Kapitola šestá
ŠESTO POGLAVLJE
Dhyāna-yoga
Dhyāna-yoga
- TEXT 1:
- Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Pravý mystik a sannyāsī je ten, kdo nelpí na plodech své práce a jedná, jak má — nikoliv ten, kdo nerozněcuje oheň a neplní žádnou povinnost.
- STIH 1:
- Svevišnja Božanska Osoba reče: Onaj tko nije vezan za plodove svoga rada i tko radi iz dužnosti utemeljen je u redu odricanja. Takva je osoba pravi mistik, a ne onaj tko ne pali vatru i ne izvršava dužnost.
- TEXT 2:
- Ó synu Pāṇḍua, věz, že to, čemu se říká odříkání, je totéž co yoga neboli spojení s Nejvyšším. Nikdo se nemůže stát yogīnem, jestliže se nezřekne touhy po smyslovém požitku.
- STIH 2:
- O Pāṇḍuov sine, znaj da je ono što se naziva odricanjem isto što i yoga ili povezivanje sa Svevišnjim, jer nitko nikada ne može postati yogī, ako se ne odrekne želje za zadovoljavanjem osjetila.
- TEXT 3:
- Je řečeno, že pro začátečníka v osmistupňovém systému yogy je prostředkem činnost a pro toho, kdo je v yoze již pokročilý, je prostředkem ukončení všech hmotných činností.
- STIH 3:
- Početniku u osmerostrukom procesu yoge preporučuje se put djelovanja, a onome tko je već napredan u yogi put okončavanja svih materijalnih djelatnosti.
- TEXT 4:
- O tom, kdo se zřekl všech hmotných tužeb a neusiluje o smyslový požitek ani se nevěnuje činnostem zaměřeným na jejich plody, se říká, že je pokročilý v yoze.
- STIH 4:
- Za osobu se kaže da je napredna u yogi kada se odrekla svih materijalnih želja i kada ne nastoji zadovoljiti svoja osjetila, niti vrši plodonosne djelatnosti.
- TEXT 7:
- Ten, kdo přemohl mysl, již dosáhl Nadduše, neboť nabyl klidu. Pro něho znamená štěstí i neštěstí, horko i chlad, pocta i zneuctění jedno a totéž.
- STIH 7:
- Onaj tko je ovladao umom već je dostigao Nad-dušu, jer je stekao mir. Takav čovjek ne pravi razliku između sreće i nesreće, topline i hladnoće, časti i nečasti.
- TEXT 8:
- Když je někdo úplně spokojený díky získanému poznání a realizaci, je o něm řečeno, že trvale vnímá vlastní já, a je nazýván yogī (mystik). Nachází se na úrovni transcendence a dokonale se ovládá. Všechno — ať se jedná o hroudu, kámen či zlato — vidí stejně.
- STIH 8:
- Kaže se da je osoba utemeljena u samospoznaji kada je zahvaljujući znanju i spoznaji potpuno zadovoljna. Takva se osoba naziva yogījem [ili mistikom]. Utemeljena je u transcendenciji i samoovladana. Sve što vidi – bio to šljunak, kamenje ili zlato – vidi jednakim očima.
- TEXT 9:
- Za ještě pokročilejší je osoba považována tehdy, když rovnocenně posuzuje upřímné příznivce, milující dobrodince, nestranné lidi, zprostředkovatele, lidi záštiplné, přátele i nepřátele, zbožné i hříšníky.
- STIH 9:
- Smatra se da je osoba još naprednija kada na svakoga – na iskrene dobronamjernike, dobročinitelje pune ljubavi, posrednike, nepristrane, zavidne, prijatelje, neprijatelje, pobožne i grešne – gleda jednakim očima.
- TEXT 10:
- Transcendentalista má stále udržovat své tělo, mysl a vlastní já ve vztahu s Nejvyšším; má žít sám na odlehlém místě, vždy pozorně ovládat svou mysl a být prostý tužeb a vlastnických pocitů.
- STIH 10:
- Transcendentalist treba uvijek zaokupljati svoj um, tijelo i jastvo odnosom sa Svevišnjim. Treba živjeti sam na osami i uvijek budno vladati umom, oslobođen želja i posesivnosti.
