Skip to main content

KAPITOLA ČTVRTÁ

Gajendra se vrací do duchovního světa

Čtvrtá kapitola popisuje minulé životy Gajendry a krokodýla. Vypráví, jak se krokodýl stal Gandharvou a Gajendra společníkem Nejvyšší Osobnosti Božství.

Na planetě Gandharvů žil král jménem Hūhū. Jednou si ve vodě užíval se ženami a během svých zábav zatahal za nohu Devalu Ṛṣiho, který se koupal opodál. Mudrc se kvůli tomu velice rozhněval a proklel ho, aby se stal krokodýlem. Král Hūhū se kál a prosil mudrce o odpuštění. Ten mu dal ze soucitu požehnání, že bude zbaven kletby, až Gajendru vysvobodí Osobnost Božství. Krokodýl byl tedy zabitím od Nārāyaṇa vysvobozen.

Když se Gajendra stal milostí Pána jedním z Pánových společníků na Vaikuṇṭě, získal čtyři ruce. To se nazývá sārūpya-mukti neboli osvobození, při kterém živá bytost získá stejné duchovní tělo, jako má Nārāyaṇa. Gajendra byl ve svém minulém životě velkým oddaným Pána Viṣṇua. Jmenoval se Indradyumna a byl králem tamilské země. V souladu s védskými zásadami zanechal rodinného života a postavil si malou chýši v pohoří Malaya, kde se slibem mlčení neustále uctíval Nejvyšší Osobnost Božství. Jednou navštívil jeho āśram Agastya Ṛṣi se svými mnoha žáky, ale král meditoval o Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto nemohl mudrce náležitě přivítat. Ṛṣi se rozlítil a proklel krále, aby se stal tupým slonem. Na základě tohoto prokletí se král narodil jako slon a zapomněl na všechnu svou dřívější oddanou službu. Když ho však jako slona ohrožoval krokodýl, vzpomněl si na své oddané činnosti v minulém životě a na modlitbu, kterou se tehdy naučil. Díky ní získal znovu milost Pána. Byl okamžitě osvobozen a stal se jedním z Pánových čtyřrukých společníků.

Śukadeva Gosvāmī tuto kapitolu zakončuje popisem, jakého štěstí se slonovi dostalo. Říká, že každý, kdo vyslechne příběh o vysvobození Gajendry, získá příležitost být také vysvobozen. Śukadeva Gosvāmī to živě popisuje, a tím kapitola končí.

