STIH 17
TEXT 17
Tekst
Verš
yukta-ceṣṭasya karmasu
yukta-svapnāvabodhasya
yogo bhavati duḥkha-hā
yukta-ceṣṭasya karmasu
yukta-svapnāvabodhasya
yogo bhavati duḥkha-hā
Synonyms
Synonyma
yukta – regulirano; āhāra – jede; vihārasya – odmara; yukta – regulirano; ceṣṭasya – onaj tko radom zarađuje za život; karmasu – u obavljanju dužnosti; yukta – umjeren; svapna-avabodhasya – spavanje i budnost; yogaḥ – primjenjujući yogu; bhavati – postaje; duḥkha-hā – smanjuje patnje.
yukta — usměrněný; āhāra — přijímání potravy; vihārasya — aktivní odpočinek; yukta — usměrněný; ceṣṭasya — toho, kdo pracuje pro zajištění životních potřeb; karmasu — při konání povinností; yukta — usměrněný; svapna-avabodhasya — spánek a bdění; yogaḥ — provádění yogy; bhavati — stává se; duḥkha-hā — potlačující strasti.
Translation
Překlad
Onaj tko je regulirao svoje navike poput jedenja, spavanja, odmaranja i rada može primjenom yoge ublažiti sve materijalne patnje.
Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním yogy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.
Purport
Význam
SMISAO: Pretjerano zadovoljavanje tjelesnih potreba za hranom, snom, sigurnošću i razmnožavanjem može omesti napredovanje u yogi. Što se tiče jedenja, ono može biti regulirano samo kada jedemo prasādam, posvećenu hranu. Prema Bhagavad-gīti (9.26) Gospodinu Kṛṣṇi nudi se povrće, cvijeće, voće, žitarice, mlijeko itd. Na taj način osoba svjesna Kṛṣṇe automatski uči da ne jede hranu koja nije namijenjena ljudima ili nije hrana u vrlini. Što se tiče spavanja, osoba svjesna Kṛṣṇe uvijek budno obavlja svoje dužnosti u svjesnosti Kṛṣṇe, pa svako vrijeme nepotrebno provedeno u spavanju smatra velikim gubitkom. Avyartha-kālatvam: bhakta svjestan Kṛṣṇe ne može provesti ni minutu svoga života bez služenja Gospodina; ne može to podnijeti. Zato svoje spavanje svodi na najmanju mjeru. Njegov je uzor Śrīla Rūpa Gosvāmī, koji je uvijek služio Kṛṣṇu i nije mogao spavati više od dva sata na dan, a katkada čak ni toliko. Haridāsa Ṭhākura ne bi čak ni jeo prasādam ili spavao ako ne bi izvršio svoju dnevnu dužnost koja se sastojala od mantranja tri stotine tisuća imena na brojanici. Što se tiče rada, osoba svjesna Kṛṣṇe ne čini ništa što nije u Kṛṣṇinom interesu i zato je njezin rad uvijek reguliran i nedirnut osjetilnim uživanjem. Budući da nema govora o osjetilnom uživanju, osoba svjesna Kṛṣṇe nikada ne provodi vrijeme u materijalnoj dokolici. Za nju ne postoje materijalne bijede, jer je regulirala svoj rad, govor, spavanje, budnost i sve druge tjelesne djelatnosti.
Přehnané uspokojování požadavků těla — jídla, spánku, obrany a sexu — může bránit v pokroku na cestě yogy. Příjem potravy může být usměrněný jedině tehdy, když se osoba naučila přijímat a jíst posvěcené jídlo, prasādam. Z Bhagavad-gīty (9.26) víme, že Pánu Kṛṣṇovi se obětuje zelenina, květiny, ovoce, obilí, mléko a tak dále. Tímto způsobem se ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, přirozeně naučí nejíst jídlo, které není pro lidi neboli nenáleží do kategorie dobra. Pokud jde o spánek, takový oddaný je vždy čilý v plnění svých povinností s vědomím Kṛṣṇy, a proto považuje zbytečně prospaný čas za velkou ztrátu. Avyartha-kālatvam — ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, nemůže vydržet ani minutu svého života bez služby Pánu. Z toho důvodu je jeho spánek omezen na nejnižší možnou míru. Vzorem je mu v tom Śrīla Rūpa Gosvāmī, který byl vždy zaměstnaný službou Kṛṣṇovi a nedokázal prospat víc než dvě hodiny denně — a někdy ani tolik. Ṭhākura Haridāsa dokonce ani nepřijal prasādam a neusnul ani na okamžik, dokud nedokončil zpívání svých každodenních tří set tisíc svatých jmen na růženci. Co se týče práce, osoba vědomá si Kṛṣṇy nedělá nic, co není v Kṛṣṇově zájmu, a proto je její práce vždy usměrněná a neposkvrněná požitkem smyslů. Uspokojování smyslů nepřichází v úvahu, a oddaný proto nemá hmotný volný čas. A díky tomu, že je ve veškeré své práci, mluvě, spánku, bdění a všech ostatních činnostech těla usměrněný, nezakouší žádné hmotné utrpení.