ТЕКСТ 12
Sloka 12
Текст
Verš
Дума по дума
Synonyma
сах̣ – тази обусловена душа; яда̄ – когато; дугдха – изчерпани; пӯрва – минали; сукр̣тах̣ – благочестиви дела; тада̄ – тогава; ка̄раскара-ка̄катун̣д̣а-а̄ди – наречени ка̄раскара, ка̄катун̣д̣а и др.; апун̣я-друма-лата̄ – неблагочестиви дървета и пълзящи растения; виш̣а-уда-па̄на-ват – като кладенци с отровна вода; убхая-артха-шӯня – които не могат да донесат щастие нито в този живот, нито в следващия; дравин̣а̄н – притежаващите богатство; джӣват-мр̣та̄н – които са мъртви, макар да изглеждат живи; сваям – той самият; джӣват – жив; мрияма̄н̣ах̣ – бидейки мъртъв; упадха̄вати – отива за материални блага.
saḥ — ta podmíněná duše; yadā — když; dugdha — vyčerpala; pūrva — dřívější; sukṛtaḥ — zbožné činnosti; tadā — tehdy; kāraskara-kākatuṇḍa-ādi — jménem kāraskara, kākatuṇḍa atd.; apuṇya-druma-latā — bezbožné stromy a popínavé rostliny; viṣa-uda-pāna-vat — jako studny s otrávenou vodou; ubhaya-artha-śūnya — což nemůže přinést štěstí v tomto ani v příštím životě; draviṇān — ty, kdo vlastní bohatství; jīvat-mṛtān — kdo jsou mrtví, i když zdánlivě žijí; svayam — ona sama; jīvat — žije; mriyamāṇaḥ — mrtvá; upadhāvati — vyhledá za účelem hmotného zisku.
Превод
Překlad
Заради благочестивите си дейности в минали животи обусловената душа получава материални блага в този живот, но когато те се изчерпят, тя търси богатство и пари, които няма да ѝ помогнат нито в този живот, нито в следващия. Тя отива при живите мъртъвци, натрупали големи богатства. Тези хора са сравнени с неблагочестиви дървета, пълзящи растения и отровени кладенци.
Podmíněná duše získává díky svým zbožným činnostem v minulých životech hmotné prostředky v současném, ale když je vyčerpá, hledá útočiště v majetku a bohatství, které jí nepomohou ani v tomto životě, ani v příštím. Kvůli tomu jde za živoucí mrtvolou, jež takové věci vlastní. Tito lidé jsou přirovnáni k bezbožným stromům či rostlinám a otráveným studnám.
Пояснение
Význam
Богатството и парите, придобити в резултат на благочестиви дейности в миналото, не бива да се използват за сетивно наслаждение. Да им се наслаждаваш, е все едно да ядеш плодовете на отровно дърво. Обусловената душа няма полза от такива дейности нито в този живот, нито в следващия. Но ако използваме притежанията си в служене на Бога под ръководството на истински духовен учител, ще бъдем щастливи както в този, така и в следващия живот. Ако не правим това – ядем забранен плод и ще загубим своя рай. Затова Бог Кр̣ш̣н̣а ни съветва да му предлагаме всичко, което имаме:
Majetku a bohatství získaného za minulé zbožné činnosti se nemá zneužívat ke smyslovému požitku. Užívat si jich pro uspokojení vlastních smyslů je jako vychutnávat ovoce jedovatého stromu. Takové činnosti podmíněné duši nijak nepomohou ani v tomto, ani v příštím životě. Když však člověk pod vedením řádného duchovního mistra zapojí své vlastnictví do služby Pánu, dosáhne v tomto i příštím životě štěstí. Jestliže tak nečiní, pak jí zakázané jablko, a tím ztrácí svůj ráj. Pán Śrī Kṛṣṇa proto radí, abychom naše vlastnictví dávali Jemu.
ядж джухош̣и дада̄си ят
ят тапасяси каунтея
тат куруш̣ва мад-арпан̣ам
yaj juhoṣi dadāsi yat
yat tapasyasi kaunteya
tat kuruṣva mad-arpaṇam
„Каквото и да правиш, каквото и да ядеш, каквото и да предлагаш или даряваш, на каквито и въздържания да се подлагаш, прави това, о, сине на Кунтӣ, като жертва за мен“ (Бхагавад-гӣта̄, 9.27). Материалното богатство и могъществото, постигнати с минали добри дела, спокойно могат да се използват в този живот и в следващия, ако човек е Кр̣ш̣н̣а осъзнат. Той не бива да трупа повече от необходимото за основните си потребности. Всичко излишно трябва да се използва в служене на Бога. Така всички ще бъдат щастливи – обусловената душа, светът и Кр̣ш̣н̣а. Това е целта на живота.
“Vše co děláš, vše co jíš, vše co obětuješ a rozdáváš, jakož i veškerou askezi, kterou podstupuješ, dělej jako oběť Mně, ó synu Kuntī.” (Bg. 9.27) Jsme-li si vědomi Kṛṣṇy, můžeme hmotného majetku a bohatství získaného minulými zbožnými činnostmi plně využít v náš prospěch v tomto i příštím životě. Neměli bychom se snažit vlastnit víc než nezbytně potřebujeme. Dostaneme-li víc, měli bychom přebytek zapojit do služby Pánu. Pak budou podmíněná duše, svět a Kṛṣṇa šťastní, a to je cílem života.