Skip to main content

Sloka 11

Text 11

Verš

Texto

śrī-bādarāyaṇir uvāca
karmaṇā karma-nirhāro
na hy ātyantika iṣyate
avidvad-adhikāritvāt
prāyaścittaṁ vimarśanam
śrī-bādarāyaṇir uvāca
karmaṇā karma-nirhāro
na hy ātyantika iṣyate
avidvad-adhikāritvāt
prāyaścittaṁ vimarśanam

Synonyma

Palabra por palabra

śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī, syn Vyāsadeva, odpověděl; karmaṇā — plodonosnými činnostmi; karma-nirhāraḥ — neutralizace plodonosných činností; na — ne; hi — vskutku; ātyantikaḥ — konečná; iṣyate — je možná; avidvat-adhikāritvāt — ze stavu bez poznání; prāyaścittam — skutečné odčinění; vimarśanam — úplné poznání Vedānty.

śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī, el hijo de Vyāsadeva, contestó; karmaṇā — con actividades fruitivas; karma-nirhāraḥ — neutralización de actividades fruitivas; na — no; hi — en verdad; ātyantikaḥ — final; iṣyate — resulta posible; avidvat-adhikāritvāt — de carecer de conocimiento; prāyaścittam — verdadera expiación; vimarśanam — conocimiento completo del Vedānta.

Překlad

Traducción

Śukadeva Gosvāmī, syn Vedavyāsy, odpověděl: Můj milý králi, jelikož činy určené k neutralizaci bezbožných činností jsou také plodonosné, nezbaví člověka sklonů k ploduchtivému jednání. Ti, kdo se podrobují pravidlům odčinění, nejsou vůbec inteligentní; ve skutečnosti jsou v kvalitě temnoty. Dokud se člověk nezbaví kvality nevědomosti, jeho snaha neutralizovat jeden čin druhým bude marná, protože neodstraní jeho touhy. I když může navenek vypadat jako zbožný, nepochybně bude mít sklony k bezbožnému jednání. Skutečným odčiněním je tedy osvícení dokonalým poznáním, Vedāntou, pomocí něhož živá bytost pochopí Nejvyšší Absolutní Pravdu.

Śukadeva Gosvāmī, el hijo de Vedavyāsa, contestó: Mi querido rey, los actos destinados a neutralizar las acciones impías también son fruitivos, de modo que no van a liberarnos de la tendencia a la actividad fruitiva. Las personas que se someten a las reglas y regulaciones de la expiación no son nada inteligentes. En verdad, se hallan bajo la influencia de la ignorancia. Para quien no esté libre de la modalidad de la ignorancia, los intentos de neutralizar una acción con otra acción son inútiles, pues eso no arrancará la raíz de sus deseos. Así, aunque superficialmente parezca piadosa, esa persona manifestará, sinlugar a dudas, la tendencia a las actividades impías. Por lo tanto, la verdadera expiación es la iluminación en el conocimiento perfecto, el Vedānta, que nos permite entender la Verdad Absoluta Suprema.

Význam

Significado

Guru, Śukadeva Gosvāmī, zkouší Mahārāje Parīkṣita a ukazuje se, že král prošel jednou částí zkoušky tím, že odmítl proces odčinění, jelikož zahrnuje plodonosné činnosti. Nyní Śukadeva Gosvāmī doporučuje úroveň spekulativního poznání. Postupuje od karma-kāṇḍy ke jñāna-kāṇḍě a navrhuje: prāyaścittaṁ vimarśanam — “Skutečným odčiněním je úplné poznání.” Vimarśana se vztahuje na rozvoj spekulativního poznání. V Bhagavad-gītě jsou karmī, kteří postrádají poznání, přirovnáni k oslům. Kṛṣṇa říká:

El guru, Śukadeva Gosvāmī, ha puesto a prueba a Parīkṣit Mahārāja, y parece ser que el rey ha superado una fase del examen, al rechazar el proceso de expiación teniendo en cuenta las actividades fruitivas en él implícitas. Śukadeva Gosvāmī propone ahora el nivel del conocimiento especulativo. Pasando de karma-kāṇḍa jñāna-kāṇḍa, sugiere:prāyaścittaṁ vimarśanam: «La verdadera expiación es el conocimiento completo». Vimarśana se refiere al cultivo deconocimiento especulativo. En el Bhagavad-gītā, los karmīs, que carecen de conocimiento, son comparados a asnos. Dice Kṛṣṇa en el Bhagavad-gītā (7.15):

na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ
na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ

“Ti ničemové, kteří jsou zcela hloupí, kteří jsou nejnižší z lidí, jimž poznání vzala iluze a kteří přijímají ateistickou povahu démonů, se Mi neodevzdávají.” (Bg. 7.15) Karmī, kteří holdují hříšnému jednání a neznají skutečný cíl života, jsou tedy označováni jako mūḍhové, osli. Vimarśana je ovšem také vysvětlena v Bhagavad-gītě (15.15), kde Kṛṣṇa prohlašuje: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ — smyslem studia Ved je pochopit Nejvyšší Osobnost Božství. Pokud někdo studuje Vedāntu, ale udělá pouze nějaký pokrok ve spekulativním poznání, aniž by chápal Nejvyššího Pána, zůstane stále stejným mūḍhou. Jak uvádí Bhagavad-gītā (7.19) — skutečného poznání člověk dosáhne, když porozumí Kṛṣṇovi a odevzdá se Mu (bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate). K tomu, aby se člověk stal učeným a zbavil se hmotného znečištění, by se měl snažit porozumět Kṛṣṇovi, neboť tak se okamžitě osvobodí od všech zbožných a bezbožných činností a jejich reakcí.

«Esos malvados sumamente necios, que son lo más bajo de la humanidad, a quienes la ilusión les ha robado el conocimiento, y que participan de la naturaleza atea de los demonios, no se entregan a Mí». Los karmīs que se ocupan en actospecaminosos y no conocen el verdadero objetivo de la vida reciben el calificativo de mūḍhas, asnos. La palabra vimarśana, sin embargo, se explica también en el Bhagavad-gītā (15.15), donde Kṛṣṇa dice: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ: El objetivo del estudio de los Vedas es comprender a la Suprema Personalidad de Dios. Quien estudia el Vedānta pero no comprende al Señor Supremo, y se limita a un cierto progreso en el conocimiento especulativo, sigue siendo el mismo mūḍha. Como se afirma en el Bhagavad-gītā (7.19), verdadero conocimiento es el que obtiene quien comprende a Kṛṣṇa y se entrega a Él (bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate). Por lo tanto, para alcanzar la sabiduría y liberarnos de la contaminación material, debemos tratar de entender a Kṛṣṇa, pues de ese modo nos liberaremos, inmediatamente, de todas las actividades piadosas e impías, y de sus correspondientes reacciones.