Skip to main content

KAPITOLA TŘINÁCTÁ

Brahmā krade chlapce a telátka

Tato kapitola popisuje pokus Pána Brahmy ukrást telátka a pasáčky a rovněž líčí, jak byl Pán Brahmā zmaten a jak byla nakonec jeho iluze rozptýlena.

Událost s Aghāsurou se odehrála před rokem, když byli pasáčkové pětiletí, ale oni přesto v době, kdy jim bylo šest let, tvrdili: “Stalo se to dnes.” To, k čemu došlo, lze shrnout následovně. Po zabití Aghāsury si Kṛṣṇa a Jeho společníci, pasáčci krav, udělali v lese piknik. Telátka se mezitím nechala zlákat zelenou trávou a postupně se vzdálila, takže Kṛṣṇovi společníci trochu zneklidněli a chtěli je přivést nazpátek. Kṛṣṇa však chlapce uklidnil, když jim řekl: “Vy klidně jezte a Já se po telátkách podívám,” a s těmito slovy odešel. Pán Brahmā chtěl tehdy vyzkoušet Kṛṣṇovu moc, a proto unesl všechny telátka i pasáčky a ukryl je na odlehlém místě.

Když Kṛṣṇa nemohl telátka ani chlapce najít, pochopil, že je to Brahmova lest. Tehdy se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který je příčinou všech příčin, rozhodl udělat něco pro potěšení Pána Brahmy a zároveň svých společníků a jejich matek. Sám sebe expandoval tak, že se stal přesně takovými telátky a chlapci, jací tam byli předtím. To byla Jeho další zábava. Její zvláštností bylo, že matky pasáčků poté cítily ke svým synům ještě větší připoutanost a krávy více lnuly ke svým telátkům. Téměř po roce si Baladeva povšimnul, že všichni pasáčkové a telátka byli expanzemi Kṛṣṇy. Zeptal se na to tedy Kṛṣṇy a Kṛṣṇa Mu sdělil, co se stalo.

Když uplynul celý jeden rok, Brahmā se vrátil a viděl, že Kṛṣṇa se stále baví se svými přáteli, telátky a kravami jako obvykle. Potom Kṛṣṇa ukázal všechna telátka a pasáčky ve čtyřrukých podobách Nārāyaṇa. Brahmā z toho pochopil, jak je Kṛṣṇa mocný, a žasl nad zábavami Kṛṣṇy, svého uctívaného Pána. Kṛṣṇa ovšem udělil Brahmovi svou bezpříčinnou milost a zbavil ho iluze. Brahmā tedy začal přednášet modlitby na oslavu Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

śrī-śuka uvāca
sādhu pṛṣṭaṁ mahā-bhāga
tvayā bhāgavatottama
yan nūtanayasīśasya
śṛṇvann api kathāṁ muhuḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; sādhu pṛṣṭam — jsem vysoce poctěn tvým dotazem; mahā-bhāga — jsi velmi požehnaná osoba; tvayā — tebou; bhāgavata-uttama — ó nejlepší z oddaných; yat — protože; nūtanayasi — činíš stále novějšími; īśasya — Nejvyšší Osobnosti Božství; śṛṇvan api — ačkoliv neustále posloucháš; kathām — zábavy; muhuḥ — znovu a znovu.

Překlad

Śrīla Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó požehnaný Parīkṣite, nejlepší z oddaných, ptáš se velmi správně. Přestože neustále nasloucháš zábavám Pána, připadají ti stále novější.

Význam

Nikdo nedokáže vydržet neustále naslouchat Pánovým zábavám, aniž by měl velmi rozvinuté vědomí Kṛṣṇy. Nityaṁ nava-navāyamānam-pokročilí oddaní mohou o Pánu naslouchat celá léta, a přesto jsou pro ně tato vyprávění vždy nová a čerstvá. Proto nedokáží s nasloucháním o zábavách Pána Kṛṣṇy nikdy přestat. Premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti. Slovo santaḥ označuje ty, kdo vyvinuli lásku ke Kṛṣṇovi. Yaṁ śyāmasundaram acintya-guṇa-svarūpaṁ govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi (Brahma-saṁhitā 5.38). Parīkṣit Mahārāja je tedy osloven jako bhāgavatottama, nejlepší z oddaných, neboť ten, kdo není v oddané službě příliš pokročilý, není schopen cítit extázi z toho, že slyší víc a víc, a vyprávění mu nepřipadají stále čerstvější a novější.

Verš

satām ayaṁ sāra-bhṛtāṁ nisargo
yad-artha-vāṇī-śruti-cetasām api
prati-kṣaṇaṁ navya-vad acyutasya yat
striyā viṭānām iva sādhu vārtā

Synonyma

satām — oddaných; ayam — toto; sāra-bhṛtām — ti, kdo jsou paramahaṁsové, kteří přijímají esenci života; nisargaḥ — charakteristika; yat — co; artha-vāṇī — smysl života neboli to, čeho chtějí dosáhnout; śruti — to, co chtějí pochopit; cetasām api — kteří se rozhodli cílem svého života učinit blaženost plynoucí z transcendentálních námětů; prati-kṣaṇam — každý okamžik; navya-vat — jakoby stále novější; acyutasya — Pána Kṛṣṇy; yat — protože; striyāḥ — (témata týkající se) žen či sexu; viṭānām — smilníků, kteří jsou připoutaní k ženám; iva — přesně jako; sādhu vārtā — skutečný rozhovor.

Překlad

Paramahaṁsové neboli oddaní, kteří přijímají esenci života, jsou z hloubi svého srdce připoutáni ke Kṛṣṇovi a On je cílem jejich životů. Je pro ně přirozené mluvit o Kṛṣṇovi každým okamžikem, jako by tato témata byla čím dál tím novější. Jsou k nim připoutáni stejně jako materialisté k námětům týkajícím se žen a sexu.

Význam

Slovo sāra-bhṛtām znamená paramahaṁsové. Haṁsa neboli labuť si ze směsi mléka a vody vybere mléko a vodu nechá stranou. Podobně ti, kdo se plně věnují duchovnímu životu a rozvíjení vědomí Kṛṣṇy-jelikož chápou, že Kṛṣṇa je životem všech-se přirozeně nikdy nedovedou vzdát kṛṣṇa-kathā, vyprávění o Kṛṣṇovi. Tito paramahaṁsové stále vidí Kṛṣṇu v srdci (santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti). Kāma (touhy), krodha (hněv) a bhaya (strach) jsou v hmotném světě stále přítomné, ale v duchovním či transcendentálním světě je lze použít pro Kṛṣṇu. Kāmaṁ kṛṣṇa-karmārpaṇe. Touhou paramahaṁsů je stále jednat v zájmu Kṛṣṇy. Krodhaṁ bhakta-dveṣi jane. Hněv používají proti neoddaným a bhaya, strach, přeměňují ve strach z toho, aby nebyli odvedeni od vědomí Kṛṣṇy. Tímto způsobem věnuje oddaný na úrovni paramahaṁsa celý svůj život Kṛṣṇovi, stejně jako člověk připoutaný k hmotnému světu věnuje svůj život ženám a penězům. Co je den pro materialistu, je pro duchovně založené osoby noc. Co materialistovi připadá velice sladké-to znamená ženy a peníze-pokládá spiritualista za jed.

sandarśanaṁ viṣayinām atha yoṣitāṁ ca
ha hanta hanta viṣa-bhakṣaṇato ’py asādhu


(Śrī Caitanya-candrodaya-nāṭaka 8.23)

To učil Caitanya Mahāprabhu. Pro paramahaṁsu je Kṛṣṇa vším, ale pro materialistu jsou vším ženy a peníze.

Verš

śṛṇuṣvāvahito rājann
api guhyaṁ vadāmi te
brūyuḥ snigdhasya śiṣyasya
guravo guhyam apy uta

Synonyma

śṛṇusva — prosím poslouchej; avahitaḥ — bedlivě; rājan — ó králi (Mahārāji Parīkṣite); api — ačkoliv; guhyam — velice důvěrné (jelikož obyčejní lidé nemohou Kṛṣṇovy činnosti pochopit); vadāmi — vysvětlím; te — tobě; brūyuḥ — vysvětlují; snigdhasya — poslušného; śiṣyasya — žáka; guravaḥ — duchovní učitelé; guhyam — velmi důvěrné; api uta — dokonce i.

Překlad

Ó králi, poslouchej mě prosím bedlivě. Činnosti Nejvyššího Pána jsou velice důvěrné a žádný obyčejný člověk je nemůže pochopit, ale já ti je přesto vyložím, neboť poslušnému žákovi vysvětlí duchovní učitelé i velmi důvěrné a těžko pochopitelné věci.

Verš

tathāgha-vadanān mṛtyo
rakṣitvā vatsa-pālakān
sarit-pulinam ānīya
bhagavān idam abravīt

Synonyma

tathā — poté; agha-vadanāt — z tlamy Aghāsury; mṛtyoḥ — zosobněná smrt; rakṣitvā — poté, co zachránil; vatsa-pālakān — všechny pasáčky a telátka; sarit-pulinam — ke břehu řeky; ānīya — přivedl je; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa; idam — tato slova; abravīt — promluvil.

Překlad

Poté, co Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, zachránil chlapce a telátka z tlamy Aghāsury, jenž byl zosobněnou smrtí, přivedl je všechny ke břehu řeky a pronesl následující slova.

Verš

aho ’tiramyaṁ pulinaṁ vayasyāḥ
sva-keli-sampan mṛdulāccha-bālukam
sphuṭat-saro-gandha-hṛtāli-patrika-
dhvani-pratidhvāna-lasad-drumākulam

Synonyma

aho — ó; ati-ramyam — překrásný; pulinam — břeh řeky; vayasyāḥ — Moji milí přátelé; sva-keli-sampat — oplývající vším, co je třeba pro hru; mṛdula-accha-bālukam — měkké a čisté písčité pobřeží; sphuṭat — v plném květu; saraḥ-gandha — vůní lotosového květu; hṛta — přitahovaných; ali — čmeláků; patrika — a ptáků; dhvani-pratidhvāna — jejich štěbetání a poletování a ozvěny těchto zvuků; lasat — létající všude kolem; druma-ākulam — plný pěkných stromů.

Překlad

“Jen se podívejte, Moji milí přátelé, jak nádherný je tento říční břeh díky své příjemné atmosféře! A pohleďte, jak kvetoucí lotosy přitahují svojí vůní včely a ptáky! Ozvěna jejich bzučení a štěbetání se odrážela od krásných stromů v lese. Také písčina je zde čistá a měkká. Je tedy jasné, že toto je nejlepší místo pro naše hry a zábavy!”

Význam

Takto Kṛṣṇa popsal Vṛndāvan před pěti tisíci lety a stejné to tam bylo i za života vaiṣṇavských ācāryů před třemi nebo čtyřmi sty lety. Kūjat-kokila-haṁsa-sārasa-gaṇākīrṇe mayūrākule. Vṛndāvanským lesem se vždy rozléhá štěbetání a vrkání ptáků, jako jsou kukačky (kokila), kachny (haṁsa) a jeřábi (sārasa), a je rovněž plný pávů (mayūrākule). Tytéž zvuky a atmosféra jsou v oblasti, kde stojí náš chrám Kṛṣṇy a Balarāmy, přítomny dodnes. Každý, kdo tento chrám navštíví, slyší příjemný zpěv těchto ptáků (kūjat-kokila-haṁsa-sārasa).

Verš

atra bhoktavyam asmābhir
divārūḍhaṁ kṣudhārditāḥ
vatsāḥ samīpe ’paḥ pītvā
carantu śanakais tṛṇam

Synonyma

atra — tady, na tomto místě; bhoktavyam — měl by být sněden oběd; asmābhiḥ — námi; diva-ārūḍham — nyní je již pozdě; kṣudhā arditāḥ — jsme vyčerpaní hladem; vatsāḥ — telátka; samīpe — poblíž; apaḥ — voda; pītvā — poté, co se napijí; carantu — nechť spásají; śanakaiḥ — pomalu; tṛṇam — trávu.

Překlad

“Myslím, že tady bychom se měli najíst. Beztak již máme hlad, neboť je již pozdě. Telátka se tady mohou napít vody a pomalu spásat trávu kolem.”

Verš

tatheti pāyayitvārbhā
vatsān ārudhya śādvale
muktvā śikyāni bubhujuḥ
samaṁ bhagavatā mudā

Synonyma

tathā iti — ostatní pasáčkové souhlasili s tím, co Kṛṣṇa navrhl; pāyayitvā arbhāḥ — nechali pít vodu; vatsān — telátka; ārudhya — poté, co je přivázali ke stromům, je nechali se pást; śādvale — na místě se zelenou, měkkou trávou; muktvā — poté, co otevřeli; śikyāni — své ranečky s jídlem a jinými osobními věcmi; bubhujuḥ — šli a hodovali; samam — stejně; bhagavatā — s Nejvyšší Osobností Božství; mudā — s transcendentální radostí.

Překlad

Pasáčkové souhlasili s Kṛṣṇovým návrhem. Nechali telátka pít vodu z řeky a potom je přivázali ke stromům na místě, kde rostla zelená, měkká tráva. Pak chlapci otevřeli své košíky s jídlem a s velkou transcendentální radostí začali společně s Kṛṣṇou jíst.

Verš

kṛṣṇasya viṣvak puru-rāji-maṇḍalair
abhyānanāḥ phulla-dṛśo vrajārbhakāḥ
sahopaviṣṭā vipine virejuś
chadā yathāmbhoruha-karṇikāyāḥ

Synonyma

kṛṣṇasya viṣvak — kolem Kṛṣṇy; puru-rāji-maṇḍalaiḥ — různými kruhy společníků; abhyānanāḥ — každý hleděl do středu, kde seděl Kṛṣṇa; phulla-dṛśaḥ — s obličeji rozzářenými transcendentální radostí; vraja-arbhakāḥ — všichni pasáčkové z Vrajabhūmi; saha-upaviṣṭāḥ — sedící s Kṛṣṇou; vipine — v lese; virejuḥ — nádherně uspořádané; chadāḥ — okvětní lístky a listy; yathā — jako; ambhoruha — lotosového květu; karṇikāyāḥ — okvětní lůžko.

Překlad

Tak jako okvětní lůžko lotosového květu obklopují okvětní lístky a zelené listy, seděl Kṛṣṇa ve středu a kolem Něho seděly řady Jeho kamarádů, kteří jeden jako druhý vypadali překrásně. Každý z nich se snažil hledět na Kṛṣṇu v naději, že by se Kṛṣṇa mohl podívat právě na něho. Tak všichni hodovali v lese.

Význam

Čistý oddaný vidí Kṛṣṇu neustále, jak je uvedeno v Brahma-saṁhitě (santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti) a jak Kṛṣṇa naznačuje v Bhagavad-gītě (sarvataḥ pāṇi-pādaṁ tat sarvato 'kṣi-śiro-mukham). Pokud někdo nahromadí tolik zbožných činností (kṛta-puṇya-puñjāḥ), že se dostane na úroveň čisté oddané služby, může Kṛṣṇu vidět stále ve svém srdci. Ten, kdo dosáhl této dokonalosti, je po všech stránkách krásný díky transcendentální blaženosti. Současné hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je pokusem udržovat Kṛṣṇu stále ve středu dění, neboť tehdy jsou všechny činnosti automaticky krásné a blažené.

Verš

kecit puṣpair dalaiḥ kecit
pallavair aṅkuraiḥ phalaiḥ
śigbhis tvagbhir dṛṣadbhiś ca
bubhujuḥ kṛta-bhājanāḥ

Synonyma

kecit — někdo; puṣpaiḥ — pomocí květů; dalaiḥ — pěknými listy z květin; kecit — někdo; pallavaiḥ — na trsech lístků; aṅkuraiḥ — na výhoncích květů; phalaiḥ — a někdo na plodech; śigbhiḥ — někdo přímo z košíku či balíčku; tvagbhiḥ — pomocí kůry stromů; dṛṣadbhiḥ — na velkých kamenech; ca — a; bubhujuḥ — hodovali; kṛta-bhājanāḥ — jako by si vyrobili jídelní talíře.

Překlad

Někteří z pasáčků si položili svůj oběd na květy, jiní na listy, plody nebo trsy lístků, někteří jedli přímo ze svých košíků, někteří na kůře stromů a jiní na velkých kamenech. Při jídle si děti představovaly, že jsou to jejich talíře.

Verš

sarve mitho darśayantaḥ
sva-sva-bhojya-ruciṁ pṛthak
hasanto hāsayantaś cā-
bhyavajahruḥ saheśvarāḥ

Synonyma

sarve — všichni pasáčkové; mithaḥ — jeden druhému; darśayantaḥ — předvádějící; sva-sva-bhojya-rucim pṛthak — různé druhy pokrmů rozličných chutí přinesené z domova; hasantaḥ — po ochutnání se všichni smáli; hāsayantaḥ ca — a rozesmávali ostatní; abhyavajahruḥ — vychutnávali svačinu; saha-īśvarāḥ — společně s Kṛṣṇou.

Překlad

Všichni pasáčkové vychutnávali svůj oběd společně s Kṛṣṇou a jeden druhého vybízeli k ochutnání různých pokrmů, které si přinesli z domova. Když navzájem ochutnávali svá jídla, dávali se do smíchu a rozesmávali jeden druhého.

Význam

Někdy jeden přítel prohodil: “Kṛṣṇo, ochutnej, jak je mé jídlo dobré!” a Kṛṣṇa si trochu vzal a smál se. Rovněž Balarāma, Sudāmā a další kamarádi navzájem se smíchem ochutnávali svá jídla. Tak kamarádi radostně jedli jídla, která si přinesli z domova.

Verš

bibhrad veṇuṁ jaṭhara-paṭayoḥ śṛṅga-vetre ca kakṣe
vāme pāṇau masṛṇa-kavalaṁ tat-phalāny aṅgulīṣu
tiṣṭhan madhye sva-parisuhṛdo hāsayan narmabhiḥ svaiḥ
svarge loke miṣati bubhuje yajña-bhug bāla-keliḥ

Synonyma

bibhrat veṇum — mající flétnu; jaṭhara-paṭayoḥ — mezi utaženými šaty a břichem; śṛṅga-vetre — trubku z rohu i proutek na pohánění krav; ca — také; kakṣe — u pasu; vāme — na levé straně; pāṇau — beroucí do ruky; masṛṇa-kavalam — výborné jídlo z rýže a prvotřídního tvarohu; tat-phalāni — pěkné kousky ovoce, jako je bél; aṅgulīṣu — mezi prsty; tiṣṭhan — takto sedící na jednom místě; madhye — uprostřed; sva-pari-suhṛdaḥ — své společníky; hāsayan — rozesmával je; narmabhiḥ — žertovnými slovy; svaiḥ — svými; svarge loke miṣati — zatímco obyvatelé nebeských planet, Svargaloky, tuto úžasnou scénu pozorovali; bubhuje — Kṛṣṇa hodoval; yajña-bhuk bāla-keliḥ — i když přijímá obětiny při yajñi, v rámci svých dětských zábav si se svými přáteli pasáčky radostně pochutnával na jídle.