- TEXTS 11-12:
- K provádění yogy se má yogī odebrat na odlehlé posvátné území. Tam má na zemi rozprostřít trávu kuśa a pokrýt ji jelení kůží a měkkým plátnem. Místo k sezení nemá být ani příliš vysoké, ani příliš nízké. Yogī tam má sedět nehnutě a cvičit se v yoze ovládáním mysli, smyslů a činností a soustředěním mysli na jediný bod, aby tak očistil své srdce.
- STIHOVI 11-12:
- Da bi primjenjivala yogu, osoba treba otići na osamljeno mjesto, položiti travu kuśa na tlo i prekriti je jelenjom kožom i mekom tkaninom. Sjedalo ne bi trebalo biti ni previsoko ni prenisko i treba se nalaziti na svetom mjestu. Yogī onda treba nepokretno sjediti na njemu i primjenjivati yogu kako bi pročistio srce vladajući umom, osjetilima i djelatnostima, usredotočujući um na jednu točku.
- TEXTS 13-14:
- Yogī má držet tělo, šíji a hlavu vzpřímeně a neustále upřeně hledět na špičku nosu. S nevzrušenou, ovládnutou myslí, beze strachu a za dodržování slibu naprostého celibátu má v srdci meditovat o Mně a učinit Mě vrcholným cílem svého života.
- STIHOVI 13-14:
- Yogī treba uspraviti tijelo, vrat i glavu i neprekidno gledati u vrh nosa. Tako, neuznemirena, ovladana uma, bez straha, potpuno se uzdržavajući od seksa, treba meditirati na Mene u srcu i prihvatiti Me kao krajnji cilj života.
- TEXT 15:
- Mystik, který má takto neustále pod kontrolou tělo, mysl a své jednání, ukončí s ovládnutou myslí hmotnou existenci a tak dosáhne Božího království (Kṛṣṇova sídla).
- STIH 15:
- Stalno vladajući tijelom, umom i djelatnostima, mistični transcendentalist, ovladana uma, dostiže Božje Carstvo [Kṛṣṇino prebivalište] okončavši materijalno postojanje.
- TEXT 18:
- O tom, kdo prováděním yogy ukázní činnosti mysli a zbaven všech hmotných tužeb spočine na úrovni transcendence, je řečeno, že je ustálený v yoze.
- STIH 18:
- Kada yogī primjenom yoge ovlada umnim djelatnostima i utemelji se u transcendenciji – oslobođen svih materijalnih želja – kaže se da je potpuno utemeljen u yogi.
- TEXT 19:
- Tak jako se nechvěje plamen lampy v závětří, podobně i transcendentalista, jehož mysl je ovládnutá, je neochvějně zaujatý meditací o transcendentním Já.
- STIH 19:
- Kao što plamen svijeće na mjestu bez vjetra ne treperi, transcendentalist koji vlada svojim umom uvijek je postojan u svojoj meditaciji na transcendentalno jastvo.
- TEXTS 20-23:
- Ve stavu dokonalosti zvaném tranz či samādhi je mysl prováděním yogy zcela odpoutána od hmotného myšlení. Tato dokonalost je charakterizována tím, že yogī prostřednictvím čisté mysli vidí vlastní já a na této úrovni se raduje. V tomto radostném stavu stále cítí bezmezné transcendentální štěstí, poznané transcendentálními smysly. Když dosáhne této úrovně, nikdy se nevzdálí od pravdy a v mysli je přesvědčen, že již nelze získat nic víc. Tehdy zůstává neochvějný — nemohou jím otřást ani ty největší těžkosti. Toto je skutečné osvobození od všech strastí pocházejících ze styku s hmotou.
- STIHOVI 20-23:
- U stanju savršenstva zvanom trans ili samādhi, um se zahvaljujući primjeni yoge potpuno suzdržava od materijalnih umnih djelatnosti. To savršenstvo obilježava sposobnost yogīja da čistim umom vidi jastvo i uživa i raduje se u sebi. U tom radosnom stanju osjeća beskrajnu transcendentalnu sreću, koju spoznaje transcendentalnim osjetilima. Tako utemeljen, nikada se ne odvaja od istine i misli da nema većega dobitka. Utemeljen u takvu položaju, nikada se ne dvoumi, čak ni usred najveće nevolje. To je prava sloboda od svih bijeda koje nastaju zbog dodira s materijom.
