Skip to main content

KAPITOLA DEVÁTÁ

Dhruva Mahārāja se vrací domů

Verš

maitreya uvāca
ta evam utsanna-bhayā urukrame
kṛtāvanāmāḥ prayayus tri-viṣṭapam
sahasraśīrṣāpi tato garutmatā
madhor vanaṁ bhṛtya-didṛkṣayā gataḥ

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — velký mudrc Maitreya pokračoval; te — polobozi; evam — takto; utsanna-bhayāḥ — zbaveni všech obav; urukrame — Nejvyššímu Pánu, Jehož činnosti jsou mimořádné; kṛta-avanāmāḥ — poklonili se; prayayuḥ — vrátili se; tri-viṣṭapam — na své nebeské planety; sahasra-śīrṣā api — také Nejvyšší Pán, známý jako Sahasraśīrṣā; tataḥ — odtamtud; garutmatā — vystoupil na záda Garuḍy; madhoḥ vanam — do lesa zvaného Madhuvan; bhṛtya — služebníka; didṛkṣayā — přál si vidět; gataḥ — vypravil se.

Překlad

Velký mudrc Maitreya řekl Vidurovi: Když Nejvyšší Pán polobohy takto ujistil, přestali mít obavy. Hluboce se Mu poklonili a vrátili se zpět na své nebeské planety. Nejvyšší Pán, Jenž se neliší od inkarnace Sahasraśīrṣā, pak vystoupil na záda Garuḍy, který Ho donesl do lesa Madhuvanu za Jeho služebníkem Dhruvou.

Význam

Slovo sahasraśīrṣā se vztahuje na Osobnost Božství v podobě Garbhodakaśāyī Viṣṇua. Pán se sice zjevil jako Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, ale jelikož se neliší od Garbhodakaśāyī Viṣṇua, je zde označen jako Sahasraśīrṣā Viṣṇu. Śrīla Sanātana Gosvāmī ve své Bhāgavatāmṛtě píše, že Sahasraśīrṣā, který se tehdy zjevil, je inkarnací známou jako Pṛśnigarbha a pro Dhruvu Mahārāje stvořil planetu jménem Dhruvaloka.

Verš

sa vai dhiyā yoga-vipāka-tīvrayā
hṛt-padma-kośe sphuritaṁ taḍit-prabham
tirohitaṁ sahasaivopalakṣya
bahiḥ-sthitaṁ tad-avasthaṁ dadarśa

Synonyma

saḥ — Dhruva Mahārāja; vai — rovněž; dhiyā — meditací; yoga-vipāka-tīvrayā — díky pokročilé realizaci v yoze; hṛt — srdce; padma-kośe — na lotosu; sphuritam — projevený; taḍit-prabham — zářící jako blesk; tirohitam — zmizel; sahasā — náhle; eva — také; upalakṣya — pozorováním; bahiḥ-sthitam — umístěného vně; tat-avastham — ve stejné pozici; dadarśa — mohl vidět.

Překlad

Podoba Pána, na kterou v dokonalém jógovém tranzu Dhruva Mahārāja upřel svou meditaci, zářila jako blesk. Náhle však zmizela a Dhruva z toho byl tak rozrušený, že okamžitě přestal meditovat a otevřel oči. V tu chvíli však spatřil Nevyšší Osobnost Božství, Pána, kterého předtím viděl ve svém srdci, Osobně přítomného.

Význam

Díky svému pokroku v jógové meditaci mohl Dhruva Mahārāja ve svém srdci neustále vidět Osobnost Božství. Znenadání však tato podoba z jeho srdce zmizela a Dhruva si myslel, že Pána ztratil. Byl velmi rozrušený, ale jakmile otevřel oči, uviděl tutéž podobu Pána, o které právě meditoval, tváří v tvář. Brahma-saṁhitā (5.38) praví: premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena. Svatá osobnost, která oddanou službou vyvinula opravdovou lásku k Bohu, nepřetržitě vidí Pánovu transcendentální podobu Śyāmasundara. Tato podoba v srdci oddaného není představou. Oddaný, jenž je pokročilý v oddané službě, vidí tváří v tvář téhož Śyāmasundara, o kterém po celou dobu meditoval. Nejvyšší Pán je absolutní, a proto se podoba v srdci oddaného, podoba arcā, kterou uctíváme v chrámu, a původní podoba na Vaikuṇṭě či ve Vṛndāvan-dhāmu od sebe navzájem neliší.

Verš

tad-darśanenāgata-sādhvasaḥ kṣitāv
avandatāṅgaṁ vinamayya daṇḍavat
dṛgbhyāṁ prapaśyan prapibann ivārbhakaś
cumbann ivāsyena bhujair ivāśliṣan

Synonyma

tat-darśanena — když uviděl Pána; āgata-sādhvasaḥ — Dhruva Mahārāja, který byl velice zmatený; kṣitau — na zem; avandata — vzdal poklony; aṅgam — tělo; vinamayya — natáhl; daṇḍavat — jako tyč; dṛgbhyām — očima; prapaśyan — upřenýma; prapiban — pil; iva — jako; arbhakaḥ — chlapec; cumban — líbal; iva — jako; āsyena — ústy; bhujaiḥ — pažemi; iva — jako; āśliṣan — objímal.

Překlad

Když Dhruva Mahārāja viděl svého Pána přímo před sebou, nesmírně ho to vzrušilo. Naplněný láskou k Bohu padl k Jeho nohám jako tyč a poklonami Mu vzdal úctu. V extázi se díval na Pána, jako by očima pil Jeho podobu, ústy líbal Jeho lotosové nohy a pažemi Ho objímal.

Význam

Když Dhruva Mahārāja viděl Nejvyššího Pána přímo před sebou, byl pochopitelně velmi vzrušený. Plný posvátné úcty se na Něho díval, jako by očima pil celou Jeho podobu. Láska oddaného k Nejvyšší Osobnosti Božství je tak intenzívní, že si přeje neustále líbat a objímat Pánovy lotosové nohy a dotýkat se konečků Jeho prstů. Všechny tyto změny na těle Dhruvy Mahārāje svědčí o tom, že když spatřil Pána tváří v tvář, projevil osm transcendentálních příznaků extáze.

Verš

sa taṁ vivakṣantam atad-vidaṁ harir
jñātvāsya sarvasya ca hṛdy avasthitaḥ
kṛtāñjaliṁ brahmamayena kambunā
pasparśa bālaṁ kṛpayā kapole

Synonyma

saḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; tam — Dhruva Mahārāja; vivakṣantam — chtěl přednést modlitby oslavující Jeho vlastnosti; a-tat-vidam — nezkušený v něčem takovém; hariḥ — Nejvyšší Pán; jñātvā — chápal; asya — Dhruvy Mahārāje; sarvasya — každého; ca — a; hṛdi — v srdci; avasthitaḥ — sídlící; kṛta-añjalim — se sepjatýma rukama; brahma-mayena — v souladu se slovy védských hymnů; kambunā — Svou lasturou; pasparśa — dotkl se; bālam — chlapce; kṛpayā — z bezpříčinné milosti; kapole — čela.

Překlad

Ačkoliv byl Dhruva Mahārāja jen malý chlapec, chtěl Pánovi vhodnými slovy přednést modlitby. Byl však nezkušený, a proto nevěděl, jak se zachovat. Nejvyšší Pán, který sídlí v srdci každého, chápal nepříjemnou situaci Dhruvy Mahārāje, stojícího před Ním se sepjatýma rukama, a ze Své bezpříčinné milosti se lasturou dotkl jeho čela.

Význam

Každý oddaný má přirozený sklon opěvovat transcendentální vlastnosti Pána. Oddaný chce neustále naslouchat o Pánových transcendentálních vlastnostech a oslavovat je, ale někdy je kvůli svému studu na rozpacích. Nejvyšší Pán, který sídlí v srdci každého, mu tehdy pomůže a obdaří ho inteligencí, aby o Něm dokázal mluvit. Když tedy oddaný píše či hovoří o Nejvyšší Osobnosti Božství, rozumí se, že Pán mu diktuje slova přímo ze srdce. To potvrzuje desátá kapitola Bhagavad-gīty, kde je řečeno, že těm, kdo se neustále věnují transcendentální láskyplné službě Pánu, dává Pán zevnitř pokyny, jakým způsobem Mu mají dále sloužit. Když Dhruva Mahārāja váhal, jelikož kvůli nedostatku zkušenosti nevěděl, jak má Pána popsat, Pán se ze Své bezpříčinné milosti dotkl lasturou jeho čela, a vnukl mu tak transcendentální inspiraci. Tato transcendentální inspirace je označená jako brahma-maya, neboť výroky takto inspirovaných osob jsou v naprosté shodě se zvukovou vibrací Ved. Nejedná se o všední zvuky tohoto hmotného světa. Zvuková vibrace mantry Hare Kṛṣṇa je sice vyjádřena běžnou abecedou, ale nikdo by ji neměl pokládat za světskou či hmotnou.

Verš

sa vai tadaiva pratipāditāṁ giraṁ
daivīṁ parijñāta-parātma-nirṇayaḥ
taṁ bhakti-bhāvo ’bhyagṛṇād asatvaraṁ
pariśrutoru-śravasaṁ dhruva-kṣitiḥ

Synonyma

saḥ — Dhruva Mahārāja; vai — jistě; tadā — tehdy; eva — právě; pratipāditām — nabyl; giram — řeči; daivīm — transcendentální; parijñāta — pochopil; para-ātma — Nejvyšší Duše; nirṇayaḥ — závěr; tam — Pánovi; bhakti-bhāvaḥ — v oddané službě; abhyagṛṇāt — pronesl modlitby; asatvaram — bez ukvapených závěrů; pariśruta — všeobecně známá; uru-śravasam — Jehož sláva; dhruva-kṣitiḥ — Dhruva, jehož planeta nebude zničena.

Překlad

Tehdy si Dhruva Mahārāja dokonale uvědomil závěr Ved a porozuměl Absolutní Pravdě a Jejímu vztahu ke všem živým bytostem. Dhruva, který později získal planetu, jež není zničena ani v čase zkázy, pak v souladu se zásadami oddané služby Nejvyššímu Pánu, Jehož sláva je známá všude, pronesl uvážlivé a přesvědčivé modlitby.

Význam

Tato sloka obsahuje četná ponaučení. Za zmínku stojí především to, že student s úplným poznáním Ved chápe vztah mezi Absolutní Pravdou a relativní hmotnou a duchovní energií. Dhruva Mahārāja nikdy nechodil do žádné školy ani k žádnému učiteli s akademickým vzděláním studovat védské závěry. Jelikož však oddaně sloužil Pánu, veškeré závěry Ved mu byly zjeveny ihned poté, co se Pán zjevil a dotkl se lasturou jeho čela. To je způsob, jak můžeme porozumět védské literatuře — nelze ji pochopit prostřednictvím pouhého akademického vzdělání. V samotných Vedách je řečeno, že závěr védské moudrosti je zjevený pouze tomu, kdo má neochvějnou víru v Nejvyššího Pána a duchovního mistra.

Dhruva Mahārāja vykonával oddanou službu Pánu v souladu s pokyny svého duchovního mistra, Nārady Muniho. Výsledkem toho, jak oddaně sloužil s velkou odhodlaností a odříkáním, bylo, že se mu Nejvyšší Pán Osobně zjevil. Dhruva byl pouhé dítě. Chtěl Pánovi přednést krásné modlitby, ale váhal, jelikož postrádal potřebné poznání. Když se však Pánova lastura dotkla jeho čela, milostí Pána se mu ihned plně vybavil závěr Ved. Tento závěr se zakládá na správném pochopení rozdílu mezi jīvou a Paramātmou, individuální duší a Nadduší. Individuální duše je věčným služebníkem Nadduše — její vztah s Nadduší tedy představuje poskytování služby. To se nazývá bhakti-yoga či bhakti-bhāva. Dhruva Mahārāja se k Pánu modlil jako oddaný; nikoliv tak, jak to dělají neosobní filozofové. Proto je zde jasně řečeno: bhakti-bhāva. Cenné jsou pouze ty modlitby, které jsou pronášeny pro potěšení Osobnosti Božství, Nejvyššího Pána, Jehož sláva je známá široko daleko. Dhruva Mahārāja chtěl otcovo království, ale král mu nedovolil ani vylézt na svůj klín. Aby Pán splnil chlapcovu touhu, stvořil pro něho planetu Dhruvaloku, známou jako Polárka. Je to planeta, která není nikdy zničena, dokonce ani během zničení vesmíru. Dhruva Mahārāja nedosáhl tak výjimečného postavení nějakým ukvapeným jednáním, ale trpělivým vykonáváním pokynů svého duchovního mistra. Byl v tom natolik úspěšný, že spatřil Pána tváří v tvář, a Jeho bezpříčinnou milostí byl navíc zmocněn přednést vhodné modlitby. K tomu, abychom mohli Pána oslavovat nebo se k Němu modlit, potřebujeme Jeho milost. Nemůžeme popisovat Jeho slávu, aniž by nás On Sám obdařil Svou bezpříčinnou milostí.

Verš

dhruva uvāca
yo ’ntaḥ praviśya mama vācam imāṁ prasuptāṁ
sañjīvayaty akhila-śakti-dharaḥ sva-dhāmnā
anyāṁś ca hasta-caraṇa-śravaṇa-tvag-ādīn
prāṇān namo bhagavate puruṣāya tubhyam

Synonyma

dhruvaḥ uvāca — Dhruva Mahārāja řekl; yaḥ — Nejvyšší Pán, který; antaḥ — dovnitř; praviśya — vstupuje; mama — má; vācam — slova; imām — všechna tato; prasuptām — která jsou všechna nečinná nebo mrtvá; sañjīvayati — oživuje; akhila — vesmírná; śakti — energie; dharaḥ — vlastní; sva-dhāmnā — Svou vnitřní silou; anyān ca — i další údy; hasta — jako paže; caraṇa — nohy; śravaṇa — uši; tvak — kůži; ādīn — a podobně; prāṇān — životní sílu; namaḥ — klaním se; bhagavate — Nejvyšší Osobnosti Božství; puruṣāya — Nejvyšší Osobě; tubhyam — Tobě.

Překlad

Dhruva Mahārāja řekl: Můj drahý Pane, jsi všemohoucí. Vstoupil jsi do mého těla a oživil mé spící smysly — ruce, nohy, uši, hmat, životní sílu a především mou řeč. Vzdávám Ti uctivé poklony.

Význam

Dhruva Mahārāja snadno pochopil rozdíl mezi jeho stavem před a po dosažení duchovní realizace, kdy spatřil tváří v tvář Nejvyšší Osobnost Božství. Pochopil, že jeho životní síla a činnosti byly ve stavu spánku. Dokud člověk nedosáhne duchovní úrovně, považují se jeho údy, mysl a ostatní orgány za spící. Činnosti bez dosažení duchovní realizace jsou jako činnosti mrtvoly nebo ducha. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura o tom složil píseň, ve které oslovuje sám sebe: “Vstávej, živá bytosti, probuď se! Jak dlouho ještě budeš spát na klíně māyi? Nyní máš vzácné lidské tělo; pokus se vstát a realizovat sebe sama.” I Vedy říkají: “Vstávej, vstávej! Obdržel jsi jedinečný dar lidské životní podoby — nyní se věnuj duchovní realizaci.” Tak zní védské příkazy.

Dhruva Mahārāja skutečně zažil, že poté, co byly jeho smysly osvíceny na duchovní úrovni, pochopil podstatu védské moudrosti — Bůh je Nejvyšší Osoba, není neosobní. O tom se Dhruva Mahārāja sám přesvědčil. Uvědomil si, že po dlouhou dobu vlastně jen spal a nyní cítil přirozenou touhu oslavovat Nejvyššího Pána v souladu se závěrem védských písem. Světský člověk nemůže skládat modlitby a oslavovat Nejvyšší Osobnost Božství, jelikož nemá konečnou realizaci Ved.

Když na sobě Dhruva Mahārāja zpozoroval tuto změnu, ihned pochopil, že za ni vděčí bezpříčinné milosti Pána. S úctou se Pánovi klaněl a uvědomoval si, že mu Pán projevuje Svoji přízeň. Jeho smysly a mysl osvítila Pánova vnitřní energie. To je význam slov sva-dhāmnā — “prostřednictvím duchovní energie”. Duchovní osvícení je projevem milosti duchovní energie Pána. Při zpívání mantry Hare Kṛṣṇa oslovujeme nejprve duchovní energii Pána, Hare. Tato energie začne jednat, když se živá bytost zcela odevzdá a přijme postavení věčného služebníka. Bezpodmínečně se odevzdat Pánu se nazývá sevonmukha — tehdy nám duchovní energie postupně vyjeví Nejvyšší Osobnost Božství.

Bez zjevení zprostředkovaného duchovní energií nelze Pána oslavovat modlitbami. Veškeré světské filozofické spekulace a básnické projevy jsou stále jen akce a reakce hmotné energie. Když je člověk skutečně osvícen duchovní energií, všechny jeho smysly se očistí a on se zaměstná pouze ve službě Pánu. V Jeho službě zaměstná vše — ruce, nohy, uši, jazyk, mysl i pohlavní orgány. Oddaný, který je duchovně osvícený, již nejedná na hmotné úrovni a nemá ani o takové jednání zájem. Procesu takového očišťování smyslů a jejich zaměstnání ve službě Pánu se říká bhakti neboli oddaná služba. Zpočátku musíme zaměstnávat své smysly podle pokynů duchovního mistra a śāster a po dosažení realizace, kdy jsou tytéž smysly očištěné, služba Pánu pokračuje. Rozdíl je ten, že na počátku jsou smysly zaměstnané mechanicky, ale po dosažení realizace jsou zaměstnány ve shodě s duchovním pochopením.

Verš

ekas tvam eva bhagavann idam ātma-śaktyā
māyākhyayoru-guṇayā mahad-ādy-aśeṣam
sṛṣṭvānuviśya puruṣas tad-asad-guṇeṣu
nāneva dāruṣu vibhāvasuvad vibhāsi

Synonyma

ekaḥ — jeden; tvam — Ty; eva — jistě; bhagavan — ó můj Pane; idam — tento hmotný svět; ātma-śaktyā — Tvou energií; māyā-ākhyayā — jménem māyā; uru — velmi mocnou; guṇayā — kterou tvoří kvality přírody; mahat-ādi — mahat-tattva atd.; aśeṣam — neomezená; sṛṣṭvā — po stvoření; anuviśya — po následném vstoupení; puruṣaḥ — Nadduše; tat — māyou; asat-guṇeṣu — do dočasně projevených kvalit; nānā — různě; iva — jako kdyby; dāruṣu — do kusů dřeva; vibhāvasu-vat — jako oheň; vibhāsi — jevíš se.