Překlad

Kṛṣṇa je yajña-bhuk-to znamená, že jí pouze obětiny při yajñi-ale nyní chtěl předvést své dětské zábavy, takže seděl s flétnou zastrčenou u pasu za utaženými šaty na pravé straně a s trubkou z rohu a proutkem na pohánění krav nalevo. V ruce držel výborný pokrm z jogurtu a rýže s pěknými kousky ovoce mezi prsty, a tak seděl jako střed lotosového květu a hleděl na všechny své přátele, žertoval s nimi a tím, jak jedl, u nich vyvolával jásavý smích. Obyvatelé nebeských planet tehdy přihlíželi a žasli, jak Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž jí pouze při yajñi, nyní hoduje se svými přáteli v lese.

Význam

Když Kṛṣṇa se svými přáteli pasáčky jedl, přiletěl se najíst také jeden čmelák. Kṛṣṇa tedy žertovně prohodil: “Proč tady obtěžuješ Mého bráhmanského přítele Madhumaṅgalu? Ty chceš zabít brāhmaṇu. To není dobré!” Všichni chlapci se při jídle smáli a bavili se podobnými žerty. Obyvatelé vyšších planet proto žasli, jak Nejvyšší Pán, který jí pouze tehdy, když je prováděna yajña, nyní jedl jako obyčejné dítě se svými kamarády v lese.

Verš

bhārataivaṁ vatsa-peṣu
bhuñjāneṣv acyutātmasu
vatsās tv antar-vane dūraṁ
viviśus tṛṇa-lobhitāḥ

Synonyma

bhārata — ó Mahārāji Parīkṣite; evam — takto (když hodovali); vatsa-peṣu — se všemi chlapci, kteří pásli telátka; bhuñjāneṣu — kteří jedli; acyuta-ātmasu — všichni velice drazí Acyutovi (Kṛṣṇovi); vatsāḥ — telátka; tu — ovšem; antaḥ-vane — do hlubokého lesa; dūram — daleko; viviśuḥ — zašla; tṛṇa-lobhitāḥ — zlákána zelenou trávou.

Překlad

Ó Mahārāji Parīkṣite, zatímco pasáčkové, kteří ve svých srdcích neznali nic jiného než Kṛṣṇu, obědvali v lese, telátka se zaběhla někam daleko, hluboko do lesa, zlákána zelenou trávou.

Verš

tān dṛṣṭvā bhaya-santrastān
ūce kṛṣṇo ’sya bhī-bhayam
mitrāṇy āśān mā viramate-
hāneṣye vatsakān aham

Synonyma

tān — že se tato telátka vzdalovala; dṛṣṭvā — vidící; bhaya-santrastān — pasáčkům, kteří se zalekli, že by v hlubokém lese mohla na telátka zaútočit nějaká divoká zvířata; ūce — Kṛṣṇa řekl; kṛṣṇaḥ asya bhī-bhayam — Kṛṣṇa, který dělá každý strach strachem (kde je Kṛṣṇa, tam není strach); mitrāṇi — Moji milí přátelé; āśāt — ve svém požitku z jídla; viramata — neustávejte; iha — na toto místo; āneṣye — přivedu zpátky; vatsakān — telátka; aham — Já.

Překlad

Když Kṛṣṇa, který je obávaným vládcem dokonce i samotného strachu, viděl, že jsou Jeho přátelé pasáčci polekáni, aby zmírnil jejich obavy, řekl: “Pokračujte v jídle, Moji milí přátelé! Sám se za telátky vypravím a přivedu je sem zpátky.”

Význam

Tam, kde je Kṛṣṇovo přátelství, nemůže mít oddaný žádný strach. Kṛṣṇa je svrchovaný vládce, jenž vládne dokonce i smrti, která je v tomto hmotném světě pokládána za zdroj největšího strachu. Bhayaṁ dvitīyābhiniveśataḥ syāt (Bhāg. 11.2.37). Tento strach vyvstává z nedostatku vědomí Kṛṣṇy; jinak strach nemůže existovat. Tomu, kdo přijal útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy, bude v tomto hmotném světě strachu sotva hrozit nějaké nebezpečí.

bhavāmbudhir vatsa-padaṁ paraṁ padaṁ
padaṁ padaṁ yad vipadāṁ na teṣām

Bhavāmbudhiḥ, hmotný oceán strachu, je možné milostí nejvyššího vládce velice snadno překonat. Tento hmotný svět, ve kterém číhá strach a nebezpečí na každém kroku (padaṁ padaṁ yad vipadām), není určen pro ty, kdo přijali útočiště u Kṛṣṇových lotosových nohou. Ti jsou z tohoto světa plného strachu vysvobozeni.

samāśritā ye pada-pallava-plavaṁ
mahat-padaṁ puṇya-yaśo murāreḥ
bhavāmbudhir vatsa-padaṁ paraṁ padaṁ
padaṁ padaṁ yad vipadāṁ na teṣām

Každý by proto měl přijmout útočiště u Nejvyšší Osoby, jež zbavuje strachu, a tak být v bezpečí.

Verš

ity uktvādri-darī-kuñja-
gahvareṣv ātma-vatsakān
vicinvan bhagavān kṛṣṇaḥ
sapāṇi-kavalo yayau

Synonyma

iti uktvā — když toto pravil (“Sám telátka přivedu.”); adri-darī-kuñja-gahvareṣu — všude na kopcích, v jeskyních, křovích a soutěskách; ātma-vatsakān — telátka, jež patřila Jeho blízkým přátelům; vicinvan — hledat; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; kṛṣṇaḥ — Pán Kṛṣṇa; sa-pāṇi-kavalaḥ — nesoucí v ruce svůj jogurt a rýži; yayau — vydal se.

Překlad

“Půjdu se po telátkách podívat,” řekl Kṛṣṇa. “Nenechte se rušit ve svém požitku.” S jogurtem a rýží v ruce se pak Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, okamžitě vydal hledat telátka svých přátel. Pro potěšení svých kamarádů tedy začal prohledávat všechny kopce, jeskyně, křoví a soutěsky.

Význam

Védy (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.8) prohlašují, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nemusí nic dělat osobně (na tasya kāryaṁ karaṇaṁ ca vidyate), neboť vše vykonává prostřednictvím svých energií (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate). Přesto zde vidíme, že se osobně ujal úkolu najít telátka svých přátel. To byla Kṛṣṇova bezpříčinná milost. Mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram-všechny události v celém světě a celém vesmírném projevu se odehrávají pod Jeho dohledem, působením Jeho různých energií. Když je však třeba postarat se o Jeho přátele, dělá to sám. Kṛṣṇa své kamarády ujistil: “Nebojte se. Jdu vaše telátka osobně najít.” To byla Kṛṣṇova bezpříčinná milost.

Verš

ambhojanma-janis tad-antara-gato māyārbhakasyeśitur
draṣṭuṁ mañju mahitvam anyad api tad-vatsān ito vatsapān
nītvānyatra kurūdvahāntaradadhāt khe ’vasthito yaḥ purā
dṛṣṭvāghāsura-mokṣaṇaṁ prabhavataḥ prāptaḥ paraṁ vismayam

Synonyma

ambhojanma-janiḥ — Pán Brahmā, který se narodil z lotosového květu; tat-antara-gataḥ — nyní se dostal do konfliktu se zábavou Kṛṣṇy, jenž hodoval se svými přáteli pasáčky; māyā-arbhakasya — chlapců vytvořených Kṛṣṇovou māyou; īśituḥ — nejvyššího vládce; draṣṭum — aby viděl; mañju — velmi příjemné; mahitvam anyat api — i jiné vznešené vlastnosti Pána; tat-vatsān — jejich telátka; itaḥ — než tam, kde byli; vatsa-pān — a pasáčky, kteří se o telátka starali; nītvā — přenesl je; anyatra — na jiné místo; kurūdvaha — ó Mahārāji Parīkṣite; antara-dadhāt — nějaký čas je skrýval před zraky ostatních; khe avasthitaḥ yaḥ — tento Brahmā, jenž sídlil ve vyšší planetární soustavě na nebi; purā — dříve; dṛṣṭvā — pozoroval; aghāsura-mokṣaṇam — podivuhodné zabití Aghāsury a jeho vysvobození z hmotného utrpení; prabhavataḥ — všemocné Nejvyšší Osoby; prāptaḥ param vismayam — byl nesmírně udiven.

Překlad

Ó Mahārāji Parīkṣite, Brahmā, jenž sídlí ve vyšší planetární soustavě na nebi, pozoroval, jak Kṛṣṇa, nejmocnější osoba, zabil a vysvobodil Aghāsuru, a jen žasl. Nyní chtěl tento Brahmā předvést něco ze své vlastní moci a vidět moc Kṛṣṇy, jenž se věnoval svým dětským zábavám, při kterých si zdánlivě hrál s obyčejnými pasáčky krav. Proto Brahmā v Kṛṣṇově nepřítomnosti odnesl všechny chlapce a telátka na jiné místo. Tím si však přivolal nesnáze, neboť ho v blízké budoucnosti čekala ukázka Kṛṣṇovy moci.

Význam

Když Kṛṣṇa, doprovázen svými společníky, zabil Aghāsuru, Brahmā žasl. Ještě více ho však udivilo, když viděl, že se Kṛṣṇa náramně baví při obědě, a chtěl zjistit, zda to byl skutečně Kṛṣṇa. Tak se zapletl s Kṛṣṇovou māyou. Brahmā měl ostatně hmotný původ, jak je zde uvedeno: ambhojanma-janiḥ-narodil se z lotosového květu (ambhoja). Není důležité, zda se narodil z lotosu, nějakého člověka, zvířete či hmotného otce. Lotos je také hmotný a každý, kdo se narodí prostřednictvím hmotné energie, nutně podléhá čtyřem hmotným nedostatkům: bhrama (sklonu chybovat), pramāda (sklonu podléhat iluzi), vipralipsā (sklonu podvádět) a karaṇāpāṭava (má nedokonalé smysly). I Brahmā tedy podlehl.

Brahmā chtěl se svou māyou vyzkoušet, zda je Kṛṣṇa skutečně přítomný. Tito pasáčkové nebyli ničím jiným než expanzemi Kṛṣṇova vlastního Já (ānanda-cinmaya-rasa-pratibhāvitābhiḥ). Později Kṛṣṇa ukáže Brahmovi, jak se pro své potěšení (ānanda-cinmaya-rasa) expanduje do všeho. Hlādinī śaktir asmāt-Kṛṣṇa má transcendentální energii zvanou hlādinī śakti. Neužívá si ničeho, co je výtvorem hmotné energie. Brahmā tedy uvidí, jak Pán Kṛṣṇa expanduje svoji energii.

Brahmā chtěl odnést Kṛṣṇovy společníky, ale odnesl místo nich nějaké jiné chlapce a telata. Rāvaṇa chtěl odnést Sītu, ale to nebylo možné; místo ní odnesl Sītu, kterou vytvořila māyā. Rovněž Brahmā odnesl māyārbhakāḥ-chlapce projevené Kṛṣṇovou māyou. Těm Brahmā mohl ukázat nějakou neobyčejnou moc, ale nikoliv Kṛṣṇovým společníkům. To pozná v blízké budoucnosti. Māyārbhakasya īśituḥ. Toto zmatení, tuto māyu způsobil svrchovaný vládce, prabhavataḥ-všemocná Nejvyšší Osoba, Kṛṣṇa-a uvidíme, k čemu to vedlo. Každý, kdo se narodil hmotným způsobem, je nutně zmaten. Tato zábava se tedy nazývá brahma-vimohana-līlā, zábava, při níž byl zmaten Brahmā. Mohitaṁ nābhijānāti mām ebhyaḥ param avyayam (Bg. 7.13). Hmotně narozené osoby nemohou Kṛṣṇu plně poznat, dokonce ani polobozi (muhyanti yat sūrayaḥ). Tene brahmā hṛdā ya ādi-kavaye (Bhāg. 1.1.1). Každý, od Brahmy až po malý hmyz, se musí učit od Kṛṣṇy.

Verš

tato vatsān adṛṣṭvaitya
puline ’pi ca vatsapān
ubhāv api vane kṛṣṇo
vicikāya samantataḥ

Synonyma

tataḥ — poté; vatsān — telátka; adṛṣṭvā — když neviděl v lese; etya — pak; puline api — na břeh Yamuny; ca — také; vatsapān — neviděl pasáčky; ubhau api — ty i ty (telátka i pasáčky); vane — v lese; kṛṣṇaḥ — Pán Kṛṣṇa; vicikāya — hledal všude; samantataḥ — tu i tam.

Překlad

Poté, když Kṛṣṇa telátka nenacházel, vrátil se na břeh řeky, ale tam neviděl ani pasáčky. Začal tedy hledat telátka i chlapce, jako kdyby nechápal, co se stalo.

Význam

Kṛṣṇa okamžitě věděl, že chlapce i telátka odnesl Brahmā, ale jako nevinné dítě je začal všude hledat, aby Brahmā neprohlédl Jeho māyu. To vše bylo divadelní představení. Herec všechno ví, ale přesto na jevišti hraje tak, aby to ostatní nepoznali.

Verš

kvāpy adṛṣṭvāntar-vipine
vatsān pālāṁś ca viśva-vit
sarvaṁ vidhi-kṛtaṁ kṛṣṇaḥ
sahasāvajagāma ha

Synonyma

kva api — kdekoliv; adṛṣṭvā — když neviděl; antaḥ-vipine — v lese; vatsān — telátka; pālān ca — a jejich opatrovatele, pasáčky; viśva-vit — Kṛṣṇa, který si je vědom všeho, co se děje v celém vesmírném projevu; sarvam — vše; vidhi-kṛtam — bylo vykonáno Brahmou; kṛṣṇaḥ — Pán Kṛṣṇa; sahasā — pojednou; avajagāma ha — pochopil.

Překlad

Když Kṛṣṇa nemohl telátka a jejich opatrovatele, pasáčky, nikde v lese nalézt, pojednou pochopil, že to bylo dílo Pána Brahmy.

Význam

Kṛṣṇa je viśva-vit, znalec všeho, co se děje v celém vesmírném projevu. Jako nevinné dítě však předstíral, že o Brahmově jednání nic neví, i když okamžitě pochopil, že to udělal Brahmā. Tato zábava se nazývá brahma-vimohana, zmatení Brahmy. Brahmā byl již tak zmaten tím, že se Kṛṣṇa choval jako nevinné dítě, a nyní bude zmaten ještě víc.

Verš

tataḥ kṛṣṇo mudaṁ kartuṁ
tan-mātṝṇāṁ ca kasya ca
ubhayāyitam ātmānaṁ
cakre viśva-kṛd īśvaraḥ

Synonyma

tataḥ — poté; kṛṣṇaḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; mudam — požitek; kartum — aby vytvořil; tat-mātṝṇām ca — matek pasáčků i telat; kasya ca — a (požitek) Brahmy; ubhayāyitam — expanze, jako telátka i jako pasáčkové; ātmānam — sebe; cakre — učinil; viśva-kṛt īśvaraḥ — nebylo to pro Něho nic těžkého, neboť je stvořitelem celého vesmírného projevu.

Překlad

Poté se Kṛṣṇa, jenž je stvořitelem celého vesmírného projevu, expandoval jako telátka i jako chlapci, jen aby Brahmovi a matkám telat a pasáčků připravil zvláštní požitek.

Význam

I když byl Brahmā již tak značně zmaten, chtěl pasáčkům ukázat svou moc. Avšak poté, co chlapce a jejich telátka odnesl a vrátil se do svého sídla, Kṛṣṇa vytvořil pro něho a také pro matky těchto chlapců další překvapení: obnovil svou zábavu oběda v lese a všechna telátka a chlapce nahradil, takže vše vypadalo stejně jako předtím. Ve Védách je řečeno: ekaṁ bahu syām-Pán, Osobnost Božství, se může stát mnoha miliardami telátek a pasáčků, jak učinil, aby Brahmu zmátl ještě více.

Verš

yāvad vatsapa-vatsakālpaka-vapur yāvat karāṅghry-ādikaṁ
yāvad yaṣṭi-viṣāṇa-veṇu-dala-śig yāvad vibhūṣāmbaram
yāvac chīla-guṇābhidhākṛti-vayo yāvad vihārādikaṁ
sarvaṁ viṣṇumayaṁ giro ’ṅga-vad ajaḥ sarva-svarūpo babhau

Synonyma

yāvat vatsapa — přesně jako pasáčkové; vatsaka-alpaka-vapuḥ — přesně jako jemná těla telátek; yāvat kara-aṅghri-ādikam — přesně podle rozměrů jejich příslušných nohou a rukou; yāvat yaṣṭi-viṣāṇa-veṇu-dala-śik — nejen jako jejich těla, ale také přesně jako jejich trubky, flétny, hůlky, ranečky s jídlem a tak dále; yāvat vibhūṣā-ambaram — přesně jako jejich ozdoby a oděvy se všemi jednotlivostmi; yāvat śīla-guṇa-abhidhā-ākṛti-vayaḥ — jejich přesný charakter, zvyky, rysy, vlastnosti a vnější tělesné podoby; yāvat vihāra-ādikam — přesně podle jejich vkusu a zálib; sarvam — vše dopodrobna; viṣṇu-mayam — expanze Vāsudevy, Viṣṇua; giraḥ aṅga-vat — hlasy přesně jako oni; ajaḥ — Kṛṣṇa; sarva-svarūpaḥ babhau — vytvořil vše dopodrobna, bez jediné změny, ze sebe sama.

Překlad

Ve svém aspektu Vāsudevy se Kṛṣṇa současně expandoval do přesného počtu chybějících chlapců a telátek s jejich navlas stejnými tělesnými rysy, jejich příslušnými druhy rukou, nohou a jiných údů, jejich hůlkami, trubkami a flétnami, jejich ranečky s jídlem, jejich jednotlivými oděvy a různě umístěnými ozdobami, jejich jmény, věkem a podobami a jejich osobitými činnostmi a vlastnostmi. Tím nádherný Kṛṣṇa potvrdil výrok samagra-jagad viṣṇumayam, “Pán Viṣṇu prostupuje vším.”

Význam

Brahma-saṁhitā (5.33) uvádí:

advaitam acyutam anādim ananta-rūpam
ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca

Kṛṣṇa neboli paraṁ brahma, Nejvyšší Osobnost Božství, je ādyam, počátek všeho; je ādi-puruṣam, věčně mladá původní osoba. Dovede se expandovat do více podob, než kolik jsme schopni si představit, ale přesto zároveň neztrácí svou původní podobu Kṛṣṇy a neklesá ze svého postavení-proto je zván Acyuta. To je Nejvyšší Osobnost Božství. Sarvaṁ viṣṇumayaṁ jagat. Sarvaṁ khalv idaṁ brahma. Kṛṣṇa tak dokázal, že je vším, že se může stát vším, ale že se Jeho osoba přesto od všeho liší (mat-sthāni sarva-bhūtāni na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ). To je Kṛṣṇa, jehož lze poznat pomocí filozofie zvané acintya-bhedābheda-tattva. Pūrṇasya pūrṇam ādāya pūrṇam evāvaśiṣyate-Kṛṣṇa je stále úplný celek, a přestože může stvořit milióny vesmírů, které v plné míře oplývají veškerým bohatstvím, Jeho bohatství zůstává nezměněné (advaitam). To objasňují různí vaišnavští ācāryové filozofiemi, jako je viśuddhādvaita, viśiṣṭādvaita a dvaitādvaita. Proto je třeba se o Kṛṣṇovi učit od ācāryů. Ācāryavān puruṣo veda-ten, kdo kráčí ve stopách ācāryů, zná pravou skutečnost. Taková osoba může alespoň do určité míry znát Kṛṣṇu takového, jaký je, a jakmile někdo Kṛṣṇu zná (janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ), je vysvobozen z hmotných pout (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna).

