Text 27

Sloka 27

Devanagari

Dévanágarí

अथाभजे त्वाखिलपूरुषोत्तमं
गुणालयं पद्मकरेव लालस: ।
अप्यावयोरेकपतिस्पृधो: कलि-
र्न स्यात्कृतत्वच्चरणैकतानयो: ॥ २७ ॥

Text

Verš

athābhaje tvākhila-pūruṣottamaṁ
guṇālayaṁ padma-kareva lālasaḥ
apy āvayor eka-pati-spṛdhoḥ kalir
na syāt kṛta-tvac-caraṇaika-tānayoḥ

Synonyms

Synonyma

atha — therefore; ābhaje — I shall engage in devotional service; tvā — unto You; akhila — all-inclusive; pūruṣa-uttamam — the Supreme Personality of Godhead; guṇa-ālayam — the reservoir of all transcendental qualities; padma-karā — the goddess of fortune, who carries a lotus flower in her hand; iva — like; lālasaḥ — being desirous; api — indeed; āvayoḥ — of Lakṣmī and me; eka-pati — one master; spṛdhoḥ — competing; kaliḥ — quarrel; na — not; syāt — may take place; kṛta — having done; tvat-caraṇa — unto Your lotus feet; eka-tānayoḥ — one attention.

atha — proto; ābhaje — zaměstnám se oddanou službou; tvā — Tobě; akhila — všezahrnující; pūruṣa-uttamam — Nejvyšší Osobnost Božství; guṇa-ālayam — útočiště všech transcendentálních vlastností; padma-karā — bohyně štěstí, která drží v ruce lotosový květ; iva — jako; lālasaḥ — toužící; api — vskutku; āvayoḥ — Lakṣmī a mě; eka-pati — jeden pán; spṛdhoḥ — soutěžení; kaliḥ — spor; na — ne; syāt — kéž nastane; kṛta — učiněná; tvat-caraṇa — Tvým lotosovým nohám; eka-tānayoḥ — jediná pozornost.

Translation

Překlad

Now I wish to engage in the service of the lotus feet of the Supreme Personality of Godhead and to serve just like the goddess of fortune, who carries a lotus flower in her hand, because His Lordship, the Supreme Personality of Godhead, is the reservoir of all transcendental qualities. I am afraid that the goddess of fortune and I would quarrel because both of us would be attentively engaged in the same service.

Nyní si přeji zaměstnat se službou lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství a sloužit stejně jako bohyně štěstí, která drží v ruce lotosový květ, protože Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, je útočištěm všech transcendentálních vlastností. Mám strach, abychom se s bohyní štěstí nehádali, když budeme oba pozorně vykonávat stejnou službu.

Purport

Význam

The Lord is here addressed as akhila-pūruṣottama, the Supreme Personality of Godhead, Lord of the entire creation. Puruṣa means “the enjoyer,” and uttama means “the best.” There are different kinds of puruṣas, or enjoyers, within the universe. Generally they can be divided into three classes: those who are conditioned, those who are liberated and those who are eternal. In the Vedas the Supreme Lord is called the supreme eternal of all eternals (nityo nityānām). Both the Supreme Personality of Godhead and the living entities are eternal. The supreme eternals are the viṣṇu-tattva, or Lord Viṣṇu and His expansions. So nitya refers to the Personality of Godhead, beginning from Kṛṣṇa to Mahā-Viṣṇu, Nārāyaṇa and other expansions of Lord Kṛṣṇa. As stated in the Brahma-saṁhitā (rāmādi-mūrtiṣu), there are millions and trillions of expansions of Lord Viṣṇu, as Rāma, Nṛsiṁha, Varāha and other incarnations. All of them are called eternals.

Pán je zde osloven jako akhila-pūruṣottama, Nejvyšší Osobnost Božství, Pán celého stvoření. Puruṣa znamená “poživatel” a uttama znamená “nejlepší”. Ve vesmíru existují různé druhy puruṣů neboli poživatelů. Obecně je lze rozdělit do tří kategorií — na podmíněné, osvobozené a věčné. Ve Vedách je Nejvyšší Pán označen jako nejvyšší věčný mezi všemi věčnými (nityo nityānām). Jak Nejvyšší Osobnost Božství, tak živé bytosti jsou věční. Nejvyšší věční jsou viṣṇu-tattva — Pán Viṣṇu a Jeho expanze. Nitya se tedy vztahuje na Osobnost Božství, od Kṛṣṇy po Mahā-Viṣṇua, Nārāyaṇa a další Kṛṣṇovy expanze. Podle Brahma-saṁhity (rāmādi mūrtiṣu) existují milióny a miliardy expanzí Pána Viṣṇua, jako je Rāma, Nṛsiṁha, Varāha a další inkarnace. Ty všechny se nazývají věčné.

The word mukta refers to the living entities who never come within this material world. The baddhas are those living entities who are almost eternally living within this material world. The baddhas are struggling very hard within this material world to become free from the threefold miseries of material nature and to enjoy life, whereas the muktas are already liberated. They never come into this material world. Lord Viṣṇu is the master of this material world, and there is no question of His being controlled by material nature. Consequently, Lord Viṣṇu is addressed here as pūruṣottama, the best of all living entities, namely viṣṇu-tattvas and jīva-tattvas. It is a great offense, therefore, to compare Lord Viṣṇu and the jīva-tattva or consider them on an equal level. The Māyāvādī philosophers equate the jīvas and the Supreme Lord and consider them to be one, but that is the greatest offense to the lotus feet of Lord Viṣṇu.

