Skip to main content

VERSOS 39-40

Sloka 39-40

Texto

Verš

brāhmaṇātikrame doṣo
dvādaśyāṁ yad apāraṇe
yat kṛtvā sādhu me bhūyād
adharmo vā na māṁ spṛśet
brāhmaṇātikrame doṣo
dvādaśyāṁ yad apāraṇe
yat kṛtvā sādhu me bhūyād
adharmo vā na māṁ spṛśet
ambhasā kevalenātha
kariṣye vrata-pāraṇam
āhur ab-bhakṣaṇaṁ viprā
hy aśitaṁ nāśitaṁ ca tat
ambhasā kevalenātha
kariṣye vrata-pāraṇam
āhur ab-bhakṣaṇaṁ viprā
hy aśitaṁ nāśitaṁ ca tat

Sinônimos

Synonyma

brāhmaṇa-atikrame — em ultrapassar as regras que ditam o respeito para com os brāhmaṇas; doṣaḥ — existe uma falta; dvādaśyām — no dia de Dvādaśī; yat — porque; apāraṇe — no fato de não quebrar o jejum no devido momento; yat kṛtvā — após fazer esta ação; sādhu — que é auspiciosa; me — a mim; bhūyāt — pode tornar-se assim; adhar­maḥ — que é irreligiosa; — ou; na — não; mām — a mim; spṛśet — possa tocar; ambhasā — com água; kevalena — apenas; atha — portanto; kariṣye — executarei; vrata-pāraṇam — o desfecho do voto; āhuḥ — disse; ap-bhakṣaṇam — bebendo água; viprāḥ — ó brāhmaṇas; hi — na verdade; aśitam — comer; na aśitam ca — também não comer; tat — tal ação.

brāhmaṇa-atikrame — porušení pravidel úcty k brāhmaṇům; doṣaḥ — chyba; dvādaśyām — na Dvādaśī; yat — neboť; apāraṇe — včasné nepřerušení půstu; yat kṛtvā — po učinění čeho; sādhu — co je příznivé; me — pro mě; bhūyāt — nechť se stane; adharmaḥ — co je v rozporu s náboženstvím; — nebo; na — ne; mām — mě; spṛśet — může se dotknout; ambhasā — vodou; kevalena — pouze; atha — proto; kariṣye — vykonám; vrata- pāraṇam — dokončení slibu; āhuḥ — řekl; ap-bhakṣaṇam — napití se vody; viprāḥ — ó brāhmaṇové; hi — vskutku; aśitam — jedení; na aśitam ca — i nejedení; tat — tento čin.

Tradução

Překlad

O rei disse: “Transgredir as leis que determinam como comportar-se respeitosamente com os brāhmaṇas decerto é uma grande ofen­sa. Por outro lado, se a pessoa não quebra o jejum dentro do limite de tempo estabelecido no Dvādaśī, há uma mácula na observância do voto. Portanto, ó brāhmaṇas, se julgardes auspi­cioso e fiel aos princípios religiosos, quebrarei o jejum bebendo água.” Dessa maneira, após consultar os brāmaṇas, o rei tomou essa decisão, pois, de acordo com a opinião bramânica, beber água é um ato que pode ser aceito como comer e também como não comer.

Král řekl: “Porušit zásady uctivého chování vůči brāhmaṇům je hrubý přestupek. Na druhou stranu, když se nepřeruší půst na Dvādaśī, je to porušení slibu. Proto, ó brāhmaṇové, pokud si myslíte, že to bude příznivé a v souladu s náboženskými zásadami, přeruším půst tím, že se napiji vody.” Po poradě s brāhmaṇy tedy král dospěl k tomuto rozhodnutí, podle mínění bráhmanů může být pití vody bráno jako jedení stejně jako nejedení.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—Quando Mahārāja Ambarīṣa, neste dilema, consultou os brāhmaṇas para saber se deveria quebrar o jejum ou esperar Durvāsā Muni, parece que eles não conseguiam apresentar-lhe uma resposta definiti­va sobre o que ele deveria fazer. O vaiṣṇava, entretanto, é a perso­nalidade mais inteligente. Portanto, na presença dos brāhmaṇas, o próprio Mahārāja Ambarīṣa decidiu que beberia um pouco de água, pois isso confirmaria que o jejum fora quebrado, mas não transgre­diria as leis que determinam como receber um brāhmaṇa. Nos Vedas, afirma-se que apo ’śnāti tan naivāśitaṁ naivānaśitam. Esse preceito védico declara que, se alguém bebe água, pode-se considerar ou não que ele comeu. Às vezes, em nossa experiência prática, observamos que líderes políticos, fazendo satyāgraha, não comem, mas bebem água. Considerando que beber água não seria o mesmo que comer, Mahārāja Ambarīṣa decidiu adotar este procedimento.

Je zřejmé, že když se Mahārāja Ambarīṣa obrátil na brāhmaṇy se svým dilematem, zda má přerušit půst, nebo čekat na Durvāsu Muniho, nebyli schopni dát mu jasnou odpověď. Vaiṣṇava je však nejinteligentnější osobou. Mahārāja Ambarīṣa se tedy v přítomnosti brāhmaṇů sám rozhodl, že se trochu napije vody, neboť tím bude půst přerušen, ale zároveň nedojde k porušení zásad pro uvítání brāhmaṇy. Ve Védách je řečeno: apo 'śnāti tan naivāśitaṁ naivānaśitam. Tento védský pokyn sděluje, že pití vody může být bráno jako jedení i nejedení. Někdy jsme svědky toho, že nějaký politický vůdce dodržující slib satyāgraha nejí, ale přitom pije vodu. S názorem, že napít se vody neznamená jíst, se Mahārāja Ambarīṣa rozhodl jednat tímto způsobem.