Verš

svayam ātmātma-govatsān
prativāryātma-vatsapaiḥ
krīḍann ātma-vihāraiś ca
sarvātmā prāviśad vrajam

Synonyma

svayam ātmā — Kṛṣṇa, jenž je osobně Nejvyšší Duší, Nadduší; ātma-go-vatsān — nyní se expandoval do telátek, jež byla také On sám; prativārya ātma-vatsapaiḥ — dále se projevil jako pasáčkové, kteří telata hlídali a poháněli; krīḍan — On sám tak tvořil vše v této transcendentální zábavě; ātma-vihāraiḥ ca — různými způsoby se těšící sám sebou; sarva-ātmā — Nadduše, Kṛṣṇa; prāviśat — vešel; vrajam — do Vrajabhūmi, země Mahārāje Nandy a Yaśody.

Překlad

Kṛṣṇa, jenž se expandoval tak, aby vypadal přesně jako všechna telátka a pasáčkové a zároveň On sám jako jejich vůdce, vešel do Vrajabhūmi, země svého otce Nandy Mahārāje, stejně jako to obvykle dělal, když se těšil z jejich společnosti.

Význam

Kṛṣṇa se obvykle zdržoval v lese a na pastvinách, kde se svými společníky pasáčky hlídal telátka a krávy. Nyní, když původní skupinu odnesl Brahmā, přijal Kṛṣṇa sám podobu každého člena své skupiny-aniž by o tom kdokoliv, dokonce ani Baladeva, věděl-a pokračoval ve svém obvyklém programu. Nařizoval svým kamarádům, co mají dělat, hlídal telátka a šel je do lesa hledat, když se zatoulala zlákána čerstvou trávou-ale tato telátka a chlapci byli On sám. Jednalo se o projev Kṛṣṇovy nepochopitelné energie. Śrīla Jīva Gosvāmī vysvětlil, že Rādhā a Kṛṣṇa jsou totožní (rādhā-kṛṣṇa-praṇaya-vikṛtir hlādinī śaktir asmāt). Kṛṣṇa se expandováním své energie blaženosti stává Rādhārāṇī. Tutéž energii (ānanda-cinmaya-rasa) Kṛṣṇa expandoval, když se sám stal všemi telátky a chlapci a vychutnával transcendentální blaženost ve Vrajabhūmi. Uskutečnila to energie yogamāyā a pro osoby pod vlivem mahāmāyi to bylo nepochopitelné.

Verš

tat-tad-vatsān pṛthaṅ nītvā
tat-tad-goṣṭhe niveśya saḥ
tat-tad-ātmābhavad rājaṁs
tat-tat-sadma praviṣṭavān

Synonyma

tat-tat-vatsān — telata, jež patřila různým kravám; pṛthak — odděleně; nītvā — přivádějící; tat-tat-goṣṭhe — do jejich příslušných stájí; niveśya — vstupující; saḥ — Kṛṣṇa; tat-tat-ātmā — jako původně odlišné individuální duše; abhavat — tak se expandoval; rājan — ó králi Parīkṣite; tat-tat-sadma — do jejich příslušných domů; praviṣṭavān — vešel (Kṛṣṇa tak vstoupil do všech).

Překlad

Ó Mahārāji Parīkṣite, Kṛṣṇa, který se rozdělil do různých telat a také do různých pasáčků, vešel v podobě telátek do různých stájí a v podobě jednotlivých chlapců do různých domů.

Význam

Kṛṣṇa měl velmi mnoho přátel, z nichž byli Śrīdāmā, Sudāmā a Subala nejvýznačnější. Kṛṣṇa sám se tedy stal Śrīdāmou, Sudāmou i Subalou a s jejich příslušnými telaty vešel do příslušných domů.

Verš

tan-mātaro veṇu-rava-tvarotthitā
utthāpya dorbhiḥ parirabhya nirbharam
sneha-snuta-stanya-payaḥ-sudhāsavaṁ
matvā paraṁ brahma sutān apāyayan

Synonyma

tat-mātaraḥ — matky jednotlivých pasáčků; veṇu-rava — kvůli tónům, jež pasáčkové vydávali na flétny a trubky; tvara — okamžitě; utthitāḥ — vstaly od svých domácích povinností; utthāpya — ihned zdvihly své syny; dorbhiḥ — oběma rukama; parirabhya — objímající; nirbharam — aniž by cítily nějakou tíhu; sneha-snuta — které vytékalo díky intenzivní lásce; stanya-payaḥ — jejich mateřské mléko; sudhā-āsavam — chutnající jako nektar; matvā — tak to mléko přijímal; param — Nejvyšší; brahma — Kṛṣṇa; sutān apāyayan — začaly krmit své syny.

Překlad

Když matky chlapců slyšely tóny fléten a trubek, na něž jejich synové hráli, ihned vstaly od svých domácích povinností, posadily si hochy na klín, oběma rukama je obejmuly a nechaly je pít mateřské mléko, které jim díky jejich nesmírné lásce ke Kṛṣṇovi vytékalo z prsou. Kṛṣṇa je ve skutečnosti vším, ale ony tehdy nacházely zvláštní potěšení v tom, že Kṛṣṇu, Parabrahman, krmili, a tak vyjadřovali svou nesmírnou lásku a náklonnost, a Kṛṣṇa pil mléko od svých matek, jako by to byl nektar.

Význam

Všechny starší gopī věděly, že Kṛṣṇa je synem matky Yaśody, ale přesto si přály: “Kdyby se Kṛṣṇa stal mým synem, starala bych se o Něho stejně jako matka Yaśodā.” To byla jejich skrytá touha. Kṛṣṇa pro jejich potěšení nyní osobně přijal roli jejich synů a jejich přání jim splnil. Když Ho objímaly a krmily, jejich neobyčejná láska ke Kṛṣṇovi ještě zesílila, a Kṛṣṇovi jejich mateřské mléko chutnalo jako nektar. Zatímco takto mátl Brahmu, vychutnával mimořádnou transcendentální blaženost, kterou mezi Ním a všemi ostatními matkami vytvořila yogamāyā.

Verš

tato nṛponmardana-majja-lepanā-
laṅkāra-rakṣā-tilakāśanādibhiḥ
saṁlālitaḥ svācaritaiḥ praharṣayan
sāyaṁ gato yāma-yamena mādhavaḥ

Synonyma

tataḥ — poté; nṛpa — ó králi (Mahārāji Parīkṣite); unmardana — olejovými masážemi; majja — koupáním; lepana — potíráním těla olejem a santálovou pastou; alaṅkāra — krášlením šperky; rakṣā — recitováním ochranných manter; tilaka — zdobením těla tilakem na dvanácti místech; aśana-ādibhiḥ — a vydatným krmením; saṁlālitaḥ — takto obsluhovaný matkami; sva-ācaritaiḥ — jejich typickým chováním; praharṣa-yan — přinášel matkám velkou radost; sāyam — večer; gataḥ — přicházel; yāma-yamena — čas vyhrazený pro každou činnost; mādhavaḥ — Pán Kṛṣṇa.

Překlad

Ó Mahārāji Parīkṣite, podle předem stanoveného sledu svých zábav se pak Kṛṣṇa večer vracel, vstupoval do domů všech pasáčků a choval se stejně jako původní chlapci, čímž naplňoval jejich matky transcendentální radostí. Matky se o chlapce staraly tak, že je masírovaly olejem, koupaly, potíraly jejich těla santálovou pastou, krášlily je šperky, recitovaly ochranné mantry, zdobily jejich těla tilakem a krmili je. Tak osobně sloužily Kṛṣṇovi.

Verš

gāvas tato goṣṭham upetya satvaraṁ
huṅkāra-ghoṣaiḥ parihūta-saṅgatān
svakān svakān vatsatarān apāyayan
muhur lihantyaḥ sravad audhasaṁ payaḥ

Synonyma

gāvaḥ — krávy; tataḥ — poté; goṣṭham — do chlévů; upetya — když dorazily; satvaram — velice brzy; huṅkāra-ghoṣaiḥ — radostným bučením; parihūta-saṅgatān — aby přivolaly telata; svakān svakān — jdoucí každé za svou matkou; vatsatarān — jednotlivá telata; apāyayan — krmící je; muhuḥ — znovu a znovu; lihantyaḥ — olizující svá telata; sravat audhasam payaḥ — z vemen jim vytékala spousta mléka.

Překlad

Poté vešly krávy do svých chlévů a začaly hlasitě bučet, aby přivolaly svá telata. Když k nim telata přišla, matky znovu a znovu olizovaly jejich těla a dosyta je krmily mlékem, které jim prýštilo z vemen.

Význam

Vše, co se dělo mezi telaty a jejich matkami, které se o ně staraly, sehrál sám Kṛṣṇa.

Verš

go-gopīnāṁ mātṛtāsminn
āsīt snehardhikāṁ vinā
purovad āsv api hares
tokatā māyayā vinā

Synonyma

go-gopīnām — krav i gopī, starších pastevkyň; mātṛtā — mateřská něha; asmin — ke Kṛṣṇovi; āsīt — obyčejně byla; sneha — náklonnosti; ṛdhikām — jakékoliv zvětšení; vinā — bez; puraḥ-vat — jako předtím; āsu — u krav a gopī; api — ačkoliv; hareḥ — Kṛṣṇy; tokatā — Kṛṣṇa je můj syn; māyayā vinā — bez māyi.

Překlad

Předtím, gopī cítily hned od začátku ke Kṛṣṇovi mateřskou lásku, která dokonce překonávala jejich lásku k vlastním synům. Rozlišovaly tedy v projevech své náklonnosti mezi Kṛṣṇou a svými syny, ale nyní tyto rozdíly zmizely.

Význam

Rozlišovat mezi svým synem a synem někoho jiného je přirozené. Mnoho starších žen cítí mateřskou něhu vůči cizím synům, ale přesto mezi nimi a svými syny vidí rozdíl. Nyní však starší gopī nedokázaly mezi svými syny a Kṛṣṇou rozlišit, neboť od té doby, co Brahmā jejich syny odnesl, se Kṛṣṇa expandoval do jejich podob. Prohloubená náklonnost matek ke svým synům, jimiž byl nyní Kṛṣṇa, byla tedy výsledkem zmatení podobného tomu, jež zažíval Brahmā. Předtím matky Śrīdāmy, Sudāmy, Subaly a dalších Kṛṣṇových přátel necítily navzájem ke svým synům stejnou náklonnost, ale nyní přistupovali ke všem chlapcům jako ke svým vlastním. Záměrem Śukadevy Gosvāmīho je vyložit toto prohloubení náklonnosti ve světle toho, jak Kṛṣṇa zmátl Brahmu, gopī, krávy a všechny ostatní.

Verš

vrajaukasāṁ sva-tokeṣu
sneha-vally ābdam anvaham
śanair niḥsīma vavṛdhe
yathā kṛṣṇe tv apūrvavat

Synonyma

vraja-okasām — všech obyvatel Vraji, Vṛndāvanu; sva-tokeṣu — ke svým synům; sneha-vallī — rostlinka citového vztahu; ā-abdam — po dobu jednoho roku; anu-aham — každý den; śanaiḥ — postupně; niḥsīma — bez omezení; vavṛdhe — rostla; yathā kṛṣṇe — přijímající Kṛṣṇu jako svého syna; tu — vskutku; apūrva-vat — jak tomu dříve nebylo.

Překlad

I když dříve měli obyvatelé Vrajabhūmi, pastevci a pastevkyně, ke Kṛṣṇovi hlubší citový vztah než ke svým dětem, nyní se po dobu jednoho roku jejich vztah k vlastním synům neustále prohluboval, neboť se jejich syny stal Kṛṣṇa. Nárůst jejich lásky ke svým synům, kteří nyní byli Kṛṣṇou, neznal mezí. Každý den nacházeli novou inspiraci, aby své děti milovali stejně jako Kṛṣṇu.

Verš

ittham ātmātmanātmānaṁ
vatsa-pāla-miṣeṇa saḥ
pālayan vatsapo varṣaṁ
cikrīḍe vana-goṣṭhayoḥ

Synonyma

ittham — takto; ātmā — Nejvyšší Duše, Kṛṣṇa; ātmanā — sám sebou; ātmānam — sám sebe; vatsa-pāla-miṣeṇa — v podobách pasáčků a telátek; saḥ — sám Kṛṣṇa; pālayan — opatroval; vatsa-paḥ — pásl telátka; varṣam — bez ustání celý jeden rok; cikrīḍe — těšil se ze zábav; vana-goṣṭhayoḥ — ve Vṛndāvanu i v lesích.

Překlad

Takto Pán Śrī Kṛṣṇa, který se sám stal pasáčky a stády telat, opatroval sám sebe. Tak pokračoval se svými zábavami ve Vṛndāvanu i v lesích po celý jeden rok.

Význam

Vše byl Kṛṣṇa. Telátka, pasáčkové i jejich opatrovatel byl Kṛṣṇa. Jinými slovy, Kṛṣṇa se expandoval do mnoha různých telátek a pasáčků a bez přerušení pokračoval se svými zábavami po celý jeden rok. V Bhagavad-gītě je uvedeno, že Kṛṣṇova expanze sídlí v srdci každého jako Nadduše. Nyní se Kṛṣṇa na jeden rok neexpandoval jako Nadduše, ale přímo jako část telátek a pasáčků.

Verš

ekadā cārayan vatsān
sa-rāmo vanam āviśat
pañca-ṣāsu tri-yāmāsu
hāyanāpūraṇīṣv ajaḥ

Synonyma

ekadā — jednoho dne; cārayan vatsān — zatímco se staral o všechna telata; sa-rāmaḥ — společně s Balarāmou; vanam — do lesa; āviśat — vstoupil; pañca-ṣāsu — pět nebo šest; tri-yāmāsu — nocí; hāyana — celý rok; apūraṇīṣu — nenaplněný (pět nebo šest dní před uplynutím jednoho roku); ajaḥ — Pán Śrī Kṛṣṇa.

Překlad

Jednoho dne, pět nebo šest nocí před uplynutím roku, vstoupil Kṛṣṇa, jenž hlídal telátka, společně s Balarāmou do lesa.

Význam

Až do této doby i na Balarāmu působila stejná iluze, jaká ovládala Brahmu. Ani Balarāma nevěděl, že všechna telátka a pasáčkové byli expanzemi Kṛṣṇy a že také On sám byl Kṛṣṇovou expanzí. Dozvěděl se to až pět nebo šest dní před dovršením roku.

Verš

tato vidūrāc carato
gāvo vatsān upavrajam
govardhanādri-śirasi
carantyo dadṛśus tṛṇam

Synonyma

tataḥ — poté; vidūrāt — z nedalekého místa; carataḥ — když se pásly; gāvaḥ — všechny krávy; vatsān — a jejich telata; upavrajam — také se pasoucí poblíž Vṛndāvanu; govardhana-adri-śirasi — na vrcholku kopce Govardhanu; carantyaḥ — když hledaly pastvu; dadṛśuḥ — spatřily; tṛṇam — svěží trávu nablízku.

Překlad

Poté krávy, které se pásly na vrcholku kopce Govardhanu, pohlédly dolů, zda neuvidí nějakou zelenou trávu, a spatřily svá telata, jak se pasou u Vṛndāvanu nedaleko nich.

Verš

dṛṣṭvātha tat-sneha-vaśo ’smṛtātmā
sa go-vrajo ’tyātmapa-durga-mārgaḥ
dvi-pāt kakud-grīva udāsya-puccho
’gād dhuṅkṛtair āsru-payā javena

Synonyma

dṛṣṭvā — když krávy spatřily telata pod sebou; atha — poté; tat-sneha-vaśaḥ — z nesmírné lásky k telatům; asmṛta-ātmā — jako kdyby se zapomněly; saḥ — to; go-vrajaḥ — stádo krav; ati-ātma-pa-durga-mārgaḥ — z nebývalé náklonnosti k telatům utíkaly svým hlídačům, i když byla cesta nerovná a tvrdá; dvi-pāt — páry nohou najednou; kakut-grīvaḥ — hrby hýbající se společně s krky; udāsya-pucchaḥ — zdvihající hlavy a ocasy; agāt — přiběhly; huṅkṛtaiḥ — hlasitě bučící; āsru-payāḥ — s mlékem prýštícím ze struků; javena — překotně.

Překlad

Když krávy z kopce Govardhanu viděly svá telata, pocítily tak nesmírnou lásku, že zapomněly samy na sebe i na své hlídače, a přestože byla cesta nerovná, dychtivě běžely ke svým telatům. Každá z nich při běhu vypadala, jako kdyby měla jen jeden pár nohou. Plná vemena jim přetékala mlékem, hlavy a ocasy držely zdvižené a hrby se jim hýbaly společně s krky. Tak překotně doběhly ke svým telatům, aby je nakrmily.

Význam

Obvykle se telata a krávy pasou odděleně. Starší muži se starají o krávy a malé děti dohlížejí na telátka. Tentokrát se však stalo, že jakmile krávy spatřily svá telata pod kopcem Govardhanem, okamžitě zapomněly, kam patří. Rozběhly se a jako o překot běželi se zdviženými ocasy a se spojenýma předníma i zadníma nohama, dokud nebyly u svých telátek.

Verš

sametya gāvo ’dho vatsān
vatsavatyo ’py apāyayan
gilantya iva cāṅgāni
lihantyaḥ svaudhasaṁ payaḥ

Synonyma

sametya — poté, co se shromáždily; gāvaḥ — všechny krávy; adhaḥ — dole na úpatí kopce Govardhanu; vatsān — všechna svá telata; vatsa-vatyaḥ — jako kdyby se jim narodila nová telátka; api — přestože již nová telátka měly; apāyayan — krmily je; gilantyaḥ — polykající je; iva — jako kdyby; ca — také; aṅgāni — jejich těla; lihantyaḥ — olizující, jak to dělají, když se jim telátka čerstvě narodí; sva-odhasam payaḥ — vlastní mléko jim vytékalo z vemen.

Překlad

Tyto krávy již měly nová telátka, ale když seběhly z kopce Govardhanu, nechaly kvůli záplavě lásky starší telata pít mléko ze svých vemen a pak začaly dychtivě olizovat jejich těla, jako kdyby je chtěly spolknout.

