ŚB 7.6.11-13
Dévanágarí
कथं प्रियाया अनुकम्पिताया:
सङ्गं रहस्यं रुचिरांश्च मन्त्रान् ।
सुहृत्सु तत्स्नेहसित: शिशूनां
कलाक्षराणामनुरक्तचित्त: ॥ ११ ॥
पुत्रान्स्मरंस्ता दुहितृर्हृदय्या
भ्रातृन् स्वसृर्वा पितरौ च दीनौ ।
गृहान् मनोज्ञोरुपरिच्छदांश्च
वृत्तीश्च कुल्या: पशुभृत्यवर्गान् ॥ १२ ॥
त्यजेत कोशस्कृदिवेहमान:
कर्माणि लोभादवितृप्तकाम: ।
औपस्थ्यजैह्वं बहुमन्यमान:
कथं विरज्येत दुरन्तमोह: ॥ १३ ॥
सङ्गं रहस्यं रुचिरांश्च मन्त्रान् ।
सुहृत्सु तत्स्नेहसित: शिशूनां
कलाक्षराणामनुरक्तचित्त: ॥ ११ ॥
पुत्रान्स्मरंस्ता दुहितृर्हृदय्या
भ्रातृन् स्वसृर्वा पितरौ च दीनौ ।
गृहान् मनोज्ञोरुपरिच्छदांश्च
वृत्तीश्च कुल्या: पशुभृत्यवर्गान् ॥ १२ ॥
त्यजेत कोशस्कृदिवेहमान:
कर्माणि लोभादवितृप्तकाम: ।
औपस्थ्यजैह्वं बहुमन्यमान:
कथं विरज्येत दुरन्तमोह: ॥ १३ ॥
Verš
kathaṁ priyāyā anukampitāyāḥ
saṅgaṁ rahasyaṁ rucirāṁś ca mantrān
suhṛtsu tat-sneha-sitaḥ śiśūnāṁ
kalākṣarāṇām anurakta-cittaḥ
saṅgaṁ rahasyaṁ rucirāṁś ca mantrān
suhṛtsu tat-sneha-sitaḥ śiśūnāṁ
kalākṣarāṇām anurakta-cittaḥ
putrān smaraṁs tā duhitṝr hṛdayyā
bhrātṝn svasṝr vā pitarau ca dīnau
gṛhān manojñoru-paricchadāṁś ca
vṛttīś ca kulyāḥ paśu-bhṛtya-vargān
bhrātṝn svasṝr vā pitarau ca dīnau
gṛhān manojñoru-paricchadāṁś ca
vṛttīś ca kulyāḥ paśu-bhṛtya-vargān
tyajeta kośas-kṛd ivehamānaḥ
karmāṇi lobhād avitṛpta-kāmaḥ
aupasthya-jaihvaṁ bahu-manyamānaḥ
kathaṁ virajyeta duranta-mohaḥ
karmāṇi lobhād avitṛpta-kāmaḥ
aupasthya-jaihvaṁ bahu-manyamānaḥ
kathaṁ virajyeta duranta-mohaḥ
Synonyma
katham — jak; priyāyāḥ — nejdražší manželky; anukampitāyāḥ — vždy plné náklonnosti a soucitu; saṅgam — společnost; rahasyam — v ústraní; rucirān — velice příjemné a přijatelné; ca — a; mantrān — pokyny; suhṛtsu — k manželce a dětem; tat-sneha-sitaḥ — poutaný jejich náklonností; śiśūnām — k malým dětem; kala-akṣarāṇām — žvatlajícím; anurakta-cittaḥ — ten, jehož mysl je přitahována; putrān — syny; smaran — myslící na; tāḥ — ně; duhitṝḥ — dcery (vdané a žijící v domovech svých manželů); hṛdayyāḥ — vždy chované v srdci; bhrātṝn — bratry; svasṝḥ vā — nebo sestry; pitarau — otce a matku; ca — a; dīnau — kteří jsou ve stáří převážně invalidní; gṛhān — záležitosti týkající se domácnosti; manojña — přitažlivý; uru — velmi; paricchadān — nábytek; ca — a; vṛttīḥ — velké zdroje příjmu (průmysl, obchod); ca — a; kulyāḥ — spojené s rodinou; paśu — zvířat (krav, slonů a dalších zvířat v hospodářství); bhṛtya — služebníků a služebnic; vargān — skupiny; tyajeta — může se zříci; kośaḥ-kṛt — housenka bource morušového; iva — jako; īhamānaḥ — vykonávající; karmāṇi — různé činnosti; lobhāt — kvůli neukojitelným touhám; avitṛpta-kāmaḥ — jehož rostoucí touhy nejsou uspokojeny; aupasthya — požitek pocházející z genitálií; jaihvam — a jazyka; bahu-manyamānaḥ — považující za velice důležitý; katham — jak; virajyeta — je schopen se zříci; duranta-mohaḥ — ovlivněn velkou iluzí.
Překlad
Jak se může člověk, který miluje členy své rodiny a neustále chová jejich podoby v srdci, vzdát jejich společnosti? Zvláště manželka je velmi laskavá a soucitná a vždy v ústraní těší svého manžela. Kdo by se dokázal zříci tak drahé a milující ženy? Žvatlání malých dětí je velice příjemné naslouchat a milující otec neustále myslí na jejich sladká slova. Jak by je mohl opustit? Staří rodiče, synové a dcery jsou mu také nesmírně drazí. Dcera je otci zvláště drahá, a když žije v domě svého manžela, otec na ni neustále myslí. Kdo by se zřekl této společnosti? K domácnosti kromě toho patří množství zdobeného nábytku a rovněž zvířata a služebníci. Kdo by se mohl vzdát takového pohodlí? Ulpívající hospodář je jako housenka bource morušového, která upřede kuklu, v níž je pak uvězněná a nemůže se z ní dostat ven. Jen kvůli uspokojení dvou důležitých smyslů — genitálií a jazyka — je člověk spoután hmotným podmíněním. Jak může uniknout?
Význam
Tím, co je v domácnosti především přitažlivé, je krásná a milá manželka, která neustále zvyšuje kouzlo domova. Muž si užívá své ženy prostřednictvím dvou význačných smyslových orgánů — jazyka a genitálií. Žena mile hovoří, a to je nepochybně přitažlivé. Dále připravuje velice chutná jídla k uspokojení jazyka, a když je jazyk uspokojen, vlévá se síla do ostatních orgánů, zvláště do genitálií. Tehdy je manželka zdrojem potěšení při pohlavním styku. Život hospodáře znamená sex (yan maithunādi-gṛhamedhi sukhaṁ hi tuccham) a k tomu dodává povzbuzení jazyk. Potom jsou zde děti. Malé batole skýtá potěšení svým roztomilým žvatláním, a když synové a dcery vyrostou, otec se stará, aby jim zajistil vzdělání a sňatek. Dále jsou zde vlastní rodiče, o které je třeba pečovat. Člověk se také stará o společenské dění a potěšení svých bratrů a sester. Stále více se tak zaplétá do rodinných záležitostí, až je pro něho téměř nemožné se jich zříci. Tehdy se domácnost stává temnou studnou (gṛham andha-kūpam), do níž spadl. Dostat se z ní ven je nesmírně obtížné, pokud mu nepomůže někdo silný — duchovní učitel, který mu hodí pevné lano v podobě duchovních pokynů. Hospodář by toho měl využít a lana se chytit, a duchovní učitel či Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, ho pak z této temné studny vytáhne.