Skip to main content

Sloka 11

Text 11

Verš

Text

tasmin vāva kila sa ekalaḥ pulahāśramopavane vividha-kusuma-kisalaya-tulasikāmbubhiḥ kanda-mūla-phalopahāraiś ca samīhamāno bhagavata ārādhanaṁ vivikta uparata-viṣayābhilāṣa upabhṛtopaśamaḥ parāṁ nirvṛtim avāpa.
tasmin vāva kila sa ekalaḥ pulahāśramopavane vividha-kusuma-kisalaya-tulasikāmbubhiḥ kanda-mūla-phalopahāraiś ca samīhamāno bhagavata ārādhanaṁ vivikta uparata-viṣayābhilāṣa upabhṛtopaśamaḥ parāṁ nirvṛtim avāpa.

Synonyma

Synonyms

tasmin — v tom āśramu; vāva kila — vskutku; saḥ — Bharata Mahārāja; ekalaḥ — sám, jediný; pulaha-āśrama-upavane — v zahradách Pulaha-āśramu; vividha-kusuma-kisalaya-tulasikā-ambubhiḥ — s různými květy, větévkami a lístky tulasī, jakož i vodou; kanda-mūla-phala-upahāraiḥ — obětováním hlíz, kořenů a plodů; ca — a; samīhamānaḥ — vykonával; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; ārādhanam — uctívání; viviktaḥ — očištěný; uparata — oproštěný od; viṣaya-abhilāṣaḥ — touha po hmotném smyslovém požitku; upabhṛta — zvyšoval; upaśamaḥ — vyrovnanost; parām — transcendentální; nirvṛtim — spokojenost; avāpa — získal.

tasmin — in that āśrama; vāva kila — indeed; saḥ — Bharata Mahārāja; ekalaḥ — alone, only; pulaha-āśrama-upavane — in the gardens situated in Pulaha-āśrama; vividha-kusuma-kisalaya-tulasikā-ambubhiḥ — with varieties of flowers, twigs and tulasī leaves, as well as with water; kanda-mūla-phala-upahāraiḥ — by offerings of roots, bulbs and fruits; ca — and; samīhamānaḥ — performing; bhagavataḥ — of the Supreme Personality of Godhead; ārādhanam — worshiping; viviktaḥ — purified; uparata — being freed from; viṣaya-abhilāṣaḥ — desire for material sense enjoyment; upabhṛta — increased; upaśamaḥ — tranquillity; parām — transcendental; nirvṛtim — satisfaction; avāpa — he obtained.

Překlad

Translation

Mahārāja Bharata žil sám v zahradách Pulaha-āśramu a sbíral různé květy, větévky a lístky tulasī. Přinášel také vodu z řeky Gaṇḍakī a různé plody, kořeny a hlízy. To vše obětoval Nejvyšší Osobnosti Božství, Vāsudevovi, a byl spokojený tím, že Ho uctíval. Jeho srdce se tak zbavilo veškerého znečištění a neměl sebemenší touhu po hmotném požitku—všechny jeho hmotné touhy zanikly. V tomto vyrovnaném stavu cítil naprostou spokojenost a plně se věnoval oddané službě.

In the gardens of Pulaha-āśrama, Mahārāja Bharata lived alone and collected a variety of flowers, twigs and tulasī leaves. He also collected the water of the Gaṇḍakī River, as well as various roots, fruits and bulbs. With these he offered food to the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva, and, worshiping Him, he remained satisfied. In this way his heart was completely uncontaminated, and he did not have the least desire for material enjoyment. All material desires vanished. In this steady position, he felt full satisfaction and was situated in devotional service.

Význam

Purport

Každý hledá klid mysli. Ten lze však získat jedině tehdy, když je člověk zcela prostý touhy po hmotném uspokojování smyslů a zaměstnaný oddanou službou Pánu. Bhagavad-gītā (9.26) uvádí: patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ yo me bhaktyā prayacchati. Uctívání Pána není vůbec nákladné. Lze Mu obětovat lístek, květ, nějaké ovoce a trochu vody. Jsou-li tyto věci nabízeny s láskou a oddaností, Nejvyšší Pán je přijme. Tak se může člověk zbavit hmotných tužeb. Dokud si bude hmotné touhy udržovat, nemůže být šťastný. Jakmile se však zaměstná oddanou službou Pánu, jeho mysl se očistí od všech hmotných tužeb a dostaví se plná spokojenost.

Everyone is searching after peace of mind. This is obtainable only when one is completely freed from the desire for material sense gratification and is engaged in the devotional service of the Lord. As stated in Bhagavad-gītā: patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ yo me bhaktyā prayacchati. Worship of the Lord is not at all expensive. One can offer the Lord a leaf, a flower, a little fruit and some water. The Supreme Lord accepts these offerings when they are offered with love and devotion. In this way, one can become freed from material desires. As long as one maintains material desires, he cannot be happy. As soon as one engages in the devotional service of the Lord, his mind is purified of all material desires. Then one becomes fully satisfied.

sa vai puṁsāṁ paro dharmo
yato bhaktir adhokṣaje
ahaituky apratihatā
yayātmā suprasīdati
sa vai puṁsāṁ paro dharmo
yato bhaktir adhokṣaje
ahaituky apratihatā
yayātmā suprasīdati
vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam
vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam

“Vrcholná činnost (dharma) pro celé lidstvo je ta, která vede k dosažení láskyplné oddané služby transcendentálnímu Pánu. Aby tato oddaná služba plně uspokojila vlastní já, musí být nemotivovaná a nepřerušovaná. Prokazováním oddané služby Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇovi, získává člověk okamžitě bezpříčinné poznání a odpoutanost od světa.” (Bhāg. 1.2.6-7)

“The supreme occupation [dharma] for all humanity is that by which men can attain to loving devotional service unto the transcendent Lord. Such devotional service must be unmotivated and uninterrupted in order to completely satisfy the self. By rendering devotional service unto the Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa, one immediately acquires causeless knowledge and detachment from the world.” (Bhāg. 1.2.6-7)

To jsou pokyny Śrīmad-Bhāgavatamu, nejvyššího védského písma. Člověk možná není schopen jít do Pulaha-āśramu, ale ať už je kdekoliv, může být šťastný a oddaně sloužit Pánu výše uvedenými metodami.

These are the instructions given in Śrīmad-Bhāgavatam, the supreme Vedic literature. One may not be able to go to Pulaha-āśrama, but wherever one is one can happily render devotional service to the Lord by adopting the processes mentioned above.