Skip to main content

Text 32

Sloka 32

Texto

Verš

artha-jñāt saṁśaya-cchettā
tataḥ śreyān sva-karma-kṛt
mukta-saṅgas tato bhūyān
adogdhā dharmam ātmanaḥ
artha-jñāt saṁśaya-cchettā
tataḥ śreyān sva-karma-kṛt
mukta-saṅgas tato bhūyān
adogdhā dharmam ātmanaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

artha-jñāt — que el que conoce el propósito de los Vedas; saṁśaya — dudas; chettā — el que corta; tataḥ — que él; śreyān — mejor; sva-karma — sus deberes prescritos; kṛt — el que ejecuta; mukta-saṅgaḥ — liberado de la relación con la materia; tataḥ — que él; bhūyān — mejor; adogdhā — no ejecutando; dharmam — servicio devocional; ātmanaḥ — para sí mismo.

artha-jñāt — než ten, který zná smysl Ved; saṁśaya — pochyby; chettā — ten, který odstraní; tataḥ — než on; śreyān — lepší; sva-karma — své předepsané povinnosti; kṛt — ten, který vykonává; mukta-saṅgaḥ — osvobozený od hmotného vlivu; tataḥ — než on; bhūyān — lepší; adogdhā — nevykonávající; dharmam — oddanou službu; ātmanaḥ — pro sebe.

Traducción

Překlad

Mejor que el brāhmaṇa que conoce el propósito de los Vedas es el que puede disipar todas las dudas, y mejor que él es el que sigue estrictamente los principios brahmínicos. Mejor que este es el que está liberado de la contaminación material, y aún mejor es el devoto puro, que ejecuta servicio devocional sin esperar recompensa.

Lepší než brāhmaṇa, který zná smysl Ved, je ten, kdo dokáže rozptýlit všechny pochyby, a ještě lepší je ten, kdo přísně dodržuje bráhmanské zásady. Lepší než on je člověk osvobozený od veškerého hmotného znečištění a ještě lepší je čistý oddaný, vykonávající oddanou službu bez očekávání odměny.

Significado

Význam

Artha-jña brāhmaṇa es aquel que ha hecho un minucioso estudio analítico de la Verdad Absoluta y sabe que la Verdad Absoluta se comprende en tres fases: Brahman, Paramātmā y Bhagavān. Mejor que este se considera a quien, además de tener ese conocimiento, puede disipar todas las dudas sobre la Verdad Absoluta contestando preguntas. Sin embargo, un brāhmaṇa vaiṣṇava erudito que pueda explicar con claridad y disipar todas las dudas, pero que no siga los principios vaiṣṇavas, no está situado en el nivel más elevado. Debe ser capaz de disipar todas las dudas y, al mismo tiempo, poseer todas las cualidades brahmínicas. Esa persona, que conoce el propósito de los mandamientos védicos, que puede emplear los principios expuestos en las Escrituras védicas, y que enseña a sus discípulos ese proceso, recibe el nombre deācārya. La posición del ācārya es ejecutar servicio devocional sin deseo de elevarse a una posición de vida superior.

Artha-jña brāhmaṇa je ten, kdo důkladně analyticky prostudoval Absolutní Pravdu a ví, že Absolutní Pravda je realizována ve třech různých aspektech — jako Brahman, Paramātmā a Bhagavān. Pokud má někdo nejen toto poznání, ale i schopnost rozptýlit všechny pochybnosti poté, co je dotázán na Absolutní Pravdu, je považován za lepšího. Někdo může být také učeným brāhmaṇa-vaiṣṇavou, který dokáže podávat jasná vysvětlení a odstraňovat všechny pochybnosti, ale pokud nedodržuje vaiṣṇavské zásady, pak není na vyšší úrovni. Je nutné být schopen vyjasnit všechny pochybnosti a zároveň mít bráhmanské vlastnosti. Ten, kdo zná smysl védských pokynů, kdo dokáže uplatnit zásady dané ve védské literatuře a kdo podle toho učí své žáky, se nazývá ācārya. Ācārya jedná tak, že vykonává oddanou službu, aniž by si chtěl vylepšit své životní postavení.

El brāhmaṇa más perfecto y elevado es el vaiṣṇava. Se explica que el vaiṣṇava que conoce la ciencia de la Verdad Absoluta, pero no puede predicar a los demás ese conocimiento, está en la etapa más baja; el que, además de entender los principios de la ciencia de Dios, también puede predicar, está en la segunda etapa; y el que, además de poder predicar, lo ve todo en la Verdad Absoluta y ve a la Verdad Absoluta en todo, está en el nivel vaiṣṇava más elevado. Aquí se menciona que un vaiṣṇava es ya un brāhmaṇa; de hecho, aquel que se vuelve vaiṣṇava, alcanza el estado más elevado de perfección brahmínica.

Nejdokonalejší brāhmaṇa je vaiṣṇava. Je řečeno, že vaiṣṇava, který zná vědu o Absolutní Pravdě, ale není schopen kázat toto poznání druhým, je v nižším stadiu; ten, kdo nejen chápe zásady vědy o Bohu, ale umí také kázat, je ve středním stadiu a ten, který umí nejen kázat, ale také vidí vše v Absolutní Pravdě a Absolutní Pravdu ve všem, je v nejvyšší kategorii vaiṣṇavů. Tento verš vyjadřuje, že vaiṣṇava je již brāhmaṇou; stát se vaiṣṇavou ve skutečnosti znamená dosáhnout nejvyšší úrovně bráhmanské dokonalosti.