ŚB 5.11.8
Dévanágarí
गुणानुरक्तं व्यसनाय जन्तो:
क्षेमाय नैर्गुण्यमथो मन: स्यात् ।
यथा प्रदीपो घृतवर्तिमश्नन्
शिखा: सधूमा भजति ह्यन्यदा स्वम् ।
पदं तथा गुणकर्मानुबद्धं
वृत्तीर्मन: श्रयतेऽन्यत्र तत्त्वम् ॥ ८ ॥
क्षेमाय नैर्गुण्यमथो मन: स्यात् ।
यथा प्रदीपो घृतवर्तिमश्नन्
शिखा: सधूमा भजति ह्यन्यदा स्वम् ।
पदं तथा गुणकर्मानुबद्धं
वृत्तीर्मन: श्रयतेऽन्यत्र तत्त्वम् ॥ ८ ॥
Verš
guṇānuraktaṁ vyasanāya jantoḥ
kṣemāya nairguṇyam atho manaḥ syāt
yathā pradīpo ghṛta-vartim aśnan
śikhāḥ sadhūmā bhajati hy anyadā svam
padaṁ tathā guṇa-karmānubaddhaṁ
vṛttīr manaḥ śrayate ’nyatra tattvam
kṣemāya nairguṇyam atho manaḥ syāt
yathā pradīpo ghṛta-vartim aśnan
śikhāḥ sadhūmā bhajati hy anyadā svam
padaṁ tathā guṇa-karmānubaddhaṁ
vṛttīr manaḥ śrayate ’nyatra tattvam
Synonyma
guṇa-anuraktam — připoutaná k hmotným kvalitám přírody; vyasanāya — pro podmínění v hmotné existenci; jantoḥ — živé bytosti; kṣemāya — pro nejvyšší blaho; nairguṇyam — neovlivněná hmotnými kvalitami přírody; atho — takto; manaḥ — mysl; syāt — stává se; yathā — jako; pradīpaḥ — lampa; ghṛta-vartim — knot v přečištěném másle; aśnan — hoří; śikhāḥ — plamen; sadhūmāḥ — s kouřem; bhajati — užívá si; hi — jistě; anyadā — jinak; svam — svého původního; padam — postavení; tathā — tak; guṇa-karma-anubaddham — spoutaná kvalitami přírody a reakcemi za hmotné činnosti; vṛttīḥ — různá zaměstnání; manaḥ — mysl; śrayate — přijímá útočiště u; anyatra — jinak; tattvam — její původní postavení.
Překlad
Když se mysl živé bytosti pohrouží do smyslového požitku hmotného světa, způsobuje podmíněný život a utrpení v hmotné existenci. Jakmile se však od hmotného požitku odpoutá, stane se příčinou osvobození. Když plamen spaluje knot nesprávným způsobem, lampa zčerná, ale když je lampa plná ghí a hoří správně, dává jasné světlo. Je-li mysl pohroužená v hmotném smyslovém požitku, způsobuje utrpení, a je-li od něho odpoutaná, září původním jasem vědomí Kṛṣṇy.
Význam
Mysl je tedy příčinou jak hmotné existence, tak i osvobození. Každý trpí v tomto hmotném světě kvůli mysli; proto je správné ji cvičit—zbavovat ji hmotné připoutanosti a plně zaměstnat službou Pánu. To se nazývá duchovní zaměstnání. Bhagavad-gītā potvrzuje:
māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
“Kdo Mi slouží s úplnou oddaností a za žádných okolností se neodchýlí, ten ihned transcenduje kvality hmotné přírody a dostává se na úroveň Brahmanu.” (Bg. 14.26)
Mysl bychom měli plně zaměstnat činnostmi ve vědomí Kṛṣṇy — pak bude příčinou našeho osvobození, našeho návratu domů, zpátky k Bohu. Budeme-li ji však i nadále zaměstnávat hmotným jednáním pro uspokojení smyslů, způsobí nám trvalé otroctví a donutí nás setrvávat v tomto hmotném světě v různých tělech a trpět důsledky našich různých činností.