Překlad

Můj Pane, jsi Svrchovaný, ale prostřednictvím Svých různých energií se projevuješ různě v duchovních a hmotných světech. Svou vnější silou tvoříš celkovou energii hmotného projevu a po stvoření vstupuješ do hmotného světa jako Nadduše. Jsi Nejvyšší Osoba, Jež prostřednictvím dočasných kvalit hmotné přírody tvoří různorodé projevy, stejně jako oheň při spalování dřeva různých tvarů hoří různými zářivými plameny.

Význam

Dhruva Mahārāja si uvědomoval, že Nejvyšší Pán, Absolutní Pravda, jedná prostřednictvím Svých různých energií. Nestává se prázdným, neosobním, a díky tomu všepronikajícím. Stoupenci māyāvādské filozofie se domnívají, že jelikož Absolutní Pravda prostupuje celým vesmírem, nemá osobní podobu. Dhruva Mahārāja, který zrealizoval závěr Ved, však říká: “Svou energií pronikáš celým vesmírným projevem.” Ve své podstatě je tato energie duchovní, ale jelikož dočasně jedná v hmotném světě, nazývá se māyā, iluzorní energie. Na všechny bytosti kromě oddaných působí Pánova energie jako vnější energie. Dhruva Mahārāja to věděl a chápal také, že energie a energetický zdroj jsou jedno a totéž. Energii nelze od jejího zdroje oddělit.

Zde je potvrzena existence Paramātmy, Nadduše, jakožto aspektu Nejvyšší Osobnosti Božství. Prvotní, duchovní energie Pána oživuje hmotnou energii, a mrtvé tělo tak vypadá jako živé. Voidističtí filozofové si myslí, že se v hmotném těle za jistých podmínek objevují známky života, ale skutečností je, že hmotné tělo samo o sobě nemůže jednat. I stroje jsou poháněné cizí energií — elektřinou, parou atd. V tomto verši se uvádí, že hmotná energie jedná v různých hmotných tělech, stejně jako oheň hoří různě v různém dřevě, podle jeho velikosti a druhu. V případě oddaného se tatáž energie mění v duchovní; to je možné díky tomu, že energie je původně duchovní, a nikoliv hmotná. V śāstrách je řečeno: viṣṇu-śaktiḥ parā proktā. Původní energie inspiruje oddaného, který tak zaměstnává celé tělo ve službě Pánu. Stejná energie působí také jako vnější energie, která zaměstnává neoddané v hmotných činnostech, určených ke smyslovému požitku. Rozdíl mezi māyou a sva-dhāmou spočívá v tom, že sva-dhāma působí na oddané, zatímco na neoddané působí māyā.

Verš

tvad-dattayā vayunayedam acaṣṭa viśvaṁ
supta-prabuddha iva nātha bhavat-prapannaḥ
tasyāpavargya-śaraṇaṁ tava pāda-mūlaṁ
vismaryate kṛta-vidā katham ārta-bandho

Synonyma

tvat-dattayā — předaným tebou; vayunayā — poznáním; idam — toto; acaṣṭa — mohl vidět; viśvam — celý vesmír; supta-prabuddhaḥ — člověk, který procitl; iva — jako; nātha — ó můj Pane; bhavat-prapannaḥ — Pán Brahmā, který se Ti odevzdal; tasya — jeho; āpavargya — těch, kdo touží po osvobození; śaraṇam — útočiště; tava — Tvé; pāda-mūlam — lotosové nohy; vismaryate — může zapomenout; kṛta-vidā — vzdělaný člověk; katham — jak; ārta-bandho — ó příteli nešťastných.

Překlad

Ó můj Pane, Pán Brahmā se Ti zcela odevzdal. Na počátku jsi mu vštípil poznání, prostřednictvím kterého uviděl a pochopil celý vesmír, podobně jako si člověk, který procitne, vzpomene na své bezprostřední povinnosti. Jsi jediným útočištěm těch, kdo touží po vysvobození, a opravdovým přítelem nešťastných. Jak tedy na Tebe kdy může vzdělaný člověk s dokonalým poznáním zapomenout?

Význam

Oddaný, který se Pánu zcela odevzdal, na Něho nikdy ani na okamžik nezapomene. Ví, že bezpříčinná milost Nejvyšší Osobnosti Božství je mimo dosah jeho chápání — nemůže ani odhadnout, jak velký prospěch milostí Pána získává. Čím více Pánovi slouží, tím více ho Pánova energie povzbuzuje do další služby. Pán v Bhagavad-gītě říká, že těm, kdo Mu neustále s láskou a oddaností slouží, dává zevnitř inteligenci, pomocí které mohou dělat další pokroky. Takto povzbuzený oddaný nemůže na Pána nikdy zapomenout. Je Mu neustále zavázán, že Jeho milostí získává stále více síly do oddané služby. Milostí Pána mohli světci Sanaka, Sanātana a Pán Brahmā vidět celý vesmír prostřednictvím poznání Nejvyšší Osobnosti Božství. Pokud nejsme duchovně osvíceni, v podstatě stále jen spíme, i když jsme zdánlivě celý den vzhůru. V noci spíme a přes den pracujeme, ale bez duchovního osvícení není naše práce nic jiného než spánek. Proto oddaný nikdy nezapomíná na prospěch, který od Pána získává.

Pán je zde osloven jako přítel nešťastných — ārta-bandhu. Bhagavad-gītā praví, že po mnoha a mnoha životech tvrdé askeze při hledání pravdy dojde oddaný ke skutečnému poznání, a stane se moudrým, když se odevzdá Nejvyšší Osobnosti Božství. Přívrženci māyāvādské filozofie, kteří nepovažují odevzdání se Pánu za nutné, opravdové poznání postrádají. Oddaný, který má dokonalé poznání, nikdy nezapomíná na svůj závazek vůči Pánu.

Verš

nūnaṁ vimuṣṭa-matayas tava māyayā te
ye tvāṁ bhavāpyaya-vimokṣaṇam anya-hetoḥ
arcanti kalpaka-taruṁ kuṇapopabhogyam
icchanti yat sparśajaṁ niraye ’pi nṝṇām

Synonyma

nūnam — jistě; vimuṣṭa-matayaḥ — ti, kdo ztratili pravou inteligenci; tava — Tvé; māyayā — vlivem iluzorní energie; te — oni; ye — kdo; tvām — Tebe; bhava — od zrození; apyaya — a smrti; vimokṣaṇam — příčina osvobození; anya-hetoḥ — za jinými účely; arcanti — uctívají; kalpaka-tarum — který jsi jako strom přání; kuṇapa — tohoto mrtvého těla; upabhogyam — smyslový požitek; icchanti — chtějí; yat — to, co; sparśa-jam — získané dotekem; niraye — v pekle; api — dokonce; nṝṇām — pro osoby.

Překlad

Ten, kdo Tě uctívá pouze pro uspokojení smyslů tohoto pytle z kůže, jistě podlehl vlivu Tvé iluzorní energie. Jsi jako strom přání a osvobozuješ od zrození a smrti, avšak pošetilci jako já od Tebe chtějí smyslový požitek, který je dostupný i osobám žijícím v pekelných podmínkách.

Význam

Dhruva Mahārāja se kál, protože motivem jeho oddané služby byla touha po hmotném zisku, a svůj postoj zde odsuzuje. Pro hmotný zisk či smyslový požitek uctívají Pána jen lidé, kteří postrádají poznání. Pán je jako strom přání — každý od Něho může získat, cokoliv si přeje, ale lidé většinou nevědí, o co by měli Pána žádat. Smyslové štěstí, které pochází z doteku kůže, zažívají i psi a prasata a je zcela bezvýznamné. Oddaný, který Pána uctívá s touhou po takovém bezvýznamném štěstí, skutečně postrádá veškeré poznání.

Verš

yā nirvṛtis tanu-bhṛtāṁ tava pāda-padma-
dhyānād bhavaj-jana-kathā-śravaṇena vā syāt
sā brahmaṇi sva-mahimany api nātha mā bhūt
kiṁ tv antakāsi-lulitāt patatāṁ vimānāt

Synonyma

— to, co; nirvṛtiḥ — blaženost; tanu-bhṛtām — vtělených; tava — Tvé; pāda-padma — lotosové nohy; dhyānāt — z meditace o; bhavat-jana — Tvých důvěrných oddaných; kathā — vyprávění; śravaṇena — poslechem; — nebo; syāt — nastává; — ona blaženost; brahmaṇi — v neosobním Brahmanu; sva-mahimani — Tvá velkodušnost; api — i; nātha — ó Pane; — nikdy; bhūt — existuje; kim — co říci o; tu — potom; antaka-asi — mečem smrti; lulitāt — je zničena; patatām — těch, kdo spadnou; vimānāt — ze svých letadel.

Překlad

Můj Pane, transcendentální blaženost získávaná meditací o Tvých lotosových nohách či nasloucháním vyprávění o Tvé slávě z úst čistých oddaných je nekonečná. Dalece předčí stav brahmānandy, kdy si člověk představuje, že splynul s neosobním Brahmanem, a ztotožňuje se s Nejvyšším. Když i brahmānandu překoná transcendentální blaženost z oddané služby, jakou cenu potom má obyčejné pomíjivé štěstí na nebeských planetách, které ukončí dělící meč času? I když se někomu podaří dosáhnout nebeských planet, časem znovu poklesne.

Význam

Štěstí, které získávají karmī po dosažení nebeských planet, ani štěstí jñānīch a yogīnů po splynutí s nejvyšším neosobním Brahmanem nelze srovnat s transcendentální blažeností z oddané služby, zejména z naslouchání o Pánu a Jeho opěvování (śravaṇaṁ kīrtanam). Yogīni sice meditují o transcendentální podobě Viṣṇua, ale oddaní o Něm nejen meditují, ale navíc Mu poskytují přímou službu. V předchozí sloce nalezneme slovo bhavāpyaya, které značí zrození a smrt. Pán může řetěz zrození a smrti přetnout. Monisté se mylně domnívají, že poté, co se živá bytost osvobodí z koloběhu rození a umírání, splyne s Nejvyšším Brahmanem. Zde je jasně řečeno, že transcendentální blaženost čistých oddaných, která je získaná ze śravaṇaṁ kīrtanam, je nepoměrně větší než brahmānanda, neosobní pojetí transcendentální blaženosti prožívané při splynutí s Absolutním.

Karmī jsou na tom ještě hůře. Jejich cílem je dostat se na vyšší planetární systémy. V Bhagavad-gītě (9.25) je řečeno: yānti deva-vratā devān — ti, kdo uctívají polobohy, se dostanou na nebeské planety. Jinde v Bhagavad-gītě (9.21) však také nalezneme: kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti — ten, kdo se dostal na vyšší planetární soustavy, se musí po vyčerpání výsledků svých zbožných činností vrátit zpět. Ti, kdo se pomocí yajñī a zbožných činností povýšili na nebeské planety, jsou jako moderní astronauté, kteří pomocí tryskových motorů cestují na Měsíc nebo jiné nebeské planety, ale musí se vrátit, jakmile jim dojde palivo. Antakāsi-lulitāt — mečem času je člověk oddělen od svého vznešeného postavení v hmotném světě a musí znovu poklesnout. Dhruva Mahārāja si uvědomoval, že výsledky oddané služby jsou nesrovnatelně lepší než splynutí s Absolutním nebo cesta na nebeské planety. Slova patatāṁ vimānāt jsou velmi důležitá. Vimāna znamená “letadlo”. Ti, kdo se dostanou na nebeské planety, připomínají letadla, která se zřítí, jakmile jim dojde palivo.

Verš

bhaktiṁ muhuḥ pravahatāṁ tvayi me prasaṅgo
bhūyād ananta mahatām amalāśayānām
yenāñjasolbaṇam uru-vyasanaṁ bhavābdhiṁ
neṣye bhavad-guṇa-kathāmṛta-pāna-mattaḥ

Synonyma

bhaktim — oddaná služba; muhuḥ — neustále; pravahatām — těch, kdo vykonávají; tvayi — pro Tebe; me — má; prasaṅgaḥ — důvěrná společnost; bhūyāt — nechť se stane; ananta — ó Neomezený; mahatām — velkých oddaných; amala-āśayānām — v jejichž srdcích není hmotné znečištění; yena — prostřednictvím koho; añjasā — snadno; ulbaṇam — hrozný; uru — obrovský; vyasanam — plný nebezpečí; bhava-abdhim — oceán hmotné existence; neṣye — překonám; bhavat — Tvé; guṇa — transcendentální vlastnosti; kathā — zábavy; amṛta — nektar, věčný; pāna — pitím; mattaḥ — šílený.

Překlad

Dhruva Mahārāja pokračoval: Ó neomezený Pane, poskytni mi laskavě požehnání, abych se mohl stýkat s velkými oddanými, kteří se neustále zaměstnávají ve Tvé transcendentální láskyplné službě, podobně jako bez ustání plynou vlny na řece. Takoví transcendentální oddaní žijí zcela čistým životem. Prostřednictvím oddané služby budu jistě moci překonat oceán nevědomosti hmotné existence, vzdouvaný vlnami nebezpečnými jako požár. Bude to pro mne snadné, jelikož začínám šílet po naslouchání o Tvých transcendentálních vlastnostech a věčných zábavách.

Význam

Dhruva Mahārāja toužil po společnosti čistých oddaných. Bez společnosti oddaných nemůže být transcendentální oddaná služba úplná a nelze ji ani náležitě vychutnávat. Z tohoto důvodu jsme založili Mezinárodní společnost pro vědomí Kṛṣṇy. Každý, kdo se této společnosti straní a přitom chce jednat ve vědomí Kṛṣṇy, trpí silnou halucinací, jelikož něco takového není možné. Výrok Dhruvy Mahārāje potvrzuje, že dokud se člověk nestýká s oddanými, jeho oddaná služba nedozraje a nebude se lišit od hmotných činností. Pán říká: satāṁ prasaṅgān mama vīrya-saṁvido bhavanti hṛt-karṇa-rasāyanāḥ (Bhāg. 3.25.25). Slova Pána Kṛṣṇy se mohou projevit v plné síle a lahodit srdci a uchu jedině ve společnosti čistých oddaných. Dhruva Mahārāja si společnost oddaných viditelně přál. Taková společnost v rámci činností oddané služby je jako vlny neustále plynoucí řeky. V naší Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy vykonáváme oddanou službu čtyřiadvacet hodin denně. Každý okamžik je zasvěcen oddané službě Pánu — to se nazývá nepřetržitý proud oddané služby.

Māyāvādští filozofové mohou namítnout: “Možná jste velice šťastní ve společnosti oddaných, ale jak chcete překonat oceán hmotné existence?” Dhruva Mahārāja odpovídá, že to vůbec není obtížné. Jasně říká, že tento oceán lze překonat velmi snadno, pokud začneme šílet po naslouchání o Pánově slávě. Bhavad-guṇa-kathā — ten, kdo se vytrvale věnuje naslouchání o Pánu ze Śrīmad Bhagavad-gīty, Śrīmad-Bhāgavatamu a Caitanya-caritāmṛty a propadne tomuto procesu stejně, jako když někdo propadne omamným látkám, velmi snadno překoná nevědomost hmotné existence. Oceán hmotné nevědomosti se dá přirovnat k požáru, ale na oddaného tento požár nemá vliv, jelikož je zcela zabraný do oddané služby. Ačkoliv je hmotný svět požárem, oddanému se zdá být plný požitku (viśvaṁ pūrṇa-sukhāyate).

Význam prohlášení Dhruvy Mahārāje je, že oddaná služba ve společnosti oddaných je příčinou dalšího rozvoje oddané služby. Pouze oddanou službou lze dosáhnout transcendentální planety Goloky Vṛndāvany, kde také není nic než oddaná služba, neboť činnosti oddané služby v hmotném i v duchovním světě jsou stejné. Oddaná služba se nemění. Můžeme uvést příklad manga: nezralé mango je také mango, a když dozraje, zůstane stejným mangem, ale stane se chutnější. S oddanou službou je to také tak. Existuje oddaná služba, která je vykonávaná podle nařízení duchovního mistra a pokynů a usměrňujících zásad śāster, a oddaná služba v duchovním světě, prováděná přímo ve společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Stále se však jedná o stejnou oddanou službu. Nic se zde nemění. Jediným rozdílem je, že jedno stádium je nezralé a druhé zralé a chutnější. Zralosti v oddané službě lze dosáhnout pouze ve společnosti oddaných.

Verš

te na smaranty atitarāṁ priyam īśa martyaṁ
ye cānv adaḥ suta-suhṛd-gṛha-vitta-dārāḥ
ye tv abja-nābha bhavadīya-padāravinda-
saugandhya-lubdha-hṛdayeṣu kṛta-prasaṅgāḥ

Synonyma

te — oni; na — nikdy; smaranti — vzpomínají; atitarām — velice; priyam — drahé; īśa — ó Pane; martyam — hmotné tělo; ye — ti, kdo; ca — rovněž; anu — ve vztahu k; adaḥ — němu; suta — synové; suhṛt — přátelé; gṛha — domov; vitta — bohatství; dārāḥ — manželka; ye — ti, kdo; tu — potom; abja-nābha — ó Pane, Jehož pupek je jako lotos; bhavadīya — Tvých; pada-aravinda — lotosových nohou; saugandhya — vůně; lubdha — dosáhli; hṛdayeṣu — s oddanými, jejichž srdce; kṛta-prasaṅgāḥ — mít společnost.

Překlad

Ó Pane, Jehož pupek je jako lotos, komu se poštěstilo získat společnost oddaného, jehož srdce neustále dychtí po Tvých lotosových nohách a vyhledává jejich vůni, ten nikdy neulpívá na hmotném těle a na věcech, které s ním souvisí, jako je potomstvo, přátelé, domov, bohatství a manželka. Vůbec se o ně nezajímá — není jako materialista, kterému je to vše velice drahé.

Význam

Zvláštní výhodou oddané služby je, že oddaní se nejen těší z transcendentálních zábav Pána, když o nich naslouchají, opěvují je a oslavují, ale také příliš neulpívají na svých tělech. Yogī je naopak k tělu velmi připoutaný a domnívá se, že pomocí tělesných cvičení udělá pokrok v duchovním vědomí. O oddanou službu zpravidla nejeví velký zájem; důležitější je pro něho ovládání dechu, přestože je to pouze tělesná záležitost. Dhruva Mahārāja zde jasně říká, že oddaný se o tělesné záležitosti nezajímá, jelikož ví, že není toto tělo. Nemarní čas tělesnými cviky a raději hned od počátku vyhledává společnost čistého oddaného. Díky pouhému stýkání se s čistým oddaným udělá v duchovním vědomí mnohem větší pokrok než kterýkoliv yogī. Oddaný si uvědomuje, že není toto tělo, a proto ho nikdy neovlivňuje tělesné štěstí či neštěstí. Nezajímá se o vytváření tělesných vztahů k manželce, dětem, domovu, penězům atd., a tedy ani o štěstí a neštěstí, které tyto věci doprovází. To je zvláštní výhoda oddaného. Oddaným se však můžeme stát jen za předpokladu, že budeme vyhledávat společnost čistého oddaného, který neustále vychutnává vůni lotosových nohou Pána.

