STIH 1
TEXT 1
Tekst
Verš
sannyāsaṁ karmaṇāṁ kṛṣṇa
punar yogaṁ ca śaṁsasi
yac chreya etayor ekaṁ
tan me brūhi su-niścitam
sannyāsaṁ karmaṇāṁ kṛṣṇa
punar yogaṁ ca śaṁsasi
yac chreya etayor ekaṁ
tan me brūhi su-niścitam
Synonyms
Synonyma
arjunaḥ uvāca – Arjuna reče; sannyāsam – odricanje; karmaṇām – od svih djelatnosti; kṛṣṇa – o Kṛṣṇa; punaḥ – ponovno; yogam – predano služenje; ca – također; śaṁsasi – hvališ; yat – što; śreyaḥ – bolje je; etayoḥ – od ta dva; ekam – jedno; tat – to; me – meni; brūhi – molim Te, reci; su-niścitam – jasno.
arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sannyāsam — zříkání se; karmaṇām — všech činností; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; punaḥ — zase; yogam — oddanou službu; ca — také; śaṁsasi — chválíš; yat — co; śreyaḥ — je prospěšnější; etayoḥ — z těch dvou; ekam — jedno; tat — to; me — mně; brūhi — prosím řekni; su-niścitam — s konečnou platností.
Translation
Překlad
Arjuna reče: O Kṛṣṇa, najprije tražiš od mene da se odreknem djelovanja, a onda mi preporučuješ djelovanje s predanošću. Molim Te, reci mi sada jasno što je bolje?
Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, nejprve mě žádáš, abych se zřekl všech činů, a potom mi zase doporučuješ jednat s oddaností. Řekni mi prosím s konečnou platností: Co je prospěšnější?
Purport
Význam
SMISAO: U ovom poglavlju Bhagavad-gīte Gospodin izjavljuje da je predano služenje bolje od suhoparne umne spekulacije. Predano je služenje lakše od umne spekulacije, jer zbog svoje transcendentalne prirode oslobađa osobu posljedica. U drugom poglavlju Kṛṣṇa je objasnio osnovno znanje o duši i njezinu zatočeništvu u materijalnom tijelu. Također je objasnio kako se buddhi-yogom, predanim služenjem, može osloboditi materijalnog zatočeništva. U trećem je poglavlju objasnio da osoba utemeljena na razini znanja nema više nikakvih dužnosti, a u četvrtom je poglavlju rekao Arjuni da sve vrste žrtvovanja dosežu vrhunac u znanju. Međutim, na kraju četvrtoga poglavlja Gospodin savjetuje Arjuni da se probudi i bori, utemeljen u savršenu znanju. Tako je istodobno naglašavajući važnost djelovanja s predanošću i neaktivnosti utemeljene na znanju zbunio Arjunu i pokolebao ga u njegovoj odlučnosti. Arjuna misli da odricanje utemeljeno na znanju podrazumijeva prestanak svih osjetilnih djelatnosti, ali ako netko predano služi, kako prestaje djelovati? Drugim riječima, Arjuna misli da sannyāsa, odnosno odricanje sa znanjem, podrazumijeva potpunu neaktivnost, jer su djelovanje i odricanje, po njegovu mišljenju, nespojivi. Čini se da nije shvatio da djelovanje s punim znanjem ne donosi posljedice i da se zato ne razlikuje od neaktivnosti. Zbog toga pita treba li potpuno prestati djelovati ili treba djelovati s potpunim znanjem.
V této kapitole Bhagavad-gīty Pán říká, že jednat formou oddané služby je lepší než suchá myšlenková spekulace. Oddaná služba je snadnější proto, že díky své transcendentální povaze nepřináší reakce. Ve druhé kapitole bylo vyloženo počáteční poznání duše, její zajetí v hmotném těle a rovněž způsob, jak se z tohoto vězení dostat buddhi-yogou neboli oddanou službou. Ve třetí kapitole bylo uvedeno, že ten, kdo setrvává na úrovni poznání, již nemá žádné povinnosti. A ve čtvrté kapitole řekl Pán Arjunovi, že všechny druhy činností prováděných jako oběť vrcholí poznáním. Na konci čtvrté kapitoly mu však poradil, aby procitl a s dokonalým poznáním bojoval. Tím, že Kṛṣṇa zdůrazňoval význam jak jednání s oddaností, tak i nečinnosti založené na poznání, uvedl Arjunu do rozpaků. Arjuna nyní uvažuje: Odříkání založené na poznání znamená ukončení veškeré práce konané smysly. Ale jestliže někdo jedná tak, že vykonává oddanou službu, jak je tím zastavena činnost? Jinými slovy, Arjuna si myslí, že sannyāsa neboli odříkání založené na poznání musí být zcela oproštěné od jakýchkoliv činností — zdá se mu totiž, že práce a odříkání si odporují. Vypadá, jako by nepochopil, že práce konaná s úplným poznáním nepřináší žádné reakce a je tedy totéž co nečin. Ptá se proto, zda má zanechat všech činností, nebo jednat s úplným poznáním.