- TEXT 24:
- Yogī má provádět yogu s odhodláním a vírou a nenechat se z této cesty odchýlit. Měl by se bez výjimky zříci všech hmotných tužeb, pocházejících z myšlenkové spekulace, a tak ovládat myslí všechny smysly na všech stranách.
- STIH 24:
- Yogī treba primjenjivati yogu s vjerom i odlučnošću, ne skrećući s puta. Treba odbaciti, bez izuzetka, sve materijalne želje koje nastaju umnom spekulacijom i tako umom, sa svih strana, vladati svim osjetilima.
- TEXT 25:
- Postupně, krok za krokem, by se měl prostřednictvím inteligence podporované pevným přesvědčením ustálit v tranzu. Tak se má jeho mysl upírat na vlastní já a nemyslet na nic jiného.
- STIH 25:
- Postupno, korak po korak, uz pomoć inteligencije zasnovane na potpunu uvjerenju yogī se treba utemeljiti u transu i tako usredotočiti um samo na jastvo, ne misleći ni na što drugo.
- TEXT 27:
- Yogī, jehož mysl se upírá na Mě, dosahuje nejvyšší dokonalosti transcendentálního štěstí. Překonává kvalitu vášně, vnímá svou kvalitativní totožnost s Nejvyšším a tak je oproštěný od všech reakcí za své dřívější činy.
- STIH 27:
- Yogī koji je svoj um usredotočio na Mene dostiže najviše savršenstvo transcendentalne sreće. Nadišavši guṇu strasti, spoznaje da je kvalitativno istovjetan sa Svevišnjim i tako se oslobađa svih posljedica prošlih djela.
- TEXT 28:
- Takto se yogī, jenž ovládá sám sebe a neustále se věnuje yoze, oprošťuje od všeho hmotného znečištění a dosahuje nejvyšší úrovně dokonalého štěstí v transcendentální láskyplné službě Pánu.
- STIH 28:
- Tako se samoovladani yogī, neprestano slijedeći proces yoge, oslobađa svih materijalnih nečistoća i dostiže najvišu razinu savršene sreće u transcendentalnom služenju Gospodina s ljubavlju.
- TEXT 32:
- Ó Arjuno, ten, kdo prostřednictvím srovnání se svým vlastním já vidí skutečnou rovnocennost všech bytostí, v jejich štěstí i neštěstí, je dokonalý yogī.
- STIH 32:
- Savršeni je yogī onaj tko, u usporedbi s vlastitim jastvom, vidi pravu jednakost svih bića, u njihovoj sreći i nesreći, o Arjuna!
- TEXT 35:
- Śrī Kṛṣṇa pravil: Ó synu Kuntī, válečníku mocných paží, ovládnout neklidnou mysl je nepochybně velmi těžké, ale lze toho dosáhnout náležitým cvičením a odpoutaností.
- STIH 35:
- Gospodin Śrī Kṛṣṇa reče: O Kuntīn sine snažnih ruku, obuzdati nemiran um nedvojbeno je vrlo teško, ali je moguće slijeđenjem odgovarajućeg procesa i odricanjem.
- TEXT 36:
- Pro toho, kdo má nezkrocenou mysl, je seberealizace obtížná, ale ten, jehož mysl je ovládnutá a jenž o seberealizaci usiluje správnými prostředky, má úspěch zajištěn. To je Můj názor.
- STIH 36:
- Osoba neobuzdana uma teško može dostići samospoznaju, ali onaj tko vlada svojim umom i trudi se na odgovarajući način sigurno će postići uspjeh. To je Moje mišljenje.
- TEXT 37:
- Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, kam se dostane neúspěšný transcendentalista, který na začátku přijme proces seberealizace s vírou, ale později od něho kvůli světskému smýšlení upustí a tak v mystice nedosáhne dokonalosti?