Verš

tiryaṅ-naga-dvija-sarīsṛpa-deva-daitya-
martyādibhiḥ paricitaṁ sad-asad-viśeṣam
rūpaṁ sthaviṣṭham aja te mahad-ādy-anekaṁ
nātaḥ paraṁ parama vedmi na yatra vādaḥ

Synonyma

tiryak — zvířaty; naga — stromy; dvija — ptáky; sarīsṛpa — plazy; deva — polobohy; daitya — démony; martya-ādibhiḥ — lidmi atd.; paricitam — prostoupený; sat-asat-viśeṣam — projevená i neprojevená různorodost; rūpam — podoba; sthaviṣṭham — celková vesmírná; aja — ó Nezrozený; te — Tvá; mahat-ādi — jejíž příčinou je souhrn hmotné energie atd.; anekam — různé příčiny; na — ne; ataḥ — od toho; param — transcendentální; parama — ó Nejvyšší; vedmi — vím; na — ne; yatra — kde; vādaḥ — různé argumenty.

Překlad

Drahý Pane, jsi Svrchovaný a Nezrozený. Vím, že vesmír, jehož příčinou je souhrn hmotné energie, je plný různých druhů živých bytostí; zvířat, stromů, ptáků, plazů, polobohů či lidí. Vím také, že živé bytosti jsou někdy projevené a někdy neprojevené. Nikdy jsem však neviděl to, co vidím nyní — Tvou svrchovanou podobu. Tvá přítomnost znamená konec všem teoriím.

Význam

V Bhagavad-gītě Pán říká, že prostupuje celým vesmírem, ale ačkoliv na Něm vše závisí, On zůstává stranou všeho. O tom zde hovoří Dhruva Mahārāja. Přestože znal různé druhy hmotných podob, kterých je 8 400 000 a patří mezi ně vodní živočichové, ptáci, zvířata atd., ještě nikdy neviděl transcendentální podobu Pána. Pravdou je, že dokud člověk nevykonává oddanou službu Nejvyšší Osobnosti Božství, nemůže původní podobě Pána porozumět. To potvrzuje Bhagavad-gītā (18.55): bhaktyā mām abhijānāti — skutečně pochopit Absolutní Pravdu, Nejvyšší Osobu, je možné pouze prostřednictvím oddané služby.

Dhruva Mahārāja zde porovnává své předchozí pochopení s pochopením v přítomnosti Nejvyššího Pána. Přirozeným postavením každé živé bytosti je sloužit; dokud si však není vědoma Nejvyšší Osobnosti Božství, slouží stromům, plazům, zvířatům, lidem, polobohům atd. Můžeme vidět, že někteří lidé slouží psům, jiní rostlinám a další polobohům, lidstvu nebo svému nadřízenému v kanceláři, ale nikdo neslouží Kṛṣṇovi. Vedle běžných lidí však i ti, kdo jsou pokročilí v duchovním poznání, slouží nanejvýše virāṭ-rūpě nebo svou meditací uctívají prázdnotu (voidismus), jelikož nejsou schopni porozumět Pánově původní podobě. Dhruva Mahārāja však dostal od Nejvyššího Pána požehnání — když se Pán dotkl Svou lasturou jeho čela, bylo mu zevnitř zjeveno skutečné poznání a mohl porozumět Pánově transcendentální podobě. Dhruva Mahārāja zde připouští, že byl nejen nevědomý, ale navíc věkem pouhé dítě. Bez požehnání dotekem Pánovy lastury by obyčejné nevědomé dítě nemohlo pochopit nejvyšší podobu Pána.

Verš

kalpānta etad akhilaṁ jaṭhareṇa gṛhṇan
śete pumān sva-dṛg ananta-sakhas tad-aṅke
yan-nābhi-sindhu-ruha-kāñcana-loka-padma-
garbhe dyumān bhagavate praṇato ’smi tasmai

Synonyma

kalpa-ante — na konci věku; etat — tento vesmír; akhilam — vše; jaṭhareṇa — do břicha; gṛhṇan — pohltí; śete — ulehne; pumān — Nejvyšší Osoba; sva-dṛk — hledící na Sebe; ananta — Śeṣa, neomezená bytost; sakhaḥ — ve společnosti; tat-aṅke — na Jeho klíně; yat — z Jehož; nābhi — pupku; sindhu — oceán; ruha — vyrostl; kāñcana — zlatá; loka — planeta; padma — lotosu; garbhe — na květu; dyumān — Pán Brahmā; bhagavate — Nejvyšší Osobnosti Božství; praṇataḥ — klanící se; asmi — jsem; tasmai — Jemu.

Překlad

Můj milý Pane, Garbhodakaśāyī Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, pohltí na konci každého věku do Svého břicha vše projevené ve vesmíru. Ulehne na Śeṣa Nāga a z Jeho pupku vyroste zlatý lotos, na jehož květu se narodí Pán Brahmā. Ty jsi tento Nejvyšší Pán, a proto se Ti s úctou klaním.

Význam

Dhruva Mahārāja dokonale realizoval Nejvyšší Osobnost Božství. Vedy praví: yasmin vijñāte sarvam evaṁ vijñātaṁ bhavati — poznání získané transcendentální, bezpříčinnou milostí Pána je tak dokonalé, že oddaný se jeho prostřednictvím seznámí se všemi různými projevy Pána. Dhruva Mahārāja měl před sebou Pána Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua a porozuměl i dalším Pánovým podobám — Garbhodakaśāyī Viṣṇuovi a Kāraṇodakaśāyī neboli Mahā-Viṣṇuovi. O Mahā-Viṣṇuovi říká Brahma-saṁhitā (5.48):

yasyaika-niśvasita-kālam athāvalambya
jīvanti loma-vilajā jagad-aṇḍa-nāthāḥ
viṣṇur mahān sa iha yasya kalā-viśeṣo
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Když na konci každého věku zaniknou hmotné světy, vše vstupuje do těla Garbhodakaśāyī Viṣṇua, který leží na Śeṣa Nāgovi, další podobě Pána.

Kdo není oddaný, nemůže porozumět podobám Viṣṇua a jejich postavení vůči stvoření. Ateisté nechápou, jak může z pupku Garbhodakaśāyī Viṣṇua vyrůst stonek květiny. Považují všechny výroky śāster za vymyšlené příběhy. Neznalost Absolutní Pravdy a neochota naslouchat autoritám jen prohlubuje jejich ateismus, a proto nemohou pochopit Nejvyšší Osobnost Božství. Oddaný jako Dhruva Mahārāja naopak Pánovou milostí zná všechny projevy Pána a jejich postavení. Každý, kdo získá od Pána jen špetku milosti, může pochopit Jeho slávu. Ostatní mohou o Absolutní Pravdě jen spekulovat, ale nikdy Pána nepoznají. Transcendentální podoba, duchovní svět a duchovní činnosti v něm — to vše je bez kontaktu s oddaným Pána zcela nepochopitelné.

Verš

tvaṁ nitya-mukta-pariśuddha-vibuddha ātmā
kūṭa-stha ādi-puruṣo bhagavāṁs try-adhīśaḥ
yad-buddhy-avasthitim akhaṇḍitayā sva-dṛṣṭyā
draṣṭā sthitāv adhimakho vyatirikta āsse

Synonyma

tvam — Ty; nitya — věčně; mukta — osvobozený; pariśuddha — neposkvrněný; vibuddhaḥ — plný poznání; ātmā — Nejvyšší Duše; kūṭa-sthaḥ — neměnný; ādi — původní; puruṣaḥ — osoba; bhagavān — Pán, který má v plné míře šest vznešených vlastností; tri-adhīśaḥ — vládce tří kvalit; yat — z čehož; buddhi — intelektuálních činnosti; avasthitim — na všech stupních; akhaṇḍitayā — nepřerušeným; sva-dṛṣṭyā — transcendentálním pohledem; draṣṭā — jsi svědkem; sthitau — pro udržování (vesmíru); adhimakhaḥ — poživatel výsledků všech obětí; vyatiriktaḥ — jinak; āsse — jsi umístěn.

Překlad

Můj Pane, Svým nepřerušeným transcendentálním pohledem vidíš vše, a jsi tudíž nejvyšším svědkem všech úrovní intelektuálních činností. Jsi věčně osvobozený, nacházíš se v kvalitě čistého dobra a existuješ beze změn v podobě Nadduše. Jsi původní Osobnost Božství, a protože máš v plné míře všech šest vznešených vlastností a věčně vládneš třem kvalitám hmotné přírody, lišíš se od obyčejných živých bytostí. Jako Pán Viṣṇu udržuješ chod celého vesmíru, ale současně zůstáváš stranou všeho a užíváš si výsledků všech obětí.

Význam

Námitka ateistů proti svrchovanosti Nejvyšší Osobnosti Božství zní, že pokud se Bůh zjevuje a odchází, uléhá a opět procitá, je jako kterákoliv jiná živá bytost. Dhruva Mahārāja zde poukazuje na podstatné rozdíly mezi Nejvyšší Osobností Božství a obyčejnými živými bytostmi. Říká například, že Pán je věčně osvobozený. Ať se zjeví kdykoliv, i v tomto hmotném světě, nikdy nepodléhá vlivu tří kvalit hmotné přírody. Je try-adhīśa, vládce tří guṇ. Z Bhagavad-gīty (7.14) se dozvídáme, že všechny živé bytosti jsou pod vlivem těchto tří guṇ (daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā). Vliv vnější energie Pána je velice silný, ale Pán, který je vládcem tří kvalit hmotné přírody, nikdy akcím a reakcím těchto kvalit nepodléhá. Īśopaniṣad proto učí, že Pán je neposkvrněný; nečistoty hmotného světa se Ho nedotknou. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě, že hlupáci a darebáci Ho pokládají za obyčejného člověka. Nevědí nic o Jeho paraṁ bhāvam, věčném transcendentálním postavení mimo vliv hmotných nečistot.

Další rozdíl mezi Pánem a obyčejnou živou bytostí je, že živá bytost je neustále v temnotě. I když se nachází v kvalitě dobra, přesto mnoho věcí stále neví. Nejvyšší Osobnost Božství však zná minulost, přítomnost i budoucnost a ví o všem, co se děje v našich srdcích. V Bhagavad-gītě je tato skutečnost potvrzena slovy vedāhaṁ samatītāni. Pán není částí duše — je neměnnou Nejvyšší Duší a všechny živé bytosti jsou Jeho nedílné části. Pánova daiva-māyā nutí živé bytosti rodit se do tohoto hmotného světa, ale když se zjevuje Pán, činí tak prostřednictvím Své vnitřní energie, ātma-māyi. Živá bytost je navíc stále pod vládou času — má svou minulost, přítomnost a budoucnost. Podmíněná existence začíná zrozením a končí smrtí, ale Pán je ādi-puruṣa, původní osoba. Pán Brahmā se v Brahma-saṁhitě klaní ādi-puruṣovi, Govindovi, původní osobě, která nemá počátek. Hmotný svět naopak svůj počátek má. Vedānta učí (janmādy asya yataḥ), že vše se rodí z Nejvyššího, ale Sám Nejvyšší se nikdy nerodí. Pán vlastní všech šest vznešených vlastností v plné míře a nikdo se s Ním nemůže srovnávat. Je vládcem hmotné přírody, Jeho inteligence je naprosto neomylná, a ačkoliv udržuje celé stvoření, je stranou všeho. Vedy (Kaṭha Upaniṣad 2.2.13) praví: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām — Pán je nejvyšším udržovatelem. Živé bytosti Mu musí sloužit prováděním obětí, neboť Pán je oprávněným poživatelem výsledků všech obětí. Každý z nás má proto zasvětit oddané službě Pánu svůj život, bohatství, inteligenci a slova. To je původní, přirozené postavení živé bytosti. Spánek Nejvyšší Osobnosti Božství na Oceánu příčin nelze v žádném případě srovnávat se spánkem obyčejných živých bytostí. Živá bytost se Nejvyššímu Pánu za žádných okolností nevyrovná. Jelikož se přívrženci māyāvādské filozofie s těmito závěry nemohou smířit, uchylují se k impersonalismu nebo voidismu.

Verš

yasmin viruddha-gatayo hy aniśaṁ patanti
vidyādayo vividha-śaktaya ānupūrvyāt
tad brahma viśva-bhavam ekam anantam ādyam
ānanda-mātram avikāram ahaṁ prapadye

Synonyma

yasmin — ve kterém; viruddha-gatayaḥ — opačného charakteru; hi — jistě; aniśam — vždy; patanti — jsou projevené; vidyā-ādayaḥ — poznání a nevědomost atd.; vividha — různé; śaktayaḥ — energie; ānupūrvyāt — neustále; tat — ten; brahma — Brahman; viśva-bhavam — příčina hmotného stvoření; ekam — jeden; anantam — neomezený; ādyam — původní; ānanda-mātram — výlučně blažený; avikāram — neměnný; aham — já; prapadye — klaním se.

Překlad

Drahý Pane, v Tvém neosobní projevu Brahmanu vždy existují dva protichůdné prvky — poznání a nevědomost. Tvé nekonečné energie jsou neustále projevené, ale nedělitelný, původní, neměnný, neomezený a blažený neosobní Brahman je příčinou hmotného projevu. Jelikož jsi tímto neosobním Brahmanem, hluboce se Ti klaním.

Význam

Podle Brahma-saṁhity je nekonečný neosobní Brahman záře transcendentálního těla Govindy. V této neomezené záři emanující z těla Nejvyšší Osobnosti Božství existují nesčetné vesmíry s jejich nesčetnými různorodými planetami. Ačkoliv je Nejvyšší Pán původní příčinou všech příčin, Jeho neosobní záře Brahmanu je bezprostřední příčinou hmotného projevu. Dhruva Mahārāja se proto neosobnímu rysu Pána uctivě klaní. Kdo tento neosobní rys Pána realizuje, může užívat neměnné brahmānandy neboli duchovní blaženosti.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura píše, že realizace Brahmanu, neosobního aspektu Pána, je určena pro ty, kdo jsou vysoce pokročilí, ale přesto neschopní pochopit osobní rysy či různorodost duchovního světa. O těchto oddaných se říká, že jsou jñāna-miśra-bhaktové — jejich oddaná služba je smíšená s empirickým poznáním. Jelikož realizace neosobního Brahmanu je částečnou realizací Absolutní Pravdy, Dhruva Mahārāja se Pánu v tomto aspektu uctivě klaní.

Realizace neosobního Brahmanu je vzdálenou realizací Absolutní Pravdy. Ačkoliv se Brahman zdá být bez energií, má ve skutečnosti různé energie, které jednají v rámci kategorií poznání a nevědomosti. Díky těmto energiím je neustále projevena vidyā a avidyā. Tyto dvě složky velice pěkně popisuje Īśopaniṣad, kde je řečeno, že avidyā, nevědomost, člověka někdy vede k závěru, že Absolutní Pravda je z konečného hlediska neosobní. Ve skutečnosti se osobní a neosobní realizace vyvíjí úměrně rozvoji oddané služby. Čím více budeme rozvíjet oddanou službu, tím více se přiblížíme k Absolutní Pravdě, která se na počátku, kdy jí realizujeme zdálky, projevuje jako neosobní.

Vlivem avidyā-śakti neboli māyi postrádá obyčejný člověk jak poznání, tak oddanost. Když však jñānī, částečně pokročilý člověk, pokročí ještě více, dostane se na úroveň jñāna-miśra-bhakty neboli oddaného, jehož láska se mísí s empirickým poznáním. Jeho další pokrok vede k realizaci Absolutní Pravdy jako osoby s mnoha různými energiemi. Pokročilý oddaný chápe Pána i Jeho tvůrčí energii. Jakmile uznáme tvůrčí energii Absolutní Pravdy, pochopíme i šest vznešených vlastností Nejvyšší Osobnosti Božství. Ještě pokročilejší oddaný, který má úplné poznání, může porozumět transcendentálním zábavám Pána. Pouze na této úrovni lze plně prožívat transcendentální blaženost. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dává v této souvislosti příklad člověka, který spěje ke svému cíli. Jak se k němu blíží, nejprve ho vidí z dálky. Například z dálky vidí město, do kterého jde; tehdy pouze rozpozná, že se jedná o město. Když přijde blíže, vidí kupole a vlajky, a když do něho konečně vstoupí, spatří ulice, parky, jezírka, tržnice, obchody a lidi, kteří nakupují. Vidí různá kina, a jak lidé tančí a veselí se. Když osobně vstoupí do města a vidí jeho život, je spokojený.

Verš

satyāśiṣo hi bhagavaṁs tava pāda-padmam
āśīs tathānubhajataḥ puruṣārtha-mūrteḥ
apy evam arya bhagavān paripāti dīnān
vāśreva vatsakam anugraha-kātaro ’smān

Synonyma

satya — opravdové; āśiṣaḥ — ve srovnání s jinými požehnáními; hi — jistě; bhagavan — můj Pane; tava — Tvoje; pāda-padmam — lotosové nohy; āśīḥ — požehnání; tathā — tak; anubhajataḥ — pro oddané; puruṣa-artha — skutečného životního cíle; mūrteḥ — zosobnění; api — i když; evam — takto; arya — ó Pane; bhagavān — Osobnost Božství; paripāti — udržuje; dīnān — chudé v srdci; vāśrā — kráva; iva — jako; vatsakam — teleti; anugraha — dát milost; kātaraḥ — dychtí; asmān — mně.

Překlad

Svrchovaný Pane, jsi nejvyšší zosobněnou podobou všech požehnání. Proto ten, kdo bez jakýchkoliv jiných tužeb zůstává ve Tvé oddané službě, dává přednost uctívání Tvých lotosových nohou před možností stát se králem a vládnout celému království. Tak obrovské je požehnání, které pochází z uctívání Tvých lotosových nohou. Nevědomým oddaným, jako jsem já, dáváš Svou bezpříčinnou milost a pečuješ o ně, podobně jako kráva dává novorozenému teleti mléko a chrání ho před nebezpečím.

Význam

Dhruva Mahārāja si uvědomoval své nedostatky ve vykonávání oddané služby. Čistá oddaná služba nemá hmotnou podobu a není pokrytá mentální spekulací či plodonosnými činnostmi — nazývá se proto ahaitukī, nemotivovaná. Dhruva Mahārāja si uvědomoval, že měl pro uctívání Pána motiv, neboť chtěl získat otcovo království. Takový nečistý oddaný nemůže nikdy vidět Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář. Dhruva Mahārāja byl proto velmi vděčný za bezpříčinnou milost, kterou mu Pán prokázal. Pán je neomezeně milostivý — nejenže plní touhy oddaných, kteří jsou pod vlivem nevědomosti a touží po hmotném prospěchu, ale také jim poskytuje veškerou ochranu, stejně jako kráva dává mléko novorozenému teleti. V Bhagavad-gītě je řečeno, že těm, kdo neustále oddaně slouží, dává Pán inteligenci, pomocí které k Němu mohou postupně bez potíží dojít. Upřímná snaha oddaně sloužit je od samého začátku podmínkou úspěchu oddaného. Potom se o něho i přesto, že má mnoho chyb, Kṛṣṇa postará a postupně ho dovede na nejvyšší úroveň oddané služby.

