Skip to main content

Sloka 24

VERSO 24

Verš

Texto

āsīnaḥ saṁviśaṁs tiṣṭhan
bhuñjānaḥ paryaṭan mahīm
cintayāno hṛṣīkeśam
apaśyat tanmayaṁ jagat
āsīnaḥ saṁviśaṁs tiṣṭhan
bhuñjānaḥ paryaṭan mahīm
cintayāno hṛṣīkeśam
apaśyat tanmayaṁ jagat

Synonyma

Sinônimos

āsīnaḥ — když byl pohodlně usazený ve svém obývacím pokoji nebo na trůnu; saṁviśan — nebo ležel na své posteli; tiṣṭhan — nebo přebýval kdekoliv; bhuñjānaḥ — když jedl; paryaṭan — když kráčel nebo se jinak pohyboval; mahīm — na zemi, chodící sem a tam; cintayānaḥ — stále myslel s nepřátelstvím na; hṛṣīkeśam — Nejvyšší Osobnost Božství, vládce všeho; apaśyat — viděl; tat-mayam — sestávající z Něho (Kṛṣṇy) a ničeho jiného; jagat — celý svět.

āsīnaḥ — ao sentar-se confortavelmente em sua sala de estar ou no trono; saṁviśan — ou ao deitar-se na cama; tiṣṭhan — ou onde quer que estivesse; bhuñjānaḥ — enquanto comia; paryaṭan — enquanto caminhava ou locomovia-se; mahīm — no solo, indo de uma a outra parte; cintayānaḥ — sempre pensando inamistosamente em; hṛṣīkeśam — a Suprema Personalidade de Deus, o controlador de tudo; apaśyat — observava; tat-mayam — consistindo nEle (Kṛṣṇa), e em nada mais; jagat — o mundo inteiro.

Překlad

Tradução

Když seděl na svém trůnu nebo v obývacím pokoji, když ležel na své posteli, ať byl prakticky kdekoliv, když jedl, spal nebo kráčel, stále viděl pouze svého nepřítele, Nejvyššího Pána Hṛṣīkeśu. Jinými slovy, myšlením na svého všeprostupujícího nepřítele si byl Kaṁsa negativním způsobem vědom Kṛṣṇy.

Ao sentar-se em seu trono ou em sua sala de estar, ao deitar-se na cama, ou, na verdade, onde quer que estivesse, e enquanto comia, dormia ou caminhava, Kaṁsa via apenas seu inimigo, o Senhor Su­premo, Hṛṣīkeśa. Em outras palavras, pensando em seu inimigo onipenetrante, Kaṁsa tornou-se desfavoravelmente consciente de Kṛṣṇa.

