VERSO 15

Sloka 15

Texto

Verš

tvaṁ nitya-mukta-pariśuddha-vibuddha ātmā
kūṭa-stha ādi-puruṣo bhagavāṁs try-adhīśaḥ
yad-buddhy-avasthitim akhaṇḍitayā sva-dṛṣṭyā
draṣṭā sthitāv adhimakho vyatirikta āsse

Sinônimos

Synonyma

tvam — Vós; nitya — eternamente; mukta — liberado; pariśuddha — incontaminado; vibuddhaḥ — pleno de conhecimento; ātmā — a Alma Suprema; kūṭa-sthaḥ — imutável; ādi — original; puruṣaḥ — pessoa; bhagavān — o Senhor, pleno de seis opulências; tri-adhīśaḥ — senhor dos três modos; yat — doravante; buddhi — de atividades intelectuais; avasthitim — todas as fases; akhaṇḍitayā — penetrante; sva-dṛṣṭyā — pela visão transcendental; draṣṭā — Vós testemunhais; sthitau — para manter (o universo); adhimakhaḥ — desfrutador dos resultados de todos os sacrifícios; vyatiriktaḥ — diversamente; āsse — estais situado.

tvam — Ty; nitya — věčně; mukta — osvobozený; pariśuddha — neposkvrněný; vibuddhaḥ — plný poznání; ātmā — Nejvyšší Duše; kūṭa-sthaḥ — neměnný; ādi — původní; puruṣaḥ — osoba; bhagavān — Pán, který má v plné míře šest vznešených vlastností; tri-adhīśaḥ — vládce tří kvalit; yat — z čehož; buddhi — intelektuálních činnosti; avasthitim — na všech stupních; akhaṇḍitayā — nepřerušeným; sva-dṛṣṭyā — transcendentálním pohledem; draṣṭā — jsi svědkem; sthitau — pro udržování (vesmíru); adhimakhaḥ — poživatel výsledků všech obětí; vyatiriktaḥ — jinak; āsse — jsi umístěn.

Tradução

Překlad

Meu Senhor, com Vosso penetrante olhar transcendental, sois a testemunha suprema de todas as fases de atividades intelectuais. Sois eternamente liberado, Vossa existência está situada em bondade pura, e existis como a Superalma, imutável. Vós sois a Personalidade de Deus original, plena de seis opulências, e sois eternamente o mestre dos três modos da natureza material. Deste modo, sois sempre diferente das entidades vivas comuns. Como o Senhor Viṣṇu, mantendes todos os afazeres de todo o universo, apesar do que permaneceis à parte e sois o desfrutador dos resultados de todos os sacrifícios.

Můj Pane, Svým nepřerušeným transcendentálním pohledem vidíš vše, a jsi tudíž nejvyšším svědkem všech úrovní intelektuálních činností. Jsi věčně osvobozený, nacházíš se v kvalitě čistého dobra a existuješ beze změn v podobě Nadduše. Jsi původní Osobnost Božství, a protože máš v plné míře všech šest vznešených vlastností a věčně vládneš třem kvalitám hmotné přírody, lišíš se od obyčejných živých bytostí. Jako Pán Viṣṇu udržuješ chod celého vesmíru, ale současně zůstáváš stranou všeho a užíváš si výsledků všech obětí.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—Em um argumento ateísta contra a supremacia da Suprema Personalidade de Deus, afirma-se que, se Deus, a Pessoa Suprema, aparece e desaparece, dorme e acorda, qual é, então, a diferença entre Deus e a entidade viva? Dhruva Mahārāja está cuidadosamente distinguindo a existência da Suprema Personalidade de Deus da existência das entidades vivas. Ele aponta as seguintes diferenças. O Senhor é eternamente liberado. Sempre que Ele aparece, mesmo dentro deste mundo material, Ele nunca Se deixa envolver pelos três modos da natureza material. Ele é conhecido, portanto, como try-adhīśa, o mestre dos três modos da natureza material. Na Bhagavad-gītā (7.14), declara-se que daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā: as entidades vivas estão todas enredadas nos três modos da natureza material. A energia externa do Senhor é muito forte, mas o Senhor, como mestre dos três modos da natureza material, está eternamente liberado da ação e reação desses modos. Ele, portanto, não é contaminado, como se afirma na Īśopaniṣad. A contaminação do mundo material não afeta a Divindade Suprema. Por isso, Kṛṣṇa diz na Bhagavad-gītā que os patifes e tolos julgam-nO um ser humano comum, desconhecendo Seu paraṁ bhāvam. Paraṁ bhāvam se refere ao fato de Ele estar situado transcendentalmente, sempre. A contaminação material não pode afetá-lO.

Námitka ateistů proti svrchovanosti Nejvyšší Osobnosti Božství zní, že pokud se Bůh zjevuje a odchází, uléhá a opět procitá, je jako kterákoliv jiná živá bytost. Dhruva Mahārāja zde poukazuje na podstatné rozdíly mezi Nejvyšší Osobností Božství a obyčejnými živými bytostmi. Říká například, že Pán je věčně osvobozený. Ať se zjeví kdykoliv, i v tomto hmotném světě, nikdy nepodléhá vlivu tří kvalit hmotné přírody. Je try-adhīśa, vládce tří guṇ. Z Bhagavad-gīty (7.14) se dozvídáme, že všechny živé bytosti jsou pod vlivem těchto tří guṇ (daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā). Vliv vnější energie Pána je velice silný, ale Pán, který je vládcem tří kvalit hmotné přírody, nikdy akcím a reakcím těchto kvalit nepodléhá. Īśopaniṣad proto učí, že Pán je neposkvrněný; nečistoty hmotného světa se Ho nedotknou. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě, že hlupáci a darebáci Ho pokládají za obyčejného člověka. Nevědí nic o Jeho paraṁ bhāvam, věčném transcendentálním postavení mimo vliv hmotných nečistot.