Sloka 1:
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Když Pán vysvobodil krále slonů Gajendru, všichni polobozi, mudrci a Gandharvové v čele s Brahmou a Śivou chválili tento skutek Nejvyšší Osobnosti Božství a zaplavili Pána i Gajendru deštěm květů.
Sloka 2:
Z nebeských planet znělo tlučení do kotlů, obyvatelé Gandharvaloky začali tancovat a zpívat, zatímco velcí mudrci a obyvatelé Cāraṇaloky a Siddhaloky pronášeli modlitby k Puruṣottamovi, Nejvyšší Osobnosti Božství.
Sloka 3-4:
Nejlepší z Gandharvů, král Hūhū, se po prokletí Devalou Munim stal krokodýlem. Když byl nyní Nejvyšším Pánem vysvobozen, přijal nádhernou podobu Gandharvy. Jelikož pochopil, čí milostí se to stalo, okamžitě sklonil s úctou hlavu a začal pronášet modlitby, jenž jsou vhodné pro transcendentální Osobnost Božství, nejvyššího z věčných, který je uctíván vybranými verši.
Sloka 5:
Když byl král Hūhū obdařen bezpříčinnou milostí Nejvyšší Osobnosti Božství a získal znovu svou původní podobu, uctivě Pána obešel a poklonil se Mu. Pak se před zraky všech polobohů vedených Brahmou vrátil na Gandharvaloku. Byl zbaven všech reakcí za hříšné jednání.
Sloka 6:
Jelikož se Gajendry, krále slonů, přímo dotkly ruce Nejvyšší Osobnosti Božství, byl okamžitě zbaven veškeré hmotné nevědomosti a hmotných pout. Tak obdržel osvobození zvané sārūpya-mukti, díky němuž získal stejné tělesné rysy, jako má Pán — byl oblečený do žlutých šatů a měl čtyři ruce.
Sloka 7:
Gajendra byl dříve vaiṣṇavou a králem země zvané Pāṇḍya, která leží v provincii Draviḍa (v jižní Indii). V minulém životě se jmenoval Indradyumna Mahārāja.
Sloka 8:
Indradyumna Mahārāja se stáhl z rodinného života a odešel do pohoří Malaya, kde si vytvořil āśram v malé chýši. Měl rozcuchané vlasy a podroboval se nepřetržité askezi. Se slibem mlčení se plně věnoval uctívání Pána, pohroužen v extázi lásky k Bohu.
Sloka 9:
Zatímco Indradyumna Mahārāja setrvával v extatické meditaci, v níž uctíval Nejvyšší Osobnost Božství, dospěl tam slavný mudrc Agastya Muni v doprovodu svých žáků. Když Muni viděl, že Mahārāja Indradyumna, který seděl v ústraní, i nadále mlčí a nevítá ho podle pravidel etikety, velice se rozhněval.
Sloka 10:
Agastya Muni pak krále proklel: Král Indradyumna v sobě nemá ani špetku slušnosti. Je pokleslý a nevzdělaný, a tak urazil brāhmaṇu. Ať nyní vstoupí do temnoty a dostane tupé a němé tělo slona!
Sloka 11-12:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, poté, co Agastya Muni proklel krále Indradyumnu, opustil se svými žáky ono místo. Jelikož král byl oddaný, uvítal jeho kletbu, protože taková byla touha Nejvyšší Osobnosti Božství. I když tedy v příštím životě dostal tělo slona, díky své oddané službě si pamatoval, jak uctívat Pána a modlit se k Němu.
Sloka 13:
Poté, co Pán vysvobodil krále slonů ze spárů krokodýla i z hmotné existence, která je také jako krokodýl, udělil mu sārūpya-mukti. V doprovodu Gandharvů, Siddhů a dalších polobohů, jež velebili Pána za Jeho úžasné transcendentální činnosti, se na zádech svého přepravce Garuḍy vrátil do svého podivuhodného sídla a Gajendru vzal s sebou.
Sloka 14:
Můj milý králi Parīkṣite, popsal jsem ti úžasnou moc Pána Kṛṣṇy, kterou projevil, když vysvobodil krále slonů. Ó nejlepší z Kuruovské dynastie, ti, kteří naslouchají tomuto vyprávění, budou způsobilí k přemístění do vyšších planetárních soustav, proslaví se jako oddaní, neovlivní je znečištění Kali-yugy a nikdy nebudou mít zlé sny.
Sloka 15:
Proto mají lidé, kteří sledují vlastní blaho — zvláště brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové, a především bráhmanští vaiṣṇavové — recitovat poté, co ráno vstanou, tento příběh tak, jak je popsán, bez odchýlení, aby nebyli obtěžováni zlými sny.
Sloka 16:
Ó nejlepší z Kuruovců, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Nadduše každého, takto potěšený v přítomnosti všech oslovil Gajendru. Pronesl následující požehnání.
Sloka 17-24:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Zproštěni veškerých reakcí za hříšné jednání jsou ti, kdo časně ráno, na sklonku noci, vstanou z postele a s plnou pozorností soustředí mysl na Mou podobu, tvou podobu, toto jezero, tuto horu, jeskyně, zahrady, rákosí, bambusy, nebeské stromy, Mé obydlí a obydlí Pána Brahmy a Pána Śivy, tři vrcholy hory Trikūṭa ze zlata, stříbra a železa, Mé útulné sídlo (oceán mléka), bílý ostrov Śvetadvīp, který neustále září duchovními paprsky, Můj znak Śrīvatsa, drahokam Kaustubha, Mou girlandu Vaijayantī, Můj kyj Kaumodakī, Můj disk Sudarśana a lasturu Pāñcajanya, Mého přepravce Garuḍu, krále ptáků, Mé lože Śeṣa Nāgu, bohyni štěstí (expanzi Mé energie), Pána Brahmu, Nāradu Muniho, Pána Śivu, Prahlāda, Mé inkarnace, jako jsou Matsya, Kūrma a Varāha, Mé nekonečně a dokonale příznivé činnosti zaručující zbožnost tomu, kdo o nich naslouchá, Slunce, Měsíc, oheň, mantru oṁkāru, Absolutní Pravdu, veškerou hmotnou energii, krávy a brāhmaṇy, oddanou službu, manželky Somy a Kaśyapy, jež jsou dcerami krále Dakṣi, řeky Gangu, Sarasvatī, Nandu a Yamunu (Kālindī), slona Airāvatu, Dhruvu Mahārāje, sedm ṛṣiů a zbožné lidské bytosti.
Sloka 25:
Můj milý oddaný, těm, kdo na sklonku noci vstanou z postele a přednášejí Mi modlitby, které jsi přednesl ty, poskytnu na konci života své věčné sídlo v duchovním světě.
Sloka 26:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co Pán, který je známý jako Hṛṣīkeśa, vyslovil tento pokyn, zatroubil na svou lasturu Pāñcajanyu a tak potěšil všechny polobohy v čele s Pánem Brahmou. Potom nasedl na záda svého přepravce Garuḍy.