Verš

gopās tad-rodhanāyāsa-
maughya-lajjoru-manyunā
durgādhva-kṛcchrato ’bhyetya
go-vatsair dadṛśuḥ sutān

Synonyma

gopāḥ — pastevci krav; tat-rodhana-āyāsa — jejich pokusu zastavit krávy, aby neběžely ke svým telatům; maughya — kvůli zmaření; lajjā — styděli se; uru-manyunā — a zároveň se velice hněvali; durga-adhva-kṛcchrataḥ — i když s velkými potížemi scházeli po nerovné cestě; abhyetya — poté, co tam dorazili; go-vatsaiḥ — společně s telátky; dadṛśuḥ — spatřili; sutān — své syny.

Překlad

Pastevci, kterým se nepodařilo krávy zastavit, aby neběžely ke svým telatům, se styděli a zároveň velice hněvali. S velkými potížemi scházeli po nerovné cestě, ale když dorazili dolů a spatřili své syny, zaplavila je hluboká náklonnost.

Význam

V každém vzrůstala náklonnost ke Kṛṣṇovi. Když pastevci sešli z kopce a spatřili své syny, kteří nebyli nikdo jiný než Kṛṣṇa, jejich láska zesílila.

Verš

tad-īkṣaṇotprema-rasāplutāśayā
jātānurāgā gata-manyavo ’rbhakān
uduhya dorbhiḥ parirabhya mūrdhani
ghrāṇair avāpuḥ paramāṁ mudaṁ te

Synonyma

tat-īkṣaṇa-utprema-rasa-āpluta-āśayāḥ — všechny myšlenky pastevců se utápěly v náladě otcovské lásky, která se probudila, když hleděli na své syny; jāta-anurāgāḥ — cítili mocnou touhu, byli velice přitahováni; gata-manyavaḥ — jejich hněv zmizel; arbhakān — své malé syny; uduhya — zdvihli; dorbhiḥ — svýma rukama; parirabhya — objali; mūrdhani — k hlavě; ghrāṇaiḥ — čicháním; avāpuḥ — získali; paramām — nejvyšší; mudam — radost; te — tito pastevci.

Překlad

Všechny myšlenky pastevců se tehdy utápěly v náladě otcovské lásky, jež se probudila pohledem na vlastní syny. Byli jimi tak přitahováni, že jejich hněv se zcela vytratil. Zdvihli své syny ze země, sevřeli je ve svém náručí, a když čichali k jejich hlavám, zažívali tu nejvyšší radost.

Význam

Poté, co původní pasáčky a telátka ukradl Brahmā, se Kṛṣṇa expandoval, aby se stal chlapci a telátky a oni tu byli znovu. Proto byli pastevci k hochům neobyčejně přitahováni, neboť se ve skutečnosti jednalo o Kṛṣṇovy expanze. Zprvu se pastevci na vrcholku kopce hněvali, ale Kṛṣṇovou zásluhou byli chlapci nesmírně přitažliví, a proto jejich otcové okamžitě sešli z kopce dolů s pocity neobvyklé něhy.

Verš

tataḥ pravayaso gopās
tokāśleṣa-sunirvṛtāḥ
kṛcchrāc chanair apagatās
tad-anusmṛty-udaśravaḥ

Synonyma

tataḥ — poté; pravayasaḥ — starší; gopāḥ — pastevci; toka-āśleṣa-sunirvṛtāḥ — měli velkou radost, když své syny objímali; kṛcchrāt — s obtížemi; śanaiḥ — postupně; apagatāḥ — zanechali objímání a vrátili se do lesa; tat-anusmṛti-uda-śravaḥ — jak vzpomínali na své syny, slzy se jim koulely z očí.

Překlad

Poté pastevci, radostně rozechvělí z objímání svých synů, je s velkými obtížemi a neochotně postupně přestali objímat a vrátili se do lesa. Jak však na své syny vzpomínali, slzy se jim koulely z očí.

Význam

Zpočátku se pastevci hněvali, že byly krávy tak přitahovány telaty, ale když sešli z kopce, byli sami přitahováni svými syny, a proto je objali. Obejmout syna a čichat mu k hlavě jsou příznaky lásky.

Verš

vrajasya rāmaḥ premardher
vīkṣyautkaṇṭhyam anukṣaṇam
mukta-staneṣv apatyeṣv apy
ahetu-vid acintayat

Synonyma

vrajasya — stád krav; rāmaḥ — Balarāma; prema-ṛdheḥ — díky vzrůstu lásky; vīkṣya — poté, co pozoroval; aut-kaṇṭhyam — připoutanost; anu-kṣaṇam — neustále; mukta-staneṣu — která vyrostla a již nepila mléko svých matek; apatyeṣu — ve vztahu k těmto telatům; api — dokonce; ahetu-vit — nechápající důvod; acintayat — začal uvažovat následovně.

Překlad

Díky vzrůstající lásce byly krávy neustále připoutané dokonce i k těm telatům, která již byla velká a přestala pít jejich mléko. Když Baladeva viděl tuto připoutanost, nechápal, jaký měla důvod, a proto začal přemýšlet.

Význam

Krávy měly svá mladší telátka, která pila jejich mléko, a některé se nedávno otelily. Nyní však přesto nadšeně projevovaly svou lásku ke starším telatům, která již přestala pít mléko. Byla už velká, ale matky je přesto chtěly krmit. Balarāma byl proto poněkud překvapen a chtěl se Kṛṣṇy zeptat na příčinu jejich chování. Matky si dokonce více přály krmit starší telata, přestože měly u sebe i svá mladá, neboť ta starší byla expanzemi Kṛṣṇy. Tyto překvapivé události se děly působením yogamāyi. Pod Kṛṣṇovým vedením jednají dvě māyi-mahāmāyā, energie hmotného světa, a yogamāyā, energie duchovního světa. Tyto neobyčejné události se odehrávaly díky vlivu yogamāyi. Hned od prvního dne, kdy Brahmā ukradl telátka a chlapce, jednala yogamāyā nepochopitelně i pro obyvatele Vṛndāvanu včetně samotného Pána Balarāmy. Ale jak yogamāyā postupně projevovala svůj vliv, zvláště Balarāma dokázal poznat, co se děje, a proto se Kṛṣṇy otázal.

Verš

kim etad adbhutam iva
vāsudeve ’khilātmani
vrajasya sātmanas tokeṣv
apūrvaṁ prema vardhate

Synonyma

kim — co; etat — toto; adbhutam — podivuhodné; iva — stejně jako; vāsudeve — k Vāsudevovi, Pánu Śrī Kṛṣṇovi; akhila-ātmani — Nadduši všech živých bytostí; vrajasya — všech obyvatel Vraji; sa-ātmanaḥ — i se Mnou; tokeṣu — k těmto chlapcům; apūrvam — nebývalá; prema — láska; vardhate — roste.

Překlad

“Co je to za podivuhodný úkaz? Láska všech obyvatel Vraji včetně Mě k těmto chlapcům a telátkům roste jako nikdy dřív, stejně jako naše láska k Pánu Kṛṣṇovi, Nadduši všech živých bytostí!”

Význam

Toto zesílení lásky nebyla māyā. Kṛṣṇa se expandoval do všeho, a jelikož byl celý život každého obyvatele Vṛndāvanu určen pro Kṛṣṇu, krávy cítily na základě své lásky ke Kṛṣṇovi větší náklonnost ke starším telatům než k mladým a lidé přistupovali ke svým synům s větší něhou. Balarāma žasl, když viděl, kolik lásky obyvatelé Vṛndāvanu projevovali svým dětem-stejně jako Kṛṣṇovi. Rovněž krávy si oblíbily svá telata stejně jako Kṛṣṇu. Balarāma byl překvapen pohledem na účinky yogamāyi. Zeptal se proto Kṛṣṇy: “Co se to tu děje? Co je to za záhadu?”

Verš

keyaṁ vā kuta āyātā
daivī vā nāry utāsurī
prāyo māyāstu me bhartur
nānyā me ’pi vimohinī

Synonyma

— kdo; iyam — toto; — nebo; kutaḥ — odkud; āyātā — přišla; daivī — polobůh; — nebo; nārī — žena; uta — nebo; āsurī — démonka; prāyaḥ — ve většině případů; māyā — iluzorní energie; astu — musí být; me — Mého; bhartuḥ — pána, Kṛṣṇy; na — ne; anyā — kdokoliv jiný; me — Mě; api — bezpochyby; vimohinī — ten, kdo mate.

Překlad

“Kdo je tato mystická síla a odkud přišla? Je to nějaký polobůh či démonka? Musí to být iluzorní energie Mého pána, Kṛṣṇy, neboť kdo jiný Mě dokáže zmást!”

Význam

Balarāma byl překvapen. Myslel si, že tyto neobyčejné projevy náklonnosti byly něčím mystickým, co vytvářeli buď polobozi, nebo nějaký úžasný člověk. Jak jinak by mohlo k takové úžasné změně dojít? “Tato māyā je možná nějaká rākṣasī-māyā,” uvažoval, “ale jak by na Mě mohla mít rākṣasī-māyā nějaký vliv? To není možné. Musí to tedy být Kṛṣṇova māyā.” Tak došel k závěru, že onu mystickou změnu musel způsobit Kṛṣṇa, jehož Balarāma pokládal za svého pána, Osobnost Božství hodnou uctívání. Myslel si: “To zařídil Kṛṣṇa, a ani Já jsem nedovedl Jeho mystické síle odolat!” Tak Balarāma pochopil, že všichni tito chlapci a telátka byli pouze expanzemi Kṛṣṇy.

Verš

iti sañcintya dāśārho
vatsān sa-vayasān api
sarvān ācaṣṭa vaikuṇṭhaṁ
cakṣuṣā vayunena saḥ

Synonyma

iti sañcintya — takto uvažující; dāśārhaḥ — Baladeva; vatsān — telátka; sa-vayasān — společně s Jeho druhy; api — také; sarvān — všechny; ācaṣṭa — viděl; vaikuṇṭham — pouze jako Śrī Kṛṣṇu; cakṣuṣā vayunena — zrakem transcendentálního poznání; saḥ — On (Baladeva).

Překlad

Když Pán Balarāma takto uvažoval, byl schopen zrakem transcendentálního poznání vidět, že všechna tato telátka a Kṛṣṇovi přátelé byli expanzemi podoby Śrī Kṛṣṇy.

Význam

Každý jedinec je jiný. Rozdíly najdeme i mezi bratry, kteří přišli na svět jako dvojčata. Když se však Kṛṣṇa expandoval jako chlapci a telátka, objevil se každý chlapec a každé tele ve své původní podobě, se stejným individuálním způsobem jednání, stejnými sklony, stejnou barvou, stejnými šaty a tak dále, neboť se Kṛṣṇa projevil se všemi těmito rozdíly. To byla Kṛṣṇova neobyčejná moc.

Verš

naite sureśā ṛṣayo na caite
tvam eva bhāsīśa bhid-āśraye ’pi
sarvaṁ pṛthak tvaṁ nigamāt kathaṁ vadety
uktena vṛttaṁ prabhuṇā balo ’vait

Synonyma

na — ne; ete — tito chlapci; sura-īśāḥ — nejlepší z polobohů; ṛṣayaḥ — velcí mudrci; na — ne; ca — a; ete — tato telata; tvam — Ty (Kṛṣṇa); eva — sám; bhāsi — projevuješ; īśa — ó nejvyšší vládce; bhit-āśraye — v existenci mnoha rozdílů; api — dokonce; sarvam — vše; pṛthak — existující; tvam — Ty (Kṛṣṇo); nigamāt — stručně; katham — jak; vada — prosím vysvětli; iti — takto; uktena — poté, co byl požádán (Baladevou); vṛttam — situaci; prabhuṇā — (vysvětlenou) Pánem Kṛṣṇou; balaḥ — Baladeva; avait — pochopil.

Překlad

Pán Baladeva řekl: “Ó nejvyšší vládce! Tito chlapci nejsou velcí polobozi, jak jsem se dříve domníval. A tato telátka nejsou velcí mudrci jako Nārada. Nyní vidím, že Ty sám se projevuješ v mnoha rozdílech. I když jsi jeden, existuješ v různých podobách telátek a chlapců. Prosím, vysvětli Mi to ve stručnosti.” Na tuto žádost Pána Baladevy Kṛṣṇa vysvětlil celou situaci a Baladeva ji pochopil.

Význam

Pán Balarāma se tázal Kṛṣṇy na skutečnou situaci: “Můj milý Kṛṣṇo, zpočátku jsem si myslel, že všechny tyto krávy, telátka a pasáčkové jsou buď velcí mudrci a světci, nebo polobozi, ale nyní to vypadá, že jsou ve skutečnosti Tvými expanzemi. Všichni jsou Ty-Ty sám si na tato telátka, krávy a chlapce hraješ. Jaké je v tom tajemství? Kam se ta ostatní telátka, krávy a chlapci poděli? A proč se sám expanduješ namísto nich? Vysvětli Mi prosím, co je toho příčinou.” Na Balarāmovu žádost Kṛṣṇa celou situaci stručně vysvětlil: jak telátka a chlapce ukradl Brahmā a jak Kṛṣṇa tuto událost utajil tím, že expandoval sám sebe, aby lidé nevěděli, že tam původní krávy, telátka a chlapci nejsou. Balarāma tedy pochopil, že to nebyla māyā, ale Kṛṣṇova neobyčejná moc. Kṛṣṇa má všechny možné energie a toto byla jen další z nich.

“Nejprve jsem si myslel,” řekl Pán Balarāma, “že tito chlapci a telátka byli projevem moci velkých mudrců, jako je Nārada, ale nyní vidím, že jsi to Ty.” Když se Pán Balarāma zeptal Kṛṣṇy, pochopil, že Kṛṣṇa sám se stal mnoha. To, že je toho Pán schopen, je uvedeno v Brahma-saṁhitě (5.33). Advaitam acyutam anādim ananta-rūpam-i když je jeden, může se expandovat do velmi mnoha podob. Ve Védách stojí: ekaṁ bahu syām-dokáže se expandovat do mnoha miliónů, ale přesto zůstat jeden. V tomto smyslu je všechno duchovní, neboť vše je expanzí Kṛṣṇy-buď Jeho samotného, nebo Jeho energie. Energie se neliší od svého zdroje, a tudíž jsou jedno a totéž (śakti-śaktimator abhedaḥ). Māyāvādīni ovšem tvrdí: cid-acit-samanvayaḥ-duše a hmota jsou jedno a totéž. To je omyl. Duše (cit) se od hmoty (acit) liší. To Kṛṣṇa sám vysvětluje v Bhagavad-gītě (7.4-5):

bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā
apareyam itas tv anyāṁ
prakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat

“Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego — všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie. Ó Arjuno, válečníku mocných paží! Kromě nich je zde ještě Má jiná, vyšší energie, sestávající z živých bytostí, které využívají zdroje oné hmotné, nižší přírody.” Duši a hmotu nelze ztotožnit, neboť se jedná o vyšší a nižší energii, ale māyāvādīni či advaita-vādīni se o to přesto pokoušejí. To je chyba. Z konečného hlediska sice duše a hmota pocházejí ze stejného zdroje, ale nelze je pokládat za totožné. Například z našeho těla vychází mnoho věcí, ale nelze je brát stejně, přestože mají stejný zdroj. Musíme si pozorně všimnout toho, že svrchovaný zdroj je sice jeden, ale emanace z něho je třeba hodnotit odděleně jako nižší a vyšší. Vaiṣṇavská filozofie se liší od māyāvādské tím, že tuto skutečnost bere na vědomí. Proto se filozofie Śrī Caitanyi Mahāprabhua nazývá acintya-bhedābheda-současná totožnost a odlišnost. Například oheň a teplo od sebe nelze oddělit, neboť kde je oheň, tam je teplo, a kde je teplo, tam je i oheň. Ohně se však dotknout nemůžeme, zatímco teplo snášíme. Jsou tedy totéž, ale zároveň se od sebe liší.

Verš

tāvad etyātmabhūr ātma-
mānena truṭy-anehasā
purovad ābdaṁ krīḍantaṁ
dadṛśe sa-kalaṁ harim

Synonyma

tāvat — po tu dobu; etya — poté, co se vrátil; ātma-bhūḥ — Pán Brahmā; ātma-mānena — podle jeho (Brahmova) měřítka; truṭi-anehasā — za okamžik; puraḥ-vat — stejně jako předtím; ā-abdam — po dobu jednoho roku (podle lidského měřítka); krīḍantam — hrajícího si; dadṛśe — viděl; sa-kalam — se svými expanzemi; harim — Pána Hariho (Śrī Kṛṣṇu).

Překlad

Když se Pán Brahmā za okamžik (podle jeho měřítka času) vrátil, viděl, že ačkoliv podle lidského času uplynul celý jeden rok, Pán Kṛṣṇa si stále hrál, stejně jako předtím, s chlapci a telátky, kteří byli Jeho expanzemi.

Význam

Pán Brahmā se vzdálil pouze na okamžik svého času, ale než se vrátil, z hlediska lidského času uplynul jeden rok. Na různých planetách se čas měří různě. Pro ilustraci: umělá družice obletí Zemi, a tak dokončí celý jeden den, za hodinu a dvacet pět minut, přestože pro obyvatele Země trvá den obyčejně dvacet čtyři hodin. To, co bylo pro Brahmu pouhým okamžikem, tedy na Zemi znamenalo jeden rok. Kṛṣṇa se neustále expandoval do mnoha podob po dobu jednoho roku, ale díky působení yogamāyi to nikdo s výjimkou Balarāmy nechápal.

Brahmā se za okamžik, podle svého měřítka času, vrátil, aby se pobavil zmatkem, který ukradením chlapců a telátek způsobil. Zároveň se však obával, že si zahrává s ohněm. Kṛṣṇa byl jeho pán, a on Mu z legrace odnesl Jeho telátka a chlapce. Neměl klid, a proto nebyl pryč příliš dlouho-vrátil se za jeden okamžik (podle svých počtů). A jakmile se vrátil, viděl, že si všichni chlapci, telátka a krávy hrají s Kṛṣṇou stejně, jako když si pro ně přišel. Kṛṣṇa projevil yogamāyu s takovým výsledkem, že stejné zábavy pokračovaly dál bez jediné změny.

Toho dne, kdy Pán Brahmā přišel poprvé, nemohl Baladeva jít s Kṛṣṇou a ostatními pasáčky, protože měl narozeniny a matka Ho nechala doma, aby podstoupil náležitou obřadní koupel zvanou śāntika-snāna. Proto tehdy Brahmā Pána Baladevu neodnesl. Nyní se po roce Brahmā vrátil, a jelikož to bylo ve stejný den, Baladeva musel znovu zůstat na své narozeniny doma. Proto i když tento verš uvádí, že Brahmā viděl Kṛṣṇu a všechny pasáčky, není v něm žádná zmínka o Baladevovi. Bylo tomu pět nebo šest dní, co se Baladeva ptal Kṛṣṇy na neobyčejnou lásku krav a pastevců. Nyní však Brahmā po svém návratu viděl, jak si všechna telátka a pasáčkové hrají s Kṛṣṇou jako Jeho expanze, ale Baladevu neviděl. V ten den, kdy se tam Pán Brahmā zjevil, totiž Pán Baladeva stejně jako předchozího roku nešel do lesa.