Význam

Comentário

Śrīla Rūpa Gosvāmī popsal nejušlechtilejší formu oddané služby slovy ānukūlyena kṛṣṇānuśīlanam, což znamená rozvíjení vědomí Kṛṣṇy s pozitivním postojem. Kaṁsa si byl také vědom Kṛṣṇy, ale jelikož Kṛṣṇu považoval za svého nepřítele, jeho vědomí Kṛṣṇy nebylo pro jeho život příznivé, přestože do něho byl plně pohroužen. Ten, kdo rozvíjí vědomí Kṛṣṇy příznivým způsobem, bude dokonale šťastný. Až do té míry, že osoba vědomá si Kṛṣṇy nepovažuje ani splynutí s Kṛṣṇou (kaivalya-sukham) za velký úspěch. Kaivalyaṁ narakāyate. Pro toho, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je splynutí s Kṛṣṇou či Brahmanem, o něž usilují impersonalisté, nepříjemnou představou. Kaivalyaṁ narakāyate tridaśa-pūr ākāśa-puṣpāyate. Karmī dychtí po dosažení nebeských planet, ale osoba vědomá si Kṛṣṇy to pokládá za přelud, který nemá žádný smysl. Durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate. Yogīni se snaží ovládat své smysly, a tak dojít ke štěstí, ale osoba vědomá si Kṛṣṇy nebere jógové metody příliš vážně. Se svými největšími nepřáteli, smysly, jež jsou přirovnávány k hadům, si nedělá starosti. Osobě vědomé si Kṛṣṇy, jež rozvíjí vědomí Kṛṣṇy příznivým způsobem, nestojí štěstí, na které pomýšlí karmī, jñānī a yogīni, ani za povšimnutí. Jelikož však Kaṁsa rozvíjel vědomí Kṛṣṇy jiným způsobem-na základě nepřátelství-cítil se ve všech životních situacích nepříjemně. Ať už seděl, spal, chodil nebo jedl, byl stále v nebezpečí. To je rozdíl mezi oddaným a neoddaným. Neoddaný či ateista také rozvíjí vědomí Boha-tím, že se snaží Bohu za všech okolností vyhnout. Například takzvaní vědci, kteří chtějí vytvořit život kombinací chemických látek, pokládají vnější, hmotné prvky za nejvyšší. Představa, že život je nedílnou částí Nejvyššího Pána, se jim nelíbí. V Bhagavad-gītě je však jasně uvedeno (mamaivāṁśo jīva-loke jīva-bhūtaḥ), že živé bytosti nevznikají z kombinace hmotných prvků, jako je země, voda, oheň a vzduch, ale jsou oddělenými částmi Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo pochopí postavení živé bytosti jakožto oddělené části Nejvyšší Osobnosti Božství, může zkoumáním její povahy pochopit i povahu Nejvyššího Boha, neboť živá bytost je dílčím vzorkem Boha. Ateisté se však o vědomí Boha nezajímají, a proto se snaží být šťastní tak, že rozvíjejí vědomí Kṛṣṇy různými negativními způsoby.

SIGNIFICADO—Śrīla Rūpa Gosvāmī descreve o mais refinado padrão de serviço devocional como ānukūlyena kṛṣṇānuśīlanam, ou cultivar a consciên­cia de Kṛṣṇa favoravelmente. Kaṁsa, é claro, também era consciente de Kṛṣṇa, mas, como tratava Kṛṣṇa por seu inimigo, muito embo­ra estivesse absorto em plena consciência de Kṛṣṇa, sua consciência de Kṛṣṇa não era favorável à sua existência. A consciência de Kṛṣṇa, favoravelmente cultivada, torna alguém felicíssimo, tanto que a pessoa consciente de Kṛṣṇa não considera kaivalya-sukham, ou imergir na existência de Kṛṣṇa, como um grande ganho. Kaivalyaṁ narakāya­te. Para aquele que é consciente de Kṛṣṇa, até mesmo imergir na existência de Kṛṣṇa, ou atingir o Brahman, como almejam os imper­sonalistas, é algo desagradável. Kaivalyaṁ narakāyate tridaśa-pūr ākāśa-puṣpāyate. Os karmīs desejam ser promovidos aos planetas celestiais, mas a pessoa consciente de Kṛṣṇa considera essa promoção um fogo­-fátuo, que não possui utilidade alguma. Durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate. Os yogīs tentam controlar seus sentidos e, dessa maneira, tornarem-se felizes, mas a pessoa consciente de Kṛṣṇa não se importa com os métodos de yoga. Ela não se preocupa nem mesmo com o maior dos inimigos, os sentidos, que são comparados a serpentes. Para alguém consciente de Kṛṣṇa e que cultiva favoravelmente a cons­ciência de Kṛṣṇa, a felicidade concebida pelos karmīs, jñānīs e yogīs é de importância inferior. Kaṁsa, entretanto, devido ao fato de cul­tivar a consciência de Kṛṣṇa de outra maneira – isto é, inamistosa­mente – sentia-se mal em todos os afazeres de sua vida; sentado, dormindo, caminhando ou comendo, ele sempre estava em perigo. Essa é a diferença entre o devoto e o não-devoto. O não-devoto ou ateísta também cultiva a consciência de Deus – tentando evitar Deus em tudo. Por exemplo, os supostos cientistas que querem criar a vida através de uma combinação de elementos químicos conside­ram os elementos materiais externos como supremos. Esses cientis­tas não gostam da ideia de que a vida é parte integrante do Senhor Supremo. Como se afirma claramente na Bhagavad-gītā (mamaivāṁśo jīva-loke jīva-bhūtaḥ), as entidades vivas não surgem de uma combinação de elementos materiais, tais como terra, água, ar e fogo, senão que são porções separadas da Suprema Personalidade de Deus. Se alguém pode entender a posição da entidade viva como uma porção separada da Suprema Personalidade de Deus, estudan­do a natureza da entidade viva, poderá entender a natureza da Divindade Suprema, uma vez que a entidade viva é uma amostra fragmentária da Divindade. Porém, como não estão interessados em consciência de Deus, os ateístas tentam ser felizes cultivando a consciência de Kṛṣṇa de várias maneiras desfavoráveis.

