TEXT 40

STIH 40

Verš

Tekst

śrī-bhagavān uvāca
pārtha naiveha nāmutra
vināśas tasya vidyate
na hi kalyāṇa-kṛt kaścid
durgatiṁ tāta gacchati

Synonyma

Synonyms

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; pārtha — ó synu Pṛthy; na eva — nikdy tomu tak není; iha — v tomto hmotném světě; na — nikdy; amutra — v příštím životě, v příštím světě; vināśaḥ — zkáza; tasya — jeho; vidyate — existuje; na — nikdy; hi — jistě; kalyāṇa-kṛt — ten, kdo se věnuje příznivým činnostem; kaścit — kdokoliv; durgatim — k úpadku; tāta — Můj příteli; gacchati — spěje.

śrī-bhagavān uvāca – Svevišnja Božanska Osoba reče; pārtha – o Pṛthin sine; na eva – nikada nije tako; iha – u materijalnom svijetu; na – nikada; amutra – u idućem životu; vināśaḥ – uništenje; tasya – njegovo; vidyate – postoji; na – nikada; hi – zacijelo; kalyāṇa-kṛt – onaj tko djeluje povoljno; kaścit – bilo tko; durgatim – degradaciji; tāta – prijatelju Moj; gacchati – ide ka.

Překlad

Translation

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó synu Pṛthy, transcendentalistu, který se věnuje příznivým činnostem, nepotká zkáza ani v tomto, ani v duchovním světě. Toho, kdo koná dobro, Můj příteli, zlo nikdy nepřemůže.

Svevišnja Božanska Osoba reče: O Pṛthin sine, transcendentalist koji vrši povoljne djelatnosti nikada ne biva uništen, ni u ovom ni u duhovnom svijetu. Prijatelju Moj, zlo nikada ne nadvladava onog tko čini dobro.

Význam

Purport

Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.17) vysvětluje Śrī Nārada Muni Vyāsadevovi:

SMISAO: U Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.17) Śrī Nārada Muni poučava Vyāsadevu ovim riječima:

tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo ’tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto ’bhajatāṁ sva-dharmataḥ

“Pokud se někdo zřekne všech hmotných vyhlídek a beze zbytku přijme útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství, nic neztrácí a nehrozí mu poklesnutí. Naproti tomu neoddaný se může plně věnovat konání své pracovní povinnosti, a přesto nic nezíská.” Hmotné vyhlídky skýtá mnoho činností — jak těch předepsaných v písmech, tak běžných. Od transcendentalisty se očekává, že se zřekne všech hmotných činností v zájmu duchovního pokroku, vědomí Kṛṣṇy. Někdo může tvrdit, že rozvíjením vědomí Kṛṣṇy lze sice dosáhnout nejvyšší dokonalosti, pokud je dovedeno do konce, ale že když osoba nedosáhne dokonalé úrovně, ztratí po hmotné i duchovní stránce. Písma jsou nesmlouvavá: když někdo nekoná předepsané hmotné povinnosti, musí si vytrpět reakce — ten, kdo se nebude náležitě věnovat transcendentálním činnostem, tedy musí být těmto reakcím vystaven. Bhāgavatam však ujišťuje, že neúspěšný transcendentalista se nemá čeho bát. I když může být vystaven reakcím za to, že nesplnil dokonale své předepsané povinnosti, přesto nic neztratí. Vědomí Kṛṣṇy, jež je příznivé, není nikdy zapomenuto a ten, kdo jedná na této úrovni, v tom bude pokračovat, i kdyby se v příštím životě narodil v nízko postavené rodině. Naproti tomu ten, kdo se jen striktně drží předepsaných povinností, aniž by se mu dostávalo vědomí Kṛṣṇy, ještě nemusí dosáhnout příznivých výsledků.

„Ako netko ostavi sve materijalne planove i potpuno prihvati utočište Svevišnje Božanske Osobe, ništa ne gubi niti se degradira. S druge strane, onaj tko nije bhakta može potpuno obavljati svoje propisane dužnosti, a ipak ne dobiti ništa." Da bi ostvarila materijalne planove, osoba mora vršiti razne djelatnosti – one koje su propisane u spisima i one koje su uobičajene u društvu. Transcendentalist treba ostaviti sve materijalne djelatnosti radi napredovanja u duhovnom životu, svjesnosti Kṛṣṇe. Netko može prigovoriti da se svjesnošću Kṛṣṇe može dostići najviše savršenstvo ako se proces slijedi do kraja, ali ako osoba ne dostigne takvu savršenu razinu gubi i materijalno i duhovno. U spisima je rečeno da neobavljanje propisanih dužnosti uzrokuje posljedice; stoga onaj tko ne vrši pravilno transcendentalne djelatnosti ispašta posljedice. Bhāgavatam uvjerava neuspješna transcendentalista da se ne treba brinuti. Čak i ako bude podvrgnut posljedicama nesavršena obavljanja propisanih dužnosti, ipak ništa ne gubi, jer se povoljna svjesnost Kṛṣṇe nikada ne zaboravlja. Onaj tko tako djeluje nastavit će njegovati svjesnost Kṛṣṇe čak i ako se u slijedećem životu rodi u obitelji niska roda. S druge strane, onaj tko samo strogo slijedi propisane dužnosti ne mora nužno steći povoljne rezultate ako mu nedostaje svjesnost Kṛṣṇe.

