TEXT 30

Verš

Text

sādhibhūtādhidaivaṁ māṁ
sādhiyajñaṁ ca ye viduḥ
prayāṇa-kāle ’pi ca māṁ
te vidur yukta-cetasaḥ

Synonyma

Synonyms

sa-adhibhūta — a princip vládnoucí hmotnému projevu; adhidaivam — vládnoucí všem polobohům; mām — Mě; sa-adhiyajñam — a vládnoucí všem obětím; ca — také; ye — ti, kdo; viduḥ — znají; prayāṇa — smrti; kāle — v době; api — dokonce; ca — a; mām — Mě; te — oni; viduḥ — znají; yukta-cetasaḥ — jejich mysli zaměřené na Mě.

sa-adhibhūta — and the governing principle of the material manifestation; adhidaivam — governing all the demigods; mām — Me; sa-adhiyajñam — and governing all sacrifices; ca — also; ye — those who; viduḥ — know; prayāṇa — of death; kāle — at the time; api — even; ca — and; mām — Me; te — they; viduḥ — know; yukta-cetasaḥ — their minds engaged in Me.

Překlad

Translation

Ti, kdo si Mě jsou plně vědomi a znají Mě, Nejvyššího Pána, jako princip vládnoucí hmotnému projevu, polobohům a veškerým způsobům oběti, mohou Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, znát i ve chvíli smrti.

Those in full consciousness of Me, who know Me, the Supreme Lord, to be the governing principle of the material manifestation, of the demigods, and of all methods of sacrifice, can understand and know Me, the Supreme Personality of Godhead, even at the time of death.

Význam

Purport

Ti, kdo jednají s vědomím Kṛṣṇy, nejsou nikdy odchýleni od cesty úplného poznání Nejvyšší Osobnosti Božství. V transcendentálním styku s vědomím Kṛṣṇy je možné chápat, jak je Nejvyšší Pán principem vládnoucím hmotnému projevu a dokonce i polobohům. Díky této transcendentální společnosti se člověk postupně utvrzuje ve svém přesvědčení o Nejvyšší Osobnosti Božství a ve chvílích smrti taková Kṛṣṇy si vědomá osoba nemůže na Kṛṣṇu zapomenout. Tak přirozeně dosáhne planety Nejvyššího Pána, Goloky Vṛndāvany.

Persons acting in Kṛṣṇa consciousness are never deviated from the path of entirely understanding the Supreme Personality of Godhead. In the transcendental association of Kṛṣṇa consciousness, one can understand how the Supreme Lord is the governing principle of the material manifestation and even of the demigods. Gradually, by such transcendental association, one becomes convinced of the Supreme Personality of Godhead, and at the time of death such a Kṛṣṇa conscious person can never forget Kṛṣṇa. Naturally he is thus promoted to the planet of the Supreme Lord, Goloka Vṛndāvana.

V této kapitole se zvláště vysvětluje, jak je možné nabýt úplného vědomí Kṛṣṇy. Prvním projevem je, že se člověk stýká s těmi, kteří toto vědomí již mají. Taková společnost je duchovní a přivádí ho přímo do styku s Nejvyšším Pánem, jehož milostí pak může pochopit, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství. Zároveň může pravdivě poznat přirozené postavení živé bytosti a porozumět tomu, jak živá bytost zapomene na Kṛṣṇu a zaplete se do hmotných činností. Postupným rozvinutím vědomí Kṛṣṇy v příznivé společnosti mohou všichni pochopit, že kvůli zapomnění na Kṛṣṇu se dostali pod vládu zákonů hmotné přírody. Také mohou dojít k poznání, že tato lidská forma života představuje příležitost obnovit vědomí Kṛṣṇy a že je třeba ji dokonale použít k získání bezpříčinné milosti Nejvyššího Pána.

This Seventh Chapter particularly explains how one can become a fully Kṛṣṇa conscious person. The beginning of Kṛṣṇa consciousness is association of persons who are Kṛṣṇa conscious. Such association is spiritual and puts one directly in touch with the Supreme Lord, and, by His grace, one can understand Kṛṣṇa to be the Supreme Personality of Godhead. At the same time one can really understand the constitutional position of the living entity and how the living entity forgets Kṛṣṇa and becomes entangled in material activities. By gradual development of Kṛṣṇa consciousness in good association, the living entity can understand that due to forgetfulness of Kṛṣṇa he has become conditioned by the laws of material nature. He can also understand that this human form of life is an opportunity to regain Kṛṣṇa consciousness and that it should be fully utilized to attain the causeless mercy of the Supreme Lord.

Byla zde probírána mnohá témata: soužený člověk, zvídavý člověk, člověk, jemuž se nedostává nezbytných hmotných potřeb, dále poznání o Brahmanu, poznání o Paramātmě, osvobození od zrození, smrti a nemocí atd. Ten, kdo je pokročilý v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy, o to však nejeví zájem — přímo se věnuje činnostem spojeným s vědomím Kṛṣṇy, a právě tím dosahuje svého přirozeného postavení Kṛṣṇova věčného služebníka. Tehdy ho těší čistá oddaná služba formou naslouchání o Nejvyšším Pánu a Jeho oslavování. Je přesvědčen, že tímto jednáním se mu splní všechna jeho přání. Tato rozhodná víra se nazývá dṛḍha-vrata a je začátkem bhakti-yogy, transcendentální láskyplné služby. To je závěr daný všemi písmy. Sedmá kapitola Bhagavad-gīty tvoří podstatu tohoto přesvědčení.

Many subjects have been discussed in this chapter: the man in distress, the inquisitive man, the man in want of material necessities, knowledge of Brahman, knowledge of Paramātmā, liberation from birth, death and diseases, and worship of the Supreme Lord. However, he who is actually elevated in Kṛṣṇa consciousness does not care for the different processes. He simply directly engages himself in activities of Kṛṣṇa consciousness and thereby factually attains his constitutional position as an eternal servitor of Lord Kṛṣṇa. In such a situation he takes pleasure in hearing and glorifying the Supreme Lord in pure devotional service. He is convinced that by his doing so, all his objectives will be fulfilled. This determined faith is called dṛḍha-vrata, and it is the beginning of bhakti-yoga, or transcendental loving service. That is the verdict of all scriptures. This Seventh Chapter of the Bhagavad-gītā is the substance of that conviction.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k sedmé kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o poznání o Absolutním.

Thus end the Bhaktivedanta Purports to the Seventh Chapter of the Śrīmad Bhagavad-gītā in the matter of Knowledge of the Absolute.