Dhruva Mahārāja Pána oslovuje jako puruṣārtha-mūrti, “konečný cíl života”. Puruṣārtha obvykle označuje vykonávání určitého druhu náboženských povinností neboli uctívání Boha pro hmotná požehnání. Modlit se o hmotný prospěch má jediný cíl — smyslový požitek. A když přes všechno své úsilí člověk nemůže smysly plně uspokojit a cítí se zklamaný, začne toužit po osvobození, úniku z hmotné existence. Takovým činnostem se běžně říká puruṣārtha. Ve skutečnosti je však konečným cílem života pochopit Nejvyšší Osobnost Božství. To se nazývá pañcama-puruṣārtha, konečný cíl života. Pán Caitanya nás proto učil, abychom se nemodlili k Nejvyššímu Pánu o hmotné bohatství, popularitu nebo dobrou manželku. Modlit bychom se měli jen o to, aby nás Pán neustále zaměstnával ve Své transcendentální láskyplné službě. Dhruva Mahārāja si uvědomoval svou touhu po hmotném prospěchu, a proto si přál Pánovu ochranu, aby ho hmotné touhy nesvedly z cesty oddané služby.

Verš

maitreya uvāca
athābhiṣṭuta evaṁ vai
sat-saṅkalpena dhīmatā
bhṛtyānurakto bhagavān
pratinandyedam abravīt

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — Maitreya řekl; atha — potom; abhiṣṭutaḥ — když byl uctíván; evam — takto; vai — jistě; sat-saṅkalpena — Dhruvou Mahārājem, který v srdci choval jen dobré úmysly; dhī-matā — jelikož byl velice inteligentní; bhṛtya-anuraktaḥ — velmi příznivě nakloněný Svým oddaným; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; pratinandya — když mu poblahopřál; idam — toto; abravīt — pravil.

Překlad

Velký mudrc Maitreya pokračoval: Drahý Viduro, Dhruva Mahārāja v srdci choval jen dobré úmysly. Když ukončil své modlitby, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který je velmi laskavý ke Svým oddaným a služebníkům, mu poblahopřál a takto promluvil.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
vedāhaṁ te vyavasitaṁ
hṛdi rājanya-bālaka
tat prayacchāmi bhadraṁ te
durāpam api suvrata

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; veda — znám; aham — Já; te — tvou; vyavasitam — odhodlanost; hṛdi — v srdci; rājanya-bālaka — ó synu krále; tat — tím; prayacchāmi — obdaruji tě; bhadram — hodně štěstí; te — tobě; durāpam — přestože je to velice obtížné získat; api — ačkoliv; su-vrata — ten, kdo složil zbožný slib.

Překlad

Nejvyšší Pán pravil: Můj milý Dhruvo, synu krále, splnil jsi zbožné sliby a Já znám i přání, které se skrývá ve tvém srdci. Ačkoliv je tvá touha neskromná a je obtížné ji splnit, dám ti vše, po čem dychtíš. Přeji ti, abys byl šťasten.

Význam

Pán je ke Svým oddaným tak milostivý, že Dhruvovi Mahārājovi ihned řekl: “Buď šťastný.” Dhruvu Mahārāje v mysli sužovaly velké obavy, neboť při vykonávání oddané služby toužil po hmotném prospěchu, což mu bránilo dosáhnout stádia lásky k Bohu. Bhagavad-gītā (2.44) praví: bhogaiśvarya-prasaktānām — toho, kdo má sklony k hmotnému požitku, nemůže oddaná služba přitahovat. Je pravda, že Dhruva Mahārāja v srdci toužil po království, které by bylo mnohem větší než Brahmaloka. To je typická touha kṣatriyi. Navíc byl jen pětileté dítě, a tomu odpovídalo jeho dětinské přání mít větší království, než je otcovo, dědovo a pradědovo. Jeho otec Uttānapāda byl synem Manua a Manu byl synem Pána Brahmy. Dhruva si umínil, že všechny tyto vznešené členy své rodiny předčí, a Pán o jeho dětinských touhách věděl. Jak ale bylo možné poskytnout Dhruvovi vyšší postavení, než má Pán Brahmā?

Pán Dhruvu Mahārāje ujistil o Své lásce. Povzbudil ho, aby se netrápil, že měl dětinské hmotné touhy a současně čisté úmysly stát se velkým oddaným Pána. Pán Svému čistému oddanému obvykle neposkytuje hmotné bohatství, a to ani tehdy, když po něm oddaný touží. V případě Dhruvy Mahārāje tomu však bylo jinak. Pán věděl, že Dhruva Mahārāja je tak velký oddaný, že ho ani hmotné bohatství nikdy neodvede od lásky k Bohu. Vysoce kvalifikovaný oddaný tedy může mít možnost hmotného požitku a současně milovat Boha. To však byl výjimečný případ Dhruvy Mahārāje.

Verš

nānyair adhiṣṭhitaṁ bhadra
yad bhrājiṣṇu dhruva-kṣiti
yatra graharkṣa-tārāṇāṁ
jyotiṣāṁ cakram āhitam
meḍhyāṁ go-cakravat sthāsnu
parastāt kalpa-vāsinām
dharmo ’gniḥ kaśyapaḥ śukro
munayo ye vanaukasaḥ
caranti dakṣiṇī-kṛtya
bhramanto yat satārakāḥ

Synonyma

na — nikdy; anyaiḥ — jinými; adhiṣṭhitam — nebyla ovládána; bhadra — drahý chlapče; yat — která; bhrājiṣṇu — jasně září; dhruva-kṣiti — země zvaná Dhruvaloka; yatra — kde; graha — planety; ṛkṣa — souhvězdí; tārāṇām — hvězdy; jyotiṣām — svítícími tělesy; cakram — otáčení; āhitam — děje se; meḍhyām — kolem ústřední osy; go — býků; cakra — mnoho; vat — jako; sthāsnu — stálice; parastāt — mimo; kalpa — den Brahmy (věk); vāsinām — ti, kdo žijí; dharmaḥ — Dharma; agniḥ — Agni; kaśyapaḥ — Kaśyapa; śukraḥ — Śukra; munayaḥ — velcí mudrci; ye — všichni, kdo; vana-okasaḥ — žijí v lese; caranti — pohybují se; dakṣiṇī-kṛtya — tak, že zůstává po jejich pravé straně; bhramantaḥ — obíhají; yat — kterou planetu; satārakāḥ — se všemi hvězdami.

Překlad

Nejvyšší Pán pokračoval: Milý Dhruvo, daruji ti zářivou planetu, známou jako Polárka, která nepřestane existovat ani po zničení na konci věku. Nad touto planetou, kolem které krouží veškeré sluneční soustavy, planety a hvězdy, ještě nikdo nikdy nepanoval. Obíhají ji veškerá svítící vesmírná tělesa, stejně jako býci chodí kolem ústřední osy mlýna při mletí obilí. Hvězdy obývané velkými mudrci, jako jsou Dharma, Agni, Kaśyapa a Śukra, ji obíhají tak, že zůstává po jejich pravé straně. Tato Polárka existuje i po zničení všech ostatních planet.

Význam

Polárka sice existovala i před tím, než na ní začal panovat Dhruva Mahārāja, ale neměla žádné vládnoucí božstvo. Tato Polárka, Dhruvaloka, je ústředním bodem pro veškeré hvězdy a sluneční soustavy, které ji obíhají stejně, jako volské spřežení chodí kolem osy mlýnského kamene při mletí obilí. Dhruva si přál mít nejlepší planetu ve vesmíru, a ačkoliv to byl dětinský nápad, Pán mu jeho přání splnil. Dítě někdy chce po svém otci něco, co ještě nikdy nikomu jinému nedal, a otec mu to z lásky dá. Podobně i Dhruva Mahārāja dostal jedinečnou planetu, Dhruvaloku. Jedinečná je tím, že zůstává nedotčená, dokud nezanikne celý vesmír — přetrvává tedy i zničení, ke kterému dochází během Brahmovy noci. Existují dva druhy zničení. Jedno nastává vždy během Brahmovy noci a druhé na konci Brahmova života. Na konci Brahmova života se vybrané osobnosti vrací domů, zpátky k Bohu, a Dhruva Mahārāja je jednou z nich. Pán Dhruvu ujistil, že přečká i částečné zničení tohoto vesmíru a na konci úplného zničení půjde přímo na Vaikuṇṭhu, duchovní planetu v duchovním nebi. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura píše v této souvislosti ve svých komentářích, že Dhruvaloka je jedna z lok, jako je Śvetadvīp, Mathurā a Dvārakā. To vše jsou věčná místa v království Boha, které je popsáno v Bhagavad-gītě (tad dhāma paramam) a ve Vedách (oṁ tad viṣṇoḥ paramaṁ padaṁ sadā paśyanti sūrayaḥ). Slova parastāt kalpa-vāsinām — “nad planetami obývanými po zničení” — se vztahují na vaikuṇṭhské planety. Nejvyšší Pán tedy Dhruvovi Mahārājovi zaručil návrat na Vaikuṇṭhaloku.

Verš

prasthite tu vanaṁ pitrā
dattvā gāṁ dharma-saṁśrayaḥ
ṣaṭ-triṁśad-varṣa-sāhasraṁ
rakṣitāvyāhatendriyaḥ

Synonyma

prasthite — po odchodu; tu — ale; vanam — do lesa; pitrā — tvým otcem; dattvā — dá; gām — celý svět; dharma-saṁśrayaḥ — pod ochranou zbožnosti; ṣaṭ-triṁśat — třicet šest; varṣa — let; sāhasram — tisíc; rakṣitā — budeš panovat; avyāhata — bez narušení; indriyaḥ — síla smyslů.

Překlad

Poté, co tvůj otec odejde do lesa a předá ti své království, budeš panovat nad celým světem po třicet šest tisíc let. Všechny tvé smysly zůstanou stejně silné jako nyní a nikdy nezestárneš.

Význam

Jelikož se lidé v Satya-yuze dožívali sta tisíc let, představuje třicet šest tisíc let vlády Dhruvy Mahārāje nad světem zcela reálnou dobu.

Verš

tvad-bhrātary uttame naṣṭe
mṛgayāyāṁ tu tan-manāḥ
anveṣantī vanaṁ mātā
dāvāgniṁ sā pravekṣyati

Synonyma

tvat — tvůj; bhrātari — bratr; uttame — Uttama; naṣṭe — zabit; mṛgayāyām — při lovu; tu — potom; tat-manāḥ — tolik soužená; anveṣantī — při hledání; vanam — v lese; mātā — matka; dāva-agnim — do lesního požáru; — ona; pravekṣyati — vstoupí.

Překlad

Pán pokračoval: Tvůj bratr Uttama se v budoucnosti vypraví do lesa na lov a bude zabit. Tvá nevlastní matka Suruci, dohnaná smrtí svého syna k šílenství, se ho vydá hledat, ale stane se obětí lesního požáru.

Význam

Dhruva Mahārāja se chtěl pomstít své nevlastní matce a s tímto předsevzetím se vypravil do lesa, aby vyhledal Nejvyšší Osobnost Božství. Dhruva, kterého nevlastní matka urazila, nebyl obyčejnou osobou, ale velkým vaiṣṇavou a přestupek proti lotosovým nohám vaiṣṇavy je v tomto světě tím nejhorším přestupkem. Až se Suruci dozví o smrti svého syna, pomate se kvůli urážce Dhruvy Mahārāje na rozumu a vstoupí do lesního požáru, kde zahyne. Pán se o tom zmínil proto, že Dhruva byl odhodlaný se Suruci pomstít. Tato událost je pro nás poučením, abychom se nikdy nepokoušeli urážet vaiṣṇavu. A nejen vaiṣṇavu — něměli bychom zbytečně urážet nikoho. Dhruva Mahārāja byl pouhé dítě, když ho Suruci urazila. Samozřejmě nevěděla, že Dhruva je velký vaiṣṇava, a spáchala tedy přestupek nevědomky. I když vaiṣṇavovi sloužíme nevědomky, přinese nám to dobré výsledky, a když vaiṣṇavu nevědomky urazíme, budeme za to muset trpět. Nejvyšší Osobnost Božství projevuje vaiṣṇavům zvláštní přízeň. Uspokojení či neuspokojení vaiṣṇavy je přímo spojené s uspokojením a neuspokojením Nejvyššího Pána. Ve svých osmi slokách modlitby k duchovnímu mistrovi Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura zpívá: yasya prasādād bhagavat-prasādaḥ — uspokojením duchovního mistra, který je ryzím vaiṣṇavou, uspokojíme Osobnost Božství, ale když duchovního mistra zklameme, nevíme, co se s námi stane.

Verš

iṣṭvā māṁ yajña-hṛdayaṁ
yajñaiḥ puṣkala-dakṣiṇaiḥ
bhuktvā cehāśiṣaḥ satyā
ante māṁ saṁsmariṣyasi

Synonyma

iṣṭvā — po uctívání; mām — Mne; yajña-hṛdayam — srdce všech obětí; yajñaiḥ — velkými oběťmi; puṣkala-dakṣiṇaiḥ — při kterých jsou rozdávány velké milodary; bhuktvā — když si užiješ; ca — také; iha — v tomto světě; āśiṣaḥ — požehnání; satyāḥ — opravdová; ante — na konci; mām — na Mne; saṁsmariṣyasi — dokážeš si vzpomenout.

Překlad

Pán pokračoval: Já jsem srdcem všech obětí. Jelikož budeš schopný vykonat mnoho slavných obětí a rozdat velké milodary, čeká tě život plný hmotného štěstí. A jakmile přijde okamžik tvé smrti, dokážeš si na Mne vzpomenout.

Význam

Nejvýznamnějším sdělením této sloky je Pánův pokyn ohledně vzpomínání na Nejvyšší Osobnost Božství v okamžiku smrti. Ante nārāyaṇa smṛtiḥ — všechny naše duchovní činnosti jsou úspěšné, jestliže dokážeme vzpomínat na Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství. Neustálé vzpomínání na Pána není snadné a může ho narušit mnoho věcí. Dhruva Mahārāja však dostal ujištění, že jeho život bude tak čistý, že na Pána nikdy nezapomene. Vzpomene si na Něho i v okamžiku smrti a do té doby si bude moci užívat hmotného světa — nikoliv uspokojováním smyslů, ale prováděním velkolepých obětí. Vedy přikazují při vykonávání velkých obětí rozdávat milodary, a to nejen brāhmaṇům, ale i kṣatriyům, vaiśyům a śūdrům. Nejvyšší Pán Dhruvu Mahārāje ujišťuje, že bude schopen takové činnosti vykonávat. Ve věku Kali představuje mocnou oběť provádění saṅkīrtana-yajñi. Posláním oddaných Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy je učit všechny lidi (a také sebe) o přesných pokynech Osobnosti Božství. Proto nepřetržitě vykonáváme saṅkīrtana-yajñu a neustále zpíváme mantru Hare Kṛṣṇa. Budeme tak schopni na Kṛṣṇu vzpomínat i na konci života, a tím úspěšně završíme své úsilí. Co se milodarů týče, v tomto věku rozdáváme místo peněz prasādam. V dnešní době nemá nikdo tolik peněz, aby je mohl rozdávat, ale rozdáváme-li co nejvíce kṛṣṇa-prasādam, je to mnohem cennější než rozdávání peněz.

Verš

tato gantāsi mat-sthānaṁ
sarva-loka-namaskṛtam
upariṣṭād ṛṣibhyas tvaṁ
yato nāvartate gataḥ

Synonyma

tataḥ — poté; gantā asi — půjdeš; mat-sthānam — do Mého sídla; sarva-loka — všemi planetárními systémy; namaḥ-kṛtam — uctívaného; upariṣṭāt — nachází se výše; ṛṣibhyaḥ — než planetární systémy ṛṣiů; tvam — ty; yataḥ — odtamtud; na — nikdy; āvartate — vrátíš se; gataḥ — poté, co tam dospěješ.

Překlad

Nejvyšší Pán pokračoval: Milý Dhruvo, poté, co skončí tvůj hmotný život v tomto těle, půjdeš na Mou planetu, které se neustále klaní obyvatelé všech ostatních planetárních systémů. Nachází se nad planetami sedmi ṛṣiů, a až na ni dospěješ, již nikdy se nebudeš muset vrátit do tohoto hmotného světa.

Význam

Slovo nāvartate je velmi důležité. Pán říká: “Nevrátíš se do tohoto hmotného světa, jelikož dosáhneš Mého sídla (mat-sthānam).” Dhruvaloka neboli Polárka je tedy sídlem Pána Viṣṇua v tomto hmotném světě. Nachází se na ní oceán mléka, v němž je ostrov Śvetadvīp. Jasně se zde uvádí, že tato planeta je výše než sedm planetárních systémů ṛṣiů, a jelikož se jedná o Viṣṇuloku, všechny ostatní planetární systémy ji uctívají. Na otázku, co se s Dhruvalokou stane při zničení celého vesmíru, je jednoduchá odpověď: stejně jako ostatní vaikuṇṭhské planety mimo tento vesmír, i Dhruvaloka zůstává. Podle komentáře Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura samotné slovo nāvartate vyjadřuje, že tato planeta je věčná.

Verš

maitreya uvāca
ity arcitaḥ sa bhagavān
atidiśyātmanaḥ padam
bālasya paśyato dhāma
svam agād garuḍa-dhvajaḥ

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — velký mudrc Maitreya hovořil dále; iti — takto; arcitaḥ — uctěn; saḥ — Nejvyšší Pán; bhagavān — Osobnost Božství; atidiśya — když daroval; ātmanaḥ — Své osobní; padam — sídlo; bālasya — zatímco chlapec; paśyataḥ — pozoroval; dhāma — do Své říše; svam — vlastní; agāt — vrátil se; garuḍa-dhvajaḥ — Pán Viṣṇu, Jehož vlajka nese symbol Garuḍy.

Překlad

Velký mudrc Maitreya řekl: Poté, co byl Pán Viṣṇu Dhruvou Mahārājem uctěn a daroval mu Své sídlo, vrátil se na Garuḍových zádech zpět do Své říše, doprovázen Dhruvovým pohledem.

Význam

Z tohoto verše je patrné, že Pán Viṣṇu daroval Dhruvovi Mahārājovi planetu, na které Sám sídlí. Sídlo Pána popisuje Bhagavad-gītā (15.6): yad gatvā na nivartante tad dhāma paramaṁ mama.