Lidstvo je možné rozdělit na dvě části — na lidi usměrněné a neusměrněné. Ti, kdo se věnují pouze zvířecímu uspokojování smyslů bez poznání o svém příštím životě či duchovním osvobození, patří mezi neusměrněné. A ti, kdo plní povinnosti stanovené v písmech, se řadí k usměrněným. Neusměrnění lidé — civilizovaní i necivilizovaní, vzdělaní i nevzdělaní, silní i slabí — mají mnoho zvířecích sklonů. Jejich činnosti nejsou nikdy příznivé — když se jako zvířata vyžívají v jídle, spánku, obraně a sexu, setrvávají i nadále v hmotné existenci, která vždy přináší utrpení. Na druhou stranu ti, kdo se řídí a jsou usměrněni příkazy písem a tak postupně spějí k vědomí Kṛṣṇy, dosahují v životě pokroku.

Smisao navedenog može se razumjeti na slijedeći način. Čovječanstvo se može podijeliti na dva dijela: na one koji vode reguliran život i na one koji vode nereguliran život. Oni koji samo zadovoljavaju osjetila poput životinja i nemaju znanje o sljedećem životu i duhovnom spasenju pripadaju kategoriji ljudi koji vode nereguliran život, a oni koji obavljaju dužnosti propisane u spisima, slijedeći njihova načela, pripadaju kategoriji ljudi koji vode reguliran život. Oni koji žive nereguliranim životom puni su životinjskih sklonosti, bez obzira na njihovu naobrazbu ili neukost, kulturu ili nekulturu, snagu ili slabost. Njihove djelatnosti nikada nisu povoljne, jer dok uživaju u životinjskim sklonostima poput jedenja, spavanja, branjenja i razmnožavanja, nastavljaju materijalno postojanje, koje je uvijek bijedno. S druge strane, oni koji žive reguliranim životom u skladu s naredbama spisa i koji se tako postupno uzdižu do razine svjesnosti Kṛṣṇe, sigurno napreduju u životu.

Ti, kdo se vydali příznivou cestou, mohou být rozděleni do tří skupin: 1. ti, kteří se řídí pravidly a usměrněními písem a užívají si hmotného blahobytu; 2. ti, kteří se snaží najít konečné osvobození od hmotné existence; a 3. oddaní mající vědomí Kṛṣṇy. Osoby dodržující pravidla písem, jež vedou k hmotnému štěstí, lze dále rozdělit do dvou skupin: na ploduchtivé konatele a ty, kteří plody práce, jež skýtají uspokojení smyslů, nechtějí. Ti, kdo dychtí po plodech práce, mohou dosáhnout života na vyšší úrovni — dokonce i na nebeských planetách — ale nejsou osvobozeni od hmotné existence, a proto nejdou skutečně příznivou cestou. Jediné příznivé činnosti jsou ty, které vedou k osvobození. Činy, jež nejsou zaměřeny na konečnou seberealizaci či osvobození od hmotného, tělesného pojetí života, nejsou naopak vůbec příznivé. Jednání s vědomím Kṛṣṇy je jediné příznivé jednání a každého, kdo je dobrovolně připraven snášet veškeré nepohodlí v zájmu pokroku na cestě vědomí Kṛṣṇy, lze nazvat dokonalým transcendentalistou, který se podrobuje tvrdé askezi. A vzhledem k tomu, že osmistupňový systém yogy směřuje ke konečné realizaci vědomí Kṛṣṇy, je i tato metoda příznivá a ten, kdo se jí snaží co nejlépe následovat, se nemusí obávat úpadku.

Postoje tri vrste onih koji idu putem napretka: (1) sljedbenici pravila i propisa spisa koji uživaju u materijalnom blagostanju, (2) oni koji pokušavaju dostići krajnje oslobođenje od materijalnog postojanja i (3) bhakte svjesni Kṛṣṇe. Osobe koje slijede pravila i propise spisa kako bi stekle materijalnu sreću, mogu se podijeliti na dvije skupine: na koristoljubive radnike i na one koji ne žude za plodovima rada radi osjetilnog uživanja. Oni koji žele plodonosne rezultate radi osjetilnog uživanja mogu se uzdići na viši standard života – čak i na više planete – ali nisu oslobođeni materijalnog postojanja i stoga ne slijede istinski povoljan put. Jedine su povoljne djelatnosti one koje vode k oslobođenju. Svaka djelatnost koja ne vodi ka krajnjoj samospoznaji ili oslobođenju od materijalnog tjelesnog shvaćanja života nije povoljna. Samo je djelovanje u svjesnosti Kṛṣṇe povoljno, a onaj tko dobrovoljno prihvati sve tjelesne neudobnosti radi napredovanja na putu svjesnosti Kṛṣṇe može se nazvati savršenim transcendentalistom zaokupljenim oštrim strogostima. Budući da je cilj osmerostruke yoge krajnja spoznaja svjesnosti Kṛṣṇe, takva je primjena yoge također povoljna. Onaj tko slijedi taj proces najbolje što može ne mora se bojati degradacije.