Skip to main content
Library » Bhagavad-gītā kakva jest » PETO POGLAVLJE

STIH 4

TEXT 4

Tekst

Verš

sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ
pravadanti na paṇḍitāḥ
ekam apy āsthitaḥ samyag
ubhayor vindate phalam
sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ
pravadanti na paṇḍitāḥ
ekam apy āsthitaḥ samyag
ubhayor vindate phalam

Synonyms

Synonyma

sāṅkhya – analitičko proučavanje materijalnog svijeta; yogau – predano služenje; pṛthak – različiti; bālāḥ – manje inteligentni; pravadanti – kažu; na – nikada; paṇḍitāḥ – učeni; ekam – u jednom; api – čak; āsthitaḥ – nalazi se; samyak – potpuni; ubhayoḥ – oba; vindate – uživa; phalam – rezultat.

sāṅkhya — analytické zkoumání hmotného světa; yogau — jednání formou oddané služby; pṛthak — odlišné; bālāḥ — méně inteligentní; pravadanti — říkají; na — nikdy; paṇḍitāḥ — učení; ekam — v jednom; api — dokonce; āsthitaḥ — setrvává; samyak — úplný; ubhayoḥ — obou; vindate — užívá si; phalam — výsledek.

Translation

Překlad

Samo neuki ljudi izjavljuju da se predano služenje [karma-yoga] razlikuje od analitičkog proučavanja materijalnog svijeta [sāṅkhye]. Po mišljenju učenih osoba, onaj tko se posveti jednom od ovih dvaju putova stječe rezultate obaju.

Jedině nevědomí tvrdí, že oddaná služba (karma-yoga) se liší od zkoumání hmotného světa (sāṅkhya). Skutečně učení říkají, že ten, kdo se správně vydá po jedné z těchto cest, dosáhne výsledků obou.

Purport

Význam

SMISAO: Svrha je analitičkog proučavanja materijalnog svijeta pronaći dušu postojanja. Duša je materijalnog svijeta Viṣṇu, Nad-duša. Predano služenje Gospodina obuhvaća služenje Nad-duše. Jedan se proces sastoji od pronalaženja korijena drveta, a drugi od zalijevanja korijena. Pravi učenik sāṅkhya filozofije pronalazi korijen materijalnog svijeta, Viṣṇua, i potom sa savršenim znanjem služi Gospodina. Stoga u biti nema razlike između tih dvaju putova, jer je Viṣṇu cilj i jednog i drugog. Oni koji ne znaju krajnji cilj kažu da se svrha karma-yoge razlikuje od svrhe sāṅkhye, ali učena osoba zna da je cilj ova dva procesa isti.

Cílem zkoumání hmotného světa je nalézt duši veškeré existence. Duší hmotného světa je Viṣṇu, Nadduše. Oddaná služba Pánu zahrnuje i službu Nadduši. Jedním postupem je nalezení kořene stromu a druhým jeho zalévání. Pravý student filozofie sāṅkhyi najde kořen hmotného stromu či světa, Viṣṇua, a potom začne s dokonalým poznáním Pánu sloužit. V jádru tedy není mezi oběma procesy žádný rozdíl, protože jejich společným cílem je Viṣṇu. Ti, kdo neznají konečný cíl, říkají, že smysl sāṅkhyi a smysl karma-yogy se od sebe liší, ale učená osoba ví o společném cíli těchto dvou procesů.