Verš

so ’pi saṅkalpajaṁ viṣṇoḥ
pāda-sevopasāditam
prāpya saṅkalpa-nirvāṇaṁ
nātiprīto ’bhyagāt puram

Synonyma

saḥ — on (Dhruva Mahārāja); api — ačkoliv; saṅkalpa-jam — vytoužený výsledek; viṣṇoḥ — Pána Viṣṇua; pāda-sevā — službou lotosovým nohám; upasāditam — dosáhl; prāpya — získal; saṅkalpa — svého odhodlání; nirvāṇam — uspokojení; na — ne; atiprītaḥ — příliš nadšený; abhyagāt — vrátil se; puram — domů.

Překlad

Přestože Dhruva Mahārāja získal uctíváním lotosových nohou Pána vytoužený výsledek svého odhodlání, nebyl příliš nadšený. Takto se tedy vrátil domů.

Význam

Dhruva Mahārāja uctíval lotosové nohy Pána oddanou službou, jak ho to naučil Nārada Muni. Dosáhl tak výsledku, po kterém toužil — vysokého postavení, jakému se nevyrovnalo ani postavení jeho otce, děda a praděda. Jakožto malé dítě měl Dhruva Mahārāja přirozeně poněkud dětinské přání, nicméně Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, je tak laskavý a milostivý, že mu je splnil. Dhruva toužil mít vznešenější sídlo než kdokoliv jiný z jeho rodu. Dostal proto planetu, na které sídlí Pán Osobně, a jeho odhodlání tak bylo zcela uspokojené. Přesto nebyl při návratu domů příliš nadšený, jelikož čistá oddaná služba znamená nežádat Pána o nic, ale on kvůli své dětinské povaze přesto o něco žádal. A tak i když Pán splnil jeho přání, Dhruva Mahārāja nebyl příliš nadšený — spíše se styděl, že od Pána něco chtěl, neboť to nebylo správné.

Verš

vidura uvāca
sudurlabhaṁ yat paramaṁ padaṁ harer
māyāvinas tac-caraṇārcanārjitam
labdhvāpy asiddhārtham ivaika-janmanā
kathaṁ svam ātmānam amanyatārtha-vit

Synonyma

viduraḥ uvāca — Vidura se ptal dále; sudurlabham — velmi vzácné; yat — to, co; paramam — je nejvyšší; padam — postavení; hareḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; māyā-vinaḥ — nesmírně laskavý; tat — Jeho; caraṇa — lotosové nohy; arcana — uctíváním; arjitam — získané; labdhvā — dosáhl; api — ačkoliv; asiddha-artham — nesplněné; iva — jako kdyby; eka-janmanā — v průběhu jednoho života; katham — proč; svam — vlastní; ātmānam — srdce; amanyata — cítil; artha-vit — velmi moudrý.

Překlad

Śrī Vidura se otázal: Drahý brāhmaṇo, není snadné se dostat do Pánova sídla. Lze ho dosáhnout pouze čistou oddanou službou, jež jediná těší nadevše laskavého a milostivého Pána. Dhruva Mahārāja, který byl velmi moudrý a svědomitý, dosáhl tohoto postavení dokonce během jednoho života. Proč tedy nebyl spokojený?

Význam

Světec Vidura zde klade závažnou otázku. Významný je výraz artha-vit, který se vztahuje na toho, kdo dokáže rozlišovat mezi skutečností a iluzí. Artha-vit se také nazývá paramahaṁsa — taková osobnost přijímá jen činný princip všeho. Podobně jako labuť dokáže ze směsi vody a mléka vysát jen mléko, přijímá paramahaṁsa jako svůj život a duši jen Nejvyšší Osobnost Božství a o vnější, hmotné věci se nestará. Dhruva Mahārāja byl paramahaṁsa a díky svému odhodlání dosáhl toho, po čem toužil. Přesto však nebyl při svém návratu domů příliš spokojený.

Verš

maitreya uvāca
mātuḥ sapatnyā vāg-bāṇair
hṛdi viddhas tu tān smaran
naicchan mukti-pater muktiṁ
tasmāt tāpam upeyivān

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — velký mudrc Maitreya odpověděl; mātuḥ — jeho matky; sa-patnyāḥ — spolumanželky; vāk-bāṇaiḥ — šípy ostrých slov; hṛdi — v srdci; viddhaḥ — probodaný; tu — poté; tān — ta všechna; smaran — pamatoval si; na — ne; aicchat — chtěl; mukti-pateḥ — od Pána, Jehož lotosové nohy udělují osvobození; muktim — osvobození; tasmāt — proto; tāpam — žalem; upeyivān — trápil se.

Překlad

Maitreya odpověděl: Dhruvovi Mahārājovi se neúprosná slova nevlastní matky zaryla do srdce jako ostré šípy a nesmírně ho trápila. I když se soustředil na cíl svého života, nemohl na její špatné chování zapomenout. Netoužil po osvobození z hmotného světa, ale když dovršil svoji oddanou službu a uviděl Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář, styděl se za to, že měl v mysli hmotné žádosti.

Význam

K tomuto důležitému verši se vyjádřilo mnoho známých komentátorů. Proč nebyl Dhruva Mahārāja spokojen, ačkoliv dosáhl životního cíle? Čistý oddaný je vždy osvobozený od jakýchkoliv hmotných tužeb. Hmotné žádosti jsou démonské a člověk si pod jejich vlivem myslí, že ostatní jsou jeho nepřátelé a že se jim musí pomstít. Chce se potom stát tím nejvlivnějším a nejmocnějším na světě a se všemi soupeří. V šestnácté kapitole Bhagavad-gīty je tato mentalita označena jako asurská. Čistý oddaný Pána o nic nežádá — chce pouze upřímně a svědomitě sloužit Pánu a vůbec se nestará o budoucnost. V knize Mukunda-mālā-stotra říká její autor, král Kulaśekhara, ve své modlitbě: “Můj milý Pane, netoužím po požitku v tomto hmotném světě. Chci Ti jen věčně oddaně sloužit.” Pán Caitanya se ve Své Śikṣāṣṭace modlil podobně: “Můj Pane, netoužím po žádném hmotném bohatství, materialistických stoupencích a přitažlivé manželce, se kterou bych si mohl užívat. Jediné, co si přeji, je být život za životem zaměstnaný ve Tvé službě.” Pán Caitanya se nemodlil ani o mukti, osvobození.

Maitreya zde Vidurovi odpovídá, že Dhruva Mahārāja se chtěl pomstít své nevlastní matce za její urážku, a proto netoužil po mukti. Nevěděl ani, co mukti znamená, a z toho důvodu se na ně nezaměřoval jako na cíl svého života. Čistý oddaný však po mukti také netouží. Je zcela odevzdanou duší a neklade Pánovi žádné požadavky. Protože se Dhruva Mahārāja dostal na úroveň vasudeva, mohl realizovat i tento stav, když viděl Nejvyšší Osobnost Božství přímo před sebou. Stav vasudeva se vyznačuje naprostou nepřítomností hmotného znečištění, kdy nepůsobí kvality hmotné přírody—dobro, vášeň a nevědomost, a proto je možné vnímat Nejvyšší Osobnost Božství. Pán se nazývá také Vāsudeva, protože na úrovni vasudeva Jej lze vidět tváří v tvář.

Dhruva Mahārāja žádal o postavení, které nikdy neměl ani jeho praděd, Pán Brahmā. Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je ke Svým oddaným nesmírně laskavý. Oddaní jako Dhruva Mahārāja — který se ve věku pouhých pěti let vypravil sám do lesa, aby tam, byť s nečistým motivem, oddaně sloužil Pánu — jsou Mu natolik milí, že přehlíží jejich hmotné motivace a zajímá se jen o prokázanou službu. Má-li však oddaný určitý motiv, Pán o něm přímo či nepřímo ví a nenechá hmotné touhy oddaného nesplněné. To je ukázka Jeho zvláštní přízně vůči oddaným.

Dhruva Mahārāja obdržel Dhruvaloku, planetu, na které nikdy nesídlila žádná podmíněná duše. Ani Pán Brahmā, nejvyšší živá bytost ve vesmíru, na ni neměl přístup. Když se vesmír ocitne v nebezpečí, přicházejí polobozi na břeh Oceánu mléka a modlí se tam k Nejvyšší Osobnosti Božství Kṣīrodakaśāyī Viṣṇuovi o pomoc. Dhruva Mahārāja chtěl mít ještě vyšší postavení, než měl jeho praděd Brahmā, a Pán mu vyhověl.

Pán je zde označen jako mukti-pati, tedy “ten, pod Jehož lotosovýma nohama jsou všechny druhy mukti”. Existuje pět druhů mukti—sāyujya, sārūpya, sālokya, sāmīpya a sārṣṭi. Z těchto pěti druhů osvobození, kterých může dosáhnout každý, kdo vykonává oddanou službu Pánu, je sāyujya obvykle středem zájmu māyāvādských filosofů, toužících splynout s Pánovou neosobní září, Brahmanem. Řada učenců zastává názor, že osvobození sāyujya-mukti (ačkoliv je řazeno mezi pět druhů mukti) nemůže být považováno za skutečné osvobození, protože z něho lze poklesnout zpět do tohoto hmotného světa. To se dozvídáme ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.2.32), kde se říká: patanty adhaḥ — “znovu poklesnou”. Monistický filozof splyne po vykonání přísné askeze s neosobní září Pána, ale živá bytost vždy touží po láskyplných výměnách. Monistický filozof je tedy sice na úrovni totožnosti s Pánovou září, ale jelikož tam není možnost sdružovat se s Pánem a sloužit Mu, znovu poklesne do tohoto hmotného světa a své sklony sloužit uspokojuje hmotnými činnostmi pro všeobecné blaho, jako je humanitarismus, altruismus a filantropie. Je mnoho příkladů takového poklesnutí, a to i mezi významnými sannyasīny māyāvādské školy.

Vaiṣṇavští filozofové proto nepovažují sāyujya-mukti za skutečné osvobození z kategorie mukti. Mukti pro ně znamená vysvobodit se ze služby māyi a věnovat se láskyplné službě Pánu. Také Pán Caitanya v této souvislosti pravil, že původní, přirozené postavení živé bytosti je sloužit Pánu. To je skutečné mukti. Mukta, “osvobozený”, je ten, kdo se vzdal všech nepřirozených postavení a nyní se nachází ve svém původním postavení. Bhagavad-gītā to potvrzuje prohlášením, že každý, kdo vykonává transcendentální láskyplnou službu Pánu, je mukta neboli brahma-bhūta. V Bhagavad-gītě stojí, že oddaný, který není hmotně znečištěný, se nachází na úrovni brahma-bhūta. Rovněž Padma Purāṇa potvrzuje, že mukti znamená sloužit Pánu.

Velký mudrc Maitreya vysvětlil, že Dhruva Mahārāja si původně nepřál sloužit Pánu. Chtěl mít vyšší postavení, než bylo postavení jeho praděda, a to je víceméně služba smyslům, nikoliv služba Pánu. I když někdo dosáhne postavení Brahmy, nejdůležitějšího postavení v tomto hmotném světě, zůstává stále podmíněnou duší. Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī řekl, že pro oddaného, který dosáhl úrovně čisté oddané služby, jsou i velcí polobozi, jako je Brahmā a Indra, na stejné úrovni jako nepatrný hmyz. Nepatrný hmyz touží po uspokojování smyslů a velká osobnost, jako je Pán Brahmā, chce rovněž ovládat hmotnou přírodu.

Uspokojovat smysly znamená ovládat hmotnou přírodu. Veškeré soupeření mezi podmíněnými dušemi se zakládá na ovládání této hmotné přírody. Moderní vědci jsou pyšní na své poznání, protože objevují nové metody, jak ovládat její zákony. Považují to za pokrok lidské civilizace—čím více dokáží ovládat hmotné zákony, tím více si myslí, že dělají pokrok. Dhruva Mahārāja měl na počátku podobnou mentalitu. Chtěl vládnout tomuto hmotnému světu ve vyšším postavení, než má Pán Brahmā. Jinde je proto popsáno, jak po příchodu Pána Dhruva Mahārāja porovnal své odhodlání s konečnou odměnou a uvědomil si, že toužil po několika střepech, ale místo toho získal mnoho diamantů. Jakmile spatřil Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář, okamžitě pochopil, jak nedůležitá byla jeho žádost, aby mu Pán dal vyšší postavení, než má Pán Brahmā.

Poté, co Dhruva Mahārāja spatřil Pána tváří v tvář, dosáhl úrovně vasudeva a veškeré jeho hmotné znečištění zmizelo. V důsledku toho se zastyděl, když porovnal své požadavky s tím, čeho dosáhl. Cítil se zahanbený při pomyšlení, že ačkoliv se vzdal otcova království a odešel do Madhuvanu, kde získal takového duchovního mistra, jakým je Nārada Muni, přesto stále plánoval, jak se pomstí své nevlastní matce, a chtěl také významné postavení v hmotném světě. Z těchto důvodů byl mrzutý i poté, co od Pána získal všechna vytoužená požehnání.

Když Dhruva Mahārāja spatřil Nejvyšší Osobnost Božství na vlastní oči, nezbyla v něm ani stopa nenávisti vůči nevlastní matce a rovněž si již nepřál vládnout hmotnému světu. Milostivý Pán však věděl, že po tom Dhruva toužil. Když k němu hovořil, použil slova vedāham, které naznačuje, že když Dhruva Mahārāja požadoval hmotná požehnání, Pán byl přítomný v jeho srdci, a tudíž věděl vše. Pán vždy ví o každé naší myšlence. To potvrzuje i Bhagavad-gītā slovy vedāhaṁ samatītāni.

Pán splnil Dhruvovi všechna přání. Dhruvova pomstychtivost vůči nevlastní matce a nevlastnímu bratrovi byla ukojena, jeho touha získat vyšší postavení, než měl jeho praděd, se mu také splnila, a současně obdržel věčné místo na Dhruvaloce. Ačkoliv Dhruva Mahārāja o dosažení věčné planety neuvažoval, Kṛṣṇa si myslel: “Co bude Dhruva dělat s významným postavením v tomto hmotném světě?” Proto mu dal příležitost vládnout hmotnému světu po dobu třiceti šesti tisíc let s nezměněnými smysly a také možnost vykonat mnoho velkých obětí, a stát se tak nejvěhlasnějším panovníkem hmotného světa. Po skončení svého hmotného požitku měl být přemístěn do duchovního světa, jehož součástí je také Dhruvaloka.

Verš

dhruva uvāca
samādhinā naika-bhavena yat padaṁ
viduḥ sanandādaya ūrdhva-retasaḥ
māsair ahaṁ ṣaḍbhir amuṣya pādayoś
chāyām upetyāpagataḥ pṛthaṅ-matiḥ

Synonyma

dhruvaḥ uvāca — Dhruva Mahārāja řekl; samādhinā — provozováním yogy v tranzu; na — nikdy; eka-bhavena — v jednom životě; yat — které; padam — postavení; viduḥ — porozuměli; sananda-ādayaḥ — čtyři brahmacārīni v čele se Sanandanou; ūrdhva-retasaḥ — neselhávající ve svém slibu celibátu; māsaiḥ — během měsíců; aham — já; ṣaḍbhiḥ — šesti; amuṣya — Jeho; pādayoḥ — lotosových nohou; chāyām — útočiště; upetya — dosáhl; apagataḥ — poklesl; pṛthak-matiḥ — s myslí upřenou na jiné věci než na Pána.

Překlad

Dhruva Mahārāja uvažoval: Usilovat o místo ve stínu lotosových nohou Pána není žádná obyčejná věc. I věhlasní brahmacārīni v čele se Sanandanou, kteří provozovali aṣṭāṅga-yogu v tranzu, dosáhli útočiště Pánových lotosových nohou až po mnoha a mnoha zrozeních. Já jsem toho dosáhl za pouhých šest měsíců, ale protože jsem myslel na jiné věci než na Pána, poklesl jsem ze svého postavení.

Význam

Dhruva Mahārāja sám vysvětluje důvod své nespokojenosti. Především naříká proto, že spatřit přímo Nejvyšší Osobnost Božství není vůbec snadné. I svaté osobnosti, jako jsou čtyři slavní brahmacārīni Sanandana, Sanaka, Sanātana a Sanat-kumārové, provozovali yogu po mnoho životů a dlouho setrvávali v tranzu, než získali příležitost vidět Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář. Dhruva Mahārāja uviděl Nejvyššího Pána po pouhých šesti měsících oddané služby. Očekával proto, že jakmile se setká s Nejvyšším Pánem, Pán si ho vezme okamžitě s Sebou do Svého sídla. Dhruva Mahārāja si velmi jasně uvědomil, že mu Pán svěřil vládu nad světem na dobu třiceti šesti tisíc let proto, že byl zpočátku ošálen hmotnou energií a chtěl se pomstít své nevlastní matce a získat vládu nad otcovým královstvím. Nyní nad svým sklonem vládnout hmotnému světu a pomstychtivým postojem k jiným živým bytostem trpce naříká.

Verš

aho bata mamānātmyaṁ
manda-bhāgyasya paśyata
bhava-cchidaḥ pāda-mūlaṁ
gatvā yāce yad antavat

Synonyma

aho — ó; bata — běda; mama — moje; anātmyam — tělesné vědomí; manda-bhāgyasya — nešťastného; paśyata — jen pohleďte; bhava — hmotná existence; chidaḥ — Pána, který může přetnout; pāda-mūlam — lotosové nohy; gatvā — poté, co jsem se k nim přiblížil; yāce — modlil jsem se o; yat — to, co; anta-vat — pomíjivé.

Překlad

Běda, jen pohleďte, jaký jsem nešťastník! Přiblížil jsem se k lotosovým nohám Nejvyššího Pána, který může ihned přetnout řetěz opakovaného zrození a smrti, ale přesto jsem se k Němu bláhově modlil jen o pomíjivé věci.

Význam

Velmi důležité je zde slovo anātmyam. Ātmā znamená “duše” a anātmya znamená “bez jakékoliv představy o duši”. Śrīla Ṛṣabhadeva poučil své syny, že dokud člověk neporozumí ātmě, duchovnímu postavení, je vše, co dělá, pouhá nevědomost, která ho v životě dovede jen k prohře. Dhruva Mahārāja litoval svého nešťastného postavení, neboť i když se přiblížil k Nejvyššímu Pánu, Jenž může Svým oddaným kdykoliv udělit nejvyšší požehnání — ukončit koloběh zrození a smrti, což nemůže zajistit žádný polobůh — přesto pošetile toužil po něčem pomíjivém. Když Hiraṇyakaśipu požádal Pána Brahmu o nesmrtelnost, Pán Brahmā prohlásil, že takové požehnání není schopen udělit, neboť ani on sám není nesmrtelný. Nesmrtelnost, ukončení koloběhu opakovaného zrození a smrti, tedy může udělit jen Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, a nikdo jiný. Hariṁ vinā na sṛtiṁ taranti — bez požehnání Hariho, Nejvyšší Osobnosti Božství, není možné ukončit koloběh rození a umírání v hmotném světě. Nejvyšší Pán je proto také zván bhava-cchit. Vaiṣṇavská filozofie zakazuje oddanému, který rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, mít jakákoliv hmotná přání. Oddaný vaiṣṇava má být vždy anyābhilāṣitā-śūnya, bez jakýchkoliv tužeb po výsledcích plodonosných činností nebo empirické filozofické spekulace. Nārada Muni, největší vaiṣṇava, zasvětil Dhruvu Mahārāje do zpívání mantry “oṁ namo bhagavate vāsudevāya”. Jedná se o viṣṇu-mantru, neboť jejím zpíváním se lze dostat na Viṣṇuloku. Dhruva Mahārāja litoval, že ačkoliv byl zasvěcen vaiṣṇavou do viṣṇu-mantry, přesto i nadále toužil po hmotném zisku. To byla další příčina jeho nářku. Ačkoliv bezpříčinnou milostí Pána dosáhl výsledku pronášení viṣṇu-mantry, bědoval, jaký byl hlupák, když při vykonávání oddané služby usiloval o hmotný prospěch. Každý z nás, kdo vykonává oddanou službu ve vědomí Kṛṣṇy, má být zcela prostý všech hmotných tužeb; jinak bude muset naříkat jako Dhruva Mahārāja.

