ŚB 7.8.24

अलक्षितोऽग्नौ पतित: पतङ्गमो
यथा नृसिंहौजसि सोऽसुरस्तदा ।
न तद्विचित्रं खलु सत्त्वधामनि
स्वतेजसा यो नु पुरापिबत् तम: ॥ २४ ॥
alakṣito ’gnau patitaḥ pataṅgamo
yathā nṛsiṁhaujasi so ’suras tadā
na tad vicitraṁ khalu sattva-dhāmani
sva-tejasā yo nu purāpibat tamaḥ

Synonyma

alakṣitaḥneviditelný; agnaudo ohně; patitaḥspadlý; pataṅgamaḥhmyz; yathāstejně jako; nṛsiṁhaPána Nṛsiṁhy; ojasiv záři; saḥon; asuraḥHiraṇyakaśipu; tadātehdy; nane; tatto; vicitramúžasné; khaluopravdu; sattva-dhāmaniNejvyšší Osobnosti Božství, na úrovni čistého dobra; sva-tejasāsvou září; yaḥten, kdo (Pán); nuzajisté; purādříve; apibatpohltil; tamaḥtemnotu hmotného stvoření.

Překlad

Když Hiraṇyakaśipu napadl Pána, který neobyčejně zářil, přestal být vidět, stejně jako když nepatrný hmyz vlétne do ohně a zmizí z očí. To není nic zvláštního, neboť Pán neustále setrvává na úrovni čistého dobra. Dříve, během tvoření, vstoupil do temného vesmíru a celý ho osvětlil svou duchovní září.

Význam

Pánovo postavení je transcendentální, na úrovni čistého dobra. Hmotný svět obvykle ovládá tamo-guṇa, kvalita nevědomosti, ale duchovní svět je díky přítomnosti Pána a Jeho záře prostý veškerého znečištění temnotou, vášní či poskvrněným dobrem. Přestože v hmotném světě najdeme stopy dobra v podobě bráhmanských vlastností, ty se někdy vlivem silně převládajících kvalit vášně a nevědomosti stávají neviditelnými. Pán je však neustále v transcendentálním postavení, a proto se Ho kvality vášně a nevědomosti nemohou dotknout. Žádná temnota, tvořená kvalitou nevědomosti, nemůže v přítomnosti Pána existovat. V Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 22.31) stojí:
kṛṣṇa—sūrya-sama, māyā haya andhakāra
yāhāṅ kṛṣṇa, tāhāṅ nāhi māyāra adhikāra
“Bůh je světlo. Nevědomost je temnota. Kde je Bůh, tam není nevědomost.” Hmotný svět je plný temnoty a neznalosti duchovního života, ale tuto nevědomost rozptýlí bhakti-yoga. Pán se zjevil díky tomu, že Prahlāda Mahārāja byl zaměstnán bhakti-yogou, a tehdy byl potlačen vliv Hiraṇyakaśipuovy vášně a nevědomosti, neboť se výrazně projevila Pánova kvalita čistého dobra, záře Brahmanu. V tak velké záři přestal být Hiraṇyakaśipu vidět — jeho vliv se vytratil. Śāstra uvádí příklad znázorňující vítězství nad temnotou hmotného světa. Když byl z lotosového stonku vyrůstajícího z břicha Garbhodakaśāyī Viṣṇua stvořen Pán Brahmā, viděl všude tmu, ale jakmile obdržel poznání od Nejvyšší Osobnosti Božství, vše bylo najednou jasné, stejně jako je vše jasné, když se člověk dostane z temnoty noci na sluneční světlo. Důležité je vědět, že dokud se nacházíme pod vlivem hmotných kvalit přírody, jsme neustále v temnotě. Tu není možné rozptýlit bez přítomnosti Nejvyššího, které lze dosáhnout bhakti-yogou. Bhakti-yoga představuje transcendentální stav, zcela prostý hmotného znečištění.