CC Antya 16.26
Verš
viprād dvi-ṣaḍ-guṇa-yutād aravinda-nābha-
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaṁ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaṁ punāti sa kulaṁ na tu bhūri-mānaḥ
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaṁ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaṁ punāti sa kulaṁ na tu bhūri-mānaḥ
Synonyma
viprāt — než brāhmaṇa; dvi-ṣaṭ-guṇa-yutāt — který má všech dvanáct brāhmaṇských vlastností; aravinda-nābha — Pána Viṣṇua, jenž má pupek podobný lotosu; pāda-aravinda — lotosovým nohám; vimukhāt — než ten, kdo není oddaný; śva-pacam — caṇḍālu neboli člověka zvyklého jíst psy; variṣṭham — za slavnějšího; manye — považuji; tat-arpita — zasvěcené Jemu; manaḥ — mysl; vacana — slova; īhita — činnosti; artha — bohatství; prāṇam — život; punāti — očistí; saḥ — on; kulam — svou rodinu; na tu — ale ne; bhūri-mānaḥ — brāhmaṇa pyšný na své vlastnosti.
Překlad
„ ,Pokud se někdo narodil v rodině brāhmaṇů a má všech dvanáct brāhmaṇských vlastností, ale není oddaný lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy, jenž má lotosu podobný pupek, není zdaleka tak dobrý jako caṇḍāla, který svou mysl, slova, činy, majetek a život zasvětil službě Pánu. Pouhé zrození v rodině brāhmaṇů či brāhmaṇské vlastnosti samy o sobě nestačí. Člověk se musí stát čistým oddaným Pána. Pokud je śva-paca neboli caṇḍāla oddaným, osvobodí nejen sebe, ale také celou svoji rodinu, kdežto neoddaný brāhmaṇa, který má jen brāhmaṇské vlastnosti, nemůže očistit ani sebe, natož svoji rodinu.̀ “
Význam
Tento a následující verš jsou citáty ze Śrīmad-Bhāgavatamu (7.9.10 a 3.33.7).