Verš

matir vidūṣitā devaiḥ
patadbhir asahiṣṇubhiḥ
yo nārada-vacas tathyaṁ
nāgrāhiṣam asattamaḥ

Synonyma

matiḥ — inteligence; vidūṣitā — znečištěná; devaiḥ — polobohy; patadbhiḥ — kteří poklesnou; asahiṣṇubhiḥ — nesnášenliví; yaḥ — já, který; nārada — velkého mudrce Nārady; vacaḥ — pokynů; tathyam — pravdu; na — ne; agrāhiṣam — mohl přijmout; asat-tamaḥ — nejbídnější.

Překlad

Všichni polobozi z vyšších planet mi závidí, že jsem se prostřednictvím oddané služby dostal na Vaikuṇṭhaloku, protože oni sami musí znovu poklesnout. Tito nesnášenliví polobozi znečistili mou inteligenci a jedině kvůli tomu jsem nemohl přijmout pravé požehnání v podobě pokynů mudrce Nārady.

Význam

Jelikož se polobozi obávají, že ztratí svá postavení vládnoucích božstev nebeských planet, jsou velice znepokojeni, když někdo provozuje přísnou askezi. Dokládá to mnoho příkladů ve védské literatuře. Polobozi vědí, že jejich postavení na vyšších planetárních systémech není trvalé, jak je řečeno v deváté kapitole Bhagavad-gīty (kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti). Když jsou vyčerpány výsledky jejich zbožných činností, musí se všichni polobozi z vyšších planetárních systémů vrátit zpět na tuto Zemi.

Polobozi řídí různé činnosti našich tělesných údů. Ve skutečnosti nemůžeme ani svobodně pohybovat očními víčky; všechno řídí polobozi. Dhruva Mahārāja dospěl k závěru, že tito polobozi se proti němu spikli, aby znečistili jeho inteligenci, jelikož mu záviděli jeho vyšší postavení v oddané službě. Ačkoliv se stal žákem velkého vaiṣṇavy, Nārady Muniho, nebyl schopen přijmout jeho cenné pokyny. Nyní velice lituje, že těmto pokynům nevěnoval dostatečnou pozornost. Nārada Muni se ho ptal: “Proč se trápíš nad pohanou či chválou od své nevlastní matky?” Řekl Dhruvovi, že jelikož je ještě dítě, nemá nic společného s chválou či hanou. Dhruva Mahārāja však byl odhodlaný získat požehnání od Nejvyšší Osobnosti Božství, a Nārada mu proto radil, aby se prozatím vrátil domů a pokusil se o oddanou službu ve zralejším věku. Dhruva Mahārāja litoval, že Nāradu Muniho neposlechl a tvrdošíjně požadoval pomíjivé věci—pomstít se své nevlastní matce za její urážku a získat otcovo království.

Dhruva Mahārāja velmi litoval, že nedokázal vzít vážně pokyn svého duchovního mistra, a že jeho vědomí bylo tím pádem znečištěné. Pán je ale přesto tak milostivý, že Dhruvovi za jeho oddanou službu věnoval to, co je konečným cílem všech vaiṣṇavů.

Verš

daivīṁ māyām upāśritya
prasupta iva bhinna-dṛk
tapye dvitīye ’py asati
bhrātṛ-bhrātṛvya-hṛd-rujā

Synonyma

daivīm — Osobnosti Božství; māyām — iluzorní energie; upāśritya — uchýlil jsem se k; prasuptaḥ — snil ve spánku; iva — jako; bhinna-dṛk — odděleným pohledem; tapye — bědoval jsem; dvitīye — v iluzorní energii; api — ačkoliv; asati — dočasné; bhrātṛ — bratr; bhrātṛvya — nepřítel; hṛt — v srdci; rujā — bědováním.

Překlad

Dhruva Mahārāja bědoval: Iluzorní energie si mě zcela podmanila—spal jsem na jejím klíně a nebyl si vědom skutečné situace. Pohledem duality jsem viděl svého bratra jako nepřítele a v srdci jsem se bezdůvodně trápil a myslel si: “Jsou to moji nepřátelé.”

Význam

Oddanému je zjeveno pravé poznání jen za předpokladu, že milostí Pána dospěje ke správnému závěru o životě. Představy přátel a nepřátel, které si v tomto hmotném světě vytváříme, jsou něco jako noční sny. Ve snu si vytváříme mnoho představ z různých dojmů uchovaných v podvědomí mysli, ale všechny takové výtvory jsou dočasné a neskutečné. Stejně tak ačkoliv jsme v hmotném životě zdánlivě bdělí, z pouhé představivosti si vytváříme mnoho přátel a nepřátel, protože nemáme informace o duši a Nadduši. Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī říká, že v hmotném světě nebo hmotném vědomí znamená dobré a špatné jedno a totéž. Rozdíl mezi dobrým a špatným je pouze mentální představa. Všechny živé bytosti jsou ve skutečnosti synové Boha, vedlejší produkty Jeho okrajové energie. Vliv tří kvalit hmotné přírody nás znečistil a nyní rozlišujeme jednu duchovní jiskru od druhé. To je další způsob snění. V Bhagavad-gītě je řečeno, že ti, kdo jsou skutečně učení, nevidí rozdíl mezi vzdělaným člověkem, brāhmaṇou, slonem, psem a caṇḍālou. Nedívají se z hlediska vnějšího těla, ale vidí osobu jako duši. Díky vyššímu chápání můžeme dojít k poznání, že hmotné tělo není nic než kombinace pěti hmotných prvků. Tělesná stavba lidí a polobohů je v tomto smyslu také naprosto stejná. Z duchovního hlediska jsme všichni duchovní jiskry, nedílné části Nejvyšší Duše, Boha. Po hmotné i duchovní stránce jsme stejní, ale pod nátlakem iluzorní energie si vytváříme přátele a nepřátele. Dhruva Mahārāja proto prohlásil: daivīṁ māyām upāśritya — příčinou jeho zmatení byl jeho styk s iluzorní, hmotnou energií.

Verš

mayaitat prārthitaṁ vyarthaṁ
cikitseva gatāyuṣi
prasādya jagad-ātmānaṁ
tapasā duṣprasādanam
bhava-cchidam ayāce ’haṁ
bhavaṁ bhāgya-vivarjitaḥ

Synonyma

mayā — mnou; etat — toto; prārthitam — modlil se o; vyartham — zbytečně; cikitsā — léčení; iva — jako; gata — skončil; āyuṣi — pro toho, jehož život; prasādya — po uspokojení; jagat-ātmānam — duše vesmíru; tapasā — askezí; duṣprasādanam — koho je velmi obtížné uspokojit; bhava-chidam — Nejvyšší Pán, který může přetnout řetěz rození a umírání; ayāce — modlil se o; aham — já; bhavam — opakované zrození a smrt; bhāgya — štěstí; vivarjitaḥ — zbavený.

Překlad

Uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství je velice obtížné, ale přestože se mnou byl Nejvyšší Pán, Nadduše celého vesmíru, spokojen, já jsem se modlil jen o zbytečné věci. Mé činnosti byly stejné jako léčení člověka, který je již mrtvý. Jen pohleďte, jaký jsem nešťastník — setkal jsem se s Nejvyšším Pánem, který může přetnout řetěz opakovaného zrození a smrti, a modlil jsem se k Němu znovu o totéž podmínění.

Význam

Občas se stane, že oddaný, který se věnuje láskyplné službě Pánu, touží výměnou za ni získat nějaký hmotný prospěch. To však není správný způsob, jak vykonávat oddanou službu. Když se tak někdy oddaný chová, je to samozřejmě z nevědomosti, ale Dhruva Mahārāja v této souvislosti svého jednání lituje.

Verš

svārājyaṁ yacchato mauḍhyān
māno me bhikṣito bata
īśvarāt kṣīṇa-puṇyena
phalī-kārān ivādhanaḥ

Synonyma

svārājyam — Jeho oddanou službu; yacchataḥ — od Pána, který byl ochotný nabídnout; mauḍhyāt — z hlouposti; mānaḥ — hmotná prosperita; me — mnou; bhikṣitaḥ — byla požadována; bata — běda; īśvarāt — od mocného vládce; kṣīṇa — snížené; puṇyena — jehož zbožné činy; phalī-kārān — rozlámaná zrnka loupané rýže; iva — jako; adhanaḥ — chudák.

Překlad

Ačkoliv mi Pán nabídl osobní službu, já jsem kvůli své naprosté hlouposti a nedostatku zbožných činností chtěl hmotnou proslulost a blahobyt. Choval jsem se stejně jako chudák, který z nevědomosti požádal jen o pár rozlámaných zrnek loupané rýže, ačkoliv mu mocný vládce, který s ním byl spokojen, chtěl dát cokoliv, oč si řekne.

Význam

V této sloce má velký význam slovo svārājyam, “naprostá nezávislost”. Podmíněná duše neví, co to znamená. Naprostá nezávislost je stav v našem původním, přirozeném postavení. Skutečnou nezávislostí živé bytosti, která je nedílnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství, je vždy záviset na Nejvyšším Pánu, podobně jako dítě je naprosto nezávislé, když si hraje pod dohledem svých rodičů. Nezávislost podmíněné duše neznamená bojovat s překážkami, které klade māyā, ale odevzdat se Kṛṣṇovi. V hmotném světě se každý snaží získat naprostou nezávislost pouhým zápasem s překážkami, které připravuje māyā. To se nazývá boj o přežití. Opravdová nezávislost je znovu se vrátit do služby Pánu. Každý, kdo přichází na vaikuṇṭhské planety nebo na Goloku Vṛndāvanu, nabízí ze svobodné vůle Pánovi svou službu — to je naprostá nezávislost. Je v přímém protikladu k hmotnému panování, jež za nezávislost mylně považujeme. Mnoho slavných politických vůdců chtělo a chce ustanovit nezávislost, ale kvůli této takzvané nezávislosti jen vzrůstá lidská závislost. Živá bytost nemůže být šťastná, dokud usiluje o nezávislost v hmotném světě. Proto se musí odevzdat lotosovým nohám Pána a zaměstnat se ve své původní, věčné službě.

Dhruva Mahārāja nyní lituje, že chtěl hmotné bohatství a větší blahobyt, než měl jeho praděd, Pán Brahmā. Jeho žebrání u Pána bylo na stejné úrovni, jako když chudák žádá na mocném vládci pár rozlámaných zrnek rýže. Ten, kdo s láskou oddaně slouží Pánu, by od Něho nikdy neměl žádat hmotné bohatství. Hmotné postavení každého z nás závisí na přísných zákonech vnější energie Pána. Čistí oddaní prosí Pána pouze o jedinou výsadu — aby Mu mohli neustále sloužit. V tom spočívá podstata naší skutečné nezávislosti. Chceme-li něco jiného, svědčí to o našem nešťastném postavení.

Verš

maitreya uvāca
na vai mukundasya padāravindayo
rajo-juṣas tāta bhavādṛśā janāḥ
vāñchanti tad-dāsyam ṛte ’rtham ātmano
yadṛcchayā labdha-manaḥ-samṛddhayaḥ

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — velký mudrc Maitreya pokračoval; na — nikdy; vai — jistě; mukundasya — Pána, který může udělit osvobození; pada-aravindayoḥ — lotosových nohou; rajaḥ-juṣaḥ — osoby toužící ochutnat prach; tāta — můj drahý Viduro; bhavādṛśāḥ — tak jako ty; janāḥ — osoby; vāñchanti — touží; tat — Jemu; dāsyam — sloužit; ṛte — bez; artham — zájmu; ātmanaḥ — pro sebe samotné; yadṛcchayā — automaticky; labdha — dosaženým; manaḥ-samṛddhayaḥ — považují se za velmi bohaté.

Překlad

Velký Mudrc Maitreya pokračoval: Drahý Viduro, osobnosti jako ty, čistí oddaní lotosových nohou Mukundy (Nejvyššího Pána, Jenž může udělit osvobození), kteří neustále lpí na medu Jeho lotosových nohou, jsou za všech okolností spokojeni ve službě u lotosových nohou Pána. Proto Pána nikdy nežádají o hmotný blahobyt.

Význam

V Bhagavad-gītě Pán říká, že je nejvyšší poživatel, nejvyšší vlastník celého stvoření a nejlepší přítel všech živých bytostí. Ten, kdo tuto skutečnost dokonale zná, je neustále spokojený. Čistý oddaný nikdy nedychtí po žádném hmotném bohatství, ale karmī, jñānī a yogī vždy usilují o své vlastní štěstí. Karmī pracuje ve dne v noci, aby zlepšil svou hospodářskou situaci, jñānī se podrobuje přísné askezi za účelem osvobození a yogī rovněž podstupuje askezi praktikováním yogy, aby získal úžasné mystické síly. Oddaný však o tyto činnosti nemá zájem. Nechce ani mystické síly, ani osvobození, ani hmotný blahobyt. Je spokojený za všech podmínek, pokud může bez ustání sloužit Pánu. Nohy Pána se přirovnávají k lotosu, oplývajícímu šafránovým prachem. Oddaný neustále vychutnává med z lotosových nohou Pána, který nemůže ochutnat nikdo, kdo se nezbavil všech hmotných přání. Musí vykonávat své povinnosti v oddané službě, aniž by se nechal rozrušit proměnlivými hmotnými okolnostmi. Tento stav bez hmotných tužeb se nazývá niṣkāma. Niṣkāma neznamená vzdát se všech tužeb — to není možné. Živá bytost existuje věčně a nemůže žít bez tužeb. Musí mít touhy — to je příznak života. Když se nám doporučuje, abychom byli bez tužeb, znamená to, že bychom neměli toužit po ničem pro svůj vlastní smyslový požitek. Tomuto stavu mysli se říká niḥspṛha a pro oddaného je ideální. Hmotné podmínky každého z nás jsou již určeny předem. Oddaný je proto spokojen s podmínkami, které mu Pán dává, jak je řečeno v Īśopaniṣadě (tena tyaktena bhuñjīthāḥ). Tento postoj mu šetří čas pro realizaci vědomí Kṛṣṇy.

Verš

ākarṇyātma-jam āyāntaṁ
samparetya yathāgatam
rājā na śraddadhe bhadram
abhadrasya kuto mama

Synonyma

ākarṇya — když se doslechl; ātma-jam — jeho syn; āyāntam — vrací se; samparetya — po smrti; yathā — jako kdyby; āgatam — vrátil se; rājā — král Uttānapāda; na — ne; śraddadhe — věřil; bhadram — štěstí; abhadrasya — bezbožného; kutaḥ — odkud; mama — moje.

Překlad

Když se král Uttānapāda doslechl, že se jeho syn Dhruva vrací domů, jako kdyby vstal z mrtvých, nemohl tomu uvěřit. Pochyboval, že by k něčemu takovému mohlo dojít. Považoval se za naprostého mizeru, a proto si myslel, že není možné, aby ho potkalo takové štěstí.

Význam

Dhruva Mahārāja se v pěti letech vydal do lesa, aby tam podstoupil askezi, a král nemohl uvěřit, že by tak malý chlapec mohl v lese přežít. Byl si jistý, že je Dhruva mrtev, a proto nedůvěřoval zprávě, že se jeho syn vrací. Tato zpráva pro něho měla asi takový smysl, že mrtvý člověk se vrací domů, a nemohl jí tedy uvěřit. Když Dhruva Mahārāja odešel z domova, král Uttānapāda byl přesvědčen, že to byla jeho vina, a považoval se proto za nejhoršího ze všech. I když bylo možné, aby se jeho syn vrátil z království smrti, došel k závěru, že vzhledem k tomu, jaký je hříšník, nemůže mít takové štěstí, aby získal svého ztraceného syna zpět.

Verš

śraddhāya vākyaṁ devarṣer
harṣa-vegena dharṣitaḥ
vārtā-hartur atiprīto
hāraṁ prādān mahā-dhanam

Synonyma

śraddhāya — měl víru; vākyam — ve slova; devarṣeḥ — velkého mudrce Nārady; harṣa-vegena — velkým uspokojením; dharṣitaḥ — ohromený; vārtā-hartuḥ — s poslem, který přinesl zprávu; atiprītaḥ — velmi spokojený; hāram — náhrdelník z perel; prādāt — daroval; mahā-dhanam — drahocenný.

Překlad

Ačkoliv zprávě, kterou posel přinesl, nemohl uvěřit, měl plnou víru ve slova velkého mudrce Nārady. Byl ohromen a s velkým uspokojením posla okamžitě obdaroval drahocenným náhrdelníkem.

Verš

sad-aśvaṁ ratham āruhya
kārtasvara-pariṣkṛtam
brāhmaṇaiḥ kula-vṛddhaiś ca
paryasto ’mātya-bandhubhiḥ
śaṅkha-dundubhi-nādena
brahma-ghoṣeṇa veṇubhiḥ
niścakrāma purāt tūrṇam
ātmajābhīkṣaṇotsukaḥ

Synonyma

sat-aśvam — tažený krásnými koňmi; ratham — kočár; āruhya — usedl na; kārtasvara-pariṣkṛtam — jemně zdobený zlatem; brāhmaṇaiḥ — s brāhmaṇy; kula-vṛddhaiḥ — se staršími členy rodiny; ca — také; paryastaḥ — obklopený; amātya — důstojníky a ministry; bandhubhiḥ — a přáteli; śaṅkha — lastur; dundubhi — kotlů; nādena — za zvuku; brahma-ghoṣeṇa — recitací védských manter; veṇubhiḥ — fléten; niścakrāma — vyjel; purāt — z města; tūrṇam — spěšně; ātma-ja — syna; abhīkṣaṇa — vidět; utsukaḥ — velice dychtivý.

Překlad

Král Uttānapāda velice dychtil spatřit tvář svého ztraceného syna. Usedl na zlatem jemně zdobený kočár tažený prvotřídními koňmi a společně s učenými brāhmaṇy, staršími členy rodiny, důstojníky, ministry a blízkými přáteli vyjel z města za příznivých zvuků lastur, tympánů, fléten a recitování védských manter, které zvěstovaly štěstí.