Verš

yāvanto gokule bālāḥ
sa-vatsāḥ sarva eva hi
māyāśaye śayānā me
nādyāpi punar utthitāḥ

Synonyma

yāvantaḥ — všichni, ve stejném počtu; gokule — v Gokule; bālāḥ — chlapci; sa-vatsāḥ — se svými telátky; sarve — všichni; eva — jistě; hi — protože; māyā-āśaye — na lůžku z māyi; śayānāḥ — spí; me — mém; na — ne; adya — dnes; api — ještě; punaḥ — znovu; utthitāḥ — vstali.

Překlad

Pán Brahmā uvažoval: “Všechny chlapce a telátka z Gokuly jsem uspal na lůžku mé mystické síly, a dodnes nevstali.”

Význam

Po dobu jednoho roku nechal Pán Brahmā svou mystickou silou telátka a chlapce spát v jeskyni. Když tedy viděl, že si Pán Kṛṣṇa se všemi kravami a telátky stále hraje, začal uvažovat, co se to děje. “Co to znamená?” myslel si. “Možná, že jsem tato telátka a pasáčky unesl, ale oni pak byli z té jeskyně vysvobozeni. Bylo to opravdu tak? Přivedl je Kṛṣṇa zpátky?” Potom však viděl, že telátka a chlapci, které odnesl, jsou stále ve stejném stavu, do něhož je svou mystickou māyou uvedl. Došel tedy k závěru, že telátka a pasáčkové, kteří si nyní hrají s Kṛṣṇou, jsou jiní než ti v jeskyni. Pochopil, že původní telátka a chlapci sice stále ještě leží v jeskyni, do které je ukryl, ale že Kṛṣṇa se expandoval, a tudíž jsou současně projevení chlapci a telátka Kṛṣṇovy expanze. Měli stejné podoby, stejnou mentalitu a stejné cíle, ale všichni byli Kṛṣṇa.

Verš

ita ete ’tra kutratyā
man-māyā-mohitetare
tāvanta eva tatrābdaṁ
krīḍanto viṣṇunā samam

Synonyma

itaḥ — z tohoto důvodu; ete — tito chlapci se svými telátky; atra — zde; kutratyāḥ — odkud přišli; mat-māyā-mohita-itare — jiní než ti, které jsem ošálil svou matoucí silou; tāvantaḥ — stejný počet chlapců; eva — vskutku; tatra — tam; ā-abdam — po dobu jednoho roku; krīḍantaḥ — hrají si; viṣṇunā samam — s Kṛṣṇou.

Překlad

“Stejný počet chlapců a telátek si hraje s Kṛṣṇou celý rok, ale jsou jiní než ti, které jsem ošálil svou mystickou silou. Kdo jsou? Kde se tady vzali?”

Význam

Všichni přítomní byli Viṣṇu, i když vypadali jako telátka, krávy a pasáčkové. Ve skutečnosti patřili do kategorie viṣṇu-tattva, nikoliv jīva-tattva. Brahmā byl překvapen. “Původní pasáčkové a krávy jsou pořád tam, kam jsem je před rokem dal,” myslel si. “Kdo jsou ti, co tu teď doprovázejí Kṛṣṇu stejně jako předtím? Odkud se vzali?” Brahmā žasl, že jeho mystická síla neměla očekávaný účinek. Kṛṣṇa se původních krav a pasáčků, které Brahmā schoval, ani nedotkl a vytvořil jinou skupinu telátek a chlapců, kteří byli všichni expanzemi viṣṇu-tattvy. Brahmova mystická síla tak byla překonána.

Verš

evam eteṣu bhedeṣu
ciraṁ dhyātvā sa ātma-bhūḥ
satyāḥ ke katare neti
jñātuṁ neṣṭe kathañcana

Synonyma

evam — takto; eteṣu bhedeṣu — mezi těmito chlapci, kteří existovali nezávisle na sobě; ciram — po dlouhou dobu; dhyātvā — poté, co přemýšlel; saḥ — on; ātma-bhūḥ — Pán Brahmā; satyāḥ — skuteční; ke — kdo; katare — kteří; na — nejsou; iti — tak; jñātum — pochopit; na — ne; iṣṭe — mohl; kathañcana — jakkoliv.

Překlad

Tak Pán Brahmā přemýšlel a přemýšlel ve snaze rozlišit mezi těmi dvěma skupinami chlapců, které existovaly nezávisle na sobě. Snažil se pochopit, kdo byl skutečný a kdo ne, ale vůbec tomu nerozuměl.

Význam

Brahmā byl zmaten. “Původní chlapci a telátka stále spí tam, kam jsem je uložil,” myslel si, “ale zde si další skupina hraje s Kṛṣṇou. Jak se to stalo?” Nemohl pochopit, co se děje. Kteří chlapci byli skuteční a kteří ne? Brahmā nebyl schopen dojít k žádnému jasnému závěru, i když celou situaci dlouhou dobu zvažoval. “Jak zde mohou být dvě skupiny telátek a chlapců zároveň? Vytvořil snad tyto chlapce a telátka Kṛṣṇa, nebo vytvořil ty, kteří spí? Nebo jsou obě skupiny jen výtvory Kṛṣṇy?” Přemýšlel o celé záležitosti z mnoha různých pohledů. “Je to snad tak, že když jdu do jeskyně a vidím, že chlapci a telátka jsou stále tam, Kṛṣṇa je odtamtud vezme a přenese je sem? A když potom přijdu a vidím je tady, vezme je Kṛṣṇa odsud a dá je zase tam?” Brahmā nemohl pochopit, jak mohly existovat dvě přesně stejné skupiny telátek a pasáčků. I když přemýšlel a přemýšlel, vůbec tomu nerozuměl.

Verš

evaṁ sammohayan viṣṇuṁ
vimohaṁ viśva-mohanam
svayaiva māyayājo ’pi
svayam eva vimohitaḥ

Synonyma

evam — takto; sammohayan — chtějící oklamat; viṣṇum — všeprostupujícího Pána Kṛṣṇu; vimoham — který nemůže být nikdy oklamán; viśva-mohanam — který zato klame celý vesmír; svayā — svou (Brahmovou) vlastní; eva — jistě; māyayā — mystickou silou; ajaḥ — Pán Brahmā; api — dokonce; svayam — sám; eva — jistě; vimohitaḥ — byl zmaten, oklamán.

Překlad

Jelikož tedy Pán Brahmā chtěl oklamat všeprostupujícího Pána Kṛṣṇu, jenž nemůže být nikdy oklamán, ale naopak klame celý vesmír, byl svou vlastní mystickou silou zmaten sám.

Význam

Brahmā chtěl zmást Kṛṣṇu, jenž mate celý vesmír. Celý vesmír je pod vlivem Kṛṣṇovy mystické síly (mama māyā duratyayā), ale Brahmā chtěl oklamat Kṛṣṇu. Výsledkem bylo, že byl oklamán sám, stejně jako se někdy stává, že je sám zahuben ten, kdo chce někoho zabít. Brahmā tedy svým pokusem přemohl sám sebe. Podobné je postavení vědců a filozofů, kteří chtějí překonat mystickou sílu Kṛṣṇy. Vyzývají Kṛṣṇu: “Co je Bůh? My dokážeme tolik věcí!” Ale čím více na Kṛṣṇu takto útočí, tím více utrpení si způsobují. Zde dostáváme ponaučení, že bychom se neměli snažit Kṛṣṇu překonat. Místo toho bychom se Mu měli odevzdat (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja).

Místo aby Brahmā přemohl Kṛṣṇu, byl přemožen sám, neboť nechápal, co Kṛṣṇa dělá. Brahmā je hlavní osobou v tomto vesmíru. Když byl on tak zmaten, co potom teprve takzvaní vědci a filozofové? Sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Měli bychom zanechat naší nicotné snahy popírat Kṛṣṇův řád. Naopak-vše, co On stanoví, bychom měli přijmout. To je vždy lepší, protože pak budeme šťastní. Čím více se snažíme vzpírat Kṛṣṇovu řádu, tím více se zaplétáme do Jeho māyi (daivī hy eṣā guṇa-mayī mama māyā duratyayā). Avšak ten, kdo dospěl do bodu, kdy se odevzdal Kṛṣṇovým pokynům (mām eva ye prapadyante), je osvobozený a zbavený vlivu kṛṣṇa-māyi (māyām etāṁ taranti te). Kṛṣṇova moc je jako vládní moc, kterou nelze přemoci. Nejprve jsou zde zákony, potom policejní síly, a za nimi stojí vojenské síly. Jakou má tedy cenu snaha vládu přemoci? A jakou cenu má snaha vyzývat Kṛṣṇu?

Z následujícího verše je zřejmé, že Kṛṣṇu nelze porazit žádnou mystickou silou. Jakmile někdo získá byť jen trochu vědeckého poznání, snaží se stavět proti Bohu, ale Kṛṣṇu nemůže nikdo zmást. Když se o to pokoušel Brahmā, hlavní osoba ve vesmíru, byl sám zmaten a udiven. Takové je postavení podmíněné duše. Brahmā chtěl oklamat Kṛṣṇu, ale byl oklamán sám.

V tomto verši je důležité slovo viṣṇum. Viṣṇu prostupuje celý hmotný svět, zatímco Brahmā pouze zastává jedno podřízené místo.

yasyaika-niśvasita-kālam athāvalambya
jīvanti loma-vila-jā jagadaṇḍa-nāthāḥ

(Brahma-saṁhitā 5.48)

Slovo nāthāḥ, které se vztahuje na Pána Brahmu, je v množném čísle, protože existuje nespočetně mnoho vesmírů a nespočetně mnoho Brahmů. Brahmā je jen malý pán. To se ukázalo ve Dvārace, když si Kṛṣṇa Brahmu zavolal. Jednoho dne přišel Brahmā do Dvāraky za Kṛṣṇou a vrátný se ho na žádost Pána Kṛṣṇy zeptal: “Který Brahmā jsi?” Když se později Brahmā Kṛṣṇy ptal, zda to znamená, že existuje více Brahmů než jen on, Kṛṣṇa se usmál a okamžitě povolal mnoho Brahmů z mnoha vesmírů. Čtyřhlavý Brahmā z tohoto vesmíru tehdy viděl, jak za Kṛṣṇou přichází bezpočet jiných Brahmů a jak Mu vzdávají úctu. Někteří z nich měli deset hlav, někteří dvacet, někteří sto a jiní milión. Při pohledu na tuto úžasnou přehlídku čtyřhlavý Brahmā znervózněl a začal si připadat jako bezvýznamný komár mezi mnoha slony. Čím by tedy mohl Brahmā Kṛṣṇu zmást?

Verš

tamyāṁ tamovan naihāraṁ
khadyotārcir ivāhani
mahatītara-māyaiśyaṁ
nihanty ātmani yuñjataḥ

Synonyma

tamyām — v temné noci; tamaḥ-vat — jako tma; naihāram — vytvářená sněhem; khadyota-arciḥ — záře světlušky; iva — jako; ahani — ve dne, na slunečním světle; mahati — u velké osobnosti; itara-māyā — méně významná mystická síla; aiśyam — schopnost; nihanti — ničí; ātmani — u sebe sama; yuñjataḥ — toho, kdo se pokouší použít.

Překlad

Stejně jako tma vytvářená sněhem nemá za temné noci žádnou hodnotu a záře světlušky je nicotná za denního světla, mystická síla méně významné osoby, která se ji snaží použít proti osobě s velkou mocí, nezmůže nic; naopak se síla oné slabší osoby zmenší.

Význam

Když chce někdo překonat vyšší moc, jeho vlastní, nižší moc se stává směšnou. Tak jako světluška ve dne a sníh v noci nemají žádnou hodnotu, stala se Brahmova mystická síla v Kṛṣṇově přítomnosti bezcennou, neboť větší mystická síla tu menší zastíní. Za temné noci nemá tma vytvářená sněhem žádný význam. Světluška vypadá v noci velice důležitá, ale ve dne je její záře bezcenná; ztratí i tu nepatrná hodnotu, kterou měla. Rovněž Brahmā se stal v přítomnosti Kṛṣṇovy mystické síly bezvýznamným. Hodnota Kṛṣṇovy māyi se nezmenšila, ale Brahmova māyā neměla naději na úspěch. Nikdo by se tedy neměl snažit předvádět své nepatrné schopnosti před někým, kdo má mnohem větší moc.

Verš

tāvat sarve vatsa-pālāḥ
paśyato ’jasya tat-kṣaṇāt
vyadṛśyanta ghana-śyāmāḥ
pīta-kauśeya-vāsasaḥ

Synonyma

tāvat — dokud; sarve — všichni; vatsa-pālāḥ — telátka i chlapci, kteří je pásli; paśyataḥ — zatímco se díval; ajasya — Pána Brahmy; tat-kṣaṇāt — okamžitě; vyadṛśyanta — byli viděni; ghana-śyāmāḥ — s barvou pleti připomínající modravé dešťové mraky; pīta-kauśeya-vāsasaḥ — a oblečeni do žlutých hedvábných šatů.

Překlad

Potom se před očima Pána Brahmy všechna telátka a chlapci, kteří je pásli, okamžitě změnili v osoby s pletí barvy modravých dešťových mraků, jež byly oblečené do žlutých hedvábných šatů.

Význam

Zatímco Brahmā přemýšlel, všechna telátka a pasáčkové se najednou proměnili ve viṣṇu-mūrti s modravou barvou pleti a žlutými šaty. Brahmā srovnával svou sílu s nezměrnou silou Kṛṣṇy, ale než mohl dojít k nějakému závěru, spatřil tuto náhlou proměnu.

Verš

catur-bhujāḥ śaṅkha-cakra-
gadā-rājīva-pāṇayaḥ
kirīṭinaḥ kuṇḍalino
hāriṇo vana-mālinaḥ
śrīvatsāṅgada-do-ratna-
kambu-kaṅkaṇa-pāṇayaḥ
nūpuraiḥ kaṭakair bhātāḥ
kaṭi-sūtrāṅgulīyakaiḥ

Synonyma

catuḥ-bhujāḥ — se čtyřmi pažemi; śaṅkha-cakra-gadā-rājīva-pāṇa-yaḥ — držící v rukách lasturu, disk, kyj a lotosový květ; kirīṭinaḥ — s helmicemi na hlavách; kuṇḍalinaḥ — s náušnicemi; hāriṇaḥ — s perlovými náhrdelníky; vana-mālinaḥ — s girlandami z lesních květů; śrīvatsa-aṅgada-do-ratna-kambu-kaṅkaṇa-pāṇayaḥ — se symbolem bohyně štěstí na hrudích, ozdobnými pásky na pažích, drahokamem Kaustubha na krcích nesoucích tři čáry jako lastura a náramky na rukách; nūpuraiḥ — s ozdobami na nohách; kaṭakaiḥ — s nákotníčky na kotnících; bhātāḥ — vypadali překrásně; kaṭi-sūtra-aṅgulī-yakaiḥ — s posvátnými pásy kolem pasů a prsteny na prstech.

Překlad

Všechny tyto osobnosti měly čtyři paže a v rukách držely lasturu, disk, kyj a lotosový květ. Na hlavách měly helmice, v uších náušnice a kolem krků girlandy z lesních květů. Na horní části pravé strany jejich hrudí byl symbol bohyně štěstí. Dále měly ozdobné pásky na pažích, drahokam Kaustubha na krcích, jež nesly tři čáry jako lastura, a náramky na zápěstích. S nákotníčky na kotnících, ozdobami na nohách a posvátnými pásy kolem pasů vypadaly nádherně.

Význam

Všechny podoby Viṣṇua měly čtyři ruce s lasturou a dalšími předměty, ale těmito znaky se honosí i ti, kdo dosáhli osvobození sārūpya-mukti na Vaikuṇṭě, a vypadají tedy stejně jako Pán. Tyto osoby s podobou Viṣṇua, které se zjevily před Pánem Brahmou, však měly i znak Śrīvatsa a drahokam Kaustubha, které má jako zvláštní znamení pouze Nejvyšší Pán samotný. To dokazuje, že všichni tito chlapci a telátka byli ve skutečnosti přímo expanzemi Viṣṇua, Osobnosti Božství, a ne pouze Jeho společníky z Vaikuṇṭhy. Viṣṇu sám je obsažen v Kṛṣṇovi. Kṛṣṇa má v sobě všechny dokonalosti Viṣṇua, a proto nebylo nic mimořádného, že projevil tolik Viṣṇuových podob.

Znak Śrīvatsa je popsán ve Vaiṣṇava-toṣaṇī jako kadeř jemných žlutých chloupků na horní části pravé strany hrudi Pána Viṣṇua. Tento znak nenáleží obyčejným oddaným, ale je zvláštním znakem Viṣṇua či Kṛṣṇy.

Verš

āṅghri-mastakam āpūrṇās
tulasī-nava-dāmabhiḥ
komalaiḥ sarva-gātreṣu
bhūri-puṇyavad-arpitaiḥ

Synonyma

ā-aṅghri-mastakam — od nohou až po temeno hlavy; āpūrṇāḥ — plně ozdobeni; tulasī-nava-dāmabhiḥ — věnečky z čerstvých lístků tulasī; komalaiḥ — křehkými, měkkými; sarva-gātreṣu — na všech údech těla; bhūri-puṇyavat-arpitaiḥ — jež byly obětovány oddanými, konajícími ty nejvznešenější zbožné činnosti, jimiž je uctívání Nejvyššího Pána nasloucháním, opěvováním a tak dále.

Překlad

Každá část Jejich těl, od hlavy až k patě, byla dokonale ozdobená čerstvými, měkkými věnečky z lístků tulasī, jež byly obětovány oddanými, kteří stále uctívali Pána těmi nejvznešenějšími zbožnými činnostmi-nasloucháním a opěvováním.

Význam

V tomto verši je významný výraz bhūri-puṇyavad-arpitaiḥ. Tyto podoby Viṣṇua byly uctívány osobami, jež po mnoho životů konaly zbožné činnosti (sukṛtibhiḥ) a byly neustále zaměstnány oddanou službou (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ). Bhakti neboli oddaná služba je zaměstnání těch, kdo prováděli velmi pokročilé zbožné činnosti. O nahromadění zbožných činností již byla zmínka na jiném místě ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.12.11), kde Śukadeva Gosvāmī říká:

itthaṁ satāṁ brahma-sukhānubhūtyā
dāsyaṁ gatānāṁ para-daivatena
māyāśritānāṁ nara-dārakeṇa
sākaṁ vijahruḥ kṛta-puṇya-puñjāḥ

“Ti, kdo se věnují seberealizaci tak, že se zaměřují na Pánovu záři zvanou Brahman, ani ti, kdo jsou zaměstnáni oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství jako svému pánu, ani ti, kdo setrvávají v zajetí māyi a považují Pána za obyčejnou osobu, nemohou pochopit, že jisté vznešené osobnosti si nyní poté, co nahromadily velké množství zbožných činností, přátelsky hrají s Pánem jako pasáčkové krav.”

V našem chrámu Kṛṣṇy a Balarāmy ve Vṛndāvanu roste strom tamāla, který zabírá celý jeden kout jeho dvora. Předtím, než byl chrám postaven, tento strom chřadl, ale nyní se bujně rozrůstá přes celý roh dvora. To je známkou vykonávání činností bhūri-puṇya.

