ŚB 9.7.25-26
Dévanágarí
मन: पृथिव्यां तामद्भिस्तेजसापोऽनिलेन तत् ।
खे वायुं धारयंस्तच्च भूतादौ तं महात्मनि ।
तस्मिञ्ज्ञानकलां ध्यात्वा तयाज्ञानं विनिर्दहन् ॥ २५ ॥
हित्वा तां स्वेन भावेन निर्वाणसुखसंविदा ।
अनिर्देश्याप्रतर्क्येण तस्थौ विध्वस्तबन्धन: ॥ २६ ॥
खे वायुं धारयंस्तच्च भूतादौ तं महात्मनि ।
तस्मिञ्ज्ञानकलां ध्यात्वा तयाज्ञानं विनिर्दहन् ॥ २५ ॥
हित्वा तां स्वेन भावेन निर्वाणसुखसंविदा ।
अनिर्देश्याप्रतर्क्येण तस्थौ विध्वस्तबन्धन: ॥ २६ ॥
Verš
manaḥ pṛthivyāṁ tām adbhis
tejasāpo ’nilena tat
khe vāyuṁ dhārayaṁs tac ca
bhūtādau taṁ mahātmani
tejasāpo ’nilena tat
khe vāyuṁ dhārayaṁs tac ca
bhūtādau taṁ mahātmani
tasmiñ jñāna-kalāṁ dhyātvā
tayājñānaṁ vinirdahan
hitvā tāṁ svena bhāvena
nirvāṇa-sukha-saṁvidā
anirdeśyāpratarkyeṇa
tasthau vidhvasta-bandhanaḥ
tayājñānaṁ vinirdahan
hitvā tāṁ svena bhāvena
nirvāṇa-sukha-saṁvidā
anirdeśyāpratarkyeṇa
tasthau vidhvasta-bandhanaḥ
Synonyma
manaḥ — mysl (plná hmotných tužeb jíst, spát, pářit se a bránit se); pṛthivyām — do země; tām — tu; adbhiḥ — s vodou; tejasā — a s ohněm; apaḥ — vodu; anilena — do ohně; tat — tento; khe — do nebe; vāyum — vzduch; dhārayan — slučující; tat — tento; ca — také; bhūta-ādau — do falešného ega, původu hmotné existence; tam — toto (falešné ego); mahā- ātmani — do mahat-tattvy, souhrnu hmotné energie; tasmin — do souhrnu hmotné energie; jñāna-kalām — duchovní poznání a jeho různá odvětví; dhyātvā — meditací; tayā — tímto postupem; ajñānam — nevědomost; vinirdahan — přemohl; hitvā — vzdávající se; tām — hmotných přání; svena — díky seberealizaci; bhāvena — v oddané službě; nirvāṇa-sukha-saṁvidā — díky transcendentální blaženosti, která ukončuje hmotnou existenci; anirdeśya — nevnímatelný; apratarkyeṇa — nepochopitelný; tasthau — zůstal; vidhvasta — zcela vysvobozený; bandhanaḥ — z hmotných pout.
Překlad
Mahārāja Hariścandra nejprve očistil svou mysl, jež byla plná hmotného požitku, tím, že ji sloučil se zemí. Pak sloučil zemi s vodou, vodu s ohněm, oheň se vzduchem a vzduch s nebem. Poté smísil nebe se souhrnem hmotné energie a souhrn hmotné energie s duchovním poznáním. Toto duchovní poznání přináší realizaci vlastního já jako části Nejvyššího Pána. Když seberealizovaná duše slouží Pánu, je věčně nevnímatelná a nepochopitelná. Je-li takto upevněná v duchovním poznání, je zcela vysvobozena z hmotných pout.
Význam
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k sedmé kapitole devátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Potomci krále Māndhāty”.