Skip to main content

Sloka 24

Text 24

Verš

Texto

āsīnaḥ saṁviśaṁs tiṣṭhan
bhuñjānaḥ paryaṭan mahīm
cintayāno hṛṣīkeśam
apaśyat tanmayaṁ jagat
āsīnaḥ saṁviśaṁs tiṣṭhan
bhuñjānaḥ paryaṭan mahīm
cintayāno hṛṣīkeśam
apaśyat tanmayaṁ jagat

Synonyma

Palabra por palabra

āsīnaḥ — když byl pohodlně usazený ve svém obývacím pokoji nebo na trůnu; saṁviśan — nebo ležel na své posteli; tiṣṭhan — nebo přebýval kdekoliv; bhuñjānaḥ — když jedl; paryaṭan — když kráčel nebo se jinak pohyboval; mahīm — na zemi, chodící sem a tam; cintayānaḥ — stále myslel s nepřátelstvím na; hṛṣīkeśam — Nejvyšší Osobnost Božství, vládce všeho; apaśyat — viděl; tat-mayam — sestávající z Něho (Kṛṣṇy) a ničeho jiného; jagat — celý svět.

āsīnaḥ — cuando se sentaba cómodamente en su cuarto de estar o en el trono; saṁviśan — o acostado en su cama; tiṣṭhan — o en cualquier lugar en que estuviese; bhuñjānaḥ — mientras comía; paryaṭan — mientras caminaba o se desplazaba; mahīm — sobre el suelo, yendo de un lugar a otro; cintayānaḥ — pensando siempre enemistosamente en; hṛṣīkeśam — la Suprema Personalidad de Dios, el controlador de todo; apaśyat — observaba; tat-mayam — compuesto de Él (de Kṛṣṇa), y de nada más; jagat — el mundo entero.

Překlad

Traducción

Když seděl na svém trůnu nebo v obývacím pokoji, když ležel na své posteli, ať byl prakticky kdekoliv, když jedl, spal nebo kráčel, stále viděl pouze svého nepřítele, Nejvyššího Pána Hṛṣīkeśu. Jinými slovy, myšlením na svého všeprostupujícího nepřítele si byl Kaṁsa negativním způsobem vědom Kṛṣṇy.

Sentado en su trono o en su cuarto de estar, acostado en la cama, o, en verdad, en cualquier lugar en que estuviese, mientras comía, mientras dormía o caminaba, Kaṁsa solamente veía a su enemigo, el Señor Supremo, Hṛṣīkeśa. En otras palabras, pensando en su omnipresente enemigo, Kaṁsa se volvió consciente de Kṛṣṇa con actitud desfavorable.

