ŚB 5.11.9

एकादशासन्मनसो हि वृत्तय
आकूतय: पञ्च धियोऽभिमान: ।
मात्राणि कर्माणि पुरं च तासां
वदन्ति हैकादश वीर भूमी: ॥ ९ ॥
ekādaśāsan manaso hi vṛttaya
ākūtayaḥ pañca dhiyo ’bhimānaḥ
mātrāṇi karmāṇi puraṁ ca tāsāṁ
vadanti haikādaśa vīra bhūmīḥ

Synonyma

ekādaśajedenáct; āsanexistuje; manasaḥmysli; hijistě; vṛttayaḥčinnosti; ākūtayaḥčinné smysly; pañcapět; dhiyaḥpoznávací smysly; abhimānaḥfalešné ego; mātrāṇirůzné předměty smyslového vnímání; karmāṇirůzné hmotné činnosti; puram caa tělo, společnost, národ, rodina či místo zrození; tāsāmtěchto funkcí; vadantiříkají; haó; ekādaśajedenáct; vīraó hrdino; bhūmīḥpole činnosti.

Překlad

Existuje pět činných smyslů, pět poznávacích smyslů a dále je tu falešné ego. To vše představuje jedenáct oblastí působení mysli. Ó hrdino, předměty smyslového vnímání (jako je zvuk a dotek), činnosti orgánů (jako je vyměšování) a různé druhy těl, společnosti, přátelství a osobnosti považují učenci za pole činností pro funkce mysli.

Význam

Mysl je vládcem pěti poznávacích a pěti činných smyslů. Každý smysl má své příslušné pole činností a mysl je ve všech případech vládcem či vlastníkem. Živá bytost se pod vlivem falešného ega považuje za tělo a uvažuje v pojmech “moje tělo, můj dům, moje rodina, moje společnost, můj národ” a tak dále. Tyto falešné představy totožnosti jsou výsledkem expanzí falešného ega a pod jejich vlivem si živá bytost o sobě myslí, že je to či ono, a tak se zaplétá do hmotné existence.