Outra diferença entre o Senhor e a entidade viva é que a entidade viva está sempre na escuridão. Mesmo que ela esteja situada no modo da bondade, existem muitas coisas desconhecidas para ela. O mesmo não ocorre com a Suprema Personalidade de Deus. Ele conhece o passado, o presente e o futuro e tudo o que acontece no coração de todos. A Bhagavad-gītā confirma isso (vedāhaṁ samatītāni). O Senhor não é parte da alma – Ele é a imutável Alma Suprema, e as entidades vivas são Suas partes integrantes. A entidade viva é forçada a aparecer neste mundo material sob a direção de daiva-māyā, porém, quando o Senhor aparece, Ele vem mediante Sua própria potência interna, ātma-māyā. Além disso, a entidade viva está sujeita ao tempo – passado, presente e futuro. Sua vida tem um início, um nascimento e, no estado condicionado, sua vida termina com a morte. Todavia, o Senhor é ādi-puruṣa, a pessoa original. Na Brahma-saṁhitā, o senhor Brahmā oferece seus respeitos ao ādi-puruṣa, Govinda, a pessoa original, que não tem começo, ao passo que a criação deste mundo material tem começo. O Vedānta diz que janmādy asya yataḥ: tudo nasce do Supremo, mas o Supremo não nasce. Ele tem todas as seis opulências em plenitude incomparável, Ele é o Senhor da natureza material, Sua inteligência não é fragmentada em nenhuma circunstância, e Ele Se mantém à parte, embora seja o mantenedor de toda a criação. Como se afirma nos Vedas (Kaṭha Upaniṣad 2.2.13), nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām. O Senhor é o mantenedor supremo. As entidades vivas destinam-se a servi-lO, oferecendo-Lhe sacrifícios, pois Ele é o desfrutador legítimo dos resultados de todos os sacrifícios. Todos, portanto, devem ocupar-se no serviço devocional ao Senhor, dedicando-Lhe sua vida, suas riquezas, sua inteligência e suas palavras. É essa a posição original e constitucional das entidades vivas. Nunca se deve comparar o sono de uma entidade viva comum com o sono da Suprema Personalidade de Deus no Oceano Causal. Não há fase alguma em que a entidade viva possa comparar-se à Pessoa Suprema. Os filósofos māyāvādīs, sendo incapazes de adaptar-se a tudo isso, chegam à conclusão do impersonalismo ou niilismo.

Další rozdíl mezi Pánem a obyčejnou živou bytostí je, že živá bytost je neustále v temnotě. I když se nachází v kvalitě dobra, přesto mnoho věcí stále neví. Nejvyšší Osobnost Božství však zná minulost, přítomnost i budoucnost a ví o všem, co se děje v našich srdcích. V Bhagavad-gītě je tato skutečnost potvrzena slovy vedāhaṁ samatītāni. Pán není částí duše — je neměnnou Nejvyšší Duší a všechny živé bytosti jsou Jeho nedílné části. Pánova daiva-māyā nutí živé bytosti rodit se do tohoto hmotného světa, ale když se zjevuje Pán, činí tak prostřednictvím Své vnitřní energie, ātma-māyi. Živá bytost je navíc stále pod vládou času — má svou minulost, přítomnost a budoucnost. Podmíněná existence začíná zrozením a končí smrtí, ale Pán je ādi-puruṣa, původní osoba. Pán Brahmā se v Brahma-saṁhitě klaní ādi-puruṣovi, Govindovi, původní osobě, která nemá počátek. Hmotný svět naopak svůj počátek má. Vedānta učí (janmādy asya yataḥ), že vše se rodí z Nejvyššího, ale Sám Nejvyšší se nikdy nerodí. Pán vlastní všech šest vznešených vlastností v plné míře a nikdo se s Ním nemůže srovnávat. Je vládcem hmotné přírody, Jeho inteligence je naprosto neomylná, a ačkoliv udržuje celé stvoření, je stranou všeho. Vedy (Kaṭha Upaniṣad 2.2.13) praví: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām — Pán je nejvyšším udržovatelem. Živé bytosti Mu musí sloužit prováděním obětí, neboť Pán je oprávněným poživatelem výsledků všech obětí. Každý z nás má proto zasvětit oddané službě Pánu svůj život, bohatství, inteligenci a slova. To je původní, přirozené postavení živé bytosti. Spánek Nejvyšší Osobnosti Božství na Oceánu příčin nelze v žádném případě srovnávat se spánkem obyčejných živých bytostí. Živá bytost se Nejvyššímu Pánu za žádných okolností nevyrovná. Jelikož se přívrženci māyāvādské filozofie s těmito závěry nemohou smířit, uchylují se k impersonalismu nebo voidismu.