Význam

Significado

Śrīla Rūpa Gosvāmī popsal nejušlechtilejší formu oddané služby slovy ānukūlyena kṛṣṇānuśīlanam, což znamená rozvíjení vědomí Kṛṣṇy s pozitivním postojem. Kaṁsa si byl také vědom Kṛṣṇy, ale jelikož Kṛṣṇu považoval za svého nepřítele, jeho vědomí Kṛṣṇy nebylo pro jeho život příznivé, přestože do něho byl plně pohroužen. Ten, kdo rozvíjí vědomí Kṛṣṇy příznivým způsobem, bude dokonale šťastný. Až do té míry, že osoba vědomá si Kṛṣṇy nepovažuje ani splynutí s Kṛṣṇou (kaivalya-sukham) za velký úspěch. Kaivalyaṁ narakāyate. Pro toho, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je splynutí s Kṛṣṇou či Brahmanem, o něž usilují impersonalisté, nepříjemnou představou. Kaivalyaṁ narakāyate tridaśa-pūr ākāśa-puṣpāyate. Karmī dychtí po dosažení nebeských planet, ale osoba vědomá si Kṛṣṇy to pokládá za přelud, který nemá žádný smysl. Durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate. Yogīni se snaží ovládat své smysly, a tak dojít ke štěstí, ale osoba vědomá si Kṛṣṇy nebere jógové metody příliš vážně. Se svými největšími nepřáteli, smysly, jež jsou přirovnávány k hadům, si nedělá starosti. Osobě vědomé si Kṛṣṇy, jež rozvíjí vědomí Kṛṣṇy příznivým způsobem, nestojí štěstí, na které pomýšlí karmī, jñānī a yogīni, ani za povšimnutí. Jelikož však Kaṁsa rozvíjel vědomí Kṛṣṇy jiným způsobem-na základě nepřátelství-cítil se ve všech životních situacích nepříjemně. Ať už seděl, spal, chodil nebo jedl, byl stále v nebezpečí. To je rozdíl mezi oddaným a neoddaným. Neoddaný či ateista také rozvíjí vědomí Boha-tím, že se snaží Bohu za všech okolností vyhnout. Například takzvaní vědci, kteří chtějí vytvořit život kombinací chemických látek, pokládají vnější, hmotné prvky za nejvyšší. Představa, že život je nedílnou částí Nejvyššího Pána, se jim nelíbí. V Bhagavad-gītě je však jasně uvedeno (mamaivāṁśo jīva-loke jīva-bhūtaḥ), že živé bytosti nevznikají z kombinace hmotných prvků, jako je země, voda, oheň a vzduch, ale jsou oddělenými částmi Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo pochopí postavení živé bytosti jakožto oddělené části Nejvyšší Osobnosti Božství, může zkoumáním její povahy pochopit i povahu Nejvyššího Boha, neboť živá bytost je dílčím vzorkem Boha. Ateisté se však o vědomí Boha nezajímají, a proto se snaží být šťastní tak, že rozvíjejí vědomí Kṛṣṇy různými negativními způsoby.

Śrīla Rūpa Gosvāmī ha definido el mejor modelo de servicio devocional con las palabras ānukūlyena kṛṣṇānuśīlanam, es decir, el cultivo de conciencia de Kṛṣṇa con actitud favorable. Kaṁsa, no cabe duda, también era consciente de Kṛṣṇa, pero su completa absorción en conciencia de Kṛṣṇa no repercutía de modo favorable en su existencia, pues, para él, Kṛṣṇa era un enemigo. Si se cultiva con actitud favorable, la conciencia de Kṛṣṇa supone la felicidad completa. Tanto es así que la persona consciente de Kṛṣṇa no da mucho valor a la fusión en la existencia del Brahman, kaivalya-sukhamKaivalyaṁ narakāyate. Para la persona consciente de Kṛṣṇa, la fusión en la existencia de Kṛṣṇa o del Brahman, que es la aspiración de los impersonalistas, es una posición incómoda. Kaivalyaṁ narakāyate tridaśa-pūr ākāśa-puṣpāyate. Los karmīs aspiran a elevarse a los planetas celestiales, pero la persona consciente de Kṛṣṇa ve esa elevada posición como un fuego fatuo, algo completamente inútil. Durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate. Aunque los yogīs tratan de lograr la felicidad mediante el control de los sentidos, la persona consciente de Kṛṣṇa desdeña todos los métodos de yoga. Los sentidos, que se comparan a serpientes y son el peor de los enemigos, no le interesan. Para la persona que cultiva conciencia de Kṛṣṇa con actitud favorable, la felicidad tal y como la conciben los karmīs, los jñānīs y los yogīs, no tiene el más mínimo valor. Kaṁsa, sin embargo, cultivaba conciencia de Kṛṣṇa de una forma completamente distinta. Su actitud era enemistosa, y, debido a ello, se sentía incómodo en todos los aspectos de su vida; comiese, durmiese, caminase o se sentase, siempre estaba en peligro. Esa es la diferencia entre el devoto y el no devoto. El no devoto, el ateo, también cultiva conciencia de Dios, pero tratando de evitar a Dios en todo. Por ejemplo, los supuestos científicos que desean crear vida mediante una combinación de sustancias químicas, consideran supremos los elementos materiales externos. A esos científicos no les agrada la idea que la vida es una parte integral del Señor Supremo. Como se afirma claramente en el Bhagavad-gītā (mamaivāṁśo jīva-loke jīva-bhūtaḥ), las entidades vivientes no surgen de una combinación de elementos materiales como la tierra, el agua, el aire y el fuego, sino que son partes separadas de la Suprema Personalidad de Dios. Quien puede entender la posición de la entidad viviente como parte separada de la Suprema Personalidad de Dios, mediante el estudio de la naturaleza de la entidad viviente podrá entender la naturaleza del Dios Supremo, pues la entidad viviente es una réplica fragmentaria de Dios. Los ateos, sin embargo, no se sienten atraídos por el cultivo de conciencia de Dios, de modo que tratan de ser felices cultivando conciencia de Kṛṣṇa de varias formas desfavorables.

