Sloka 10
Text 10
Verš
Texto
hṛṣīkeśānuvartinām
yad ātmānaṁ parāg gṛhya
paśuvad bhūta-vaiśasam
hṛṣīkeśānuvartinām
yad ātmānaṁ parāg gṛhya
paśuvad bhūta-vaiśasam
Synonyma
Palabra por palabra
na — nunca; ayam — este; mārgaḥ — sendero; hi — ciertamente; sādhūnām — de personas honestas; hṛṣīkeśa — de la Suprema Personalidad de Dios; anuvartinām — seguir el sendero; yat — que; ātmānam — el ser; parāk — el cuerpo; gṛhya — pensar que es; paśu-vat — como animales; bhūta — de entidades vivientes; vaiśasam — matar.
Překlad
Traducción
Člověk nemá považovat tělo za vlastní já a zabíjet těla druhých, jako to dělají zvířata. Světci, kteří následují cestu oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství, to výslovně zakazují.
No hay que identificar el cuerpo con el ser, y de esa manera, como los animales, matar los cuerpos de los demás. Eso lo prohíben de forma especial las personas santas, que siguen el sendero del servicio devocional a la Suprema Personalidad de Dios.
Význam
Significado
Velice důležitá jsou slova sādhūnāṁ hṛṣīkeśānuvartinām. Sādhu znamená “světec”. Ale kdo je to světec? Je to ten, kdo následuje cestu služby Hṛṣīkeśovi, Nejvyšší Osobnosti Božství. Nārada-pañcarātra praví: hṛṣīkeṇa ḥṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate — zapojení smyslů do příznivé služby Nejvyšší Osobnosti Božství se nazývá bhakti, oddaná služba. Proč by tedy ten, kdo již slouží Pánu, měl uspokojovat své vlastní smysly? Pán Manu zde Dhruvovi Mahārājovi připomíná, že je čistým služebníkem Pána. Proč by se měl tedy chovat jako zvíře s tělesným pojetím života? Zvíře považuje tělo jiného zvířete za svou potravu a s tímto tělesným vědomím ho napadá. Člověk by takto neměl jednat, zvláště je-li oddaným Pána. Sādhu, svatý oddaný, nesmí bezdůvodně zabíjet zvířata.
Son muy significativas las palabras sādhūnāṁ hṛṣīkeśānuvartinām. Sādhu significa «una persona santa». Pero, ¿qué es una persona santa? Santa es aquella persona que sigue el sendero del servicio a la Suprema Personalidad de Dios, Hṛṣīkeśa. En el Nārada-pañcarātra se dice: hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate: El proceso de ofrecer servicio favorable a la Suprema Personalidad de Dios con los sentidos se denomina bhakti, servicio devocional. Por lo tanto, ¿por qué va a ocuparse en la complacencia de sus propios sentidos una persona que ya está ocupada en el servicio devocional del Señor? En este verso, el Señor Manu indica a Dhruva Mahārāja que, si es un servidor puro del Señor, ¿para qué actuar innecesariamente bajo el concepto corporal de la vida como los animales? Para un animal, los cuerpos de los demás animales son comida; por consiguiente, bajo la influencia del concepto corporal de la vida, un animal ataca a otro. El ser humano, y especialmente el devoto del Señor, no debe actuar de ese modo. De un sādhu, de un devoto santo, no se espera que mate animales sin necesidad.