Skip to main content

Sloka 58

Text 58

Verš

Texto

tato ’rvāk pratilabdhākṣaḥ
kaḥ paretavad utthitaḥ
kṛcchrād unmīlya vai dṛṣṭīr
ācaṣṭedaṁ sahātmanā
tato ’rvāk pratilabdhākṣaḥ
kaḥ paretavad utthitaḥ
kṛcchrād unmīlya vai dṛṣṭīr
ācaṣṭedaṁ sahātmanā

Synonyma

Palabra por palabra

tataḥ — poté; arvāk — vnější; pratilabdha-akṣaḥ — přišel zpět k vědomí; kaḥ — Pán Brahmā; pareta-vat — jako mrtvý člověk; utthitaḥ — vstal; kṛcchrāt — s velkými potížemi; unmīlya — otevírající; vai — jistě; dṛṣṭīḥ — oči; ācaṣṭa — uviděl; idam — tento vesmír; saha-ātmanā — a sebe sama.

tataḥ — entonces; arvāk — externamente; pratilabdha-akṣaḥ — habiendo recobrado la conciencia; kaḥ — el Señor Brahmā; pareta-vat — como un muerto; utthitaḥ — se puso de pie; kṛcchrāt — con gran dificultad; unmīlya — abriendo; vai — en verdad; dṛṣṭīḥ — sus ojos; ācaṣṭa — vio; idam — este universo; saha-ātmanā — junto con él mismo.

Překlad

Traducción

Poté se Brahmovi vrátilo vnější vědomí a vstal, jako když ožije mrtvý člověk. Když s velkými potížemi otevřel oči, uviděl vesmír i sebe sama.

El Señor Brahmā recobró entonces su conciencia externa y se puso de pie, tal como un muerto que vuelve a la vida. Abriendo los ojos con gran dificultad, vio el universo, y se vio a sí mismo.

Význam

Significado

Ve skutečnosti neumíráme. Smrt nás pouze uvede na nějaký čas do stavu netečnosti, jako když spíme. V noci spíme a všechny naše činnosti se zastaví, ale jakmile vstaneme, ihned se nám vrátí paměť a přemýšlíme: “Kde to jsem? Co musím dělat?” Tomu se říká suptotthita-nyāya. Řekněme, že umřeme. “Umřeme” znamená, že budeme nějaký čas neteční a pak opět začneme se svými činnostmi. To se děje jeden život za druhým podle naší karmy neboli činností a svabhāvy neboli povahy dané prostředím. Pokud se nyní, jako lidé, připravíme tak, že začneme s činnostmi našeho duchovního života, vrátíme se ke svému skutečnému životu a dosáhneme dokonalosti. Jinak budou pokračovat naše různé životy a činnosti dané karmou, svabhāvou, prakṛti a tak dále a budou nás čekat další zrození a smrti. Bhaktivinoda Ṭhākura zpíval: māyāra vaśe, yāccha bhese, khāccha hābuḍubu bhāi-“Moji milí bratři, proč se necháváte unášet vlnami māyi?” Měli bychom dospět na duchovní úroveň, a pak budou naše činnosti trvalé. Kṛta-puṇya-puñjāḥ-této úrovně se dosahuje po nahromadění výsledků zbožných činností za mnoho životů. Janma-koṭi-sukṛtair na labhyate (Cc. Madhya 8.70). Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy chce zastavit opakované zrození a smrt, koṭi-janma. V jednom životě by měl člověk vše napravit a dosáhnout věčného života. To je vědomí Kṛṣṇy.

En realidad no morimos. Al morir, simplemente permanecemos inertes durante algún tiempo, como cuando dormimos. Por la noche dormimos, y todas nuestras actividades se interrumpen, pero tan pronto como nos levantamos, recobramos la memoria de inmediato, y pensamos: «¡Oh!, ¿dónde estoy?, ¿qué tengo que hacer?». Eso se denomina suptotthita-nyāya. Supongamos que morimos. «Morir» significa que estamos inertes durante un tiempo antes de comenzar de nuevo con nuestras actividades. Así ocurre vida tras vida, conforme a nuestro karma, nuestras actividades, y conforme a svabhāva, la naturaleza adquirida por contacto. Pero si ahora, en la forma humana de vida, nos preparamos y damos comienzo a las actividades de nuestra vida espiritual, el resultado es que regresamos a nuestra vida real y alcanzamos la perfección. De lo contrario, y en función del karma, de svabhāva, de prakṛti, etc., la diversidad de nuestra vida y de nuestras actividades continúa, y, con ello, también el ciclo de nacimientos y muertes. Bhaktivinoda Ṭhākura lo explica con las siguientes palabras: māyāra vaśe, yāccha bhese, khāccha hābuḍubu bhāi: «Mis queridos hermanos, ¿por qué se dejan arrastrar por las olas demāyā?». Debemos elevarnos al plano espiritual; entonces, nuestras actividades serán permanentes. Kṛta-puṇya-puñjāḥ; esa etapa se alcanza después de acumular los resultados de muchísimas vidas de actividades piadosas. Janma-koṭi-sukṛtair na labhyate (Cc.Madhya 8.70). El movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa desea interrumpir el ciclo de nacimientos y muertes, koṭi-janma. En una sola vida, debemos corregirlo todo y alcanzar la vida permanente. Eso es conciencia de Kṛṣṇa.