Śrīmad-bhāgavatam 9.19.5-6
Verš
tam eva cakame kila
tayā vṛtaṁ samudvīkṣya
bahvyo ’jāḥ kānta-kāminīḥ
mīḍhvāṁsaṁ yābha-kovidam
sa eko ’javṛṣas tāsāṁ
bahvīnāṁ rati-vardhanaḥ
reme kāma-graha-grasta
ātmānaṁ nāvabudhyata
Synonyma
sā — koza; uttīrya — když se dostala ven; kūpāt — ze studny; su-śroṇī — s pěknými boky; tam — kozla; eva — jistě; cakame — přála si dostat za manžela; kila — vskutku; tayā — jí; vṛtam — přijatého; samudvīkṣya — když viděly; bahvyaḥ — mnohé další; ajāḥ — kozy; kānta-kāminīḥ — toužící dostat kozla za manžela; pīvānam — statný a silný; śmaśrulam — s pěkným knírem a bradkou; preṣṭham — prvotřídní; mīḍhvāṁsam — mistr ve vypouštění semene; yābha-kovidam — znalec umění pohlavního styku; saḥ — tento kozel; ekaḥ — sám; aja-vṛṣaḥ — kozí hrdina; tāsām — všech koz; bahvīnām — mnoha; rati-vardhanaḥ — dovedl vzbudit chtivé touhy; reme — užíval si; kāma-graha-grastaḥ — posedlý duchem v podobě chtíče; ātmānam — sebe sama; na — ne; avabudhyata — chápal.
Překlad
“Když koza, která měla krásné boky, vylezla ze studny a spatřila pěkného kozla, zatoužila si ho vzít za manžela. Jakmile to učinila, mnoho dalších koz ho také chtělo za svého muže, protože měl nádherně stavěné tělo, pěkný knír a bradku a byl mistrem ve vypouštění semene a umění pohlavního styku. Stejně jako člověk posedlý duchem jedná jako šílenec, nejlepší z kozlů, přitahovaný mnoha kozami, se věnoval erotickým hrátkám a přirozeně zapomněl na své skutečné poslání, na seberealizaci.”
Význam
Materialisty nevyhnutelně velice přitahuje pohlavní styk. Yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tuccham. Člověk se stane gṛhasthou neboli hospodářem, aby si mohl dosyta užívat sexu, ale přesto není nikdy spokojen. Tento chtivý materialista se podobá koze, protože se říká, že když se kozám čekajícím na porážku naskytne příležitost, holdují sexu i těsně před zabitím. Lidské bytosti se však mají věnovat seberealizaci.
śuddhyed yasmād brahma-saukhyaṁ tv anantam
Lidský život je určen pro realizaci vlastního já, duše v těle (dehino 'smin yathā dehe). Materialistický darebák neví, že není tělem, ale duší uvnitř těla. Člověk by však měl znát své skutečné postavení a rozvíjet poznání, jehož pomocí se lze vymanit z tělesných pout. Podobně jako nešťastník, kterého pronásledují duchové a jedná jako blázen, zapomíná materialista posedlý duchem v podobě chtíče na své skutečné poslání a raději si užívá takzvaného štěstí na úrovni tělesného pojetí života.