Skip to main content

Sloka 6

VERSO 6

Verš

Texto

sakhāya indriya-gaṇā
jñānaṁ karma ca yat-kṛtam
sakhyas tad-vṛttayaḥ prāṇaḥ
pañca-vṛttir yathoragaḥ
sakhāya indriya-gaṇā
jñānaṁ karma ca yat-kṛtam
sakhyas tad-vṛttayaḥ prāṇaḥ
pañca-vṛttir yathoragaḥ

Synonyma

Sinônimos

sakhāyaḥ — přátelé; indriya-gaṇāḥ — smysly; jñānam — poznání; karma — činnost; ca — také; yat-kṛtam — vykonávané pomocí smyslů; sakhyaḥ — přítelkyně; tat — smyslů; vṛttayaḥ — zaměstnání; prāṇaḥ — životní vzduch; pañca-vṛttiḥ — který má pět funkcí; yathā — jako; uragaḥ — had.

sakhāyaḥ — os amigos; indriya-gaṇāḥ — os sentidos; jñānam — conhecimento; karma — atividade, ca – também; yat-kṛtam — feita pelos sentidos; sakhyaḥ — amigas; tat — dos sentidos; vṛttayaḥ — ocupações; prāṇaḥ — ar vital; pañca-vṛttiḥ — tendo cinco processos; yathā­ — como; uragaḥ — a serpente.

Překlad

Tradução

Pět činných a pět poznávacích smyslů jsou přátelé Purañjanī. Smysly pomáhají živé bytosti získávat poznání a jednat. Různá zaměstnání smyslů jsou její přítelkyně a had, o němž bylo řečeno, že má pět hlav, je životní vzduch proudící v pěti okruzích.

Os cinco sentidos funcionais e os cinco sentidos que adquirem conhecimento são todos amigos de Purañjanī. A entidade viva é assistida por esses sentidos na aquisição de conhecimento e no exercício de atividades. As ocupações dos sentidos são conhecidas como amigas, e a serpente, que, conforme se descreveu, tem cinco cabeças, é o ar vital que age dentro dos cinco processos circulatórios.

Význam

Comentário

kṛṣṇa-bahirmukha hañā bhoga-vāñchā kare
nikaṭa-stha māyā tāre jāpaṭiyā dhare
kṛṣṇa-bahirmukha hañā bhoga-vāñchā kare
nikaṭa-stha māyā tāre jāpaṭiyā dhare

(Prema-vivarta)

(Prema-vivarta)

Na základě touhy užívat si hmotného světa je živá bytost oděná do hrubohmotných a jemnohmotných těl. Tak dostává příležitost ke smyslovému požitku. Smysly jsou tedy nástroje požitku v hmotném světě, a proto byly označeny jako přátelé. Někdy živá bytost nedostane kvůli příliš hříšným činnostem hrubohmotné tělo, ale zůstane na jemnohmotné úrovni. To se nazývá život v podobě ducha. Jelikož tato bytost nemá hrubé tělo, způsobuje ve svém jemném těle mnoho nepříjemností. Proto těm, kdo žijí v hrubých tělech, nahánějí duchové hrůzu. V Bhagavad-gītě (15.10) je řečeno:

Devido a seu desejo de gozar do mundo material, a entidade viva se veste de corpos materiais grosseiros e sutis. Assim, ela recebe uma oportunidade de gozar dos sentidos. Os sentidos, portanto, são os instrumentos usados por ela para gozar do mundo material; consequentemente, descrevem-se os sentidos como amigos. Às vezes, devido a um excesso de atividades pecaminosas, a entidade viva não obtém um corpo material grosseiro, senão que paira na plataforma sutil. Isso se chama vida espectral. Por não possuir um corpo grosseiro, ela causa muitos incômodos em seu corpo sutil. Assim, a presença de um fantasma é muito ruim para aqueles que vivem em corpos grossei­ros. Afirma-se na Bhagavad-gītā (15.10):

utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi
bhuñjānaṁ vā guṇānvitam
vimūḍhā nānupaśyanti
paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ
utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi
bhuñjānaṁ vā guṇānvitam
vimūḍhā nānupaśyanti
paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ

“Hlupáci nemohou pochopit, jak živá bytost opouští své tělo, ani v jakém těle pobývá a užívá si pod vlivem kvalit hmotné přírody. Avšak ti, kdo mají oči cvičené v poznání, toto vše vidí.”

“Os tolos não conseguem compreender como a entidade viva pode abandonar seu corpo, nem conseguem entender que tipo de corpo ela usufruirá sob o encanto dos modos da natureza. Mas aquele cujos olhos estão treinados em conhecimento pode ver tudo isso.”

Živé bytosti jsou ponořené v životním vzduchu, který proudí v různých okruzích jako prāṇa, apāna, udāna, vyāna a samāna. Jelikož má životní vzduch těchto pět funkcí, je přirovnán k pětihlavému hadu. Duše prochází kuṇḍalinī-cakrou jako had, který se plazí po zemi. Životní vzduch se přirovnává k hadu (uraga). Pañca-vṛtti je touha uspokojit smysly, které přitahuje pět smyslových předmětů — podoba, chuť, zvuk, vůně a dotek.

As entidades vivas estão imersas no ar vital, que age de diferentes maneiras para manter a circulação. Existe o prāṇa, o apāna, o udāna, o vyāna e o samāna, e, como o ar vital funciona dessa maneira quíntupla, ele é comparado à serpente de cinco cabeças. A alma passa pelo kuṇḍalinī-cakra assim como uma serpente se arrasta pelo solo. O ar vital é comparado ao uraga, a serpente. Pañca-vṛtti é o desejo de satisfazer os sentidos, atraídos por seus cinco objetos, a saber, forma, sabor, som, cheiro e toque.