STIH 8
TEXT 8
Tekst
Verš
kūṭa-stho vijitendriyaḥ
yukta ity ucyate yogī
sama-loṣṭrāśma-kāñcanaḥ
kūṭa-stho vijitendriyaḥ
yukta ity ucyate yogī
sama-loṣṭrāśma-kāñcanaḥ
Synonyms
Synonyma
jñāna – stečenim znanjem; vijñāna – i spoznatim znanjem; tṛpta – zadovoljno; ātmā – živo biće; kūṭa-sthaḥ – utemeljeno na duhovnoj razini; vijita-indriyaḥ – ovladanih osjetila; yuktaḥ – sposobno za samospoznaju; iti – tako; ucyate – rečeno je; yogī – mistik; sama – vidi jednakim očima; loṣṭra – šljunak; aśma – kamen; kāñcanaḥ – zlato.
jñāna — díky získanému poznání; vijñāna — a relizovanému poznání; tṛpta — spokojená; ātmā — živá bytost; kūṭa-sthaḥ — v duchovním postavení; vijita-indriyaḥ — s ovládnutými smysly; yuktaḥ — způsobilá k seberealizaci; iti — tak; ucyate — je řečeno; yogī — mystik; sama — vyrovnaný; loṣṭra — hrouda; aśma — kámen; kāñcanaḥ — zlato.
Translation
Překlad
Kaže se da je osoba utemeljena u samospoznaji kada je zahvaljujući znanju i spoznaji potpuno zadovoljna. Takva se osoba naziva yogījem [ili mistikom]. Utemeljena je u transcendenciji i samoovladana. Sve što vidi – bio to šljunak, kamenje ili zlato – vidi jednakim očima.
Když je někdo úplně spokojený díky získanému poznání a realizaci, je o něm řečeno, že trvale vnímá vlastní já, a je nazýván yogī (mystik). Nachází se na úrovni transcendence a dokonale se ovládá. Všechno — ať se jedná o hroudu, kámen či zlato — vidí stejně.
Purport
Význam
SMISAO: Knjiško je znanje bez spoznaje Vrhovne Istine beskorisno. To je rečeno u sljedećem stihu:
Vědomosti z knih bez realizace Nejvyšší Pravdy jsou zcela zbytečné:
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ
„Nitko ne može materijalno okuženim osjetilima shvatiti transcendentalnu prirodu imena, oblika, odlika i zabava Śrī Kṛṣṇe. Tek kada osoba postane duhovno prožeta transcendentalnim služenjem Gospodina, razotkrivaju joj se transcendentalno ime, oblik, odlike i zabave Gospodina." (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)
“Nikdo nemůže porozumět transcendentální povaze jména, podoby, vlastností a zábav Śrī Kṛṣṇy pomocí svých hmotou znečištěných smyslů. Transcendentální jméno, podoba, vlastnosti a zábavy Pána jsou člověku zjeveny, jedině když je duchovně naplněn díky transcendentální službě Pánu.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)
Bhagavad-gītā je nauk o svjesnosti Kṛṣṇe. Nitko ne može postati svjestan Kṛṣṇe samo svjetovnom učenošću. Mora imati sreću da se druži s osobom čiste svjesnosti. Osoba svjesna Kṛṣṇe zadovoljna je čistim predanim služenjem i zato Kṛṣṇinom milošću ima spoznato znanje, kojim postaje savršena. Zahvaljujući transcendentalnom znanju možemo ostati postojani u svojim uvjerenjima, ali ako imamo samo akademsko znanje, možemo lako biti zavedeni i zbunjeni prividnim proturječjima. Spoznata je duša istinski samoovladana, jer je predana Kṛṣṇi. Transcendentalna je jer nema nikakve veze sa svjetovnom učenošću. Za nju svjetovna učenost i umna spekulacija, koje drugi mogu smatrati vrijednim poput zlata, ne vrijede više od šljunka ili kamenja.
Bhagavad-gītā je dílo teistické vědy o vědomí Kṛṣṇy. Nikdo nemůže nabýt vědomí Kṛṣṇy díky pouhé světské učenosti — musí mít to štěstí, že se může stýkat s někým, jehož vědomí je čisté. Osoba vědomá si Kṛṣṇy má Kṛṣṇovou milostí realizované poznání, protože je spokojená s čistou oddanou službou. Prostřednictvím realizovaného poznání se dosáhne dokonalosti. Díky transcendentálnímu poznání si lze uchovat vlastní přesvědčení, zatímco v případě pouhého akademického poznání mohou každého snadno oklamat a zmást zdánlivé protiklady. Skutečně se ovládá jedině realizovaná duše, protože je odevzdaná Kṛṣṇovi. Je transcendentální — nemá nic společného se světskou vzdělaností. Světská vzdělanost a myšlenková spekulace, které pro druhé mohou mít cenu zlata, pro ni neznamenají více než hrouda či kámen.