Přestože byl Kaṁsa neustále pohroužený v myšlenkách na Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství, nebyl šťastný. Oddaný je však stále šťastný, ať sedí na trůnu nebo pod stromem. Śrīla Rūpa Gosvāmī odstoupil z místa ministra a vyměnil ho za místo pod stromem, ale byl šťastný. Tyaktvā tūrṇam aśeṣa-maṇḍala-pati-śreṇīṁ sadā tuccha-vat (Ṣaḍ-gosvāmy-aṣṭaka 4). Nelpěl na pohodlném ministerském postavení-byl šťastný i pod stromem ve Vṛndāvanu, kde příznivým způsobem sloužil Nejvyšší Osobnosti Božství. To je rozdíl mezi oddaným a neoddaným. Pro neoddaného je svět plný problémů, zatímco pro oddaného je celý svět plný štěstí.

Kaṁsa no era feliz a pesar de estar siempre absorto en pensamientos de Hari, la Suprema Personalidad de Dios. Pero el devoto siempre es feliz, tanto si está en un trono como si se sienta bajo un árbol. Śrīla Rūpa Gosvāmī, después de renunciar a su cargo de ministro del gobierno, se refugiaba bajo un árbol, pero era feliz.Tyaktvā tūrṇam aśeṣa-maṇḍalapati-śreṇīṁ sadā tucchavat (Ṣaḍ-gosvāmy-aṣṭaka 4). No tenía interés en las comodidades de su posición como ministro; sirviendo a la Suprema Personalidad de Dios con actitud favorable, era feliz aunque tuviera que quedarse bajo un árbol en Vṛndāvana. Esa es la diferencia entre el devoto y el no devoto. Para el no devoto, el mundo está lleno de problemas, mientras que, para el devoto, el mundo entero está lleno de felicidad.

viśvaṁ pūrṇa-sukhāyate vidhi-mahendrādiś ca kīṭāyate
yat-kāruṇya-kaṭākṣa-vaibhavavatāṁ taṁ gauram eva stumaḥ
viśvaṁ pūrṇa-sukhāyate vidhi-mahendrādiś ca kīṭāyate
yat-kāruṇya-kaṭākṣa-vaibhavavatāṁ taṁ gauram eva stumaḥ

(Caitanya-candrāmṛta 95)

(Caitanya-candrāmṛta 95)

Takto příjemně se může oddaný cítit díky milosti Pána Caitanyi Mahāprabhua. Yasmin sthito na duḥkhena guruṇāpi vicālyate (Bg. 6.22). Oddaný není nikdy znepokojen, ani když se navenek ocitne ve velkých potížích.

Esa cómoda posición del devoto se puede alcanzar por la misericordia del Señor Caitanya Mahāprabhu. Yasmin sthito na duḥkhena guruṇāpi vicālyate (Bg. 6.22). El devoto no se perturba aunque, a nivel externo, se vea envuelto en las mayores dificultades.