ŚB 3.29.32
Dévanágarí
अर्थज्ञात्संशयच्छेत्ता तत: श्रेयान्स्वकर्मकृत् ।
मुक्तसङ्गस्ततो भूयानदोग्धा धर्ममात्मन: ॥ ३२ ॥
मुक्तसङ्गस्ततो भूयानदोग्धा धर्ममात्मन: ॥ ३२ ॥
Verš
artha-jñāt saṁśaya-cchettā
tataḥ śreyān sva-karma-kṛt
mukta-saṅgas tato bhūyān
adogdhā dharmam ātmanaḥ
tataḥ śreyān sva-karma-kṛt
mukta-saṅgas tato bhūyān
adogdhā dharmam ātmanaḥ
Synonyma
artha-jñāt — než ten, který zná smysl Ved; saṁśaya — pochyby; chettā — ten, který odstraní; tataḥ — než on; śreyān — lepší; sva-karma — své předepsané povinnosti; kṛt — ten, který vykonává; mukta-saṅgaḥ — osvobozený od hmotného vlivu; tataḥ — než on; bhūyān — lepší; adogdhā — nevykonávající; dharmam — oddanou službu; ātmanaḥ — pro sebe.
Překlad
Lepší než brāhmaṇa, který zná smysl Ved, je ten, kdo dokáže rozptýlit všechny pochyby, a ještě lepší je ten, kdo přísně dodržuje bráhmanské zásady. Lepší než on je člověk osvobozený od veškerého hmotného znečištění a ještě lepší je čistý oddaný, vykonávající oddanou službu bez očekávání odměny.
Význam
Artha-jña brāhmaṇa je ten, kdo důkladně analyticky prostudoval Absolutní Pravdu a ví, že Absolutní Pravda je realizována ve třech různých aspektech — jako Brahman, Paramātmā a Bhagavān. Pokud má někdo nejen toto poznání, ale i schopnost rozptýlit všechny pochybnosti poté, co je dotázán na Absolutní Pravdu, je považován za lepšího. Někdo může být také učeným brāhmaṇa-vaiṣṇavou, který dokáže podávat jasná vysvětlení a odstraňovat všechny pochybnosti, ale pokud nedodržuje vaiṣṇavské zásady, pak není na vyšší úrovni. Je nutné být schopen vyjasnit všechny pochybnosti a zároveň mít bráhmanské vlastnosti. Ten, kdo zná smysl védských pokynů, kdo dokáže uplatnit zásady dané ve védské literatuře a kdo podle toho učí své žáky, se nazývá ācārya. Ācārya jedná tak, že vykonává oddanou službu, aniž by si chtěl vylepšit své životní postavení.
Nejdokonalejší brāhmaṇa je vaiṣṇava. Je řečeno, že vaiṣṇava, který zná vědu o Absolutní Pravdě, ale není schopen kázat toto poznání druhým, je v nižším stadiu; ten, kdo nejen chápe zásady vědy o Bohu, ale umí také kázat, je ve středním stadiu a ten, který umí nejen kázat, ale také vidí vše v Absolutní Pravdě a Absolutní Pravdu ve všem, je v nejvyšší kategorii vaiṣṇavů. Tento verš vyjadřuje, že vaiṣṇava je již brāhmaṇou; stát se vaiṣṇavou ve skutečnosti znamená dosáhnout nejvyšší úrovně bráhmanské dokonalosti.