Skip to main content

Sloka 16

Text 16

Verš

Text

sa vai tebhyo namaskṛtya
niḥsaṅgo vigata-spṛhaḥ
vāsudeve bhagavati
bhaktyā cakre manaḥ param
sa vai tebhyo namaskṛtya
niḥsaṅgo vigata-spṛhaḥ
vāsudeve bhagavati
bhaktyā cakre manaḥ param

Synonyma

Synonyms

saḥ — on (král Rantideva); vai — jistě; tebhyaḥ — Pánu Brahmovi, Pánu Śivovi a ostatním polobohům; namaḥ-kṛtya — složil poklony; niḥsaṅgaḥ — aniž by od nich chtěl získat nějaký prospěch; vigata-spṛhaḥ — zcela prostý tužeb po hmotném vlastnictví; vāsudeve — k Pánu Vāsudevovi; bhagavati — Nejvyššímu Pánu; bhaktyā — prostřednictvím oddané služby; cakre — upřel; manaḥ — mysl; param — jako konečný cíl života.

saḥ — he (King Rantideva); vai — indeed; tebhyaḥ — unto Lord Brahmā, Lord Śiva and the other demigods; namaḥ-kṛtya — offering obeisances; niḥsaṅgaḥ — with no ambition to take any benefit from them; vigata-spṛhaḥ — completely free from desires for material possessions; vāsudeve — unto Lord Vāsudeva; bhagavati — the Supreme Lord; bhaktyā — by devotional service; cakre — fixed; manaḥ — the mind; param — as the ultimate goal of life.

Překlad

Translation

Král Rantideva si nepřál užívat hmotných darů od polobohů. Poklonil se jim, ale jelikož byl skutečně připoutaný k Pánu Viṣṇuovi, Vāsudevovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, upřel svou mysl na Jeho lotosové nohy.

King Rantideva had no ambition to enjoy material benefits from the demigods. He offered them obeisances, but because he was factually attached to Lord Viṣṇu, Vāsudeva, the Supreme Personality of Godhead, he fixed his mind at Lord Viṣṇu’s lotus feet.

Význam

Purport

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura zpíval:

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura has sung:

anya devāśraya nāi,

tomāre kahinu bhāi,
ei bhakti parama karaṇa
anya devāśraya nāi, tomāre kahinu bhāi,
ei bhakti parama karaṇa

Ten, kdo se chce stát čistým oddaným Nejvyššího Pána, nesmí dychtit po darech polobohů. V Bhagavad-gītě (7.20) je uvedeno: kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ prapadyante 'nya-devatāḥ-jiné bohy, než je Nejvyšší Osobnost Božství, uctívají osoby, které podlehly klamu hmotné energie. Proto Rantidevu dokonce ani osobní setkání s Pánem Brahmou a Pánem Śivou nezlákalo k tomu, aby je požádal o hmotný prospěch. Místo toho upřel mysl na Pána Vāsudevu a s oddaností Mu sloužil. To je příznak čistého oddaného, jehož srdce není znečištěno hmotnými touhami.

If one wants to become a pure devotee of the Supreme Lord, one should not hanker to take benedictions from the demigods. As stated in Bhagavad-gītā (7.20), kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ prapadyante ’nya-devatāḥ: those befooled by the illusion of the material energy worship gods other than the Supreme Personality of Godhead. Therefore, although Rantideva was personally able to see Lord Brahmā and Lord Śiva, he did not hanker to take material benefits from them. Rather, he fixed his mind upon Lord Vāsudeva and rendered devotional service unto Him. This is the sign of a pure devotee, whose heart is not adulterated by material desires.

anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā
anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā

“Transcendentální láskyplnou službu Nejvyššímu Pánu Kṛṣṇovi je třeba konat s příznivým postojem a bez touhy po hmotném prospěchu nebo zisku z plodonosných činností nebo filozofické spekulace. Tomu se říká čistá oddaná služba.”

“One should render transcendental loving service to the Supreme Lord Kṛṣṇa favorably and without desire for material profit or gain through fruitive activities or philosophical speculation. That is called pure devotional service.”