Text 19
Sloka 19
Devanagari
Dévanágarí
मनो निर्विषयं युक्त्वा तत: किञ्चन न स्मरेत् ।
पदं तत्परमं विष्णोर्मनो यत्र प्रसीदति ॥ १९ ॥
Text
Verš
avyucchinnena cetasā
mano nirviṣayaṁ yuktvā
tataḥ kiñcana na smaret
padaṁ tat paramaṁ viṣṇor
mano yatra prasīdati
avyucchinnena cetasā
mano nirviṣayaṁ yuktvā
tataḥ kiñcana na smaret
padaṁ tat paramaṁ viṣṇor
mano yatra prasīdati
Synonyms
Synonyma
tatra — thereafter; eka — one by one; avayavam — limbs of the body; dhyāyet — should be concentrated upon; avyucchinnena — without being deviated from the complete form; cetasā — by the mind; manaḥ — mind; nirviṣayam — without being contaminated by sense objects; yuktvā — being dovetailed; tataḥ — after that; kiñcana — anything; na — do not; smaret — think of; padam — personality; tat — that; paramam — Supreme; viṣṇoḥ — of Viṣṇu; manaḥ — the mind; yatra — whereupon; prasīdati — becomes reconciled.
tatra — pak; eka — jeden po druhém; avayavam — údy těla; dhyāyet — být soustředěný na; avyucchinnena — neztrácet ze zřetele celé tělo; cetasā — myslí; manaḥ — mysl; nirviṣayam — bez znečištění smyslovými objekty; yuktvā — spojená s; tataḥ — potom; kiñcana — cokoliv; na — ne; smaret — mysli na; padam — osobnost; tat — tu; paramam — Nejvyšší; viṣṇoḥ — Viṣṇua; manaḥ — mysl; yatra — kdy; prasīdati — dosáhne uspokojení.
Translation
Překlad
Thereafter, you should meditate upon the limbs of Viṣṇu, one after another, without being deviated from the conception of the complete body. Thus the mind becomes free from all sense objects. There should be no other thing to be thought upon. Because the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu, is the Ultimate Truth, the mind becomes completely reconciled in Him only.
Potom bys měl postupně meditovat o jednotlivých údech Viṣṇua, aniž bys ztrácel ze zřetele celé tělo. To mysl osvobodí od všech smyslových objektů. V tomto okamžiku již nemají zbýt v mysli žádné jiné myšlenky. Jelikož Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, je Konečná Pravda, jedině v Něm dosáhne mysl úplného uspokojení.
Purport
Význam
Foolish persons, bewildered by the external energy of Viṣṇu, do not know that the ultimate goal of the progressive search after happiness is to get in touch directly with Lord Viṣṇu, the Personality of Godhead. Viṣṇu-tattva is an unlimited expansion of different transcendental forms of the Personality of Godhead, and the supreme or original form of viṣṇu-tattva is Govinda, or Lord Kṛṣṇa, the supreme cause of all causes. Therefore, thinking of Viṣṇu or meditating upon the transcendental form of Viṣṇu, specifically upon Lord Kṛṣṇa, is the last word on the subject of meditation. This meditation may be begun from the lotus feet of the Lord. One should not, however, forget or be misled from the complete form of the Lord; thus one should practice thinking of the different parts of His transcendental body, one after another. Here in this verse, it is definitely assured that the Supreme Lord is not impersonal. He is a person, but His body is different from those of conditioned persons like us. Otherwise, meditation beginning from the praṇava (oṁkāra) up to the limbs of the personal body of Viṣṇu would not have been recommended by Śukadeva Gosvāmī for the attainment of complete spiritual perfection. The Viṣṇu forms of worship in great temples of India are not, therefore, arrangements of idol worship, as they are wrongly interpreted to be by a class of men with a poor fund of knowledge; rather, they are different spiritual centers of meditation on the transcendental limbs of the body of Viṣṇu. The worshipable Deity in the temple of Viṣṇu is identical with Lord Viṣṇu by the inconceivable potency of the Lord. Therefore, a neophyte’s concentration or meditation upon the limbs of Viṣṇu in the temple, as contemplated in the revealed scriptures, is an easy opportunity for meditation for persons who are unable to sit down tightly at one place and then concentrate upon praṇava (oṁkāra) or the limbs of the body of Viṣṇu, as recommended herein by Śukadeva Gosvāmī, the great authority. The common man can benefit more by meditating on the form of Viṣṇu in the temple than on the oṁkāra, the spiritual combination of a-u-m as explained before. There is no difference between oṁkāra and the forms of Viṣṇu, but persons unacquainted with the science of Absolute Truth try to create dissension by differentiating between the forms of Viṣṇu and that of oṁkāra. Here it is indicated that the Viṣṇu form is the ultimate goal of meditation, and as such it is better to concentrate upon the forms of Viṣṇu than on impersonal oṁkāra. The latter process is also more difficult than the former.
Pošetilí lidé, zmatení vnější energií Viṣṇua, nevědí, že konečným cílem při hledání štěstí je spojit se přímo s Pánem Viṣṇuem, Osobností Božství. Viṣṇu-tattva je neomezenou expanzí různých transcendentálních podob Osobnosti Božství, a nejvyšší, původní podobou viṣṇu-tattvy je Govinda, Pán Kṛṣṇa, nejvyšší příčina všech příčin. Myslet na Viṣṇua, nebo meditovat o transcendentální podobě Viṣṇua, konkrétně o Pánu Kṛṣṇovi, je tedy nejvyšším úspěchem v meditaci. Tato meditace může započít u lotosových nohou Pána, ale nesmíme zapomenout na úplnou podobu Pána a nesmíme se od ní nechat odvést. Doporučuje se postupně myslet na různé části Jeho těla. Zde v tomto verši je jasně dokázáno, že Nejvyšší Pán není neosobní. Je osoba, ale Jeho tělo je jiné než těla podmíněných osob jako jsme my. Kdyby tomu bylo jinak, nedoporučoval by Śukadeva Gosvāmī pro dosažení úplné duchovní svobody meditaci, která začíná praṇavou (oṁkārou) a pokračuje k údům osobního těla Viṣṇua. Uctívané podoby Viṣṇua ve velkých indických chrámech tedy nejsou nějaké modly, jak si to někdy špatně vykládají méně inteligentní lidé. Jsou to spíše různá duchovní centra meditace o transcendentálních údech Viṣṇuova těla. Pán Viṣṇu a uctívané Božstvo v chrámu Viṣṇua jsou totožní působením nepochopitelné energie Pána. Soustředit se na části těla Viṣṇua v chrámu je podle zjevených písem snadnější příležitostí k meditaci pro začátečníky a lidi, kteří nejsou schopni sedět na jednom místě a soustředit se na praṇavu oṁkāru nebo na tělesné údy Viṣṇua, jak zde doporučuje velká autorita Śukadeva Gosvāmī. Obyčejným lidem může meditace o podobě Viṣṇua v chrámu prospět lépe nežli oṁkāra, duchovní kombinace a-u-m, vysvětlená dříve. Mezi oṁkārou a podobami Viṣṇua není žádný rozdíl, ale osoby neseznámené s vědou o Absolutní Pravdě se snaží vytvořit rozpor a rozlišují mezi podobami Viṣṇua a podobou oṁkāra. V tomto verši je naznačeno, že Viṣṇu je konečným cílem meditace. Je tedy lepší se soustředit na podoby Viṣṇua než na neosobní oṁkāru a je to zároveň i jednodušší.