Verš

candrikā-viśada-smeraiḥ
sāruṇāpāṅga-vīkṣitaiḥ
svakārthānām iva rajaḥ-
sattvābhyāṁ sraṣṭṛ-pālakāḥ

Synonyma

candrikā-viśada-smeraiḥ — čistými úsměvy podobnými přímému, stále sílícímu světlu měsíce; sa-aruṇa-apāṅga-vīkṣitaiḥ — jasnými pohledy svých načervenalých očí; svaka-arthānām — tužeb svých oddaných; iva — jako; rajaḥ-sattvābhyām — kvalitami vášně a dobra; sraṣṭṛ-pālakāḥ — byli tvůrci a ochránci.

Překlad

Tyto podoby Viṣṇua svými čistými úsměvy, jež připomínaly stále sílící světlo měsíce, a pohledy koutky svých načervenalých očí vytvářely a chránily touhy svých oddaných, jakoby prostřednictvím kvalit vášně a dobra.

Význam

Tito Viṣṇuové svými jasnými pohledy a úsměvy, jež připomínaly stále sílící přímé světlo měsíce (śreyaḥ-kairava-candrikā-vitaraṇam), žehnali oddaným. Jako ochránci hleděli na své oddané, povzbuzovali je a chránili je svými úsměvy. Jejich úsměvy připomínaly kvalitu dobra, neboť chránili veškeré touhy oddaných, a letmé pohledy Jejich očí zase kvalitu vášně. Slovo rajaḥ v tomto verši ve skutečnosti neznamená “vášeň”, ale “láska”. V hmotném světě je rajo-guṇa vášní, ale v duchovním světě je láskou. V hmotném světě je láska znečištěna rajo-guṇou a tamo-guṇou, ale na úrovni śuddha-sattvy je láska, jež chrání oddané, transcendentální.

Slovo svakārthānām označuje velké touhy. Jak je uvedeno v tomto verši, pohled Pána Viṣṇua vytváří touhy oddaných. Čistý oddaný však nemá žádné touhy. Proto Sanātana Gosvāmī uvádí ve svém komentáři, že touhy oddaných, jejichž pozornost je upřená na Kṛṣṇu, již byly splněny, a Pánovy letmé pohledy tedy vytvářejí různé touhy ve vztahu ke Kṛṣṇovi a k oddané službě. V hmotném světě je touha výtvorem rajo-guṇy a tamo-guṇy, ale v duchovním světě je podnětem k mnoha formám věčné transcendentální služby. Slovo svakārthānām tedy vyjadřuje dychtivost sloužit Kṛṣṇovi.

Ve Vṛndāvanu je jedno místo, kde nebyl žádný chrám, ale jeden oddaný si přál: “Nechť je tady chrám a sevā, oddaná služba!” Tak se to, co bylo kdysi jen prázdným zákoutím, nyní stalo poutním místem. Takové jsou touhy oddaného.

Verš

ātmādi-stamba-paryantair
mūrtimadbhiś carācaraiḥ
nṛtya-gītādy-anekārhaiḥ
pṛthak pṛthag upāsitāḥ

Synonyma

ātma-ādi-stamba-paryantaiḥ — od Pána Brahmy až po nepatrnou živou bytost; mūrti-madbhiḥ — přijímající určitou podobu; cara-acaraiḥ — pohyblivé i nehybné; nṛtya-gīta-ādi-aneka-arhaiḥ — mnoha různými způsoby uctívání, jako například tancem a zpěvem; pṛthak pṛthak — různě; upāsitāḥ — kteří byli uctíváni.

Překlad

Všechny bytosti, pohyblivé i nehybné, od čtyřhlavého Brahmy až po tu nejnepatrnější živou bytost, přijaly různé podoby a každá jinak, podle svých schopností, uctívala tyto viṣṇu-mūrti různými způsoby, jako je tanec a zpěv.

Význam

Nespočetné živé bytosti jsou zaměstnány různými druhy uctívání Nejvyššího podle svých schopností a karmy, ale každý něco dělá (jīvera ’svarūpa' haya—kṛṣṇera ’nitya-dāsa'); neexistuje nikdo, kdo by nesloužil. Mahā-bhāgavata, oddaný na nejvyšší úrovni, proto vidí každého sloužit Kṛṣṇovi; jen sebe ne. Všichni bychom měli pokročit z nižšího postavení do vyššího a tím nejvyšším je přímá služba ve Vṛndāvanu. Slouží ale všichni. Popírání služby Pánu je māyā.

ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya
yāre yaiche nācāya, se taiche kare nṛtya

“Jedině Kṛṣṇa je svrchovaný pán a všichni ostatní jsou Jeho služebníci. Každý tančí tak, jak si Kṛṣṇa přeje, podle Jeho melodie.” (Cc. Ādi 5.142)

Existují dva druhy živých bytostí-pohyblivé a nehybné. Stromy například stojí na jednom místě, zatímco mravenci se pohybují. Brahmā viděl, že všichni, až po ty nejmenší tvory, přijali různé podoby a v nich různými způsoby sloužili Pánu Viṣṇuovi.

Živá bytost dostává podobu podle toho, jakým způsobem Pána uctívá. V hmotném světě je tělo, které dostane, ovládáno polobohy. To je někdy nazýváno vlivem hvězd. Živou bytost ovládají polobozi podle zákonů přírody, jak vyjadřují slova prakṛteḥ kriyamāṇāni v Bhagavad-gītě (3.27).

Všechny živé bytosti slouží Kṛṣṇovi různými způsoby, ale když rozvinou vědomí Kṛṣṇy, jejich služba se projeví naplno. Tak jako se květ skrytý v poupěti postupně rozvíjí a vydává příjemnou vůni a krásu, když živá bytost dospěje na úroveň vědomí Kṛṣṇy, plně rozkvétá krása její skutečné podoby. To je nejvyšší krása a nejvyšší naplnění jejích přání.

Verš

aṇimādyair mahimabhir
ajādyābhir vibhūtibhiḥ
catur-viṁśatibhis tattvaiḥ
parītā mahad-ādibhiḥ

Synonyma

aṇimā-ādyaiḥ — počínaje aṇimou; mahimabhiḥ — dokonalostmi; ajā-ādyābhiḥ — počínaje Ajou; vibhūtibhiḥ — energiemi; catuḥ-viṁśatibhiḥ — celkem dvaceti čtyřmi; tattvaiḥ — prvky potřebnými ke stvoření hmotného světa; parītāḥ — (všechny viṣṇu-mūrti) byly obestoupeny; mahat-ādibhiḥ — počínaje mahat-tattvou.

Překlad

Všechny viṣṇu-mūrti byly obestoupeny dokonalostmi počínaje aṇimā-siddhi, mystickými energiemi v čele s Ajou a dvaceti čtyřmi prvky, potřebnými ke stvoření hmotného světa, počínaje mahat-tattvou.

Význam

Slovo mahimabhiḥ v tomto verši znamená aiśvarya neboli dokonalosti. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, může dělat cokoliv se Mu zlíbí. To je Jeho aiśvarya. Jemu nemůže nikdo rozkazovat, zato On může rozkazovat každému. Pán v plné míře oplývá šesti vznešenými atributy. (Ṣaḍ-aiśvarya-pūrṇam). Yoga-siddhi neboli jógové dokonalosti, jako je schopnost stát se menší než nejmenší (aṇimā-siddhi) nebo větší než největší (mahimā-siddhi) se nalézají v Pánu Viṣṇuovi. Ṣaḍ-aiśvaryaiḥ pūrṇo ya iha bhagavān (Cc. Ādi 1.3). Slovo ajā znamená māyā neboli mystická síla. Vše tajemné je ve Viṣṇuovi obsaženo v plné míře.

K uvedeným dvaceti čtyřem prvkům patří pět činných smyslů (pañca-karmendriya), pět poznávacích smyslů (pañca-jñānendriya), pět hrubohmotných prvků (pañca-mahābhūta), pět smyslových objektů (pañca-tanmātra), mysl (manas), falešné ego (ahaṅkāra), mahat-tattva a hmotná příroda (prakṛti). Všech těchto dvaceti čtyř prvků slouží k projevení tohoto hmotného světa. Mahat-tattva se dělí do různých subtilních kategorií, ale jejich původní název je mahat-tattva.

Verš

kāla-svabhāva-saṁskāra-
kāma-karma-guṇādibhiḥ
sva-mahi-dhvasta-mahibhir
mūrtimadbhir upāsitāḥ

Synonyma

kāla — časem; svabhāva — vlastní povaha; saṁskāra — očista; kāma — touha; karma — plodonosné jednání; guṇa — tři kvality hmotné přírody; ādibhiḥ — a dalšími; sva-mahi-dhvasta-mahibhiḥ — jejichž nezávislost byla podřízená moci Pána; mūrti-madbhiḥ — v osobních podobách; upāsitāḥ — byly uctívány.

Překlad

Dále Pán Brahmā viděl, že kāla (čas), svabhāva (vlastní povaha daná prostředím), saṁskāra (očista), kāma (touha), karma (plodonosné jednání) a guṇy (tři kvality hmotné přírody), jejichž vlastní nezávislost byla zcela podřízená moci Pána, také přijaly podoby a rovněž uctívaly tyto viṣṇu-mūrti.

Význam

Nikdo jiný než Viṣṇu není nezávislý. Pokud si uvědomíme tuto skutečnost, budeme mít opravdové vědomí Kṛṣṇy. Měli bychom mít neustále na paměti, že Kṛṣṇa je jediný svrchovaný pán a všichni ostatní jsou Jeho služebníky (ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya). Každý, dokonce i Nārāyaṇa či Pán Śiva, podléhá Kṛṣṇovi (śiva-viriñci-nutam). Dokonce i Baladeva je Kṛṣṇovi podřízený. Taková je skutečnost.

ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya
yāre yaiche nācāya, se taiche kare nṛtya

Měli bychom chápat, že nikdo není nezávislý, neboť vše je nedílnou částí Kṛṣṇy a jedná a pohybuje se podle Kṛṣṇovy svrchované touhy. Toto pochopení, toto vědomí je vědomí Kṛṣṇy.

yas tu nārāyaṇaṁ devaṁ
brahma-rudrādi-daivataiḥ
samatvenaiva vīkṣeta
sa pāṣaṇḍī bhaved dhruvam

“Každý, kdo polobohy, jako je Brahmā a Śiva, staví na stejnou úroveň s Nārāyaṇem, musí být považován za hříšníka.” S Nārāyaṇem či Kṛṣṇou se nikdo nemůže srovnávat. Kṛṣṇa je Nārāyaṇa a Nārāyaṇa je také Kṛṣṇa, neboť Kṛṣṇa je původní Nārāyaṇa. Sám Brahmā Kṛṣṇu oslovuje: nārāyaṇas tvaṁ na hi sarva-dehinām-“Ty jsi také Nārāyaṇa. Vždyť Ty jsi původní Nārāyaṇa!” (Bhāg. 10.14.14)

Kāla neboli čas má mnoho pomocníků, mezi něž patří svabhāva, saṁskāra, kāma, karma a guṇa. Svabhāva neboli vlastní povaha se utváří stykem s hmotnými kvalitami. Kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu (Bg. 13.22). Sat a asat-svabhāva-vyšší a nižší povaha-se utvářejí styky s různými kvalitami: sattva-guṇou, rajo-guṇou a tamo-guṇou. Měli bychom postupně dosáhnout sattva-guṇy, abychom se dvoum nižším guṇám mohli vyhnout. Toho lze docílit, budeme-li pravidelně diskutovat o Śrīmad-Bhāgavatamu a naslouchat o Kṛṣṇových činnostech. Naṣṭa-prāyeṣv abhadreṣu nityaṁ bhāgavata-sevayā (Bhāg. 1.2.18). Všechny činnosti Kṛṣṇy, popsané ve Śrīmad-Bhāgavatamu-počínaje dokonce i tou zábavou, které se zúčastnila Pūtanā-jsou transcendentální. Poslechem a diskutováním o Śrīmad-Bhāgavatamu jsou tedy rajo-guṇa a tamo-guṇa překonány a zůstává pouze sattva-guṇa. Rajo-guṇa a tamo-guṇa nám pak již nemohou uškodit.

Z toho důvodu je nezbytná varṇāśrama-dharma, neboť může přivést lidi na úroveň sattva-guṇy. Tadā rajas-tamo-bhāvāḥ kāma-lobhādayaś ca ye (Bhāg. 1.2.19). Tamo-guṇa a rajo-guṇa zvětšují chtíč a chamtivost, které zaplétají živou bytost tak, že musí žít v mnoha podobách zde v hmotném světě. To je velice nebezpečné. Ustanovením varṇāśrama-dharmy by tedy měl být člověk přiveden do stavu sattva-guṇy a měl by rozvinout bráhmanské vlastnosti-být čistý a upravený, vstávat brzy ráno a účastnit se maṅgala-ārāti a tak dále. Takto má setrvávat na úrovni sattva-guṇy, a pak nemůže být tamo-guṇou ani rajo-guṇou ovlivněn.

tadā rajas-tamo-bhāvāḥ
kāma-lobhādayaś ca ye
ceta etair anāviddhaṁ
sthitaṁ sattve prasīdati

Příležitost k tomuto očištění je zvláštní výsadou lidského života; v jiných životech to není možné. Tohoto očištění lze snadno dosáhnout rādhā-kṛṣṇa-bhajanem, oddanou službou Rādě a Kṛṣṇovi. Proto Narottama dāsa Ṭhākura zpívá: hari hari viphale janama goṅāinu-dokud člověk neuctívá Rādhā-Kṛṣṇu, marní svůj život v lidském těle. Vāsudeve bhagavati bhakti-yogaḥ prayojitaḥ / janayaty āśu vairāgyam (Bhāg. 1.2.7). Ten, kdo slouží Vāsudevovi, se velice brzy zřekne hmotného života. Například členové hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, kteří se věnují vāsudeva-bhakti, se stávají velice rychle pěknými vaiṣṇavy-lidé jsou překvapeni, že mlecchové a yavanové mohou dosáhnout takové úrovně. Je to možné prostřednictvím vāsudeva-bhakti. Pokud však v tomto lidském životě nedospějeme na úroveň sattva-guṇy, potvrdí se slova Narottama dāse Ṭhākura: hari hari viphale janama goṅāinu-získání této lidské formy života nepřinese žádný prospěch.

Śrī Vīrarāghava Ācārya ve svém komentáři uvádí, že každá z jednotlivostí uvedených v první polovině tohoto verše je příčinou hmotného zapletení. Kāla neboli čas podněcuje kvality hmotné přírody a svabhāva je výsledkem styků s těmito kvalitami. Proto Narottama dāsa Ṭhākura říká: bhakta-sane vāsa. Pokud se člověk stýká s bhakty, jeho svabhāva neboli povaha se změní. Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy má za cíl poskytovat lidem dobrou společnost, aby tato změna mohla nastat. A na vlastní oči vidíme, že pomocí této metody se lidé na celém světě postupně stávají oddanými.

Co se týče saṁskāry neboli očisty, ta je možná v dobré společnosti, neboť tam člověk vyvíjí dobré zvyky a zvyk se stává druhou přirozeností. Nechť tedy mají lidé možnost žít s bhakty (bhakta-sane vāsa). Pak se jejich zvyky změní. V lidské podobě má tuto příležitost každý, ale jak zpívá Narottama dāsa Ṭhākura: hari hari viphale janama goṅāinu-pokud jí nevyužije, jeho lidský život přijde nazmar. Proto se snažíme zachraňovat lidskou společnost před úpadkem a skutečně pozvedávat lidi k vyšší přirozenosti.

Co se týče kāmy a karmy-tužeb a činností-pokud je člověk zapojí do oddané služby, vyvine jinou povahu, než pokud se věnuje uspokojování smyslů, a výsledek bude samozřejmě také jiný. Podle styků s různými kvalitami živá bytost získává určitý druh těla. Kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu (Bg. 13.22). Měli bychom tedy vždy vyhledávat dobrou společnost, společnost oddaných. Pak bude náš život úspěšný. Člověk se pozná podle toho, s kým se sdružuje. Pokud má možnost žít v dobré společnosti oddaných, je schopen rozvíjet poznání a jeho charakter či povaha se přirozeně změní k jeho věčnému prospěchu.

Verš

satya-jñānānantānanda-
mātraika-rasa-mūrtayaḥ
aspṛṣṭa-bhūri-māhātmyā
api hy upaniṣad-dṛśām

Synonyma

satya — věčné; jñāna — oplývající úplným poznáním; ananta — neomezené; ānanda — dokonale blažené; mātra — pouze; eka-rasa — vždy existující; mūrtayaḥ — podoby; aspṛṣṭa-bhūri-māhātmyāḥ — jejichž vznešenosti se ani nedotknou; api — dokonce; hi — protože; upaniṣat-dṛśām — ti jñānī, kteří se věnují studiu Upaniṣad.

Překlad

Všechny viṣṇu-mūrti měly věčné, neomezené podoby plné poznání a blaženosti a existující mimo vliv času. Jñānī, kteří se věnují studiu Upaniṣad, se Jejich vznešenosti nemohli ani dotknout.

Význam

Pouhá śāstra-jñāna neboli znalost Véd nikomu nepomůže, aby pochopil Osobnost Božství. Pána může pochopit jedině ten, koho On sám obdaří svou přízní či milostí. To je rovněž popsáno v Upaniṣadách (Muṇḍaka Up. 3.2.3):

nāyam ātmā pravacanena labhyo
na medhasā na bahunā śrutena
yam evaiṣa vṛṇute tena labhyas
tasyaiṣa ātmā vivṛṇute tanuṁ svām

“Nejvyššího Pána nelze získat mistrnými výklady, obrovskou inteligencí, a dokonce ani vydatným nasloucháním. Získá Ho pouze ten, koho si On sám vybere. Takové osobě projeví svoji podobu.”

Jeden popis Brahmanu uvádí: satyaṁ brahma, ānanda-rūpam-“Brahman je Absolutní Pravda a úplná ānanda neboli blaženost.” Podoby Viṣṇua, Nejvyššího Brahmanu, byly totožné, ale různě projevené. Následovníci Upaniṣad ovšem nemohou pochopit rozmanitost, kterou Brahman projevuje. To dokazuje, že Brahman a Paramātmu lze skutečně poznat jedině prostřednictvím oddanosti, což ve Śrīmad-Bhāgavatamu potvrzuje Pán sám (bhaktyāham ekayā grāhyaḥ, Bhāg. 11.14.21). Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura uvádí různé citáty ze śāster, aby potvrdil, že Brahman skutečně má transcendentální podobu. Ve Śvetāśvatara Upaniṣadě (3.8) je Nejvyšší líčen slovy: āditya-varṇaṁ tamasaḥ parastāt-“ten, jehož samovolně projevená podoba září jako slunce a je transcendentální vůči temnotě nevědomosti”. Ānanda-mātram ajaraṁ purāṇam ekaṁ santaṁ bahudhā dṛśyamānam-“Nejvyšší je blažený, nedotčený neštěstím. Přestože je nejstarší, nikdy nestárne, a přestože je jeden, je vnímán v různých podobách.” Sarve nityāḥ śāśvatāś ca dehās tasya parātmanaḥ-“Všechny podoby Nejvyšší Osoby jsou věčné.” (Mahā-varāha Purāṇa) Pán, Nejvyšší Osoba, má podobu s rukama, nohama a dalšími osobními rysy, ale Jeho ruce a nohy nejsou hmotné. Bhaktové vědí, že podoba Kṛṣṇy či Brahmanu není v žádném případě hmotná. Brahman má transcendentální podobu, a ten, kdo se na ni soustředí poté, co dokonale rozvinul bhakti, Ho může poznat (premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena). Māyāvādīni však této transcendentální podobě nerozumějí, protože si myslí, že je hmotná.

