Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je

Kapitola pátá

PETO POGLAVLJE

Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy

Karma-yoga – djelovanje u svjesnosti Kṛṣṇe

TEXT 1:
Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, nejprve mě žádáš, abych se zřekl všech činů, a potom mi zase doporučuješ jednat s oddaností. Řekni mi prosím s konečnou platností: Co je prospěšnější?
STIH 1:
Arjuna reče: O Kṛṣṇa, najprije tražiš od mene da se odreknem djelovanja, a onda mi preporučuješ djelovanje s predanošću. Molim Te, reci mi sada jasno što je bolje?
TEXT 2:
Pán, Osobnost Božství, odpověděl: Jak zříkání se činů, tak jednání s oddaností vedou k osvobození. Činnost formou oddané služby je však lepší než zřeknutí se práce.
STIH 2:
Božanska Osoba odgovori: I odricanje od djelovanja i djelovanje s predanošću povoljni su za dostizanje oslobođenja, ali predano je služenje bolje od odricanja od djelovanja.
TEXT 3:
Ó Arjuno, válečníku mocných paží! Každý, kdo k plodům svých činů nechová nenávist ani po nich netouží, je známý coby ten, kdo se vždy zříká. Taková osoba, nedotčená protiklady, snadno překonává hmotné otroctví a je naprosto osvobozená.
STIH 3:
Onaj tko ne mrzi niti želi plodove svojih djelatnosti uvijek je utemeljen u odricanju. Takva osoba, oslobođena svih dvostranosti, lako nadilazi materijalno ropstvo i biva potpuno oslobođena, o Arjuna snažnih ruku.
TEXT 4:
Jedině nevědomí tvrdí, že oddaná služba (karma-yoga) se liší od zkoumání hmotného světa (sāṅkhya). Skutečně učení říkají, že ten, kdo se správně vydá po jedné z těchto cest, dosáhne výsledků obou.
STIH 4:
Samo neuki ljudi izjavljuju da se predano služenje [karma-yoga] razlikuje od analitičkog proučavanja materijalnog svijeta [sāṅkhye]. Po mišljenju učenih osoba, onaj tko se posveti jednom od ovih dvaju putova stječe rezultate obaju.
TEXT 5:
Ten, kdo ví, že postavení dosaženého zkoumáním hmotného světa lze dosáhnout také oddanou službou — a tak vidí zkoumání a oddanou službu na stejné úrovni — vidí vše v pravém světle.
STIH 5:
Onaj tko zna da se položaj dostignut analitičkim proučavanjem može dostići i predanim služenjem i tko zato smatra da su analitičko proučavanje i predano služenje na istoj razini, vidi stvari takve kakve jesu.
TEXT 6:
Když se někdo pouze zřekne všech činností, aniž by se zapojil do oddané služby Pánu, nedosáhne tím štěstí. Přemýšlivá osoba zaměstnaná oddanou službou však může neprodleně dosáhnout Nejvyššího.
STIH 6:
Samo odricanje od svih djelatnosti, bez predana služenja Gospodina, ne može osobi donijeti sreću, ali misaona osoba koja predano služi može odmah dostići Svevišnjega.
TEXT 7:
Ten, kdo jedná s oddaností a je čistou duší ovládající mysl a smysly, je každému drahý a každý je drahý jemu. Přestože je stále činný, nikdy není zapleten.
STIH 7:
Čista duša koja djeluje s predanošću i koja vlada svojim umom i osjetilima draga je svakome i svatko je njoj drag. Premda uvijek djeluje, nikada ne biva zapletena.
TEXTS 8-9:
Osoba, která má božské vědomí — třebaže se dívá, poslouchá, dotýká, cítí, jí, chodí, spí a dýchá — si v nitru neustále uvědomuje, že ve skutečnosti vůbec nic nedělá. Ví, že když hovoří, vyměšuje, něco přijímá nebo otvírá či zavírá oči, jsou pouze hmotné smysly ve styku se smyslovými objekty a ona sama stojí stranou.
STIHOVI 8-9:
Osoba s božanskom svjesnošću, iako gleda, sluša, miriše, jede, hoda, spava i diše, uvijek u sebi zna da zapravo ništa ne čini, jer dok govori, obavlja nuždu, prima ili otvara i zatvara oči uvijek zna da samo materijalna osjetila dolaze u dodir sa svojim predmetima i da je od njih odvojena.
TEXT 10:
Ten, kdo odevzdává výsledky svých činností Nejvyššímu Pánu a koná svou povinnost bez ulpívání, zůstává nedotčen hříchem, tak jako je list lotosu nedotčen vodou.
STIH 10:
Onaj tko vrši svoju dužnost bez vezanosti, predajući rezultate Svevišnjem Gospodinu, ne podliježe utjecaju grešna djela, kao što lotosov cvijet ne dodiruje voda.
TEXT 11:
Yogīni, zříkající se připoutanosti, jednají tělem, myslí, inteligencí a dokonce i smysly jen v zájmu očištění.
STIH 11:
Ostavljajući svu vezanost, yogīji djeluju tijelom, umom, inteligencijom pa čak i osjetilima, samo da bi se pročistili.
TEXT 12:
Trvale oddaná duše dosahuje ničím nerušeného klidu a míru, neboť obětuje výsledky všech činností Mně, zatímco ten, kdo není spojen s Božstvím a lační po plodech své práce, se zaplétá.
STIH 12:
Nepokolebljivo predana duša dostiže savršen mir, jer nudi rezultate svih djelatnosti Meni, dok osoba koja nije sjedinjena s Božanskom Osobom, već žudi za plodovima svoga rada, biva zapletena.
TEXT 13:
Když má vtělená živá bytost pod kontrolou svou povahu a v mysli se zříká všech činů, přebývá šťastně ve městě s devíti branami (hmotném těle); nic nekoná ani není příčinou konání nějaké práce.
STIH 13:
Kada utjelovljeno živo biće ovlada svojom prirodom i u umu se odrekne svih djelatnosti, sretno prebiva u gradu s devet dveri [materijalnom tijelu], ne djelujući i ne uzrokujući djelovanje.
TEXT 14:
Vtělená duše, pán města v podobě svého těla, nevytváří činy, nepodněcuje lidi k jednání ani nevytváří plody činů. To vše dělají kvality hmotné přírody.
STIH 14:
Utjelovljeni duh, gospodar grada svoga tijela, ne stvara djelatnosti ili plodove djela, niti potiče ljude na djelovanje. Sve to čine guṇe materijalne prirode.
TEXT 15:
Ani Nejvyšší Pán nepřijímá ničí hříšné či zbožné činnosti. Vtělené bytosti jsou ale zmateny nevědomostí, která zastírá jejich pravé poznání.
STIH 15:
Svevišnji Gospodin ne prihvaća ničija grešna ili pobožna djela. Utjelovljena su bića zbunjena, zbog neznanja koje prekriva njihovo pravo znanje.
TEXT 16:
Jakmile je však někdo osvícen poznáním, jež ničí nevědomost, odhalí mu toto poznání vše, stejně jako slunce všechno osvětlí za bílého dne.
STIH 16:
Kada je živo biće prosvijetljeno znanjem koje uništava neznanje, njegovo znanje sve razotkriva, kao što sunce po danu sve obasjava.
TEXT 17:
Každý, jehož inteligence, mysl, víra a útočiště jsou u Nejvyššího, se úplným poznáním oprostí od všech nejasností a kráčí tak přímo po cestě osvobození.
STIH 17:
Kada osoba usredotoči svoj um i inteligenciju na Svevišnjega, polažući svoju vjeru u Njega i prihvaćajući Njegovo okrilje, zahvaljujući potpunu znanju sve njezine dvojbe u potpunosti nestaju i tako napreduje na putu oslobođenja.
TEXT 18:
Díky pravému poznání vidí pokorní mudrci stejně učeného a mírného brāhmaṇu, krávu, slona, psa i pojídače psů.
STIH 18:
Ponizni mudraci, zahvaljujući pravom znanju, vide jednakim očima učena i plemenita brāhmaṇu, kravu, slona, psa i čovjeka koji jede pse [koji ne pripada ni jednoj kasti].
TEXT 19:
Ti, jejichž mysl je trvale vyrovnaná, již přemohli zrození a smrt. Jsou bezchybní jako Brahman, a proto už nyní setrvávají na úrovni Brahmanu.
STIH 19:
Oni čiji su umovi utemeljeni u viziji jednakosti već su nadvladali stanja rođenja i smrti. Besprijekorni su kao Brahman i stoga su već utemeljeni u Brahmanu.
TEXT 20:
Ten, kdo se neraduje, když dosáhne něčeho příjemného, ani neběduje, když ho postihne něco nepříjemného, kdo má inteligenci zakotvenou ve vlastním já, není zmatený a zná vědu o Bohu, již setrvává na úrovni transcendence.
STIH 20:
Osoba koja se ne raduje kada stekne što ugodno niti jadikuje kada stekne što neugodno, čija je inteligencija utemeljena u jastvu, koja nije zbunjena i koja zna nauk o Bogu, već je utemeljena u transcendenciji.
