Bg. 15.10
Dévanágarí
उत्क्रामन्तं स्थितं वाऽपि भुञ्जानं वा गुणान्वितम् ।
विमूढा नानुपश्यन्ति पश्यन्ति ज्ञानचक्षुष: ॥ १० ॥
विमूढा नानुपश्यन्ति पश्यन्ति ज्ञानचक्षुष: ॥ १० ॥
Verš
utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi
bhuñjānaṁ vā guṇānvitam
vimūḍhā nānupaśyanti
paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ
bhuñjānaṁ vā guṇānvitam
vimūḍhā nānupaśyanti
paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ
Synonyma
Překlad
Hloupí lidé nechápou, jak živá bytost opouští své tělo ani jakého těla si užívá pod vlivem kvalit hmotné přírody. Ale ten, kdo má oči cvičené v poznání, to všechno vidí.
Význam
Velmi důležité je slovo jñāna-cakṣuṣaḥ. Bez poznání člověk nechápe, jak živá bytost opouští své nynější tělo, jaký druh těla bude mít v příštím životě ani proč žije v těle, které teď má. Aby to pochopil, potřebuje vyslechnout od pravého duchovního učitele hodně poznání z Bhagavad-gīty a podobných písem. Kdo se učí to všechno vidět, je požehnaný. Každá živá bytost opouští tělo za určitých okolností, žije za určitých okolností a užívá si za určitých okolností pod vládou hmotné přírody. Výsledkem je, že zakouší různé druhy štěstí a neštěstí, a přitom si stále dělá iluze o smyslovém požitku. Lidé trvale ošálení chtíčem a touhou pozbyli veškeré schopnosti chápat, jak mění tělo a proč pobývají právě v tom těle, které mají. Nedovedou o tom přemýšlet. Ti, kdo vyvinuli duchovní poznání, vidí, že duše se liší od těla, že své tělo různými způsoby mění a různými způsoby si užívá. Zároveň ale chápou, jak podmíněná živá bytost v této hmotné existenci trpí. Proto lidé s vysoce vyvinutým vědomím Kṛṣṇy dělají, co mohou, aby ostatním lidem předali toto poznání – že jejich podmíněný život je plný útrap, že by ho měli ukončit, být si vědomí Kṛṣṇy a osvobodit se, aby mohli jít do duchovního světa.