Transcendentální podoby Nejvyššího Pána v Jeho osobním rysu jsou tak vznešené, že následovníci Upaniṣad, kteří zastávají neosobní pojetí, nemohou dospět na úroveň poznání potřebnou k jejich poznání. Zvláště jsou transcendentální podoby Pána mimo dosah impersonalistů, kteří jsou ze studia Upaniṣad schopni porozumět pouze tomu, že Absolutní Pravda není hmota a že není v hmotném smyslu omezená konečnou energií.

Avšak přestože Kṛṣṇu nelze vidět prostřednictvím Upaniṣad, na některých místech je řečeno, že Ho vlastně lze takto poznat. Aupaniṣadaṁ puruṣam-“On je znám z Upaniṣad.” To znamená, že tomu, kdo je očištěn védským poznáním, je umožněno proniknout do chápání na úrovni oddanosti (mad-bhaktiṁ labhate parām).

tac chraddadhānā munayo
jñāna-vairāgya-yuktayā
paśyanty ātmani cātmānaṁ
bhaktyā śruta-gṛhītayā

“Tuto Absolutní Pravdu realizují upřímně hledající studenti či mudrci s vypěstovaným poznáním a odpoutaností tak, že prokazují oddanou službu v souladu s tím, co slyšeli z Vedānta-śruti.” (Bhāg. 1.2.12) Slovo śruta-gṛhītayā označuje poznání Vedānty, nikoliv sentiment. Śruta-gṛhīta je spolehlivé poznání.

Brahmā takto realizoval, že Pán Viṣṇu je studnicí veškeré pravdy, poznání a blaženosti. Je kombinací těchto tří transcendentálních rysů a pro následovníky Upaniṣad je cílem uctívání. Brahmā realizoval, že všechny jednotlivé podoby krav, chlapců a telátek proměněné v podoby Viṣṇua nebyly proměněny nějakou mystickou silou, jakou může projevit yogī nebo polobůh díky zvláštním schopnostem, jimiž byl obdařen. Krávy, telátka a chlapci proměnění ve viṣṇu-mūrti neboli podoby Viṣṇua nebyli projevy viṣṇu-māyi, Viṣṇuovy energie, ale byli samotný Viṣṇu. Viṣṇu a viṣṇu-māyā mohou být na základě svých příznačných vlastností přirovnáni k ohni a teplu. Teplo má vlastnost ohně-vysokou teplotu-ale oheň to není. Projevení chlapců, krav a telátek v podobách Viṣṇua nebylo jako teplo, ale jako oheň-všichni byli samotný Viṣṇu. Viṣṇu je charakterizován úplnou pravdou, úplným poznáním a úplnou blažeností. Dále můžeme uvést příklad hmotných předmětů odrážejících se v mnoha podobách. Například slunce se odráží v mnoha nádobách s vodou, ale tyto odrazy nejsou skutečná slunce. Slunce v nádobě samo o sobě nevydává teplo a světlo, i když jako slunce vypadá. Každá z podob, které přijal Kṛṣṇa, však byla úplným Viṣṇuem.

Každý den bychom měli diskutovat o Śrīmad-Bhāgavatamu v takové míře, jak je to jen možné, a vše se nám pak vyjasní, neboť Bhāgavatam je esencí celé védské literatury (nigama-kalpa-taror galitaṁ phalam). Sepsal ho Vyāsadeva (mahāmuni-kṛte), když dosáhl seberealizace. Čím více tedy čteme Śrīmad-Bhāgavatam, tím více se nám vyjasňuje poznání, které je v něm obsažené. Každý verš je transcendentální.

Verš

evaṁ sakṛd dadarśājaḥ
para-brahmātmano ’khilān
yasya bhāsā sarvam idaṁ
vibhāti sa-carācaram

Synonyma

evam — tak; sakṛt — najednou; dadarśa — viděl; ajaḥ — Pán Brahmā; para-brahma — Nejvyšší Absolutní Pravdy; ātmanaḥ — expanze; akhilān — všechna telátka, chlapce a tak dále; yasya — jehož; bhāsā — projevením; sarvam — vše; idam — toto; vibhāti — je projeveno; sa-cara-acaram — vše pohyblivé a nehybné.

Překlad

Tak Pán Brahmā viděl Nejvyšší Brahman, jehož energií je projeven celý tento vesmír se všemi pohyblivými a nehybnými živými bytostmi. Zároveň také viděl všechna telátka a chlapce jako Pánovy expanze.

Význam

Díky této události byl Pán Brahmā schopen vidět, jak Kṛṣṇa různými způsoby udržuje celý vesmír. Vše je viditelné jen díky tomu, že to Kṛṣṇa projeví.

Verš

tato ’tikutukodvṛtya-
stimitaikādaśendriyaḥ
tad-dhāmnābhūd ajas tūṣṇīṁ
pūr-devy-antīva putrikā

Synonyma

tataḥ — tehdy; atikutuka-udvṛtya-stimita-ekādaśa-indriyaḥ — jehož jedenáct smyslů bylo otřeseno velkým údivem a pak ohromeno transcendentální blažeností; tad-dhāmnā — září těchto viṣṇu-mūrti; abhūt — stal se; ajaḥ — Pán Brahmā; tūṣṇīm — němý; pūḥ-devī-anti — v přítomnosti vesnického božstva (grāmya-devatā); iva — jako; putrikā — hliněná figurka vytvořená dítětem.

Překlad

Záře těchto viṣṇu-mūrti tehdy způsobila, že Pán Brahmā, jehož jedenáct smyslů bylo otřeseno údivem a ohromeno transcendentální blažeností, oněměl jako dítětem vytvořená hliněná figurka v přítomnosti vesnického božstva.

Význam

Brahmā byl ohromen transcendentální blažeností (muhyanti yat sūrayaḥ). Všechny jeho smysly byly údivem ochromené a nebyl schopen nic říci ani udělat. Dříve se považoval za absolutního a myslel si, že je jediným mocným božstvem, ale nyní byla jeho pýcha pokořena a znovu se stal pouze jedním z polobohů-jistě významným polobohem, ale přesto jen polobohem. Brahmu tedy nelze srovnávat s Bohem-Kṛṣṇou či Nārāyaṇem. Nārāyaṇa je zakázáno přirovnávat dokonce i k polobohům, jako je Brahmā a Śiva, natož pak k ostatním.

yas tu nārāyaṇaṁ devaṁ
brahma-rudrādi-daivataiḥ
samatvenaiva vīkṣeta
sa pāṣaṇḍī bhaved dhruvam

“Každý, kdo polobohy, jako je Brahmā a Śiva, staví na stejnou úroveň s Nārāyaṇem, musí být považován za hříšníka.” Neměli bychom srovnávat polobohy s Nārāyaṇem, neboť to zakázal dokonce i Śaṅkarācārya (nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt). Védy rovněž uvádějí: eko nārāyaṇa āsīn na brahmā neśānaḥ-“Na počátku stvoření byla pouze Nejvyšší Osobnost, Nārāyaṇa. Brahmā ani Śiva neexistovali.” Proto ten, kdo na konci svého života vzpomíná na Nārāyaṇa, dosáhne životní dokonalosti (ante nārāyaṇa-smṛtiḥ).

Verš

itīreśe ’tarkye nija-mahimani sva-pramitike
paratrājāto ’tan-nirasana-mukha-brahmaka-mitau
anīśe ’pi draṣṭuṁ kim idam iti vā muhyati sati
cacchādājo jñātvā sapadi paramo ’jā-javanikām

Synonyma

iti — tak; irā-īśe — Pán Brahmā, pán Sarasvatī (Iry); atarkye — nad; nija-mahimani — jehož sláva; sva-pramitike — samovolně projevený a blažený; paratra — nad; ajātaḥ — hmotná energie (prakṛti); atat — nedůležité; nirasana-mukha — odmítáním toho, co není důležité; brahmaka — nejlepšími částmi Véd; mitau — v němž je poznání; anīśe — neschopný; api — dokonce; draṣṭum — vidět; kim — co; idam — je to; iti — tak; — nebo; muhyati sati — zmatený; cacchāda — odstranil; ajaḥ — Pán Śrī Kṛṣṇa; jñātvā — poté, co poznal; sapadi — okamžitě; paramaḥ — největší ze všech; ajā-javanikām — závoj māyi.

Překlad

Nejvyšší Brahman přesahuje mentální spekulaci, projevuje se z vlastní vůle, existuje ve své vlastní blaženosti a nad hmotnou energií. Lze Ho poznat z největších klenotů Véd vyloučením nedůležitého poznání. Tímto Nejvyšším Brahmanem, Osobností Božství, jenž předvedl svou slávu projevením všech čtyřrukých podob Viṣṇua, byl tedy Pán Brahmā, manžel Sarasvatī, zmatený. “Co to je?” myslel si, a pak dokonce přestal vidět. Pán Kṛṣṇa poznal, v jakém je Brahmā stavu, a okamžitě odstranil závoj své yogamāyi.

Význam

Brahmā byl naprosto zmatený. Nechápal, co vidí, a pak už ani neviděl. Pán Kṛṣṇa poznal, v jakém je Brahmā stavu, a tak odstranil onen pokryv tvořený yogamāyou. V tomto verši je Brahmā uveden jako ireśa. Irā znamená Sarasvatī, bohyně učenosti, a Ireśa je její manžel, Pán Brahmā. Brahmā je tedy nanejvýš inteligentní. Ale dokonce i Brahmā, pán Sarasvatī, byl z Kṛṣṇy zmatený. Přestože se snažil Pánu Kṛṣṇovi porozumět, neuspěl. Na počátku byli chlapci, telátka a samotný Kṛṣṇa zahaleni yogamāyou, jež později projevila druhou skupinu telátek a chlapců, Kṛṣṇových expanzí, a potom množství čtyřrukých podob. Když nyní Pán Kṛṣṇa viděl, jak je Brahmā zmatený, způsobil, aby tato yogamāyā zmizela. Někdo by si mohl myslet, že māyā, kterou Pán Kṛṣṇa odstranil, byla mahāmāyā, ale Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura uvádí ve svém komentáři, že to byla yogamāyā-energie, jejímž působením je Kṛṣṇa někdy projevený a jindy neprojevený. Ta energie, která zakrývá pravou skutečnost a předvádí něco neskutečného, je mahāmāyā, ale energie způsobující, že je Absolutní Pravda někdy projevená a jindy ne, je yogamāyā. Z toho důvodu slovo ajā v tomto verši označuje yogamāyu.

Kṛṣṇova energie-Jeho māyā-śakti či svarūpa-śakti-je jedna, ale projevuje se v rozmanitosti. Parāsya śaktir vividhaiva śrūyate (Śvetāśvatara Up. 6.8). Rozdíl mezi vaiṣṇavy a māyāvādīny spočívá v tom, že māyāvādīni říkají, že māyā je jen jedna, zatímco vaiṣṇavové rozeznávají její rozmanitost. Existuje jednota v rozmanitosti. Například na jednom stromě je mnoho různých listů, plodů a květů. K tomu, aby mohly ve stvoření probíhat různé druhy činností, jsou zapotřebí různé druhy energií. Jiný příklad: stroj může mít všechny části ze železa, ale provádí různé úkony. I když je celý železný, jedna část funguje tak a jiné části zase jinak. Ten, kdo neví, jak tento stroj pracuje, může říci, že je to jen samé železo. Ale přestože je to železo, má různé součásti a každá provádí jiné činnosti, aby se dosáhlo účelu, pro který byl stroj vyroben. Jedno kolo se točí jedním směrem, jiné kolo zase jiným a přirozeně fungují takovým způsobem, aby celý stroj pracoval. Proto dáváme různým částem stroje různá jména: “To je kolo,” “to je šroub,” “to je hřídel,” “to je mazání,” a tak dále. Podobně to vysvětlují Védy:

parāsya śaktir vividhaiva śrūyate
svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca

Kṛṣṇova moc je různorodá, a proto tatáž śakti neboli energie jedná různými způsoby. Vividhā znamená “rozmanitost”. Existuje jednota v rozmanitosti. Yogamāyā a mahāmāyā tedy patří k různým individuálním částem téže jedné energie a každá z těchto individuálních částí jedná svým odlišným způsobem. Energie saṁvit, sandhinī a āhlādinī-Kṛṣṇovy energie existence, poznání a radosti-se liší od yogamāyi. Každá je individuální energií. Āhlādinī je Rādhārāṇī. Svarūpa Dāmodara Gosvāmī vysvětlil: rādhā-kṛṣṇa-praṇaya-vikṛtir hlādinī śaktir asmāt (Cc. Ādi 1.5). Āhlādinī-śakti je projevena jako Rādhārāṇī, ale Kṛṣṇa a Rādhārāṇī jsou totéž, i když On je energetický zdroj a Ona je energie.

Brahmā byl zmaten z Kṛṣṇovy moci bohatství (nija-mahimani), protože byla atarkya, nepochopitelná. S omezenými smysly se nikdo nemůže přít o tom, co je nepochopitelné. Proto se nepochopitelnému říká acintya-to, co přesahuje cintyu, naše myšlenky a dohady. Acintya označuje to, o čem nemůžeme hloubat, ale co musíme přijmout. Śrīla Jīva Gosvāmī prohlásil, že dokud nepřiznáme, že Nejvyšší je acintya, nejsme schopni pochopit pojem Bůh. To je třeba si jasně uvědomit. Proto říkáme, že slova śāster se musejí přijímat tak, jak jsou, beze změn, neboť se vymykají našim dohadům. Acintyāḥ khalu ye bhāvā na tāṁs tarkeṇa yojayet-“To, co je acintya, nelze určit pomocí dohadů.” Lidé se obvykle dohadují, ale naším procesem není se dohadovat, nýbrž přijmout védské poznání takové, jaké je. Když Kṛṣṇa říká: “Toto je na vyšší úrovni a toto na nižší,” pak Jeho slova přijmeme. Nebudeme se hádat: “Proč je tohle lepší a tamto horší?” Pro toho, kdo se pře, je poznání ztracené.

Tato cesta přijímání se nazývá avaroha-panthā. Slovo avaroha má spojitost se slovem avatāra, které znamená “to, co sestupuje”. Materialista chce všemu rozumět způsobem āroha-panthā-pomocí dohadů a rozumu-ale transcendentální záležitosti takto nelze pochopit. Ty vyžadují, aby člověk následoval cestu sestupujícího poznání, avaroha-panthā. Proto je nezbytné přijmout systém parampary a nejlepší paramparou je ta, která pochází od Kṛṣṇy (evaṁ paramparā-prāptam). To, co Kṛṣṇa říká, bychom měli přijmout (imaṁ rājarṣayo viduḥ). To se nazývá avaroha-panthā.

Brahmā se však rozhodl pro cestu zvanou āroha-panthā. Chtěl porozumět Kṛṣṇově mystické síle pomocí svých vlastních omezených, pochopitelných schopností, a proto byl sám oklamán. Každý chce mít dobrý pocit ze svého poznání a myslet si: “Já něco vím.” Ale před Kṛṣṇou takovýto postoj neobstojí, neboť Kṛṣṇu nelze omezit hranicemi prakṛti. Musíme se podřídit. Jiná možnost neexistuje. Na tāṁs tarkeṇa yojayet. Toto podřízení je znakem rozlišujícím následovníky Kṛṣṇy a māyāvādīny.

Výraz atan-nirasana vyjadřuje nezájem o to, co je nedůležité. (Atat znamená “to, co není skutečnost”.) Brahman je někdy popisován jako asthūlam anaṇv ahrasvam adīrgham-“to, co není velké ani malé, krátké ani dlouhé” (Bṛhad-āraṇyaka Up. 5.8.8). Neti neti-“Ne toto, ne toto.” Ale co to je? Někdo může popisovat tužku tak, že bude říkat: “Tohle to není, tohle to není,” ale tím nám neřekne, co to je. To se nazývá definice založená na záporech. Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě také vysvětluje duši pomocí negativních definic. Na jāyate mriyate vā-“Nerodí se ani neumírá. Stěží pochopíš něco víc.” Ale co to je? Je to věčné. Ajo nityaḥ śāśvato 'yaṁ purāṇo na hanyate hanyamāne śarīre—“Je nezrozená, věčná, existuje trvale, neumírá a je tu odpradávna. Nezahyne, když je zabito tělo.” (Bg. 2.20) Zpočátku je těžké duši porozumět, a proto Kṛṣṇa dával negativní definice:

nainaṁ chindanti śastrāṇi
nainaṁ dahati pāvakaḥ
na cainaṁ kledayanty āpo
na śoṣayati mārutaḥ

“Duše nemůže být nikdy rozsekána žádnou zbraní ani spálena ohněm, rozmočena vodou nebo vysušena větrem.” (Bg. 2.23) Kṛṣṇa říká: “Nespálí ji oheň.” Musíme si tedy představit to, co oheň nemůže spálit. To je negativní definice.

Verš

tato ’rvāk pratilabdhākṣaḥ
kaḥ paretavad utthitaḥ
kṛcchrād unmīlya vai dṛṣṭīr
ācaṣṭedaṁ sahātmanā

Synonyma

tataḥ — poté; arvāk — vnější; pratilabdha-akṣaḥ — přišel zpět k vědomí; kaḥ — Pán Brahmā; pareta-vat — jako mrtvý člověk; utthitaḥ — vstal; kṛcchrāt — s velkými potížemi; unmīlya — otevírající; vai — jistě; dṛṣṭīḥ — oči; ācaṣṭa — uviděl; idam — tento vesmír; saha-ātmanā — a sebe sama.

Překlad

Poté se Brahmovi vrátilo vnější vědomí a vstal, jako když ožije mrtvý člověk. Když s velkými potížemi otevřel oči, uviděl vesmír i sebe sama.

