ŚB 4.9.28

विदुर उवाच
सुदुर्लभं यत्परमं पदं हरे-
र्मायाविनस्तच्चरणार्चनार्जितम् ।
लब्ध्वाप्यसिद्धार्थमिवैकजन्मना
कथं स्वमात्मानममन्यतार्थवित् ॥ २८ ॥
vidura uvāca
sudurlabhaṁ yat paramaṁ padaṁ harer
māyāvinas tac-caraṇārcanārjitam
labdhvāpy asiddhārtham ivaika-janmanā
kathaṁ svam ātmānam amanyatārtha-vit

Synonyma

viduraḥ uvācaVidura se ptal dále; sudurlabhamvelmi vzácné; yatto, co; paramamje nejvyšší; padampostavení; hareḥNejvyšší Osobnosti Božství; māyā-vinaḥnesmírně laskavý; tatJeho; caraṇalotosové nohy; arcanauctíváním; arjitamzískané; labdhvādosáhl; apiačkoliv; asiddha-arthamnesplněné; ivajako kdyby; eka-janmanāv průběhu jednoho života; kathamproč; svamvlastní; ātmānamsrdce; amanyatacítil; artha-vitvelmi moudrý.

Překlad

Śrī Vidura se otázal: Drahý brāhmaṇo, není snadné se dostat do Pánova sídla. Lze ho dosáhnout pouze čistou oddanou službou, jež jediná těší nadevše laskavého a milostivého Pána. Dhruva Mahārāja, který byl velmi moudrý a svědomitý, dosáhl tohoto postavení dokonce během jednoho života. Proč tedy nebyl spokojený?

Význam

Světec Vidura zde klade závažnou otázku. Významný je výraz artha-vit, který se vztahuje na toho, kdo dokáže rozlišovat mezi skutečností a iluzí. Artha-vit se také nazývá paramahaṁsa — taková osobnost přijímá jen činný princip všeho. Podobně jako labuť dokáže ze směsi vody a mléka vysát jen mléko, přijímá paramahaṁsa jako svůj život a duši jen Nejvyšší Osobnost Božství a o vnější, hmotné věci se nestará. Dhruva Mahārāja byl paramahaṁsa a díky svému odhodlání dosáhl toho, po čem toužil. Přesto však nebyl při svém návratu domů příliš spokojený.