TEXT 30
STIH 30
Verš
Tekst
sādhiyajñaṁ ca ye viduḥ
prayāṇa-kāle ’pi ca māṁ
te vidur yukta-cetasaḥ
sādhiyajñaṁ ca ye viduḥ
prayāṇa-kāle ’pi ca māṁ
te vidur yukta-cetasaḥ
Synonyma
Synonyms
sa-adhibhūta — a princip vládnoucí hmotnému projevu; adhidaivam — vládnoucí všem polobohům; mām — Mě; sa-adhiyajñam — a vládnoucí všem obětím; ca — také; ye — ti, kdo; viduḥ — znají; prayāṇa — smrti; kāle — v době; api — dokonce; ca — a; mām — Mě; te — oni; viduḥ — znají; yukta-cetasaḥ — jejich mysli zaměřené na Mě.
sa-adhibhūta – i vladajuće načelo materijalnog očitovanja; adhidaivam – koji vlada svim polubogovima; mām – Ja; sa-adhiyajñam – i vlada svim žrtvovanjima; ca – također; ye – oni koji; viduḥ – znaju; prayāṇa – smrti; kāle – u trenutku; api – čak; ca – i; mām – Mene; te – oni; viduḥ – znaju; yukta-cetasaḥ – u umu misleći na Mene.
Překlad
Translation
Ti, kdo si Mě jsou plně vědomi a znají Mě, Nejvyššího Pána, jako princip vládnoucí hmotnému projevu, polobohům a veškerým způsobům oběti, mohou Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, znát i ve chvíli smrti.
Oni koji su potpuno svjesni Mene i znaju da sam Ja, Svevišnji Gospodin, vladajuće načelo materijalnog očitovanja, polubogova i svih procesa žrtvovanja, mogu čak i u trenutku smrti shvatiti i spoznati Mene, Svevišnju Božansku Osobu.
Význam
Purport
Ti, kdo jednají s vědomím Kṛṣṇy, nejsou nikdy odchýleni od cesty úplného poznání Nejvyšší Osobnosti Božství. V transcendentálním styku s vědomím Kṛṣṇy je možné chápat, jak je Nejvyšší Pán principem vládnoucím hmotnému projevu a dokonce i polobohům. Díky této transcendentální společnosti se člověk postupně utvrzuje ve svém přesvědčení o Nejvyšší Osobnosti Božství a ve chvílích smrti taková Kṛṣṇy si vědomá osoba nemůže na Kṛṣṇu zapomenout. Tak přirozeně dosáhne planety Nejvyššího Pána, Goloky Vṛndāvany.
SMISAO: Osobe koje djeluju u svjesnosti Kṛṣṇe nikada ne odstupaju s puta potpuna razumijevanja Svevišnje Božanske Osobe. U transcendentalnom dodiru sa svjesnošću Kṛṣṇe osoba može shvatiti da je Svevišnji Gospodin vladajuće načelo materijalnog svijeta i polubogova. Takvim transcendentalnim druženjem postupno stječe vjeru u Svevišnju Božansku Osobu i u trenutku smrti takva osoba svjesna Kṛṣṇe ne može zaboraviti Kṛṣṇu. Tako se prirodno uzdiže na planet Svevišnjega Gospodina, Goloku Vṛndāvanu.
V této kapitole se zvláště vysvětluje, jak je možné nabýt úplného vědomí Kṛṣṇy. Prvním projevem je, že se člověk stýká s těmi, kteří toto vědomí již mají. Taková společnost je duchovní a přivádí ho přímo do styku s Nejvyšším Pánem, jehož milostí pak může pochopit, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství. Zároveň může pravdivě poznat přirozené postavení živé bytosti a porozumět tomu, jak živá bytost zapomene na Kṛṣṇu a zaplete se do hmotných činností. Postupným rozvinutím vědomí Kṛṣṇy v příznivé společnosti mohou všichni pochopit, že kvůli zapomnění na Kṛṣṇu se dostali pod vládu zákonů hmotné přírody. Také mohou dojít k poznání, že tato lidská forma života představuje příležitost obnovit vědomí Kṛṣṇy a že je třeba ji dokonale použít k získání bezpříčinné milosti Nejvyššího Pána.
Ovo poglavlje posebno objašnjava kako možemo postati potpuno svjesni Kṛṣṇe. Svjesnost Kṛṣṇe počinje se buditi zahvaljujući druženju s osobama svjesnim Kṛṣṇe. Takvo je druženje duhovno te dovodi osobu u izravan dodir sa Svevišnjim Gospodinom. Tako, Njegovom milošću, može shvatiti da je Kṛṣṇa Svevišnja Božanska Osoba. Istodobno spoznaje prirodni položaj živoga bića i uviđa kako živo biće zaboravlja Kṛṣṇu i zapleće se u materijalne djelatnosti. Postupnim razvijanjem svjesnosti Kṛṣṇe u dobru društvu može shvatiti da je postalo uvjetovano zakonima materijalne prirode zato što je zaboravilo Kṛṣṇu. Također može shvatiti da je ovaj ljudski oblik života prilika za oživljavanje svjesnosti Kṛṣṇe i da ga treba potpuno iskoristiti za dostizanje bezuzročne milosti Svevišnjega Gospodina.
Byla zde probírána mnohá témata: soužený člověk, zvídavý člověk, člověk, jemuž se nedostává nezbytných hmotných potřeb, dále poznání o Brahmanu, poznání o Paramātmě, osvobození od zrození, smrti a nemocí atd. Ten, kdo je pokročilý v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy, o to však nejeví zájem — přímo se věnuje činnostem spojeným s vědomím Kṛṣṇy, a právě tím dosahuje svého přirozeného postavení Kṛṣṇova věčného služebníka. Tehdy ho těší čistá oddaná služba formou naslouchání o Nejvyšším Pánu a Jeho oslavování. Je přesvědčen, že tímto jednáním se mu splní všechna jeho přání. Tato rozhodná víra se nazývá dṛḍha-vrata a je začátkem bhakti-yogy, transcendentální láskyplné služby. To je závěr daný všemi písmy. Sedmá kapitola Bhagavad-gīty tvoří podstatu tohoto přesvědčení.
U ovom su poglavlju bile obrađene razne teme: nesretan čovjek, znatiželjan čovjek, čovjek u materijalnoj oskudici, znanje o Brahmanu, znanje o Paramātmi, oslobođenje od rođenja, smrti i bolesti te obožavanje Svevišnjega Gospodina. No onaj tko je istinski napredovao u svjesnosti Kṛṣṇe ne mari za razne procese. On jednostavno neposredno djeluje u svjesnosti Kṛṣṇe i time dostiže svoj prirodni položaj vječnoga sluge Gospodina Kṛṣṇe. U takvom položaju nalazi zadovoljstvo u slušanju i slavljenju Svevišnjega Gospodina u čistom predanom služenju. Uvjeren je da će time ostvariti sve svoje ciljeve. Ta odlučna vjera, koja se naziva dṛḍha-vrata, predstavlja početak bhakti-yoge, transcendentalnog služenja s ljubavlju. To je mišljenje svih spisa. Ovo je poglavlje Bhagavad-gīte bit toga uvjerenja.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k sedmé kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o poznání o Absolutním.
Tako se završavaju Bhaktivedantina tumačenja sedmoga poglavlja Śrīmad Bhagavad-gīte pod naslovom „Znanje o Apsolutu".