Skip to main content

Sloka 57

Text 57

Verš

Text

evaṁ yūyam apaśyantya
ātmāpāyam abuddhayaḥ
nainaṁ prāpsyatha śocantyaḥ
patiṁ varṣa-śatair api
evaṁ yūyam apaśyantya
ātmāpāyam abuddhayaḥ
nainaṁ prāpsyatha śocantyaḥ
patiṁ varṣa-śatair api

Synonyma

Synonyms

evam — tak; yūyam — vy; apaśyantyaḥ — nevidící; ātma-apāyam — vlastní smrt; abuddhayaḥ — ó vy nevědomé; na — ne; enam — jeho; prāpsyatha — získáte; śocantyaḥ — bědující pro; patim — svého manžela; varṣa-śataiḥ — po stovky let; api — dokonce.

evam — thus; yūyam — you; apaśyantyaḥ — not seeing; ātma-apāyam — own death; abuddhayaḥ — O ignorant ones; na — not; enam — him; prāpsyatha — you will obtain; śocantyaḥ — lamenting for; patim — your husband; varṣa-śataiḥ — for a hundred years; api — even.

Překlad

Translation

Yamarāja, který vypadal jako malý chlapec, řekl královnám: Jste všechny tak pošetilé, že naříkáte a nevidíte svou vlastní smrt. Postrádáte poznání a nevíte, že i když budete pro svého mrtvého manžela bědovat stovky let, nikdy ho nezískáte zpátky živého, a mezitím se vaše životy přiblíží ke konci.

Thus Yamarāja, in the guise of a small boy, told all the queens: You are all so foolish that you lament but do not see your own death. Afflicted by a poor fund of knowledge, you do not know that even if you lament for your dead husband for hundreds of years, you will never get him back alive, and in the meantime your lives will be finished.

Význam

Purport

Yamarāja jednou položil otázku Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi: “Co je na tomto světě nejpodivuhodnější?” Mahārāja Yudhiṣṭhira odpověděl (Mahābhārata, Vana-parva, 313.116):

Yamarāja once asked Mahārāja Yudhiṣṭhira, “What is the most wonderful thing within this world?” Mahārāja Yudhiṣṭhira replied (Mahābhārata, Vana-parva 313.116):

ahany ahani bhūtāni
gacchantīha yamālayam
śeṣāḥ sthāvaram icchanti
kim āścaryam ataḥ paraṁ
ahany ahani bhūtāni
gacchantīha yamālayam
śeṣāḥ sthāvaram icchanti
kim āścaryam ataḥ paraṁ

Tisíce živých bytostí umírají každým okamžikem, ale pošetilá živá bytost si přesto o sobě myslí, že nezemře, a na smrt se nepřipravuje. To je na tomto světě nejpodivuhodnější. Každý musí zemřít, protože všichni jsou zcela pod kontrolou hmotné přírody, a přesto si o sobě každý myslí, že je nezávislý, že si může dělat co chce, že nikdy nezemře a bude žít věčně a tak dále. Takzvaní vědci připravují různé plány, které mají umožnit živé bytosti v budoucnosti žít věčně, ale zatímco takto bádají, Yamarāja je od jejich takzvaného výzkumu odvede, jakmile nadejde jejich čas.

Hundreds and thousands of living entities meet death at every moment, but a foolish living being nonetheless thinks himself deathless and does not prepare for death. This is the most wonderful thing in this world. Everyone has to die because everyone is fully under the control of material nature, yet everyone thinks that he is independent, that whatever he likes he can do, that he will never meet death but live forever, and so on. So-called scientists are making various plans by which living entities in the future can live forever, but while they are thus pursuing such scientific knowledge, Yamarāja, in due course of time, will take them away from their business of so-called research.