Slovo mukta označuje živé bytosti, které nikdy nepřicházejí do tohoto hmotného světa, a baddha je ten, kdo v hmotném světě žije téměř věčně. Těžce v něm zápasí, aby se zbavil trojího utrpení hmotné přírody a mohl si užívat života. Mukta je však již osvobozený a nikdy sem nepřichází. Pán Viṣṇu je pánem hmotného světa a nepřipadá v úvahu, že by Ho hmotná příroda ovládala. Proto je zde osloven jako pūruṣottama, nejlepší ze všech živých bytostí kategorií viṣṇu-tattva a jīva-tattva. Srovnávat Pána Viṣṇua a jīva-tattvu nebo je považovat za rovnocenné je tedy velký přestupek. Māyāvādští filozofové přisuzují jīvě a Nejvyššímu Pánovi rovnocenné postavení a považují je za totožné, ale to je největší přestupek proti lotosovým nohám Pána Viṣṇua.

Here in the material world we have practical experience that a superior person is worshiped by an inferior one. Similarly, pūruṣottama, the greatest, the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, or Lord Viṣṇu, is always worshiped by others. Pṛthu Mahārāja therefore decided to engage in the service of the lotus feet of Lord Viṣṇu. Pṛthu Mahārāja is considered to be an incarnation of Lord Viṣṇu, but he is called a śaktyāveśa incarnation. Another significant word in this verse is guṇālayam, which refers to Viṣṇu as the reservoir of all transcendental qualities. The Māyāvādī philosophers, in accordance with the impersonalistic view, take the Absolute Truth to be nirguṇa, “without qualities,” but actually the Lord is the reservoir of all good qualities. One of the most important qualities of the Lord is His inclination to His devotees, for which He is called bhakta-vatsala. The devotees are always very much inclined to render service unto the lotus feet of the Lord, and the Lord is also very much inclined to accept loving service from His devotees. In that exchange of service there are many transcendental transactions, which are called transcendental qualitative activities. Some of the transcendental qualities of the Lord are that He is omniscient, omnipresent, all-pervasive, all-powerful, the cause of all causes, the Absolute Truth, the reservoir of all pleasures, the reservoir of all knowledge, the all-auspicious and so on.

Zde v hmotném světě máme praktickou zkušenost, že osobu ve vyšším postavení uctívá osoba v nižším postavení. Stejně tak pūruṣottamu, největšího, Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu neboli Pána Viṣṇua, ostatní vždy uctívají. Pṛthu Mahārāja se proto rozhodl sloužit Jeho lotosovým nohám. Pṛthu Mahārāja je sice považován za inkarnaci Pána Viṣṇua, ale nazývá se śaktyāveśa. Další významné slovo v tomto verši je guṇālayam, které označuje Viṣṇua jako útočiště všech transcendentálních vlastností. Podle māyāvādských filozofů je Absolutní Pravda nirguṇa (“bez vlastností”), což je ve shodě s impersonalistickým pohledem, ale Pán je ve skutečnosti útočištěm všech dobrých vlastností. Jednou z nejdůležitějších vlastností Pána je Jeho náklonnost ke Svým oddaným, pro kterou se nazývá bhakta-vatsala. Oddaní si neustále toužebně přejí sloužit lotosovým nohám Pána a také Pán si velice přeje přijímat láskyplnou službu od Svých oddaných. Při této výměně služby dochází k mnoha transcendentálním úkonům, které jsou označovány jako činnosti na úrovni transcendentálních vlastností. Mezi transcendentální vlastnosti Pána patří to, že je vševědoucí, všudypřítomný, všeprostupující, všemocný, příčina všech příčin, Absolutní Pravda, zdroj veškeré radosti a veškerého poznání, všepříznivý a podobně.

Pṛthu Mahārāja desired to serve the Lord with the goddess of fortune, but this desire does not mean that he was situated on the platform of mādhurya-rasa. The goddess of fortune is engaged in the service of the Lord in the rasa of mādhurya, conjugal love. Although her position is on the chest of the Lord, the goddess of fortune, in her position as a devotee, takes pleasure in serving the lotus feet of the Lord. Pṛthu Mahārāja was thinking only of the lotus feet of the Lord because he is on the platform of dāsya-rasa, or servitorship of the Lord. From the next verse we learn that Pṛthu Mahārāja was thinking of the goddess of fortune as the universal mother, jagan-mātā. Consequently there was no question of his competing with her on the platform of mādhurya-rasa. Nonetheless he feared that she might take offense at his engaging in the service of the Lord. This suggests that in the absolute world there is sometimes competition between servitors in the service of the Lord, but such competition is without malice. In the Vaikuṇṭha worlds if a devotee excels in the service of the Lord, others do not become envious of his excellent service but rather aspire to come to the platform of that service.

Pṛthu Mahārāja chtěl sloužit Pánu s bohyní štěstí, ale to neznamená, že byl na úrovni mādhurya-rasy. Bohyně štěstí slouží Pánu v rase manželské lásky (mādhurya). I když má místo na hrudi Pána, těší se jakožto oddaná ze služby Jeho lotosovým nohám. Pṛthu Mahārāja myslel pouze na Pánovy lotosové nohy, protože je na úrovni dāsya-rasy, služebnického vztahu k Pánu. Z dalšího verše se dozvíme, že bohyni štěstí považoval za vesmírnou matku (jagan-mātā). Nepřipadalo tedy v úvahu soutěžit s ní na úrovni mādhurya-rasy. Přesto se bál, že by se kvůli jeho službě Pánu mohla urazit. To poukazuje na skutečnost, že v absolutním světě spolu někdy služebníci ve službě Pánu soutěží. Jedná se však o soutěž bez zlomyslnosti. Když na Vaikuṇṭě některý oddaný vyniká ve službě Pánu, ostatní mu nezačnou jeho vynikající službu závidět, ale snaží se rovněž dosáhnout její úrovně.