TEXT 21:
Takovou osvobozenou osobu, která zná vlastní já, neláká hmotný smyslový požitek; těší se z požitku ve svém nitru a je stále v tranzu. Jelikož je soustředěná na Nejvyššího, vychutnává neomezené štěstí.
STIH 21:
Takva oslobođena osoba ne osjeća privlačnost prema materijalnom osjetilnom zadovoljstvu, već uvijek u transu uživa u unutarnjem zadovoljstvu. Na taj način samospoznata duša uživa u beskrajnoj sreći, jer se usredotočuje na Svevišnjeg.
TEXT 22:
Požitky pocházející ze styku hmotných smyslů se smyslovými objekty jsou zdrojem neštěstí. Mají svůj počátek a konec, synu Kuntī, a moudrý v nich proto nenachází potěšení.
STIH 22:
Inteligentna osoba ne uživa u izvorima bijede, koji nastaju dodirom s materijalnim osjetilima. O Kuntīn sine, takvi užici imaju početak i kraj i mudar čovjek ne nalazi u njima zadovoljstvo.
TEXT 23:
Je-li člověk schopen před opuštěním svého nynějšího těla snášet popudy hmotných smyslů a ovládat sílu touhy a hněvu, je v dobrém postavení a je v tomto světě šťastný.
STIH 23:
Ako osoba prije nego što napusti sadašnje tijelo može podnositi nagone materijalnih osjetila i obuzdati silu želje i srdžbe, utemeljena je u dobru položaju i sretna u ovome svijetu.
TEXT 24:
Ten, kdo nalézá štěstí ve svém nitru, je činný a raduje se sám v sobě a jehož cíl spočívá uvnitř, je dokonalý mystik. Je osvobozený na úrovni Nejvyššího a nakonec Nejvyššího také dosahuje.
STIH 24:
Onaj tko nalazi sreću u sebi, tko aktivno uživa u unutarnjem zadovoljstvu i teži za unutarnjim ciljem savršen je mistik. Oslobođen je u Svevišnjem i na kraju dostiže Svevišnjeg.
TEXT 25:
Ti, kdo jsou povzneseni nad protiklady, jež vyvstávají z pochyb, jejichž mysl je obrácena dovnitř, kdo neustále jednají pro blaho všech živých bytostí a jsou prosti hříchů, dosahují osvobození na úrovni Nejvyššího.
STIH 25:
Osobe zaokupljene unutarnjim životom, koje su nadišle dvostranosti rođene iz sumnje i koje uvijek djeluju za dobrobit svih živih bića, oslobođene grijeha, dostižu oslobođenje u Svevišnjem.
TEXT 26:
Ti, kdo jsou prostí hněvu, hmotných tužeb, znají vlastní já, ovládají se a neustále usilují o dokonalost, mají zaručené, že osvobození na úrovni Nejvyššího dosáhnou ve velmi blízké budoucnosti.
STIH 26:
Samospoznatim i samoovladanim osobama, oslobođenim srdžbe i svih materijalnih želja, koje uvijek nastoje dostići savršenstvo, osigurano je oslobođenje u Svevišnjem u skoroj budućnosti.
TEXTS 27-28:
Když se transcendentalista zaměřený na osvobození odvrátí od všech vnějších smyslových objektů, když upře pohled mezi obočí a zastaví vcházející a vycházející dech v nosních dírkách—čímž ovládne mysl, smysly a inteligenci — oprostí se od touhy, strachu a hněvu. Ten, kdo stále setrvává v tomto stavu, je bezesporu osvobozený.
STIHOVI 27-28:
Prekidajući dodir sa svim vanjskim predmetima osjetila, neprestano usmjeravajući pogled između obrva, zadržavajući udah i izdah u nosnicama i tako vladajući umom, osjetilima i inteligencijom, transcendentalist koji teži za oslobođenjem oslobađa se želje, straha i srždbe. Onaj tko se uvijek nalazi u tom stanju sigurno je oslobođen.
TEXT 29:
Ten, kdo si je Mě plně vědom a zná Mě coby konečného příjemce veškerých obětí a askeze, Nejvyššího Pána všech planet a polobohů a přejícího přítele všech živých bytostí, se zbaví hmotných strastí a dosáhne klidu a míru.
STIH 29:
Osoba potpuno svjesna Mene, koja zna da sam vrhovni uživatelj svih žrtvovanja i strogosti, gospodar svih planeta i polubogova te dobročinitelj i dobronamjernik svih živih bića dostiže mir oslobađajući se patnje uzrokovane materijalnim bijedama.