Význam

Ve skutečnosti neumíráme. Smrt nás pouze uvede na nějaký čas do stavu netečnosti, jako když spíme. V noci spíme a všechny naše činnosti se zastaví, ale jakmile vstaneme, ihned se nám vrátí paměť a přemýšlíme: “Kde to jsem? Co musím dělat?” Tomu se říká suptotthita-nyāya. Řekněme, že umřeme. “Umřeme” znamená, že budeme nějaký čas neteční a pak opět začneme se svými činnostmi. To se děje jeden život za druhým podle naší karmy neboli činností a svabhāvy neboli povahy dané prostředím. Pokud se nyní, jako lidé, připravíme tak, že začneme s činnostmi našeho duchovního života, vrátíme se ke svému skutečnému životu a dosáhneme dokonalosti. Jinak budou pokračovat naše různé životy a činnosti dané karmou, svabhāvou, prakṛti a tak dále a budou nás čekat další zrození a smrti. Bhaktivinoda Ṭhākura zpíval: māyāra vaśe, yāccha bhese, khāccha hābuḍubu bhāi-“Moji milí bratři, proč se necháváte unášet vlnami māyi?” Měli bychom dospět na duchovní úroveň, a pak budou naše činnosti trvalé. Kṛta-puṇya-puñjāḥ-této úrovně se dosahuje po nahromadění výsledků zbožných činností za mnoho životů. Janma-koṭi-sukṛtair na labhyate (Cc. Madhya 8.70). Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy chce zastavit opakované zrození a smrt, koṭi-janma. V jednom životě by měl člověk vše napravit a dosáhnout věčného života. To je vědomí Kṛṣṇy.

Verš

sapady evābhitaḥ paśyan
diśo ’paśyat puraḥ-sthitam
vṛndāvanaṁ janājīvya-
drumākīrṇaṁ samā-priyam

Synonyma

sapadi — ihned; eva — jistě; abhitaḥ — na všech stranách; paśyan — hledící; diśaḥ — do všech stran; apaśyat — Pán Brahmā viděl; puraḥ-sthitam — rozprostírající se před ním; vṛndāvanam — Vṛndāvan; jana-ājīvya-druma-ākīrṇam — s hustým porostem stromů, které dávaly obyvatelům obživu; samā-priyam — a které byly stejně příjemné ve všech ročních obdobích.

Překlad

Když se pak Pán Brahmā rozhlédl na všechny strany, ihned před sebou viděl Vṛndāvan, plný stromů, které dávaly obyvatelům obživu a byly stejně příjemné ve všech ročních obdobích.

Význam

Janājīvya-drumākīrṇam-stromy a rostliny jsou nepostradatelné a přinášejí štěstí po celý rok, ve všech ročních obdobích. Tak je tomu ve Vṛndāvanu. Ne že v jednom období jsou stromy příjemné a v dalším nikoliv-jsou stejně příjemné během všech ročních období. Stromy a rostliny poskytují správný způsob obživy, který se doporučuje všem. Sarva-kāma-dughā mahī (Bhāg. 1.10.4). Stromy a rostliny poskytují skutečné prostředky k životu, nikoliv průmysl.

Verš

yatra naisarga-durvairāḥ
sahāsan nṛ-mṛgādayaḥ
mitrāṇīvājitāvāsa-
druta-ruṭ-tarṣakādikam

Synonyma

yatra — kde; naisarga — od přírody; durvairāḥ — žijící v nepřátelství; saha āsan — žijí společně; nṛ — lidské bytosti; mṛga-ādayaḥ — a zvířata; mitrāṇi — přátelé; iva — jako; ajita — Pána Śrī Kṛṣṇy; āvāsa — sídlo; druta — mimo; ruṭ — hněv; tarṣaka-ādikam — žízeň a tak dále.

Překlad

Vṛndāvan je transcendentální sídlo Pána, kde neexistuje hlad, hněv či žízeň. I když jsou lidé a divoká zvířata od přírody nepřátelé, žijí tam společně v transcendentálním přátelství.

Význam

Slovo vana znamená “les”. Z lesa máme strach a nechceme tam chodit, ale ve Vṛndāvanu mají lesní zvířata vlastnosti polobohů, neboť neprojevují nepřátelství. Dokonce i v hmotném světě žijí zvířata v lese pohromadě, a když se jdou napít vody, na nikoho neútočí. Nepřátelství vzniká kvůli smyslovému požitku, ale ve Vṛndāvanu smyslový požitek neexistuje, protože jediným cílem je tam uspokojení Kṛṣṇy. Dokonce i v tomto hmotném světě se zvířata ve Vṛndāvanu nechovají nepřátelsky k sādhuům, kteří tam žijí. Sādhuové se starají o krávy a tygrům dávají mléko: “Pojď, napij se trochu mléka!” Zášť a zlomyslnost jsou tedy ve Vṛndāvanu neznámé. To je rozdíl mezi Vṛndāvanem a obyčejným světem. Zaslechnutí slova van, les, nám nahání hrůzu, ale ve Vṛndāvanu tato hrůza neexistuje. Každý je tam šťastný z toho, že těší Kṛṣṇu. Kṛṣṇotkīrtana-gāna-nartana-parau. Každý, ať už gosvāmī, tygr nebo jiné dravé zvíře, má jediný cíl-těšit Kṛṣṇu. Dokonce i tygři jsou oddaní. To je zvláštní vlastnost Vṛndāvanu. Každý ve Vṛndāvanu je šťastný. Telátko, kočka, pes, člověk-všichni jsou šťastní. Každý chce sloužit Kṛṣṇovi podle svých schopností, a proto tam není zášť. Někdo by si mohl myslet, že opice ve Vṛndāvanu jsou zlomyslné, protože dělají neplechu a kradou jídlo, ale vidíme, že ve Vṛndāvanu je opicím dovoleno si brát máslo, které Kṛṣṇa sám rozdává. Kṛṣṇa osobně ukazuje, že každý má právo žít. To je život Vṛndāvanu. Proč bych já měl žít a ty umřít? Ne-takový je hmotný život. Obyvatelé Vṛndāvanu uvažují: “Vše, co Kṛṣṇa dává, rozdělíme jako prasādam a sníme.” Tato mentalita nevznikne z ničeho nic, ale postupně se rozvine s vědomím Kṛṣṇy. Na tuto úroveň lze dospět pomocí sādhany.

V hmotném světě můžeme pořádat po celém světě sbírky, abychom mohli rozdávat jídlo zdarma, ale přesto se stává, že ti, kterým jídlo dáváme, to ani neocení. Hodnota vědomí Kṛṣṇy však bude postupně vysoce oceňována. Časopis Durban Post například v článku o chrámu hnutí Hare Kṛṣṇa v Durbanu v Jižní Africe referoval: “Všichni oddaní zde jsou velice činorodí ve službě Pánu Kṛṣṇovi a výsledky jsou zjevné: štěstí, zdraví, klidná mysl a rozvoj všech dobrých vlastností.” To je povaha Vṛndāvanu. Harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ-bez vědomí Kṛṣṇy není štěstí možné. Člověk se může lopotit, ale nebude šťastný. Proto se snažíme dávat lidské společnosti příležitost k životu ve štěstí, zdraví, s klidnou myslí a všemi dobrými vlastnostmi prostřednictvím vědomí Boha.

Verš

tatrodvahat paśupa-vaṁśa-śiśutva-nāṭyaṁ
brahmādvayaṁ param anantam agādha-bodham
vatsān sakhīn iva purā parito vicinvad
ekaṁ sa-pāṇi-kavalaṁ parameṣṭhy acaṣṭa

Synonyma

tatra — tam (ve Vṛndāvanu); udvahat — předstírající; paśupa-vaṁśa-śiśutva-nāṭyam — hru dítěte v rodině pastevců krav (jiné jméno Kṛṣṇy je Gopāla, “ten, který chová krávy”); brahma — Absolutní Pravda; advayam — nedvojná; param — Nejvyšší; anantam — neomezená; agādha-bodham — s neomezeným poznáním; vatsān — telátka; sakhīn — a své přátele, chlapce; iva purā — jako předtím; paritaḥ — všude; vicinvat — hledající; ekam — sám, pouze On; sa-pāṇi-kavalam — se soustem jídla v ruce; parameṣṭhī — Pán Brahmā; acaṣṭa — spatřil.

Překlad

Potom Pán Brahmā spatřil Absolutní Pravdu-Nejvyššího, který je jeden jediný, má úplné poznání a je neomezený-jak hraje roli dítěte v rodině pastevců krav. Stál tam sám jako předtím, se soustem jídla v ruce, a všude hledal telátka a své přátele pasáčky.

Význam

V tomto verši je významné slovo agādha-bodham, “s neomezeným poznáním”. Pánovo poznání je neomezené, a nikdo tedy nemůže nalézt jeho konec, stejně jako nikdo nedokáže změřit oceán. Jak velká je naše inteligence ve srovnání s množstvím vody v oceánu? Když jsem jel do Ameriky, naše loď byla uprostřed oceánu nepatrná jako krabička od zápalek. Kṛṣṇova inteligence je jako oceán, protože si nikdo nedovede představit, jak je velká. Proto je nejlepší se Kṛṣṇovi odevzdat. Nesnažte se Kṛṣṇu měřit.

Rovněž významné je slovo advayam, “jeden jediný”. Jelikož byl Brahmā zahalen Kṛṣṇovou māyou, myslel si o sobě, že je Nejvyšší. V hmotném světě si každý myslí: “Já jsem ten nejlepší člověk na světě. Já vím všechno.” Lidé si myslí: “Proč bych měl číst Bhagavad-gītu? Všechno vím. Mám svoje vlastní vysvětlení.” Brahmā však pochopil, že Nejvyšší Osobnost je Kṛṣṇa. (Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ). Proto se Kṛṣṇovi říká také parameśvara.

Nyní Brahmā viděl, že Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, vypadal jako pasáček krav ve Vṛndāvanu. Neprojevoval svůj majestát, ale stál tam jako nevinný hoch s trochou jídla v ruce nebo se toulal se svými přáteli pasáčky, telátky a krávami. Brahmā neviděl Kṛṣṇu v podobě catur-bhuji, majestátního Nārāyaṇa-viděl jen nevinného chlapce. Nicméně chápal, že Kṛṣṇa sice neprojevuje svou moc, ale přesto je stále tou samou Nejvyšší Osobou. Lidé obvykle nikoho neocení, dokud nepředvede něco úžasného, ale zde vidíme, že i když Kṛṣṇa nic úžasného nepředváděl, Brahmā chápal, že před ním jako obyčejné dítě stojí tatáž úžasná osoba, která je pánem celého stvoření. Proto se modlil: govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi-“Jsi původní osoba, příčina všeho, a já se Ti klaním.” To byla jeho realizace. Tam ahaṁ bhajāmi. To je zapotřebí. Vedeṣu durlabham-ke Kṛṣṇovi nikdo nedospěje pomocí samotného védského poznání. Adurlabham ātma-bhaktau-pokud se však stane oddaným, může Ho realizovat. Proto se Brahmā stal oddaným. Zpočátku byl pyšný na to, že je Brahmā, pán vesmíru, ale pak pochopil: “Tady je Pán vesmíru! Já jsem jen nepatrný pomocník. Govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi.

Kṛṣṇa hrál svoji úlohu jako divadelní herec. Jelikož Brahmā do jisté míry propadl falešné pýše a myslel si, že má nějakou moc, Kṛṣṇa mu ukázal jeho skutečné postavení. K podobné události došlo, když Brahmā navštívil Kṛṣṇu ve Dvārace. Jakmile vrátný Pána Kṛṣṇu informoval, že přichází Pán Brahmā, Kṛṣṇa odvětil: “Který Brahmā? Zeptej se ho, který je to Brahmā.” Vrátný tuto otázku zopakoval a Brahmā žasl. Myslel si: “To je ještě nějaký jiný Brahmā než já?” Jakmile vrátný Pánu Kṛṣṇovi sdělil: “Je to čtyřhlavý Brahmā,” Pán Kṛṣṇa řekl: “Á, čtyřhlavý! Zavolej další a ukaž mu je.” Takové je Kṛṣṇovo postavení. Pro Kṛṣṇu je bezvýznamný čtyřhlavý Brahmā, natož pak “čtyřhlaví vědci”. Materialističtí vědci se domnívají, že tato planeta Země sice oplývá bohatstvím, ale všechny ostatní planety jsou pusté. A protože pouze spekulují, docházejí k těmto “vědeckým závěrům”. Z Bhāgavatamu však víme, že celý vesmír je plný živých bytostí. Vědci nic nevědí, a přesto matou lidi tím, že se vydávají za vědce, filozofy a moudré učence, čímž jen dokazují, jak jsou hloupí.

Verš

dṛṣṭvā tvareṇa nija-dhoraṇato ’vatīrya
pṛthvyāṁ vapuḥ kanaka-daṇḍam ivābhipātya
spṛṣṭvā catur-mukuṭa-koṭibhir aṅghri-yugmaṁ
natvā mud-aśru-sujalair akṛtābhiṣekam

Synonyma

dṛṣṭvā — poté, co spatřil; tvareṇa — velmi rychle, kvapem; nija-dhoraṇataḥ — ze svého labutího přepravce; avatīrya — sestoupil; pṛthvyām — na zem; vapuḥ — své tělo; kanaka-daṇḍam iva — jako zlatá tyč; abhipātya — položil; spṛṣṭvā — dotýkající se; catuḥ-mukuṭa-koṭi-bhiḥ — špicemi svých čtyř korun; aṅghri-yugmam — dvou lotosových nohou; natvā — skládající poklony; mut-aśru-su-jalaiḥ — vodou svých slz radosti; akṛta — vykonal; abhiṣekam — obřadnou koupel Jeho lotosových nohou.

Překlad

Jakmile to Pán Brahmā viděl, kvapem sestoupil ze svého labutího přepravce, položil se na zem jako zlatá tyč a špicemi čtyř korun na svých hlavách se dotkl lotosových nohou Pána Kṛṣṇy. Takto se klaněl a omýval Kṛṣṇovy nohy vodou svých slz radosti.

Význam

Pán Brahmā se položil na zem jako tyč, a jelikož má zlatou barvu pleti, vypadal jako zlatá tyč ležící před Pánem Kṛṣṇou. Pokud se někdo položí před osobou ve vyšším postavení na zem jako tyč, jeho poklonám se říká daṇḍavat. Daṇḍa znamená “tyč” a vat znamená “jako”. Nestačí pouze říci “daṇḍavat”. Člověk se musí skutečně položit na zem. Brahmā se tedy položil, až se čely dotýkal lotosových nohou Kṛṣṇy, a jeho extatický pláč lze považovat za abhiṣek neboli obřadnou koupel Kṛṣṇových lotosových nohou.

Ten, který se před Brahmou zjevil jako lidské dítě, byl ve skutečnosti Absolutní Pravda, Parabrahman (brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate). Nejvyšší Pán je narākṛti-vypadá jako lidská bytost. Není pravda, že je čtyřruký (catur-bāhu). Nārāyaṇa je catur-bāhu, ale Nejvyšší Osoba má podobu lidské bytosti. To potvrzuje i Bible, kde stojí, že člověk byl stvořen k obrazu Boha.

Pán Brahmā viděl, že Kṛṣṇa ve své podobě pasáčka krav je Parabrahman, základní příčina všeho, ale že vypadá jako lidské dítě, které se toulá po Vṛndāvanu se soustem jídla v ruce. Pán Brahmā byl udiven. Kvapem sestoupil ze svého labutího přepravce a nechal své tělo padnout k zemi. Obvykle se polobozi nedotýkají země, ale Pán Brahmā se dobrovolně vzdal své důstojnosti poloboha a poklonil se před Kṛṣṇou až na zem. I když má Brahmā jednu hlavu na každou světovou stranu, dobrovolně všechny své hlavy přitiskl k zemi a špicemi svých čtyř helmic se dotkl Kṛṣṇových nohou. Přestože jeho inteligence působí všemi směry, před malým Kṛṣṇou se všeho vzdal.

Je uvedeno, že Brahmā omýval Kṛṣṇovy nohy svými slzami, a slovo su-jalaiḥ zde vyjadřuje, že jeho slzy byly očištěné. Jakmile je přítomná bhakti, vše se očistí (sarvopādhi-vinirmuktam). Brahmův pláč byl tedy formou bhakty-anubhāvy, proměny vyvolané transcendentální extatickou láskou.

Verš

utthāyotthāya kṛṣṇasya
cirasya pādayoḥ patan
āste mahitvaṁ prāg-dṛṣṭaṁ
smṛtvā smṛtvā punaḥ punaḥ

Synonyma

utthāya utthāya — opětovně vstávající; kṛṣṇasya — Pána Kṛṣṇy; cirasya — po dlouhou dobu; pādayoḥ — u lotosových nohou; patan — padající na zem; āste — zůstával; mahitvam — vznešenost; prāk-dṛṣṭam — kterou předtím shlédl; smṛtvā smṛtvā — vzpomínající a vzpomínající; punaḥ punaḥ — znovu a znovu.

Překlad

Pán Brahmā po dlouhou dobu znovu a znovu vstával a padal na zem u Kṛṣṇových lotosových nohou. Znovu a znovu vzpomínal na Pánovu vznešenost, které byl právě svědkem.

Význam

V jedné modlitbě je řečeno:

śrutim apare smṛtim itare
bhāratam anye bhajantu bhava-bhītāḥ
aham iha nandaṁ vande
yasyālīnde paraṁ brahma

“Ať druzí ve strachu z hmotné existence studují Védy, smṛti a Mahābhāratu, ale já budu uctívat Nandu Mahārāje, po jehož dvorku leze Nejvyšší Brahman. Nanda Mahārāja je tak vznešený, že Parabrahman u něho leze po dvorku, a proto budu uctívat jeho.” (Padyāvali 126)

Brahmā padal na zem v extázi. Byl přirozeně udiven přítomností Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána, jenž vypadal úplně přesně jako lidské dítě. Chvějícím se hlasem tedy začal přednášet modlitby, neboť chápal, že před ním stojí Nejvyšší Osoba.

Verš

śanair athotthāya vimṛjya locane
mukundam udvīkṣya vinamra-kandharaḥ
kṛtāñjaliḥ praśrayavān samāhitaḥ
sa-vepathur gadgadayailatelayā

Synonyma

śanaiḥ — pomalu; atha — potom; utthāya — vstávající; vimṛjya — utírající; locane — své dvě oči; mukundam — k Mukundovi, Pánu Śrī Kṛṣṇovi; udvīkṣya — vzhlížející; vinamra-kandharaḥ — s ohnutým krkem; kṛta-añjaliḥ — se sepjatýma rukama; praśraya-vān — velice pokorný; samāhitaḥ — se soustředěnou myslí; sa-vepathuḥ — s třesoucím se tělem; gadgadayā — nesouvislými; ailata — Brahmā začal opěvovat; īlayā — slovy.

Překlad

Poté Pán Brahmā jenž pomalu vstal a utíral si dvě oči, vzhlédl k Mukundovi. Se skloněnou hlavou, soustředěnou myslí a třesoucím se tělem začal velice pokorně, nesouvislými slovy, opěvovat Pána Kṛṣṇu.

Význam

Brahmā, naplněný radostí, začal ronit slzy a omýval jimi Kṛṣṇovy lotosové nohy. Jak vzpomínal na úžasné činnosti Pána, opakovaně padal k zemi a vstával. Poté, co se po dlouhou dobu opětovně klaněl, se nakonec postavil a rukama si utíral oči. Podle komentáře Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura slovo locane vyjadřuje, že svýma dvěma rukama utíral dvě oči na každé ze svých čtyř tváří. Brahmā hleděl na Pána, který před ním stál, a s velkou pokorou, úctou a pozorností začal pronášet své modlitby.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k třinácté kapitole desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Brahmā krade chlapce a telátka”.