Skip to main content

STIH 22

TEXT 22

Tekst

Verš

ye hi saṁsparśa-jā bhogā
duḥkha-yonaya eva te
ādy-antavantaḥ kaunteya
na teṣu ramate budhaḥ
ye hi saṁsparśa-jā bhogā
duḥkha-yonaya eva te
ādy-antavantaḥ kaunteya
na teṣu ramate budhaḥ

Synonyms

Synonyma

ye – ti; hi – zacijelo; saṁsparśa-jāḥ – dodirom s materijalnim osjetilima; bhogāḥ – užitaka; duḥkha – nesreće; yonayaḥ – izvori; eva – zacijelo; te – oni su; ādi – početku; anta – kraju; vantaḥ – podložni; kaunteya – o Kuntīn sine; na – nikada; teṣu – u njima; ramate – ne nalazi zadovoljstvo; budhaḥ – inteligentna osoba.

ye — ty; hi — jistě; saṁsparśa-jāḥ — stykem s hmotnými smysly; bhogāḥ — požitky; duḥkha — neštěstí; yonayaḥ — zdroje; eva — jistě; te — ty jsou; ādi — počátek; anta — konec; vantaḥ — podléhající; kaunteya — ó synu Kuntī; na — nikdy; teṣu — v těch; ramate — nachází potěšení; budhaḥ — inteligentní osoba.

Translation

Překlad

Inteligentna osoba ne uživa u izvorima bijede, koji nastaju dodirom s materijalnim osjetilima. O Kuntīn sine, takvi užici imaju početak i kraj i mudar čovjek ne nalazi u njima zadovoljstvo.

Požitky pocházející ze styku hmotných smyslů se smyslovými objekty jsou zdrojem neštěstí. Mají svůj počátek a konec, synu Kuntī, a moudrý v nich proto nenachází potěšení.

Purport

Význam

SMISAO: Materijalno osjetilno zadovoljstvo rezultat je dodira s materijalnim osjetilima, koja su privremena kao što je i samo tijelo privremeno. Oslobođenu dušu ne zanima ništa privremeno. Znajući dobro radosti transcendentalnog zadovoljstva, kako može pristati da uživa u lažnom zadovoljstvu? U Padma Purāṇi rečeno je:

Hmotné smyslové požitky pocházejí z podnícení hmotných smyslů. Všechny jsou dočasné, jelikož dočasné je již samo tělo. Osvobozená duše se o nic dočasného nezajímá. Jak by se mohla chtít těšit z nepravého požitku, když dobře zná radosti požitků, které jsou transcendentální? V Padma Purāṇě stojí:

ramante yogino ’nante
satyānande cid-ātmani
iti rāma-padenāsau
paraṁ brahmābhidhīyate
ramante yogino ’nante
satyānande cid-ātmani
iti rāma-padenāsau
paraṁ brahmābhidhīyate

„Mistici nalaze neograničeno transcendentalno zadovoljstvo u Apsolutnoj Istini i zato je Vrhovna Apsolutna Istina, Božanska Osoba, poznata kao Rāma."

“Mystici získávají neomezené transcendentální požitky z Absolutní Pravdy, a proto je Nejvyšší Absolutní Pravda, Osobnost Božství, známá také pod jménem Rāma.”

Śrīmad-Bhāgavatamu (5.5.1) također je rečeno:

Rovněž ve Śrīmad-Bhāgavatamu (5.5.1) je řečeno:

nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛ-loke
kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye
tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ
śuddhyed yasmād brahma-saukhyaṁ tv anantam
nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛ-loke
kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye
tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ
śuddhyed yasmād brahma-saukhyaṁ tv anantam

„Dragi moji sinovi, ne biste trebali teško radititi u ovom ljudskom obliku života kako biste stekli osjetilno zadovoljstvo; takva su zadovoljstva dostupna i bićima koja jedu izmet (svinjama). U ovom životu trebate se podvrći strogostima koje će pročistiti vaše postojanje. Tako ćete moći uživati u beskrajnu transcendentalnom blaženstvu."

“Moji milí synové, v lidské podobě není důvod těžce pracovat pro smyslový požitek, který je dostupný i těm, kdo žerou výkaly (prasatům). Měli byste v tomto životě podstoupit askezi, kterou se očistíte; pak budete schopni vychutnávat nekonečnou transcendentální blaženost.”

Pravi yogīji ili učeni transcendentalisti ne osjećaju privlačnost prema osjetilnim zadovoljstvima, koja su uzroci neprestana materijalnog postojanja. Što se netko više odaje materijalnim zadovoljstvima, to više biva sputan materijalnim bijedama.

Pravé yogīny a učené transcendentalisty nepřitahují smyslové požitky, které jsou příčinou pokračování hmotného života. Čím více někdo propadá hmotným požitkům, tím více je sevřený v zajetí hmotného utrpení.