Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola devátá

TEXT 24

TEXT 24

Verš

Texte

ahaṁ hi sarva-yajñānāṁ
bhoktā ca prabhur eva ca
na tu mām abhijānanti
tattvenātaś cyavanti te
ahaṁ hi sarva-yajñānāṁ
bhoktā ca prabhur eva ca
na tu mām abhijānanti
tattvenātaś cyavanti te

Synonyma

Synonyms

aham — Já; hi — jistě; sarva — všech; yajñānām — obětí; bhoktā — poživatel; ca — a; prabhuḥ — Pán; eva — také; ca — a; na — ne; tu — ale; mām — Mě; abhijānanti — znají; tattvena — v pravdě; ataḥ — proto; cyavanti — klesají; te — oni.

aham: Je; hi: sûrement; sarva: de tous; yajñānām: les sacrifices; bhoktā: le bénéficiaire; ca: et; prabhuḥ: le Seigneur; eva: aussi; ca: et; na: ne pas; tu: mais; mām: Moi; abhijānanti: ils connaissent; tattvena: en réalité; ataḥ: par suite; cyavanti: tombent; te: ils.

Překlad

Translation

Já jsem jediným poživatelem a Pánem všech obětí. A ti, kdo neznají Mou pravou, transcendentální povahu, následně klesají.

Je suis l’unique bénéficiaire, le maître de tous les sacrifices, et ceux qui ne reconnaissent pas Ma nature véritable, transcendantale, déchoient.

Význam

Purport

Zde se jasně říká: je mnoho druhů obětí, které doporučují Vedy, ale všechny tyto yajñi jsou určeny k uspokojení Nejvyššího Pána. Yajña znamená Viṣṇu. Ve třetí kapitole Bhagavad-gīty bylo jasně řečeno, že každý má pracovat pouze pro uspokojení Yajñi, Viṣṇua. Dokonalá forma lidské civilizace, zvaná varṇāśrama-dharma, má uspokojení Viṣṇua za svůj prvořadý cíl. Proto Kṛṣṇa v tomto verši říká: “Mně patří požitky ze všech obětí, neboť Já jsem Nejvyšší Pán.” Méně inteligentní jedinci, kteří o této skutečnosti nevědí, však uctívají polobohy, aby získali dočasný prospěch. Proto klesají na úroveň hmotného bytí a nedosahují kýženého cíle života. Má-li však někdo libovolnou hmotnou touhu, měl by se za její splnění raději modlit k Nejvyššímu Pánu (i když je pravda, že to není čistá oddanost). Tak dosáhne vytouženého výsledku.

Ce verset indique que, si les Écritures védiques recommandent divers types de yajñas (sacrifices), tous ont pour réel objet la satisfaction du Seigneur Suprême. Yajña signifie Viṣṇu. Le troisième chapitre de la Bhagavad-gītā l’affirme: le but de tous nos actes doit être la satisfaction de Yajña (Viṣṇu). C’est là l’objectif du varṇāśrama-dharma, le type de civilisation le plus parfait. Kṛṣṇa explique donc ici qu’étant le maître suprême, Il est le bénéficiaire légitime de tous les sacrifices. Malgré tout, des gens peu intelligents, ignorant ces vérités, rendent un culte aux devas en vue d’obtenir d’eux des bienfaits éphémères. Mais cette voie ne les mène pas au but ultime de la vie et ils retournent à l’existence matérielle. Si l’on souhaite satisfaire certains désirs matériels, il est préférable, même s’il ne s’agit pas là de pure dévotion, de prier à cette fin le Seigneur, et d’obtenir de Lui l’objet de nos aspirations.