Přestože byl Kaṁsa neustále pohroužený v myšlenkách na Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství, nebyl šťastný. Oddaný je však stále šťastný, ať sedí na trůnu nebo pod stromem. Śrīla Rūpa Gosvāmī odstoupil z místa ministra a vyměnil ho za místo pod stromem, ale byl šťastný. Tyaktvā tūrṇam aśeṣa-maṇḍala-pati-śreṇīṁ sadā tuccha-vat (Ṣaḍ-gosvāmy-aṣṭaka 4). Nelpěl na pohodlném ministerském postavení-byl šťastný i pod stromem ve Vṛndāvanu, kde příznivým způsobem sloužil Nejvyšší Osobnosti Božství. To je rozdíl mezi oddaným a neoddaným. Pro neoddaného je svět plný problémů, zatímco pro oddaného je celý svět plný štěstí.

Embora estivesse sempre absorto em pensar em Hari, a Suprema Persona­lidade de Deus, Kaṁsa não se sentia feliz. O devoto, entretanto, quer sentado em um trono, quer debaixo de uma árvore, sempre é feliz. Śrīla Rūpa Gosvāmī renunciou ao gabinete de ministro do governo para sentar-se sob uma árvore, mas ele era feliz. Tyaktvā tūrṇam aśeṣa-maṇḍalapati-śreṇīṁ sadā tucchavat (Ṣaḍ-gosvāmy-aṣṭaka 4). Ele não se importava com sua confortável posição de ministro; em Vṛndāvana, ele se sentia feliz mesmo debaixo de uma árvore, servindo favoravelmente à Suprema Personalidade de Deus. Essa é a diferença entre o devoto e o não-devoto. Para o não-devoto, o mundo está cheio de problemas, ao passo que, para o devoto, o mundo inteiro transborda de felicidade.

viśvaṁ pūrṇa-sukhāyate vidhi-mahendrādiś ca kīṭāyate
yat-kāruṇya-kaṭākṣa-vaibhavavatāṁ taṁ gauram eva stumaḥ
viśvaṁ pūrṇa-sukhāyate vidhi-mahendrādiś ca kīṭāyate
yat-kāruṇya-kaṭākṣa-vaibhavavatāṁ taṁ gauram eva stumaḥ

(Caitanya-candrāmṛta 95)

(Caitanya-candrāmṛta 95)

Takto příjemně se může oddaný cítit díky milosti Pána Caitanyi Mahāprabhua. Yasmin sthito na duḥkhena guruṇāpi vicālyate (Bg. 6.22). Oddaný není nikdy znepokojen, ani když se navenek ocitne ve velkých potížích.

Essa posição confortável do devoto pode ser alcançada pela miseri­córdia do Senhor Caitanya Mahāprabhu. Yasmin sthito na duḥkhena guruṇāpi vicālyate (Bhagavad-gītā 6.22). Mesmo quando é aparentemente posto em grande dificuldade, o devoto jamais se perturba.