Verš

sunītiḥ suruciś cāsya
mahiṣyau rukma-bhūṣite
āruhya śibikāṁ sārdham
uttamenābhijagmatuḥ

Synonyma

sunītiḥ — královna Sunīti; suruciḥ — královna Suruci; ca — také; asya — krále; mahiṣyau — královny; rukma-bhūṣite — ozdobené zlatými šperky; āruhya — usedly na; śibikām — královská nosítka; sārdham — spolu s; uttamena — dalším královým synem, Uttamou; abhijagmatuḥ — všichni byli členy průvodu.

Překlad

V průvodu byly i obě Uttānapādovy královny, Sunīti a Suruci, které seděly v královských nosítkách společně s jeho dalším synem Uttamou.

Význam

Dhruvův odchod z paláce krále hluboce zarmoutil, ale částečně ho uklidnila laskavá slova velkého světce Nārady. Stejně jako ostatní obyvatelé paláce pochopil, jaké štěstí potkalo jeho manželku Sunīti a jaké bylo neštěstí královny Suruci. Když však do paláce dorazila zpráva, že Dhruva Mahārāja se vrací, jeho matka Sunīti, která byla velmi soucitná a byla matkou velkého vaiṣṇavy, neváhala přizvat druhou manželku Suruci a jejího syna Uttamu na královská nosítka. Tak úžasný byl charakter královny Sunīti, matky velkého vaiṣṇavy Dhruvy Mahārāje.

Verš

taṁ dṛṣṭvopavanābhyāśa
āyāntaṁ tarasā rathāt
avaruhya nṛpas tūrṇam
āsādya prema-vihvalaḥ
parirebhe ’ṅgajaṁ dorbhyāṁ
dīrghotkaṇṭha-manāḥ śvasan
viṣvaksenāṅghri-saṁsparśa-
hatāśeṣāgha-bandhanam

Synonyma

tam — jeho (Dhruvu Mahārāje); dṛṣṭvā — když uviděl; upavana — lesík; abhyāśe — poblíž; āyāntam — vracet se; tarasā — spěšně; rathāt — z kočáru; avaruhya — seskočil; nṛpaḥ — král; tūrṇam — okamžitě; āsādya — přistoupil; prema — láskou; vihvalaḥ — zaplavený; parirebhe — objal; aṅga-jam — svého syna; dorbhyām — pažemi; dīrgha — dlouhou dobu; utkaṇṭha — plná úzkosti; manāḥ — král, jehož mysl; śvasan — těžce oddychoval; viṣvaksena — Pána; aṅghri — lotosovýma nohama; saṁsparśa — dotknutý; hata — bylo zničeno; aśeṣa — neomezené množství; agha — hmotného znečištění; bandhanam — jehož pouta.

Překlad

Poté, co král Uttānapāda uviděl Dhruvu Mahārāje poblíž nedalekého lesíka, seskočil spěšně z kočáru. Již dlouhou dobu si úzkostlivě přál vidět svého syna Dhruvu, a proto se mu s velkou láskou vydal naproti, aby ho obejmul. Udýchaný sevřel svého dávno ztraceného syna v náručí. Dhruva Mahārāja však nebyl stejný jako předtím — byl posvěcený vlivem duchovní realizace, získané dotekem lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

athājighran muhur mūrdhni
śītair nayana-vāribhiḥ
snāpayām āsa tanayaṁ
jātoddāma-manorathaḥ

Synonyma

atha — poté; ājighran — přičichával; muhuḥ — znovu a znovu; mūrdhni — k hlavě; śītaiḥ — studenou; nayana — z jeho očí; vāribhiḥ — vodou; snāpayām āsa — smáčel; tanayam — syna; jāta — splnila se; uddāma — velká; manaḥ-rathaḥ — jeho touha.

Překlad

Novým setkáním s Dhruvou Mahārājem se králi Uttānapādovi splnila touha, kterou dlouho choval ve svém srdci. Přičichával proto opakovaně k Dhruvově hlavě a smáčel ho přívalem studených slz.

Význam

V přírodě je to zařízeno tak, že když člověk pláče, může to mít dvě příčiny. Když pláče štěstím, protože se mu splnila jeho touha, jeho slzy jsou studené a příjemné. Slzy, které se objeví následkem neštěstí, jsou naopak velice horké.

Verš

abhivandya pituḥ pādāv
āśīrbhiś cābhimantritaḥ
nanāma mātarau śīrṣṇā
sat-kṛtaḥ saj-janāgraṇīḥ

Synonyma

abhivandya — uctil; pituḥ — svého otce; pādau — nohy; āśīrbhiḥ — s požehnáním; ca — a; abhimantritaḥ — oslovený; nanāma — poklonil se; mātarau — svým dvěma matkám; śīrṣṇā — hlavou; sat-kṛtaḥ — uctěn; sat-jana — z urozených; agraṇīḥ — nejpřednější.

Překlad

Dhruva Mahārāja, nejpřednější z urozených, se nejprve poklonil u nohou svého otce, který ho vzápětí poctil různými otázkami. Poté sklonil hlavu u nohou svých dvou matek.

Význam

Někdo se může ptát, proč se Dhruva Mahārāja poklonil nejen své vlastní, ale i své nevlastní matce, kvůli jejímž urážkám musel odejít z domova. Odpovědí je, že poté, co dosáhl dokonalosti seberealizace a spatřil Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář, se zcela zbavil znečištění hmotnými touhami. Oddaný v tomto hmotném světě nikdy nedbá urážek ani chvály. Pán Caitanya pravil, že oddaný musí být pokornější než tráva a snášenlivější než strom, aby mohl oddaně sloužit. Proto je zde Dhruva Mahārāja označen jako saj-janāgraṇīḥ — nejpřednější z urozených. Čistý oddaný je nejurozenější osobností ze všech a vůči nikomu nechová nepřátelství. Dualita pocházející z nepřátelství je výtvorem tohoto hmotného světa. V duchovním světě absolutní reality nic takového neexistuje.

Verš

surucis taṁ samutthāpya
pādāvanatam arbhakam
pariṣvajyāha jīveti
bāṣpa-gadgadayā girā

Synonyma

suruciḥ — královna Suruci; tam — ho; samutthāpya — zdvihla; pāda-avanatam — který padl k jejím nohám; arbhakam — nevinný chlapec; pariṣvajya — objala; āha — řekla; jīva — buď dlouho živ; iti — takto; bāṣpa — slzami; gadgadayā — zalykala se; girā — slova.

Překlad

Když Suruci, mladší matka Dhruvy Mahārāje, viděla, že jí tento nevinný chlapec padl k nohám, okamžitě ho zdvihla, vzala do náruče a se slzami dojetí mu požehnala slovy: “Můj milý chlapče, buď dlouho živ!”

Verš

yasya prasanno bhagavān
guṇair maitry-ādibhir hariḥ
tasmai namanti bhūtāni
nimnam āpa iva svayam

Synonyma

yasya — kdokoliv, s kým; prasannaḥ — je spokojený; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; guṇaiḥ — vlastnostmi; maitrī-ādibhiḥ — přátelstvím atd.; hariḥ — Pán Hari; tasmai — jemu; namanti — vzdávají úctu; bhūtāni — všechny živé bytosti; nimnam — do níže položených míst; āpaḥ — voda; iva — jako; svayam — samočinně.

Překlad

Tomu, kdo díky přátelství s Nejvyšší Osobností Božství získal transcendentální vlastnosti, vzdávají automaticky úctu všechny živé bytosti, stejně jako voda přirozeně teče směrem dolů.

Význam

Suruci původně nebyla Dhruvovi vůbec nakloněna, ale nyní mu slovy “Buď dlouho živ!” přála jen to nejlepší. Důvod ke změně v jejím postoji vysvětluje tato sloka. Jelikož Dhruva Mahārāja dostal od Pána požehnání, získal transcendentální vlastnosti, a proto se každý cítil zavázán projevit mu veškerou úctu a požehnání, stejně jako voda přirozeně teče směrem dolů. Oddaný Pána nevyžaduje, aby ho lidé uctívali, a přesto ať jde na světě kamkoliv, všude mu všichni prokazují úctu. Śrīnivāsa Ācārya prohlásil, že obyvatelé celého vesmíru uctívají šest Gosvāmīch z Vṛndāvanu, neboť oddaní, kteří dokázali uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, zdroj všech emanací, automaticky uspokojují každého, a každý jim proto vzdává úctu.

Verš

uttamaś ca dhruvaś cobhāv
anyonyaṁ prema-vihvalau
aṅga-saṅgād utpulakāv
asraughaṁ muhur ūhatuḥ

Synonyma

uttamaḥ ca — také Uttama; dhruvaḥ ca — Dhruva také; ubhau — oba; anyonyam — jeden druhého; prema-vihvalau — zaplaveni láskou; aṅga-saṅgāt — objímáním; utpulakau — zježené chloupky na těle; asra — slz; ogham — přívaly; muhuḥ — znovu a znovu; ūhatuḥ — vyměňovali si.

Překlad

Oba bratři, Uttama a Dhruva Mahārāja, se také přivítali v slzách. Zaplavila je extáze lásky, a když objímali jeden druhého, ježily se jim chloupky na těle.

Verš

sunītir asya jananī
prāṇebhyo ’pi priyaṁ sutam
upaguhya jahāv ādhiṁ
tad-aṅga-sparśa-nirvṛtā

Synonyma

sunītiḥ — Sunīti, vlastní matka Dhruvy Mahārāje; asya — jeho; jananī — matka; prāṇebhyaḥ — více než životní vzduch; api — dokonce; priyam — drahý; sutam — syn; upaguhya — objala; jahau — vzdala se; ādhim — všeho smutku; tat-aṅga — jeho těla; sparśa — dotekem; nirvṛtā — uspokojená.

Překlad

Sunīti, vlastní matka Dhruvy Mahārāje, vzala do náruče křehké tělo syna, kterého milovala více než svůj vlastní život, a samým štěstím zapomněla na všechen hmotný smutek.

Verš

payaḥ stanābhyāṁ susrāva
netra-jaiḥ salilaiḥ śivaiḥ
tadābhiṣicyamānābhyāṁ
vīra vīra-suvo muhuḥ

Synonyma

payaḥ — mléko; stanābhyām — z obou ňader; susrāva — začalo vytékat; netra-jaiḥ — z očí; salilaiḥ — slzami; śivaiḥ — příznivými; tadā — tehdy; abhiṣicyamānābhyām — smáčené; vīra — můj drahý Viduro; vīra-suvaḥ — matky hrdiny; muhuḥ — neustále.

Překlad

Drahý Viduro, Sunīti byla matkou velkého hrdiny. Její slzy smíšené s mlékem, které jí vytékalo z ňader, smáčely celé tělo Dhruvy Mahārāje. To bylo velké, příznivé znamení.

Význam

Když se instalují Božstva, koupou se v mléce, jogurtu a nakonec se omývají vodou. Tento obřad se jmenuje abhiṣek. Zde je řečeno, že slzy, které ronila Sunīti, byly nadevše příznivé. Příznivý abhiṣek od milující matky naznačoval, že Dhruva Mahārāja již velmi brzy usedne na otcův trůn. Otec mu svého času odmítl poskytnout místo na svém klíně, což byl důvod Dhruvova odchodu a rozhodnutí, že se nevrátí, dokud nedostane královský trůn. Abhiṣek, který jeho milující matka vykonala, byl příznivou předzvěstí jeho blízkého nástupu na trůn Mahārāje Uttānapādy.

Významná jsou také slova vīra-sū, “matka velkého hrdiny”, která označují Sunīti. Svět zná mnoho hrdinů, ale žádný z nich se nevyrovná Dhruvovi Mahārājovi, který byl nejen hrdinský vládce této planety, ale zároveň i velký oddaný. Oddaný je také velký hrdina, neboť vítězí nad vlivem māyi. Na otázku Pána Caitanyi, komu v tomto světě patří největší sláva, Rāmānanda Rāya odpověděl, že patří každému, kdo je známý jako velký oddaný Pána.

Verš

tāṁ śaśaṁsur janā rājñīṁ
diṣṭyā te putra ārti-hā
pratilabdhaś ciraṁ naṣṭo
rakṣitā maṇḍalaṁ bhuvaḥ

Synonyma

tām — královně Sunīti; śaśaṁsuḥ — blahořečili; janāḥ — lidé; rājñīm — královně; diṣṭyā — štěstím; te — tvůj; putraḥ — syn; ārti- — odstraní všechny tvé útrapy; pratilabdhaḥ — nyní se vrátil; ciram — po dlouhou dobu; naṣṭaḥ — ztracený; rakṣitā — bude chránit; maṇḍalam — kouli; bhuvaḥ — zemskou.

Překlad

Obyvatelé paláce Sunīti blahořečili: Ctěná královno, před dlouhou dobou jsi ztratila svého milovaného syna a k tvému velkému štěstí se nyní vrátil zpět. Od nynějška tě bude po dlouhá léta chránit a ukončí všechny tvé hmotné strasti.

Verš

abhyarcitas tvayā nūnaṁ
bhagavān praṇatārti-hā
yad-anudhyāyino dhīrā
mṛtyuṁ jigyuḥ sudurjayam

Synonyma

abhyarcitaḥ — uctívaný; tvayā — tebou; nūnam — nicméně; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; praṇata-ārti- — vysvobozující Své oddané z největšího nebezpečí; yat — kdo; anudhyāyinaḥ — neustále meditují o; dhīrāḥ — velcí světci; mṛtyum — smrt; jigyuḥ — porazili; sudurjayam — kterou je velmi obtížné překonat.

Překlad

Drahá královno, nepochybně jsi uctívala Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který vysvobozuje Své oddané z největšího nebezpečí. Ti, kdo o Něm neustále meditují, překonávají zrození a smrt, což je dokonalost, které je velmi obtížné dosáhnout.

Význam

Během nepřítomnosti svého ztraceného syna Dhruvy Mahārāje nepřestala královna Sunīti meditovat o Nejvyšším Pánu, který může zachránit Své oddané z každého nebezpečí. V době, kdy byl Dhruva Mahārāja pryč z domova, podstupoval tvrdou askezi v lese Madhuvanu a jeho matka se navíc doma modlila k Nejvyššímu Pánu, aby ho ochránil od všeho zlého. Jak syn, tak matka tedy uctívali Pána a oba od Něho mohli získat to nejvyšší požehnání. Přídavným jménem sudurjayam se zde zdůrazňuje, že nikdo nedokáže zvítězit nad smrtí. Když Dhruva Mahārāja nebyl doma, jeho otec si myslel, že je mrtvý. Za normálních okolností by královský syn ve věku pouhých pěti let v lese zahynul, avšak milostí Nejvyšší Osobnosti Božství nejen přežil, ale navíc byl požehnán nejvyšší dokonalostí.

Verš

lālyamānaṁ janair evaṁ
dhruvaṁ sabhrātaraṁ nṛpaḥ
āropya kariṇīṁ hṛṣṭaḥ
stūyamāno ’viśat puram

Synonyma

lālyamānam — takto velebený; janaiḥ — lidmi; evam — takto; dhruvam — Mahārāja Dhruva; sa-bhrātaram — spolu s bratrem; nṛpaḥ — král; āropya — posadil; kariṇīm — na hřbet slonice; hṛṣṭaḥ — potěšený; stūyamānaḥ — oslavovaný; aviśat — vrátil se; puram — do svého města.

Překlad

Mudrc Maitreya pokračoval: Můj drahý Viduro, když všichni lidé opěvovali slávu Dhruvy Mahārāje, král se cítil velmi šťastný. Nechal přivést slonici a posadil Dhruvu i s jeho bratrem na její hřbet. Poté se vrátil zpět do svého města, kde ho oslavovaly davy lidí ze všech vrstev společnosti.

Verš

tatra tatropasaṅkḷptair
lasan-makara-toraṇaiḥ
savṛndaiḥ kadalī-stambhaiḥ
pūga-potaiś ca tad-vidhaiḥ

Synonyma

tatra tatra — tu a tam; upasaṅkḷptaiḥ — postavené; lasat — třpytivé; makara — ve tvaru žraloků; toraṇaiḥ — s klenutými branami; sa-vṛndaiḥ — s trsy plodů a květů; kadalī — banánovníků; stambhaiḥ — řadami; pūga-potaiḥ — s mladými betelovými stromy; ca — také; tat-vidhaiḥ — tohoto druhu.

Překlad

Celé město zdobily řady banánovníků s trsy plodů a květů. Tu a tam bylo vidět betelové stromy s jejich krásnými listy a větvemi. Četné brány byly postaveny tak, že svým tvarem připomínaly žraloky.

Význam

Příznivé obřady s výzdobou z plodů, květů a zelených listů kokosových a jiných palem, betelových stromů a banánovníků jsou v Indii starodávným zvykem. Král Uttānapāda uspořádal na počest svého slavného syna Dhruvy Mahārāje velkolepé uvítání a všichni obyvatelé města se ho nadšeně a s velkým jásotem zúčastnili.

Verš

cūta-pallava-vāsaḥ-sraṅ-
muktā-dāma-vilambibhiḥ
upaskṛtaṁ prati-dvāram
apāṁ kumbhaiḥ sadīpakaiḥ

Synonyma

cūta-pallava — listy mangovníků; vāsaḥ — látky; srak — květinové girlandy; muktā-dāma — šňůry perel; vilambibhiḥ — zavěšené; upaskṛtam — ozdobené; prati-dvāram — u každé brány; apām — plné vody; kumbhaiḥ — džbány; sa-dīpakaiḥ — s hořícími lampami.

Překlad

U každé brány stály hořící lampy a velké džbány s vodou, které byly ozdobené různobarevnými látkami, šňůrami perel, květinovými girlandami a zavěšenými listy mangovníků.

Verš

prākārair gopurāgāraiḥ
śātakumbha-paricchadaiḥ
sarvato ’laṅkṛtaṁ śrīmad-
vimāna-śikhara-dyubhiḥ

Synonyma

prākāraiḥ — hradby; gopura — městské brány; āgāraiḥ — domy; śātakumbha — ze zlata; paricchadaiḥ — s uměleckou prací; sarvataḥ — na všech stranách; alaṅkṛtam — ozdobené; śrīmat — drahocenné, překrásné; vimāna — letadla; śikhara — kupole; dyubhiḥ — třpytily se.

Překlad

Paláce, brány a hradby hlavního města byly již samy o sobě velice krásné a při této příležitosti jejich krásu ještě zvyšovala zlatá výzdoba. Kupole paláců se nádherně třpytily, podobně jako věžičky na střechách krásných letadel, vznášejících se nad městem.

