doporučují, abychom se obrátili na pravého duchovního učitele a pod jeho vedením se zbavili zmatenosti, jež se objevuje, přestože si ji nepřejeme. Je jako lesní požár, který nějak vzplane, aniž by ho někdo založil. Svět je takový, že v našem životě automaticky dochází ke zmatení, bez toho, že bychom o ně stáli. Nikdo si nepřeje požár, ale přesto k němu dojde a my jsme zmateni. Védská moudrost učí: abychom pochopili vědecký způsob řešení životních problémů zmatenosti a zbavili se jich, musíme vyhledat duchovního učitele, který patří k učednické posloupnosti. Ten, kdo má pravého duchovního učitele, by měl znát vše. Místo toho, abychom zůstávali zmateni hmotou, bychom tedy měli vyhledat duchovního učitele. Takový je význam tohoto verše.

FORKLARING: Af natur er hele virvaret af materielle aktiviteter en kilde til rådvildhed for alle. For hvert skridt, man tager, er der forvirring, og derfor påhviler det alle at opsøge en ægte åndelig mester, der kan vejlede én i den rette måde at opnå livets mål på. Hele den vediske litteratur anbefaler, at vi opsøger en ægte åndelig mester for at slippe ud af livets forviklinger, der opstår, selv uden at vi ønsker dem. De er som en skovbrand, der på en eller anden måde opstår, uden at nogen har antændt den. Verdenssituationen er ligeledes sådan, at der automatisk kan opstå komplikationer i livet, selv om vi ikke ønsker en sådan forvirring. Ingen ønsker ildebrand, men det opstår alligevel, og vi bliver forvirrede. Den vediske visdom råder os derfor til, hvis vi ønsker en løsning på livets komplikationer og at forstå videnskaben om, hvordan de løses, at vi opsøger en åndelig mester fra discipelrækken. Den, der har en åndelig mester, ved alt. Man bør derfor ikke fortsætte med at være i materiel vildrede, men bør opsøge en åndelig mester. Det er betydningen af dette vers.

Kdo je člověk zmatený hmotou? Je to ten, který nechápe problémy života. V Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣadě (3.8.10) je zmatený člověk popisován takto: yo vā etad akṣaraṁ gārgy aviditvāsmā lokāt praiti sa kṛpaṇaḥ. “Ten, kdo v lidské podobě nevyřeší problémy života a následně opustí tento svět způsobem jako kočky a psi, bez porozumění nauce o seberealizaci, je obyčejný lakomec.” Lidské tělo je pro živou bytost nanejvýš cenným darem, který může použít k vyřešení životních problémů. Opakem lakomce, který s tímto darem nenaloží správným způsobem, je brāhmaṇa — ten, kdo je natolik inteligentní, že tělo použije k vyřešení všech problémů života: ya etad akṣaraṁ gārgi viditvāsmā lokāt praiti sa brāhmaṇaḥ.

Hvem er det materielt forvildede menneske? Det er det, der ikke forstår livets problemer. I Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣad (3.8.10) bliver det forvildede menneske beskrevet som følger: yo vā etad akṣaraṁ gārgy aviditvāsmāl lokāt praiti sa kṛpaṇaḥ. “Den, der ikke løser livets problemer som menneske og derfor forlader denne verden som hundene og kattene uden at have forstået videnskaben om selverkendelse, er et gnieragtigt menneske.” Denne menneskelige livsform er et særdeles værdifuldt gode for det levende væsen, der kan anvende den til at løse livets problemer med. Derfor er den, der ikke benytter sig af denne mulighed, en gnier. På den anden side er der brāhmaṇaen, dvs. den, der er intelligent nok til at bruge kroppen til at løse alle livets problemer med. Ya etad akṣaraṁ gārgi viditvāsmāl lokāt praiti sa brāhmaṇaḥ.

Kṛpaṇové neboli lakomci maří svůj čas přehnanou náklonností k rodině, společnosti, zemi atd., založenou na hmotném pojetí života. Mnozí často lpí na rodinném životě — manželce, dětech a ostatních — na základě “kožní nemoci”. Kṛpaṇa si myslí, že dokáže ochránit svou rodinu před smrtí, nebo že rodina či společnost může před smrtí ochránit jeho. Takové rodinné pouto nalezneme i u zvířat, která jsou nižšího řádu a také se starají o svá mláďata. Arjuna byl inteligentní a chápal, že jeho náklonnost k rodině a přání ochránit ji před smrtí byly příčinou jeho zmatenosti. Ale i když věděl, že ho čeká povinnost bojovat, kvůli lakomecké slabosti se jí nebyl schopen zhostit. Žádá proto Pána Kṛṣṇu, nejvyššího duchovního mistra, o konečné řešení. Odevzdává se Kṛṣṇovi jako žák. Chce ukončit přátelský rozhovor. Hovory mezi mistrem a žákem jsou závažné, a Arjuna chce nyní mluvit se svým uznaným duchovním učitelem velice vážně. Kṛṣṇa je tedy původním duchovním učitelem vědy v podání Bhagavad-gīty a Arjuna je prvním žákem, který má Gītu pochopit. To, jak Arjuna Bhagavad-gītu pochopí, je uvedeno v Gītě samotné. Pošetilí světští učenci přesto vysvětlují, že člověk se nemusí odevzdat Kṛṣṇovi v Jeho osobní podobě, ale “tomu nezrozenému v Kṛṣṇovi”. Mezi Kṛṣṇovým nitrem a vnějškem však není žádný rozdíl. Pokud se někdo snaží porozumět Bhagavad-gītě, aniž by pochopil tuto skutečnost, je ten největší hlupák.

Kṛpaṇaerne eller de, der er gnieragtige, spilder deres tid på overdreven kærlighed til familie, samfund, fædreland osv. i den materielle livsopfattelse. Man er ofte knyttet til familielivet, dvs. til hustru, børn og andre familiemedlemmer på grund af “hudsygdom”. Kṛpaṇaen tror, at han kan beskytte sin familie mod døden, eller at hans familie eller samfund kan frelse ham, når han selv ligger for døden. Den slags familietilknytning ser man selv blandt lavere dyr, der også tager sig af deres børn. Eftersom Arjuna var intelligent, kunne han forstå, at hans kærlighed til hans familiemedlemmer og hans ønske om at beskytte dem mod døden var grunden til hans forvirring. Selv om han var klar over, at pligten til at gå i krig ventede ham, kunne han ikke gøre sin pligt på grund af denne gnieragtige svaghed. Han beder derfor Herren Kṛṣṇa, den største åndelige mester, om at komme med en endegyldig løsning. Han giver sig selv til Kṛṣṇa som discipel. Han vil nu indstille al venskabelig samtale. Samtaler mellem mesteren og disciplen er en alvorlig sag, og nu har Arjuna i sinde at føre en meget alvorlig samtale med den anerkendte åndelige mester. Kṛṣṇa er derfor den oprindelige åndelige mester i videnskaben om Bhagavad-gītā, og Arjuna er den første discipel til at forstå Bhagavad-gītā. Hvordan Arjuna forstod Bhagavad- gītā, bliver beskrevet i Bhagavad-gītā selv. På trods af det kommenterer tåbelige verdslige lærde, at det ikke er nødvendigt at overgive sig til personen Kṛṣṇa, men til “den ufødte inden i Kṛṣṇa”. Der er ingen forskel på Kṛṣṇas indre og ydre. Den, der ingen forståelse har af dette, er den største tåbe i sit forsøg på at forstå Bhagavad-gītā.