CC Madhya 22.88-90
Bengálština
ন তথাস্য ভবেন্মোহো বন্ধশ্চান্যপ্রসঙ্গতঃ ।
যোষিৎসঙ্গাদ্যথা পুংসো যথা তৎসঙ্গিসঙ্গতঃ ॥ ৯০ ॥
যোষিৎসঙ্গাদ্যথা পুংসো যথা তৎসঙ্গিসঙ্গতঃ ॥ ৯০ ॥
তেষ্বশান্তেষু মূঢ়েষু খণ্ডিতাত্মস্বসাধুষু ।
সঙ্গং ন কুর্যাচ্ছোচ্যেষু যোষিৎক্রীড়ামৃগেষু চ ॥ ৮৯ ॥
সঙ্গং ন কুর্যাচ্ছোচ্যেষু যোষিৎক্রীড়ামৃগেষু চ ॥ ৮৯ ॥
সত্যং শৌচং দয়া মৌনং বুদ্ধির্হ্রীঃ শ্রীর্যশঃ ক্ষমা ।
শমো দমো ভগশ্চেতি যৎসঙ্গাদ্যাতি সংক্ষয়ম্ ॥ ৮৮ ॥
শমো দমো ভগশ্চেতি যৎসঙ্গাদ্যাতি সংক্ষয়ম্ ॥ ৮৮ ॥
Verš
satyaṁ śaucaṁ dayā maunaṁ
buddhir hrīḥ śrīr yaśaḥ kṣamā
śamo damo bhagaś ceti
yat-saṅgād yāti saṅkṣayam
buddhir hrīḥ śrīr yaśaḥ kṣamā
śamo damo bhagaś ceti
yat-saṅgād yāti saṅkṣayam
teṣv aśānteṣu mūḍheṣu
khaṇḍitātmasv asādhuṣu
saṅgaṁ na kuryāc chocyeṣu
yoṣit-krīḍā-mṛgeṣu ca
khaṇḍitātmasv asādhuṣu
saṅgaṁ na kuryāc chocyeṣu
yoṣit-krīḍā-mṛgeṣu ca
na tathāsya bhaven moho
bandhaś cānya-prasaṅgataḥ
yoṣit-saṅgād yathā puṁso
yathā tat-saṅgi-saṅgataḥ
bandhaś cānya-prasaṅgataḥ
yoṣit-saṅgād yathā puṁso
yathā tat-saṅgi-saṅgataḥ
Synonyma
satyam — pravdomluvnost; śaucam — čistota; dayā — milosrdnost; maunam — mlčenlivost; buddhiḥ — inteligence; hrīḥ — skromnost; śrīḥ — krása; yaśaḥ — sláva; kṣamā — schopnost odpouštět; śamaḥ — ovládání mysli; damaḥ — ovládání smyslů; bhagaḥ — bohatství; ca — a; iti — tak; yat — koho; saṅgāt — kvůli společnosti; yāti — spěje; saṅkṣayam — k úplnému zničení; teṣu — mezi těmi; aśānteṣu — kdo jsou neklidní; mūdheṣu — mezi hlupáky; khaṇḍita-ātmasu — jejichž seberealizace je zmařena; asādhuṣu — nesvaté; saṅgam — společnosti; na — ne; kuryāt — měl by dělat; śocyeṣu — kteří neustále naříkají; yoṣit — žen; krīḍā-mṛgeṣu — kteří jsou jako zvířátka na hraní; ca — také; na — ne; tathā — tolik; asya — jeho; bhavet — může být; mohaḥ — iluze; bandhaḥ — spoutanost; ca — a; anya — jiných druhů; prasaṅgataḥ — ze společnosti; yoṣit-saṅgāt — kvůli stykům se ženami; yathā — jako; puṁsaḥ — muže; yathā — jako; tat-saṅgi-saṅgataḥ — kvůli stykům s těmi, kdo jsou připoutaní k ženám.
Překlad
„ ,Ve společnosti světských lidí člověk pozbude pravdomluvnosti, čistoty, milosrdnosti, vážnosti, duchovní inteligence, ostychu, odříkání, slávy, schopnosti odpouštět, ovládání mysli, ovládání smyslů, štěstí a všech dobrých šancí. Člověk by se nikdy neměl stýkat s neotesaným hlupákem, který postrádá poznání o seberealizaci a není ničím jiným než zvířecí hračkou v rukou ženy. Ať je muž připoutaný k čemukoliv, nikdy mu to nezpůsobí tak naprosté pobláznění a otroctví jako styky se ženou nebo s muži, kteří jsou příliš připoutaní k ženám.̀ “
Význam
Tyto verše ze Śrīmad-Bhāgavatamu (3.31.33–35) vyslovil před svou matkou Kapiladeva, inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství. Kapila zde hovoří o zbožných a bezbožných činnostech a příznacích těch, kdo se nevěnují oddané službě Kṛṣṇovi. Lidé obecně nevědí o strastiplných podmínkách v lůně matky jakéhokoliv životního druhu. Kvůli špatné společnosti člověk postupně klesá do nižších druhů. V této souvislosti se velmi zdůrazňují styky se ženami. Pokud někdo příliš tíhne k ženám nebo k těm, kdo jsou k ženám připoutaní, poklesne do nižších životních druhů.
puruṣaḥ prakṛti-stho hi
bhuṅkte prakṛti-jān guṇān
kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya
sad-asad-yoni-janmasu
bhuṅkte prakṛti-jān guṇān
kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya
sad-asad-yoni-janmasu
„Živá bytost žije v hmotné přírodě a užívá jejích tří kvalit. To je způsobeno jejím stykem s touto přírodou. Tak se setkává s dobrem a zlem v různých životních druzích.“ (Gītā 13.22)
Podle védské civilizace by měl být styk se ženami velmi omezený. V duchovním životě jsou čtyři āśramy – brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās. Brahmacārī, vānaprastha a sannyāsī mají společnost žen zcela zakázanou. Stýkat se se ženami mohou pouze gṛhasthové, a to za velmi omezených podmínek, neboli jen pro plození pěkných dětí. Jiné důvody k takovým stykům jsou zavržené.