VERSO 8
Sloka 8
Texto
Verš
kṣemāya nairguṇyam atho manaḥ syāt
yathā pradīpo ghṛta-vartim aśnan
śikhāḥ sadhūmā bhajati hy anyadā svam
padaṁ tathā guṇa-karmānubaddhaṁ
vṛttīr manaḥ śrayate ’nyatra tattvam
kṣemāya nairguṇyam atho manaḥ syāt
yathā pradīpo ghṛta-vartim aśnan
śikhāḥ sadhūmā bhajati hy anyadā svam
padaṁ tathā guṇa-karmānubaddhaṁ
vṛttīr manaḥ śrayate ’nyatra tattvam
Sinônimos
Synonyma
guṇa-anuraktam — estando apegada aos modos da natureza material; vyasanāya — para o condicionamento na existência material; jantoḥ — da entidade viva; kṣemāya — para o bem-estar último; nairguṇyam — não se deixando afetar pelos modos da natureza material; atho — assim; manaḥ — a mente; syāt — torna-se; yathā — tanto quanto; pradīpaḥ — uma lamparina; ghṛta-vartim — uma mecha dentro da manteiga clarificada; aśnan — queimando; śikhāḥ — a chama; sādhūmāḥ — com fumaça; bhajati — desfruta; hi — com certeza; anyadā — de outro modo; svam — sua própria original; padam — posição; tathā — então; guṇa-karma — anubaddham – atada aos modos da natureza e às reações das atividades materiais; vṛttīḥ — várias ocupações; manaḥ — a mente; śrayate — refugia-se em; anyatra — de outro modo; tattvam — sua condição original.
guṇa-anuraktam — připoutaná k hmotným kvalitám přírody; vyasanāya — pro podmínění v hmotné existenci; jantoḥ — živé bytosti; kṣemāya — pro nejvyšší blaho; nairguṇyam — neovlivněná hmotnými kvalitami přírody; atho — takto; manaḥ — mysl; syāt — stává se; yathā — jako; pradīpaḥ — lampa; ghṛta-vartim — knot v přečištěném másle; aśnan — hoří; śikhāḥ — plamen; sadhūmāḥ — s kouřem; bhajati — užívá si; hi — jistě; anyadā — jinak; svam — svého původního; padam — postavení; tathā — tak; guṇa-karma-anubaddham — spoutaná kvalitami přírody a reakcemi za hmotné činnosti; vṛttīḥ — různá zaměstnání; manaḥ — mysl; śrayate — přijímá útočiště u; anyatra — jinak; tattvam — její původní postavení.
Tradução
Překlad
Ao se deixar absorver no gozo dos sentidos do mundo material, a mente da entidade viva promove sua vida condicionada e prolonga seu sofrimento dentro da condição material. Entretanto, ao se desapegar do gozo material, a mente se torna a causa da liberação. Quando a chama de uma lamparina queima o pavio de modo inapropriado, a lamparina lança uma luz bruxuleante, mas, quando a lamparina é abastecida de ghī e queima adequadamente, produz uma iluminação brilhante. Do mesmo modo, ao se absorver no gozo dos sentidos materiais, a mente produz sofrimento, ao passo que, ao desapegar-se do gozo dos sentidos materiais, produz o próprio brilho da consciência de Kṛṣṇa.
Když se mysl živé bytosti pohrouží do smyslového požitku hmotného světa, způsobuje podmíněný život a utrpení v hmotné existenci. Jakmile se však od hmotného požitku odpoutá, stane se příčinou osvobození. Když plamen spaluje knot nesprávným způsobem, lampa zčerná, ale když je lampa plná ghí a hoří správně, dává jasné světlo. Je-li mysl pohroužená v hmotném smyslovém požitku, způsobuje utrpení, a je-li od něho odpoutaná, září původním jasem vědomí Kṛṣṇy.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—Conclui-se, portanto, que a mente é a causa da existência material e também da liberação. Por causa da mente, todos estão sofrendo neste mundo material; por conseguinte, é sensato treinar a mente, ou tirar da mente o apego material e ocupá-la em pleno serviço ao Senhor. Isso se chama ocupação espiritual. Como confirma a Bhagavad-gītā (14.26):
Mysl je tedy příčinou jak hmotné existence, tak i osvobození. Každý trpí v tomto hmotném světě kvůli mysli; proto je správné ji cvičit—zbavovat ji hmotné připoutanosti a plně zaměstnat službou Pánu. To se nazývá duchovní zaměstnání. Bhagavad-gītā potvrzuje:
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
“Aquele que se ocupa em serviço devocional pleno e não falha em circunstância alguma, transcende de imediato os modos da natureza material e chega, então, ao nível de Brahman.”
“Kdo Mi slouží s úplnou oddaností a za žádných okolností se neodchýlí, ten ihned transcenduje kvality hmotné přírody a dostává se na úroveň Brahmanu.” (Bg. 14.26)
Devemos ocupar a mente em plenas atividades conscientes de Kṛṣṇa. Então, ela será a causa de nossa liberação, propiciando a que voltemos ao lar, voltemos ao Supremo. Contudo, se mantivermos a mente ocupada em atividades materiais que visam ao gozo dos sentidos, ela produzirá um cativeiro contínuo e nos fará permanecer neste mundo material em diferentes corpos, sofrendo as consequências de nossas diversas ações.
Mysl bychom měli plně zaměstnat činnostmi ve vědomí Kṛṣṇy — pak bude příčinou našeho osvobození, našeho návratu domů, zpátky k Bohu. Budeme-li ji však i nadále zaměstnávat hmotným jednáním pro uspokojení smyslů, způsobí nám trvalé otroctví a donutí nás setrvávat v tomto hmotném světě v různých tělech a trpět důsledky našich různých činností.