- STIH 37:
- Arjuna reče: O Kṛṣṇa, koje odredište dostiže neuspješan transcendentalist, koji se u početku posveti procesu samospoznaje s vjerom, ali kasnije odustane zbog svjetovnog duha i tako ne dostigne savršenstvo u misticizmu?
- TEXT 38:
- Ó Kṛṣṇo, Pane mocných paží, nepřijde člověk, který je svedený z cesty transcendence, o duchovní i hmotný úspěch a nezanikne jako rozervaný mrak, bez jakéhokoliv jistého postavení?
- STIH 38:
- O Kṛṣṇa snažnih ruku, zar takav čovjek koji odstupi od puta transcendencije ne gubi i duhovni i materijalni uspjeh, iščezavajući kao raspršen oblak, bez ikakva položaja?
- TEXT 40:
- Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó synu Pṛthy, transcendentalistu, který se věnuje příznivým činnostem, nepotká zkáza ani v tomto, ani v duchovním světě. Toho, kdo koná dobro, Můj příteli, zlo nikdy nepřemůže.
- STIH 40:
- Svevišnja Božanska Osoba reče: O Pṛthin sine, transcendentalist koji vrši povoljne djelatnosti nikada ne biva uništen, ni u ovom ni u duhovnom svijetu. Prijatelju Moj, zlo nikada ne nadvladava onog tko čini dobro.
- TEXT 41:
- Neúspěšný yogī se po mnoha letech života plného požitku na planetách zbožných živých bytostí narodí v rodině ctnostných či vznešených a zámožných lidí.
- STIH 41:
- Nakon mnogo godina uživanja na planetima pobožnih živih bića neuspješan se yogī rađa u obitelji pobožnih ljudi ili u obitelji bogatog plemstva.
- TEXT 42:
- Nebo (jestliže je neúspěšný po dlouhodobém provádění yogy) se narodí v rodině transcendentalistů, kteří jsou přirozeně velmi moudří. Takové zrození je v tomto světě skutečně vzácné.
- STIH 42:
- Ili se [ako nije postigao uspjeh nakon dugotrajna bavljenja yogom] rađa u obitelji transcendentalista koji sigurno posjeduju veliku mudrost. Takvo je rođenje nedvojbeno rijetko na ovome svijetu.
- TEXT 43:
- Ó synu Kurua, jakmile se narodí v těchto podmínkách, oživí božské vědomí ze svého minulého života a usiluje o další pokrok, aby dosáhl dokonalého úspěchu.
- STIH 43:
- Po rođenju oživljava božansku svjesnost iz prošloga života i ponovno pokušava napredovati kako bi postigao potpun uspjeh, o sine Kurua.
- TEXT 44:
- Díky božskému vědomí z předchozího života ho začnou přitahovat principy yogy, a to mimovolně, aniž by po nich pátral. Tento zvídavý transcendentalista stojí vždy nad rituálními zásadami písem.
- STIH 44:
- Zahvaljujući božanskoj svjesnosti iz prošloga života spontano osjeća privlačnost prema načelima yoge – čak i ako ih ne traži. Takav radoznali transcendentalist uvijek je transcendentalan prema obrednim načelima spisa.
- TEXT 45:
- A když yogī upřímně usiluje o další pokrok a zbavený veškerých nečistot dospěje po mnoha životech následování procesu k dokonalosti, nakonec dosáhne nejvyššího cíle.
- STIH 45:
- Iskreno se trudeći da dalje napreduje, pročišćen od svih nečistoća, nakon mnogo života takva napora yogī dostiže savršenstvo i na kraju dostiže vrhovni cilj.
- TEXT 47:
- Ze všech yogīnů je ten, který se ke Mně neustále upíná s velkou vírou a v nitru myslí na Mě a který Mi prokazuje transcendentální láskyplnou službu, se Mnou nejdůvěrněji spojen yogou a stojí ze všech nejvýše. To je Můj názor.
- STIH 47:
- Onaj tko s velikom vjerom uvijek prebiva u Meni, tko u sebi uvijek misli na Mene i transcendentalno Me služi s ljubavlju najprisnije je sjedinjen sa Mnom u yogi i najviši je od svih yogīja. To je Moje mišljenje.