ŚB 7.2.57
Dévanágarí
एवं यूयमपश्यन्त्य आत्मापायमबुद्धय: ।
नैनं प्राप्स्यथ शोचन्त्य: पतिं वर्षशतैरपि ॥ ५७ ॥
नैनं प्राप्स्यथ शोचन्त्य: पतिं वर्षशतैरपि ॥ ५७ ॥
Verš
evaṁ yūyam apaśyantya
ātmāpāyam abuddhayaḥ
nainaṁ prāpsyatha śocantyaḥ
patiṁ varṣa-śatair api
ātmāpāyam abuddhayaḥ
nainaṁ prāpsyatha śocantyaḥ
patiṁ varṣa-śatair api
Synonyma
evam — tak; yūyam — vy; apaśyantyaḥ — nevidící; ātma-apāyam — vlastní smrt; abuddhayaḥ — ó vy nevědomé; na — ne; enam — jeho; prāpsyatha — získáte; śocantyaḥ — bědující pro; patim — svého manžela; varṣa-śataiḥ — po stovky let; api — dokonce.
Překlad
Yamarāja, který vypadal jako malý chlapec, řekl královnám: Jste všechny tak pošetilé, že naříkáte a nevidíte svou vlastní smrt. Postrádáte poznání a nevíte, že i když budete pro svého mrtvého manžela bědovat stovky let, nikdy ho nezískáte zpátky živého, a mezitím se vaše životy přiblíží ke konci.
Význam
Yamarāja jednou položil otázku Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi: “Co je na tomto světě nejpodivuhodnější?” Mahārāja Yudhiṣṭhira odpověděl (Mahābhārata, Vana-parva, 313.116):
ahany ahani bhūtāni
gacchantīha yamālayam
śeṣāḥ sthāvaram icchanti
kim āścaryam ataḥ paraṁ
gacchantīha yamālayam
śeṣāḥ sthāvaram icchanti
kim āścaryam ataḥ paraṁ
Tisíce živých bytostí umírají každým okamžikem, ale pošetilá živá bytost si přesto o sobě myslí, že nezemře, a na smrt se nepřipravuje. To je na tomto světě nejpodivuhodnější. Každý musí zemřít, protože všichni jsou zcela pod kontrolou hmotné přírody, a přesto si o sobě každý myslí, že je nezávislý, že si může dělat co chce, že nikdy nezemře a bude žít věčně a tak dále. Takzvaní vědci připravují různé plány, které mají umožnit živé bytosti v budoucnosti žít věčně, ale zatímco takto bádají, Yamarāja je od jejich takzvaného výzkumu odvede, jakmile nadejde jejich čas.