Význam

Śrīmad Vijayadhvaja Tīrtha v souvislosti se zmínkou o letadlech píše, že na oslavy přiletěli i polobozi z vyšších planetárních systémů, aby Dhruvovi Mahārājovi požehnali při jeho návratu do otcova královského města. Ukazuje se také, že všechny kupole městských paláců i věžičky na střechách letadel byly pozlacené a ve slunečním světle se nádherně třpytily. Zde vidíme zřetelný rozdíl mezi dobou Dhruvy Mahārāje a současností — zatímco v oněch dávných dobách byla letadla ze zlata, dnes se vyrábějí z obyčejného hliníku. To je jen náznak toho, v jakém bohatství se žilo za doby Dhruvy Mahārāje a jaká chudoba vládne dnes.

Verš

mṛṣṭa-catvara-rathyāṭṭa-
mārgaṁ candana-carcitam
lājākṣataiḥ puṣpa-phalais
taṇḍulair balibhir yutam

Synonyma

mṛṣṭa — dokonale uklizená; catvara — nádvoří; rathyā — cesty; aṭṭa — vyvýšená místa k sezení; mārgam — uličky; candana — santálovým dřevem; carcitam — pokropené; lāja — smaženou rýží; akṣataiḥ — a ječmenem; puṣpa — květy; phalaiḥ — a ovocem; taṇḍulaiḥ — rýží; balibhiḥ — příznivých věcí; yutam — plné.

Překlad

Všechna nádvoří, ulice a cesty ve městě, jakož i vyvýšená místa k sezení na křižovatkách, zářila čistotou a byla pokropená santálovou vodou. Celé město pokrývala zrna rýže a ječmene, květy, ovoce a mnoho dalších příznivých věcí.

Verš

dhruvāya pathi dṛṣṭāya
tatra tatra pura-striyaḥ
siddhārthākṣata-dadhy-ambu-
dūrvā-puṣpa-phalāni ca
upajahruḥ prayuñjānā
vātsalyād āśiṣaḥ satīḥ
śṛṇvaṁs tad-valgu-gītāni
prāviśad bhavanaṁ pituḥ

Synonyma

dhruvāya — na Dhruvu; pathi — na cestě; dṛṣṭāya — spatřeného; tatra tatra — tu a tam; pura-striyaḥ — hospodyně; siddhārtha — bílá hořčičná semínka; akṣata — ječmen; dadhi — tvaroh; ambu — voda; dūrvā — čerstvá tráva; puṣpa — květy; phalāni — ovoce; ca — rovněž; upajahruḥ — sypaly; prayuñjānāḥ — pronášely; vātsalyāt — z lásky; āśiṣaḥ — požehnání; satīḥ — urozené dámy; śṛṇvan — když poslouchal; tat — jejich; valgu — příjemné; gītāni — písně; prāviśat — vstoupil; bhavanam — do paláce; pituḥ — svého otce.

Překlad

Když Dhruva Mahārāja projížděl ulicemi, shromáždily se všechny urozené dámy z okolních domů, jen aby ho mohly spatřit. Z mateřské lásky mu dávaly svá požehnání a zasypávaly ho bílými hořčičnými semínky, ječmenem, tvarohem, vodou, čerstvou trávou, ovocem a květinami. Dhruva Mahārāja poslouchal krásné písně, které zpívaly, a za jejich tónů vstoupil do paláce svého otce.

Verš

mahāmaṇi-vrātamaye
sa tasmin bhavanottame
lālito nitarāṁ pitrā
nyavasad divi devavat

Synonyma

mahā-maṇi — cenných drahokamů; vrāta — skupinami; maye — vykládaný; saḥ — on (Dhruva Mahārāja); tasmin — v tomto; bhavana-uttame — zářícím paláci; lālitaḥ — vychovávaný; nitarām — vždy; pitrā — otcem; nyavasat — žil tam; divi — na vyšších planetárních systémech; deva-vat — jako polobozi.

Překlad

Dhruva Mahārāja poté žil v otcově paláci, jehož stěny byly vykládané cennými drahokamy, a otec o něho s láskou pečoval. Jeho život se podobal životu polobohů, kteří obývají své paláce na vyšších planetárních systémech.

Verš

payaḥ-phena-nibhāḥ śayyā
dāntā rukma-paricchadāḥ
āsanāni mahārhāṇi
yatra raukmā upaskarāḥ

Synonyma

payaḥ — mléčná; phena — pěna; nibhāḥ — jako; śayyāḥ — postele; dāntāḥ — ze slonoviny; rukma — zlaté; paricchadāḥ — s ozdobami; āsanāni — místa k sezení; mahā-arhāṇi — drahocenná; yatra — kde; raukmāḥ — ze zlata; upaskarāḥ — nábytek.

Překlad

Postele v paláci byly měkké a bílé jako mléčná pěna a jejich konstrukce byly vyřezávané ze slonoviny a ozdobené zlatem. Židle, křesla, pohovky a ostatní nábytek byl z ryzího zlata.

Verš

yatra sphaṭika-kuḍyeṣu
mahā-mārakateṣu ca
maṇi-pradīpā ābhānti
lalanā-ratna-saṁyutāḥ

Synonyma

yatra — kde; sphaṭika — z mramoru; kuḍyeṣu — na stěnách; mahā-mārakateṣu — vykládaných drahými kameny, jako je safír; ca — také; maṇi-pradīpāḥ — lampy z drahokamů; ābhānti — zářily; lalanā — postavy žen; ratna — z drahokamů; saṁyutāḥ — držely.

Překlad

Mramorové stěny králova paláce byly vyzdobené četnými mozaikami z drahých kamenů, jako je safír, které znázorňovaly krásné ženy držící v rukách zářící lampy z drahokamů.

Význam

Popis paláce krále Uttānapādy přibližuje poměry před mnoha stovkami a tisíci lety, dávno předtím, než byl sepsán Śrīmad-Bhāgavatam. Dhruva Mahārāja panoval po dobu třiceti šesti tisíc let, a žil tedy v Satya-yuze, kdy se lidé dožívali až sta tisíce let. Védská literatura zaznamenává i délku života v každé ze čtyř yug. V Satya-yuze se lidé dožívali sta tisíce let, v Tretā-yuze deseti tisíce let, v Dvāpara-yuze tisíce let a v Kali-yuze, našem současném věku, může člověk žít nanejvýš sto let. S příchodem nové yugy se délka lidského života zkracuje o celých devadesát procent — ze sta tisíc na deset tisíc, z deseti tisíc na tisíc a z tisíce na sto let.

Dhruva Mahārāja byl pravnuk Pána Brahmy, což naznačuje, že žil v Satya-yuze, na samém počátku stvoření. Bhagavad-gītā uvádí, že za jeden den Pána Brahmy se vystřídá mnoho Satya-yug. Jelikož astronomické výpočty Ved udávají, že nyní žijeme ve dvacátém osmém věku, můžeme vypočítat, že Dhruva Mahārāja žil před mnoha milióny let. Popis nevídané krásy paláce Dhruvova otce vyvrací teorii, že dokonce ani před čtyřiceti nebo padesáti tisíci lety neexistovala na Zemi vyspělá lidská civilizace. I v nedávné minulosti, za vlády mogulských králů, v Indii ještě existovaly stejné zdi jako v paláci Mahārāje Uttānapādy. Každý, kdo navštívil Červenou pevnost v Dillí, si jistě povšiml mramorových zdí, na kterých jsou prohlubeniny v místech, kde byly dříve drahokamy. Během britské nadvlády byly všechny tyto drahokamy odstraněny a skončily ve sbírkách Britského muzea.

V dřívějších dobách měli lidé zcela jiné pojetí světského bohatství. Zakládalo se na přírodních zdrojích — drahokamech, mramoru, hedvábí, slonovině, zlatu a stříbru, nikoliv na velkých automobilech, jak je tomu dnes. Pokrok lidské civilizace nezávisí na rozvinutém průmyslu, ale na přírodním bohatství a přírodních potravinách. To vše nám poskytuje Nejvyšší Osobnost Božství, abychom mohli využít ušetřeného času pro seberealizaci a dosáhnout úspěchu života v lidském těle.

Tento verš také naznačuje, že Dhruvův otec, král Uttānapāda, se brzy vzdá připoutanosti ke svému paláci a odejde do lesa, aby se věnoval seberealizaci. Na základě popisu Śrīmad-Bhāgavatamu můžeme pečlivě porovnat moderní civilizaci s dávnými civilizacemi, které existovaly v Satya-yuze, Tretā-yuze a Dvāpara-yuze.

Verš

udyānāni ca ramyāṇi
vicitrair amara-drumaiḥ
kūjat-vihaṅga-mithunair
gāyan-matta-madhuvrataiḥ

Synonyma

udyānāni — zahrady; ca — také; ramyāṇi — překrásné; vicitraiḥ — různými; amara-drumaiḥ — se stromy z nebeských planet; kūjat — zpívajících; vihaṅga — ptáků; mithunaiḥ — s páry; gāyat — bzučení; matta — šílenými; madhu-vrataiḥ — s čmeláky.

Překlad

Okolo královského paláce se rozprostíraly zahrady plné různých stromů, které tam byly dopraveny z nebeských planet. Na jejich větvích sladce zpívaly ptačí páry a napůl šílení čmeláci příjemně bzučeli.

Význam

Výraz amara-drumaiḥ, “se stromy z nebeských planet”, je velmi důležitý. Nebeské planety jsou známé jako Amaraloka neboli planety, kde se žije mnohem déle. Polobozi se tam dožívají deseti tisíce nebeských let, přičemž jeden jejich den se rovná šesti pozemským měsícům. Žijí podle času polobohů měsíce, roky a desetitisíciletí, a když vyčerpají výsledky svých zbožných činností, musí sestoupit znovu na Zemi. Tyto informace můžeme nalézt ve védské literatuře. Nejen lidé, ale i stromy na nebeských planetách se dožívají deseti tisíc let. Když i na Zemi je mnoho stromů, které žijí desetitisíce let, co říci o stromech na nebeských planetách? Musí žít mnoho desítek tisíc let, a některé cenné stromy jsou občas — jak se to děje i dnes — přesazovány z jednoho místa na druhé.

Na jiném místě je řečeno, že když Pán Kṛṣṇa navštívil se Svou manželkou Satyabhāmou nebeské planety, přinesl odtamtud na Zemi květinový strom pārijāta. Musel o něj ale bojovat s polobohy, kterým se nelíbilo, že chce odnést strom pārijāta z nebe na tuto planetu. Pārijāta byl pak zasazen v paláci Pána Kṛṣṇy, ve kterém žila královna Satyabhāmā. Stromy z nebeských planet jsou hodnotnější než pozemské, neboť jejich květy jsou nesmírně krásné a plody mají výbornou chuť. Z tohoto verše vyplývá, že Mahārāja Uttānapāda měl ve svých královských zahradách mnoho různých druhů takových stromů.

Verš

vāpyo vaidūrya-sopānāḥ
padmotpala-kumud-vatīḥ
haṁsa-kāraṇḍava-kulair
juṣṭāś cakrāhva-sārasaiḥ

Synonyma

vāpyaḥ — malá jezírka; vaidūrya — ze smaragdů; sopānāḥ — se schodišti; padma — lotosy; utpala — modré lotosy; kumut-vatīḥ — plné leknínů; haṁsa — labutí; kāraṇḍava — a kachen; kulaiḥ — hejny; juṣṭāḥ — obývaná; cakrāhva — cakravāky (husami); sārasaiḥ — a jeřáby.

Překlad

Smaragdová schodiště vedla k jezírkům plným různobarevných lotosů a leknínů, na kterých bylo možné spatřit labutě, kāraṇḍavy, cakravāky, jeřáby a další vzácné ptáky.

Význam

Ukazuje se, že palác obklopovaly nejen zahrady s rozmanitými druhy stromů, ale byla tam i umělá jezírka s přístupovými schodišti z drahokamů, jako je smaragd, plná pestrobarevných lotosů a leknínů. V okolí krásně umístěných zahradních domů se zdržovalo mnoho vzácných ptáků, jako jsou labutě, cakravākové, kāraṇḍavy a jeřábi. Tito ptáci zpravidla nesídlí na smetištích, jak to mají v oblibě vrány. Z výše uvedených popisů si lze snadno vybavit zdravou a krásnou atmosféru královského města.

Verš

uttānapādo rājarṣiḥ
prabhāvaṁ tanayasya tam
śrutvā dṛṣṭvādbhutatamaṁ
prapede vismayaṁ param

Synonyma

uttānapādaḥ — král Uttānapāda; rāja-ṛṣiḥ — mocný svatý král; prabhāvam — vliv; tanayasya — jeho syna; tam — to; śrutvā — slyšel; dṛṣṭvā — viděl; adbhuta — podivuhodné; tamam — do nejvyšší míry; prapede — cítil se šťastně; vismayam — údiv; param — nejvyšší.

Překlad

Poté, co svatý král Uttānapāda slyšel o slavných činech Dhruvy Mahārāje a také na vlastní oči viděl, jak vlivná a mocná osobnost se z něho stala, cítil se velmi spokojen. Dhruvovy činnosti byly totiž nanejvýš podivuhodné.

Význam

Když Dhruva Mahārāja podstupoval v lese askezi, jeho otec Uttānapāda se doslechl vše o jeho podivuhodných činnostech. Dhruva byl syn krále a bylo mu pouhých pět let, ale přesto odešel do lesa a za přísné askeze vykonával oddanou službu. Všechny jeho činnosti byly proto podivuhodné a po návratu domů se stal díky svým duchovním kvalifikacím mezi obyvatelstvem přirozeně velmi oblíbený. Milostí Pána dokázal neuvěřitelné věci. Nikdo není spokojenější než otec toho, kdo se proslavil svými činy. Mahārāja Uttānapāda nebyl obyčejný král, ale rājarṣi, svatý král. V dávných dobách vládl jeden svatý král celé Zemi. Králové byli vychováváni, aby se stali svatými; neměli proto jiný zájem než blaho obyvatelstva. Tito svatí králové byli řádně kvalifikovaní, a jak je rovněž uvedeno v Bhagavad-gītě, věda o Bohu — jógový systém oddané služby, známý jako Bhagavad-gītā — byla přednesena svatému králi sluneční planety a postupně sestoupila prostřednictvím kšatrijských králů, pocházejících ze Slunce a Měsíce. Je-li vůdčí osobnost vlády svatá, budou svatí i občané. Budou také velice šťastní, neboť všechny jejich duchovní i hmotné potřeby a touhy dojdou uspokojení.

Verš

vīkṣyoḍha-vayasaṁ taṁ ca
prakṛtīnāṁ ca sammatam
anurakta-prajaṁ rājā
dhruvaṁ cakre bhuvaḥ patim

Synonyma

vīkṣya — když viděl; ūḍha-vayasam — zralý věkem; tam — Dhruva; ca — a; prakṛtīnām — ministry; ca — také; sammatam — schválené; anurakta — oblíbený; prajam — poddanými; rājā — král; dhruvam — Dhruvu Mahārāje; cakre — ustanovil; bhuvaḥ — Země; patim — vládcem.

Překlad

Když král Uttānapāda po důkladném uvážení viděl, že Dhruva Mahārāja je dostatečně způsobilý převzít vládu nad celým královstvím, že s tím souhlasí jeho ministři a také občané ho mají velice rádi, ustanovil ho vládcem této planety.

Význam

Monarchie v dřívějších dobách je často mylně považována za autokratickou. Z této sloky je patrné, že král Uttānapāda byl nejen rājarṣi, ale před korunovací svého milovaného syna Dhruvy na krále celého světa se navíc poradil se svými ministry, vzal v úvahu veřejné mínění a také sám prověřil Dhruvův charakter. Poté mu předal královský trůn, aby panoval nad celým světem.

Je-li vláda světa v rukách vaiṣṇavského krále, jako byl Dhruva Mahārāja, obyvatelé jsou tak šťastní, že to nelze ani popsat nebo si představit. I v současnosti platí, že pokud se všichni lidé stanou vědomými si Kṛṣṇy, bude svět s demokratickou vládou vypadat stejně jako nebeské království. Budou-li mít všichni lidé vědomí Kṛṣṇy, dají své hlasy osobnostem, jako je Dhruva Mahārāja. Kdyby nejvyšší výkonnou moc zastával takový vaiṣṇava, všechny problémy satanské vlády by byly vyřešeny. Na celém světě se dnes mladá generace snaží svrhnout vládní systémy, ale pokud si lidé nebudou vědomi Kṛṣṇy jako Dhruva Mahārāja, nenastanou žádné podstatné změny, protože ti, kdo touží po politickém postavení za každou cenu, nejsou schopni myslet na blaho obyvatelstva. Jediné, o co se vytrvale snaží, je udržet si svou uznávanou pozici a finanční zisk a na myšlenky týkající se blaha občanů jim zbývá velmi málo času.

Verš

ātmānaṁ ca pravayasam
ākalayya viśāmpatiḥ
vanaṁ viraktaḥ prātiṣṭhad
vimṛśann ātmano gatim

Synonyma

ātmānam — sebe; ca — také; pravayasam — pokročilého věku; ākalayya — zvážil; viśāmpatiḥ — král Uttānapāda; vanam — do lesa; viraktaḥ — odpoutaný; prātiṣṭhat — odešel; vimṛśan — zamyslel se nad; ātmanaḥ — vlastního já; gatim — osvobození.

Překlad

Poté, co vzal v úvahu svůj pokročilý věk a zamyslel se nad tím, co je dobré pro jeho duchovní já, odpoutal se král Uttānapāda od světských záležitostí a odešel do lesa.

Význam

Tak se chová rājarṣi. Král Uttānapāda byl vládcem celého světa a vlastnil velké bohatství, což byla jistě velice silná pouta. Moderní politici nejsou tak mocní jako králové na úrovni Mahārāje Uttānapādy, ale když získají chvilkovou politickou moc, lpí na svém postavení natolik, že se ho nevzdají, dokud je neodstraní krutá smrt nebo nezavraždí opoziční politická strana. V Indii jsme zažili, že politici neopouštějí své pozice, dokud nezemřou. Příklad Mahārāje Uttānapādy však svědčí o tom, že v dávných dobách tomu tak nebylo. Král Uttānapāda dosadil svého syna Dhruvu na královský trůn a ihned poté opustil palác. Existují tisíce příkladů takových králů, kteří se v pokročilém věku vzdali svých království a odešli do lesa podstoupit askezi. Vykonávání askeze je hlavní povinností lidského života. Podobně jako to Mahārāja Dhruva učinil v útlém mládí, jeho otec Mahārāja Uttānapāda uskutečnil totéž ve stáří. V moderní době není možné vzdát se domova a odejít do lesa vykonávat askezi, ale pokud lidé jakéhokoliv věku přijmou útočiště u hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a začnou dodržovat jednoduché odříkání — zákaz požívání omamných látek, nedovoleného sexu, hazardování a jedení masa — a budou pravidelně zpívat Hare Kṛṣṇa mantru (šestnáct kol), nebude pro ně vůbec obtížné dosáhnout osvobození z tohoto hmotného světa.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k deváté kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Dhruva Mahārāja se vrací domů.”