Skip to main content

STIH 7

TEXT 7

Tekst

Verš

yoga-yukto viśuddhātmā
vijitātmā jitendriyaḥ
sarva-bhūtātma-bhūtātmā
kurvann api na lipyate
yoga-yukto viśuddhātmā
vijitātmā jitendriyaḥ
sarva-bhūtātma-bhūtātmā
kurvann api na lipyate

Synonyms

Synonyma

yoga-yuktaḥ – zaokupljena predanim služenjem; viśuddha-ātmā – pročišćena duša; vijita-ātmā – samoovladana; jita-indriyaḥ – ovladavši svojim osjetilima; sarva-bhūta – prema svim živim bićima; ātma-bhūta-ātmā – samilosna; kurvan api – iako djeluje; na – nikada; lipyate – ne zapleće se.

yoga-yuktaḥ — zaměstnaný oddanou službou; viśuddha-ātmā — očištěná duše; vijita-ātmā — kdo ovládá sám sebe; jita-indriyaḥ — kdo přemohl smysly; sarva-bhūta — ke všem živým bytostem; ātma-bhūta-ātmā — soucitný; kurvan api — přestože jedná; na — nikdy; lipyate — je zapleten.

Translation

Překlad

Čista duša koja djeluje s predanošću i koja vlada svojim umom i osjetilima draga je svakome i svatko je njoj drag. Premda uvijek djeluje, nikada ne biva zapletena.

Ten, kdo jedná s oddaností a je čistou duší ovládající mysl a smysly, je každému drahý a každý je drahý jemu. Přestože je stále činný, nikdy není zapleten.

Purport

Význam

SMISAO: Osoba koja slijedi put oslobođenja njegujući svjesnost Kṛṣṇe vrlo je draga svakom živom biću i svako je živo biće njoj drago, jer je svjesna Kṛṣṇe. Takva osoba ne može smatrati ni jedno živo biće odvojenim od Kṛṣṇe, kao što lišće i grane drveta nisu odvojeni od drveta. Dobro zna da će zalijevanjem korijena drveta sve lišće i grane dobiti vodu ili da će davanjem hrane želucu čitavo tijelo dobiti energiju. Onaj tko postupa svjesno Kṛṣṇe sluga je svih živih bića i zato je svakome veoma drag. Svi su zadovoljni njegovim postupcima i zato ima čistu svijest, zahvaljujući kojoj potpuno vlada svojim umom. Budući da potpuno vlada svojim umom, njegova su osjetila ovladana i ne može zaboraviti Kṛṣṇu ili zaokupiti osjetila nečim drugim do služenjem Gospodina, jer uvijek misli na Kṛṣṇu. Ne voli slušati o temama koje se ne odnose na Kṛṣṇu, niti voli jesti hranu koja nije ponuđena Kṛṣṇi ili ići bilo kamo ako to nije povezano s Kṛṣṇom. Na taj način vlada svojim osjetilima. Čovjek ovladanih osjetila ne može nikoga uvrijediti. Netko može upitati: Zašto je onda Arjuna nanio uvrede drugima (u bici)? Zar nije bio svjestan Kṛṣṇe? Arjuna je samo naizgled počinio uvrede, jer su svi okupljeni na bojnom polju (kao što je bilo objašnjeno u drugom poglavlju) nastavili živjeti kao osobe, budući da duša ne može biti ubijena. Tako, u duhovnom smislu, na bojnom polju Kurukṣetri nitko nije bio ubijen. Bila je samo promijenjena njihova odjeća po naredbi Kṛṣṇe, koji je bio osobno nazočan. Boreći se na bojnom polju Kurukṣetri, Arjuna se zapravo uopće nije borio; samo je izvršavao Kṛṣṇine naredbe u potpunoj svjesnosti Kṛṣṇe. Takva se osoba nikada ne zapleće u posljedice djelovanja.

Ten, kdo se prostřednictvím vědomí Kṛṣṇy nachází na cestě osvobození, je každé živé bytosti nesmírně drahý a každá živá bytost je drahá jemu. Je to díky tomu, že si je vědom Kṛṣṇy. Nedokáže žádnou živou bytost považovat za oddělenou od Kṛṣṇy — tak jako ani listy a větve nejsou oddělené od stromu. Dobře ví, že zaléváním kořene stromu se voda dostane do všech větví a listů. Podobně se dodáváním potravy žaludku rozšíří energie automaticky po celém těle. Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, je služebníkem všech, a proto je každému velmi drahý. A jelikož svou prací uspokojuje každého, je jeho vědomí čisté. Díky čistému vědomí je jeho mysl zcela ovládnutá, a jelikož má ovládnutou mysl, jsou ovládnuté i jeho smysly. Protože má mysl neustále upřenou na Kṛṣṇu, nemůže se stát, že by ho něco od Kṛṣṇy odvedlo. Také se nemůže stát, že by své smysly zaměstnal něčím jiným než službou Pánu. Nechce poslouchat nic jiného než hovory, které se týkají Kṛṣṇy, nechce jíst nic, co nebylo nabídnuto Kṛṣṇovi, a ani někam jít, pokud to nesouvisí s Kṛṣṇou. Jeho smysly jsou tedy ovládnuté. Člověk, který má ovládnuté smysly, nedokáže nikoho napadat. Někdo se může zeptat: “Proč potom Arjuna napadal druhé (v bitvě)? Nebyl si snad vědom Kṛṣṇy?” Arjuna je napadal jen navenek, protože (jak již bylo vysvětleno ve druhé kapitole) všichni shromáždění na bojišti žili i nadále jako jednotlivci, neboť duši nelze zabít. Z duchovního hlediska tedy na Kuruovském bitevním poli nikdo nikoho nezabil. Jen oděv válečníků byl vyměněn z nařízení Kṛṣṇy, který byl osobně přítomný. Proto když Arjuna bojoval v bitvě na Kurukṣetře, ve skutečnosti vůbec nebojoval; pouze s úplným vědomím Kṛṣṇy plnil Kṛṣṇovy příkazy. Taková osoba není nikdy zapletena do následků svého jednání.