Sloka 22
ТЕКСТ 22
Verš
Текст
manda-prajñāś ca sāmprataṁ
viśīrṇa-danto mandāgniḥ
sarāgaḥ kapham udvahan
манда-прагя̄ш ча са̄мпратам̇
вишӣрн̣а-данто манда̄гних̣
сара̄гах̣ капхам удвахан
Synonyma
Дума по дума
андхах̣ – сляп; пура̄ – от самото начало; ева – несъмнено; вадхирах̣ – лошо чува; манда-прагя̄х̣ – отслабнала памет; ча – и; са̄мпратам – наскоро; вишӣрн̣а – разклатени; дантах̣ – зъби; манда-агних̣ – влошено функциониране на черния дроб; са-ра̄гах̣ – шумно; капхам – кашлица със слуз; удвахан – излиза.
Překlad
Превод
Jsi slepý už od narození a začínáš být nedoslýchavý. Tvá paměť už je krátká a inteligence narušená. Zuby máš uvolněné, tvá játra nepracují a vykašláváš hlen.
Ти си сляп по рождение, а наскоро се влоши и слухът ти. Паметта ти отслабна, а разумът ти вече не е така спокоен. Зъбите ти се клатят, черният ти дроб е болен, а с кашлицата си храчиш слуз.
Význam
Пояснение
Vidura postupně upozorňuje Dhṛtarāṣṭru na všechny příznaky stáří, které se u něho už vyvinuly, aby ho upozornil na to, že smrt se velice rychle blíží a on se stále jako blázen nestará o svoji budoucnost. Uvedené znaky charakterizují stádium apakṣaya neboli postupné ochabování hmotného těla před poslední smrtelnou ranou. Tělo se narodí, vyvíjí se, zůstává, vytváří další těla, ochabuje a pak zaniká. Pošetilí lidé však chtějí v pomíjivém těle dosáhnout stálého postavení a myslí si, že jejich jmění, děti, společnost, země atd. je ochrání. S těmito bláhovými myšlenkami propadají svým dočasným zaměstnáním a zcela zapomínají na to, že se tohoto dočasného těla budou muset vzdát a že budou muset přijmout nové, aby si opět zaopatřovali společnost, přátelství a lásku a opět nakonec zahynuli. Zapomínají na svoji stálou totožnost a bláhově se angažují v nestálých zaměstnáních, přičemž zcela zapomínají na svou prvořadou povinnost. Světci a mudrci jako Vidura za těmito pošetilými lidmi přicházejí, aby je probudili z jejich snu, ale oni považují takové sādhuy a světce za příživníky na společnosti a téměř všichni odmítají naslouchat jejich slovům, i když naopak vítají pouťové sādhuy a takzvané světce, kteří mohou uspokojit jejich smysly. Vidura nebyl takový sādhu, který by chtěl uspokojovat Dhṛtarāṣṭrovy nemístné city. Správně poukazoval na životní realitu a na to, jak se lze před takovými pohromami zachránit.
Видура посочил на Дхр̣тара̄ш̣т̣ра всички признаци на старостта, които вече се били появили у него като предупреждение за скорошното идване на смъртта. А той въпреки това глупаво продължавал да не се грижи за бъдещето си. Признаците, които Видура забелязвал в тялото на Дхр̣тара̄ш̣т̣ра, били признаци на апакш̣ая, смаляването на материалното тяло преди смъртта да нанесе последния удар. Тялото се ражда, развива се, за известно време остава непроменено, създава други тела, смалява се и накрая изчезва. Но глупавите хора искат да се установят в тленното тяло завинаги и мислят, че имуществото им, децата, обществото, държавата и пр. ще им осигурят закрила. Обладани от тези глупави представи, те се отдават на тленни дейности и напълно забравят, че някога ще трябва да изоставят това временно тяло и да получат ново, в което отново ще трябва да търсят място в обществото, приятели и любов и накрая пак да умрат. Те забравят вечната си същност и от глупост се отдават на преходни дейности, пропускайки най-важното си задължение. Святите личности и мъдреци като Видура отиват при такива ограничени хора, за да ги пробудят за истински живот. Но те приемат тези святи личности за паразити в обществото и почти никога не се вслушват в думите им, макар че в същото време с радост посрещат мнимите са̄дху и светци, които могат да удовлетворят сетивата им. Видура не бил от тези са̄дху, които биха поощрявали лошите склонности на Дхр̣тара̄ш̣т̣ра. Той правилно му обрисувал истинското състояние на нещата и как царят можел да се спаси от катастрофата.